Zámky ukrývají víc, než se na první pohled zdá. Jak ovlivňovaly život lidí?

Téma životního běhu člověka se ve výtvarném umění objevuje již od starověku. Značné obliby se ovšem dočkalo až v období renesance. Velký vliv na to mělo šíření a hojné užívání kalendáře. V českých zemích se zhruba na přelomu 15. a 16. století objevují tzv. cisiojany. Jednalo se o pomůcky, v nichž jsou sepsány svátky světců. To následně hrálo roli v životech lidí.

Vliv kalendáře a s tím spojené vnímání času zesílil s rozvojem knihtisku, kdy nastala doba nástěnných kalendářů. Ke každému dnu se připisoval určitý návod, jak by se měl křesťan chovat, například ke svému zdraví. Zde šlo především o pouštění žilou.

Vedle vnímání samotného času a jeho běhu docházelo postupně k vnímání a řešení otázek týkající se plynoucího lidského života a jeho období. Například Jan Amos Komenský se snažil rozdělit život do 7 období. Každá tato etapa měla 10 let. Lidé se tak měli dožívat 70 let. Podobně uvažoval i Erasmus Rotterdamský.

Jednotlivá období v životě člověka se zobrazovala buďto samostatně, nebo se celý život od narození do smrti ztvárnil v podobě alegoriích. Ty byly zasazovány do různých kompozic především s krajinou v pozadí.

Pro zobrazování jednotlivých věků se v návaznosti na slovesnou tradici během 15. a 16. století ustálily charakteristické typy a k nim patřící zvířecí atributy.

Dodnes se nám dochovaly různé ikonografické prameny, na kterých je možné vidět vnímání lidského života a jeho dělení. Nejkrásnější ukázky najdeme například na hradě Rožmberku, zámku Frýdlant nebo na zámku Hrubý Rohozec.

V případě zámku Hrubý Rohozec se jedná o barokní alegorii v podobě dvou rozměrných olejomaleb. Obecně jsou označované jako alegorie života, znázorňující v jednom případě vzestup a sestup života muže a v druhém případě vzestup a sestup života ženy. Dle vročení vznikly v roce 1656.

Obě dvě alegorie zobrazují lidský život jako pyramidálně uspořádané stupně či schody. Celkem se jedná o 10 úrovní, přičemž každá představuje 10 let života. Člověk by se tak v daném ideálním případě měl dožít sta let.

Zatímco v levé části stupně stoupají od kolébky s novorozencem až k vrcholu pyramidy, tedy i vrcholu života, v druhé pravé části již opět klesají k rakvi s nebožtíkem.

Byť jsou provedením a též v některých symbolech obě dvě alegorie stejné, v detailech a použitých atributech se liší. Každý stupeň, tedy každé desetileté období života je charakterizováno nějakým zvířetem. V případě muže se jedná o savce, zatímco u žen především o ptactvo. To souvisí s hnízděním ptáků, které se přirovnává ke starání se o domácnost. Spojitostí lze ale najít i více. Ptáci mají parádivé peří, stejně tak ženy se zdobí, štěbetají apod.

U můžu lze na prvním stupni ve věku 10 let najít malého chlapce s opičkou, která symbolizuje hravost chlapců v tomto věku a snahu se opičit. Následuje ve 20 letech tele, ve 30 letech vůl, ve 40 letech lev hovořící o jejich síle a statečnosti a v 50 letech, kdy je údajně muž na vrcholu svého života, je atributem lišák. Následuje pomalý sestup, počínaje v 60 letech vlkem, v 70 letech psem, v 80 letech leopardem a v 90 letech konče oslem, který odkazuje na lenost a pomalost starého muže. Vedle toho je možné všimnout si i jiných detailů. Například klobouk, vous či knír je znakem dospělosti.

U žen coby malých dívek se v 10 letech objevuje kuřátko, jelikož v tomto věku běhají za maminkou, jako kuřátka za slepičkou, ve 20 letech dudek, ve 30 letech páv, kdy jsou jako páv parádivé a pyšné, ve 40 letech slepice, jelikož už se naopak starají o své děti, jako slepička o kuřátka a v 50 letech jeřáb, coby symbol ostražitosti a bdělosti. Následuje sestup v podobě husy v 60 letech, orla v 70 letech, moudré sovy v 80 letech a netopýra v 90 letech. Vedle toho je možné si všimnout čepce, který je symbolem vdané ženy. Vějíř pak symbolizuje eleganci a urozenost.

Důležité je nejen ztvárnění postupu života, ale též symbolika okolní krajiny a zátiší. Stromy jsou nejdříve zelené, pak bez listí a nakonec chřadnou. Sova, konkrétně sýček, na větvi, pak symbolizuje smrt. Na počátku lze sledovat zrození, na konci pak pohřeb a poslední soud.

Obě dvě alegorie dodnes zdobí tzv. velkou knihovnu, kde se vyjímají nad vstupy vedle portrétní galerie majitelů zámku, rodu Des Fours. Návštěvníci si je mohou prohlédnout v rámci I. prohlídkového okruhu.