Otázky týkající se života a jeho jednotlivých období zajímají současné lidi, stejně jako zajímaly lidi v minulosti. Snaha zmapovat a zodpovědět, jaký v danou dobu jsme a co nás čeká, je zde odnepaměti. Byť je dnes uznávaný individualismus každého člověka, v minulosti měly značnou sílu určité vzory. Jak vypadaly a kde je můžeme najít?
Téma životního běhu člověka se ve výtvarném umění objevuje již od starověku. Značné obliby se ovšem dočkalo až v období renesance. Velký vliv na to mělo šíření a hojné užívání kalendáře. V českých zemích se zhruba na přelomu 15. a 16. století objevují tzv. cisiojany. Jednalo se o pomůcky, v nichž jsou sepsány svátky světců. To následně hrálo roli v životech lidí.
Vliv kalendáře a s tím spojené vnímání času zesílil s rozvojem knihtisku, kdy nastala doba nástěnných kalendářů. Ke každému dnu se připisoval určitý návod, jak by se měl křesťan chovat, například ke svému zdraví. Zde šlo především o pouštění žilou.
Vedle vnímání samotného času a jeho běhu docházelo postupně k vnímání a řešení otázek týkající se plynoucího lidského života a jeho období. Například Jan Amos Komenský se snažil rozdělit život do 7 období. Každá tato etapa měla 10 let. Lidé se tak měli dožívat 70 let. Podobně uvažoval i Erasmus Rotterdamský.
Jednotlivá období v životě člověka se zobrazovala buďto samostatně, nebo se celý život od narození do smrti ztvárnil v podobě alegoriích. Ty byly zasazovány do různých kompozic především s krajinou v pozadí.
Pro zobrazování jednotlivých věků se v návaznosti na slovesnou tradici během 15. a 16. století ustálily charakteristické typy a k nim patřící zvířecí atributy.
Dodnes se nám dochovaly různé ikonografické prameny, na kterých je možné vidět vnímání lidského života a jeho dělení. Nejkrásnější ukázky najdeme například na hradě Rožmberku, zámku Frýdlant nebo na zámku Hrubý Rohozec.
V případě zámku Hrubý Rohozec se jedná o barokní alegorii v podobě dvou rozměrných olejomaleb. Obecně jsou označované jako alegorie života, znázorňující v jednom případě vzestup a sestup života muže a v druhém případě vzestup a sestup života ženy. Dle vročení vznikly v roce 1656.
Obě dvě alegorie zobrazují lidský život jako pyramidálně uspořádané stupně či schody. Celkem se jedná o 10 úrovní, přičemž každá představuje 10 let života. Člověk by se tak v daném ideálním případě měl dožít sta let.
Zatímco v levé části stupně stoupají od kolébky s novorozencem až k vrcholu pyramidy, tedy i vrcholu života, v druhé pravé části již opět klesají k rakvi s nebožtíkem.
Byť jsou provedením a též v některých symbolech obě dvě alegorie stejné, v detailech a použitých atributech se liší. Každý stupeň, tedy každé desetileté období života je charakterizováno nějakým zvířetem. V případě muže se jedná o savce, zatímco u žen především o ptactvo. To souvisí s hnízděním ptáků, které se přirovnává ke starání se o domácnost. Spojitostí lze ale najít i více. Ptáci mají parádivé peří, stejně tak ženy se zdobí, štěbetají apod.
U můžu lze na prvním stupni ve věku 10 let najít malého chlapce s opičkou, která symbolizuje hravost chlapců v tomto věku a snahu se opičit. Následuje ve 20 letech tele, ve 30 letech vůl, ve 40 letech lev hovořící o jejich síle a statečnosti a v 50 letech, kdy je údajně muž na vrcholu svého života, je atributem lišák. Následuje pomalý sestup, počínaje v 60 letech vlkem, v 70 letech psem, v 80 letech leopardem a v 90 letech konče oslem, který odkazuje na lenost a pomalost starého muže. Vedle toho je možné všimnout si i jiných detailů. Například klobouk, vous či knír je znakem dospělosti.
U žen coby malých dívek se v 10 letech objevuje kuřátko, jelikož v tomto věku běhají za maminkou, jako kuřátka za slepičkou, ve 20 letech dudek, ve 30 letech páv, kdy jsou jako páv parádivé a pyšné, ve 40 letech slepice, jelikož už se naopak starají o své děti, jako slepička o kuřátka a v 50 letech jeřáb, coby symbol ostražitosti a bdělosti. Následuje sestup v podobě husy v 60 letech, orla v 70 letech, moudré sovy v 80 letech a netopýra v 90 letech. Vedle toho je možné si všimnout čepce, který je symbolem vdané ženy. Vějíř pak symbolizuje eleganci a urozenost.
Důležité je nejen ztvárnění postupu života, ale též symbolika okolní krajiny a zátiší. Stromy jsou nejdříve zelené, pak bez listí a nakonec chřadnou. Sova, konkrétně sýček, na větvi, pak symbolizuje smrt. Na počátku lze sledovat zrození, na konci pak pohřeb a poslední soud.
Obě dvě alegorie dodnes zdobí tzv. velkou knihovnu, kde se vyjímají nad vstupy vedle portrétní galerie majitelů zámku, rodu Des Fours. Návštěvníci si je mohou prohlédnout v rámci I. prohlídkového okruhu.
Související
Karlštejn se začal stavět před 675 lety. K čemu měl sloužit a skutečně na něj nesměly ženy?
Ministerstvo kultury chce prohlásit osm historických objektů národními kulturními památkami
hrady a zámky , architektura , historie , Umění , zámek Hrubý Rohozec , život , filozofie
Aktuálně se děje
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek