Koncept utváření nové půdy na místech, kde předtím byla voda, není ničím novým. V tomto tisíciletí ale počet uměle vytvořených ploch výrazně narostl, píše list The Guardian.
Lidé od roku 2000 rozšířili přirozená pobřeží po celém světě o více než 2500 kilometrů čtverečních - to je plocha odpovídající zhruba rozloze Lucemburska. Uvádí to studie zveřejněná v odborném časopise Earth's Future.
Vědci pod vedením Dhritiraje Sengupty z univerzity v anglickém Southamptonu analyzovali pomocí satelitních snímků změny pobřeží ve 135 velkých světových městech. Z jejich bádání vyplývá, že novou zemi budoval nejvíc takzvaný globální Jih s Čínou, Saúdskou Arábií a Indonésií na čele pomyslného žebříčku. Jen v Šanghaji, největším čínském městě, přibylo přibližně 35 kilometrů čtverečních půdy.
Za většinou projektů stála potřeba rozšířit přístavy a města a industrializace. Luxusní projekty, jako jsou dubajské Palmové ostrovy, tvořily jen malý podíl.
Rozšíření pobřeží má zásadní dopad na životní pobřeží a často vede k ničení mokřadů a nevratnému narušení ekosystémů, připomíná The Guardian. Například ve Žlutém moři mezi severní Čínou a Korejským poloostrovem kvůli této praxi vymizela více než polovina písčitých a bahnitých záplavových mělčin. Nová půda navíc pravděpodobně dlouho nevydrží - až dvě třetiny těchto ploch do konce století ohrozí zvýšení hladiny oceánů v důsledku klimatické změny, upozorňují vědci.
Související
Rady na extrémně teplý víkend. Víme, kteří lidé by vůbec neměli chodit na slunce
Odmítnutí švýcarského populačního stropu je mírně pozitivní zprávou i pro Česko
Aktuálně se děje
před 55 minutami
Chorvatsko pohltily rozsáhlé lesní požáry
před 2 hodinami
Pět let od návratu Tálibánu k moci: Afghánistán se hroutí, lidem hrozí hladomor
před 3 hodinami
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, nejméně pět mrtvých
před 4 hodinami
Trump: V nejbližší době prohlásím Hormuzský průliv za území Spojených států
před 5 hodinami
Předpověď počasí na příští týden slibuje déšť. Meteorologové ale mírní očekávání
včera
Sucho v Evropě způsobuje i fenomén, který experti pozorují už desítky let
včera
Podvod připravil seniora o miliony. Myslel si, že investuje s premiérem
včera
Sparta se ke Slavii v Lize mistrů nepřidá. V předkole nestačila na Lyon
včera
Plány monarchie odhaleny. Figuruje stále i jméno bývalého prince Andrewa
včera
Policie zastavila pátrání po pohřešovaném z jezera Most. Zmizel při bouřce
včera
Pražské letiště obnovilo provoz na hlavní ranveji. Prošla modernizací
včera
Motocyklista Salač senzačně zvítězil na okruhu Silverstone. Vyhrál ve třídě Moto2
včera
Počasí o víkendu: Česko sejmou další vedra, místy se čeká až 37 stupňů
včera
Zelenskyj má další problém. Nikomu se k Trumpovi nechce
včera
Rozsáhlé razie ve Francii: Kvůli požárům byly zatčeny stovky lidí
včera
Tusk: Polské bezpečnostní složky zmařily ruský atentát na amerického občana ve Varšavě
včera
Protiválečný politik Naděždin, kterému Moskva nepovolila kandidovat proti Putinovi, uprchl z Ruska
včera
Trumpovi se nelíbí drony ze zahraničí. Uvalil na ně stoprocentní cla
včera
V chorvatském Omiši vypukl rozsáhlý požár, pomáhají i čeští policisté
včera
Evropská ekonomika dostala pomyslnou ránu do obličeje. A hned dvakrát za sebou
Evropská ekonomika čelí souběhu vážných komplikací způsobených extrémním počasím a dopady války v Íránu, které doplňují tlak amerických cel a čínské konkurence. Vlny veder nutí evropské státy k drastickým opatřením v energetice i zemědělství. Rumunský státní výrobce elektřiny Nuclearelectrica musel odpojit svůj jediný funkční reaktor kvůli rekordně nízké hladině Dunaje, který je klíčový pro chlazení zařízení. Země vyhlásila stav energetické nouze a vyzvala firmy i domácnosti k dobrovolnému omezení spotřeby.
Zdroj: Libor Novák