Odkud pocházejí jídla, které máme na talíři? Faktem je, že je lidé museli vymyslet. Chipsy, kuřecí nugetky či nutellu dnes považujeme za samozřejmost. Jak se ale dostali na náš stůl?
Kuřecí nugetky
Kuřecí nugety jsou dnes díky fastfoodovým řetězcům známé po celém západním světě. Jejich historie přitom není nijak dlouhá. Světlo světa spatřily až v roce1980. Americká vláda tehdy naléhala, aby Američané konzumovali méně tuků, což způsobilo pokles prodeje hamburgerů. Výrobci tak byli nuceni hledat jiné řešení. Řetězec McDonald 'se rozhodl přejít na prodej kuřat s méně tučným masem.
Po několika pokusech firma zařadila do prodeje kuřecí kousky, které nazvali McNuggets. Kuřecí nugety jako takové vymyslel profesor Robert C. Baker, který vyrůstal v době Velké hospodářské krize. Jelikož trpěl nedostatkem potravin, snažil se vymyslet jídlo s nejvyšší možnou hodnotou kalorií za nejnižší cenu. Po mnoha pokusech stvořil kuřecí nugetky. A i když ho McDonald 've své historii vzniku kuřecích nugetek nezmiňuje, je pravděpodobné, že se jejic tvůrce inspiroval právě Bakerovým výzkumem.
Kečup
Naopak kečup, který si k nugetkám rádi dopřáváme, má historii mnohem delší. Západní svět se poprvé setkal s rajčaty na konci 14. století, kdy je námořníci přivezli z Ameriky. Jenže lidé jim zpočátku nedůvěřovali a mysleli si, že červené plody jsou jedovaté. Rajčata pronikly do italské a španělské kuchyně až v 18. století. V Evropě kečup známe od 16. století, kdy obchodníci navázali kontakt s Čínou. Obchodníci přinesli s sebou pikantní omáčku z ryb zvanou ke-tsiap, která byla velmi populární. V angličtině se kečup (pod různými jmény: catsup, catchup, ketsup, kitchup či ketchup) poprvé vyskytuje ve slovníku z roku 1690 ve významu husté východoindické omáčky nebo později jakékoli omáčky obsahující ocet.
První klasický kečup z rajčat vyrobil James Meas v roce 1812. Rajčata se však rychle kazily a kečup po pár dnech páchl, proto do něj začali přidávat velké množství konzervačních látek, z nichž mnohé byly pro lidské zdraví nebezpečné. Až počátkem 20. let 20. století jejich Henry Heinz nahradil bezpečnějšími konzervanty a již od roku 1907 vyráběl 13 milionů lahví ročně.
Bramborové lupínky
George Crum, šéfkuchař restaurace v Saratoga Springs v americkém státě New York, poprvé nabídl hostu smažené tenké bramborové lupínky, kterým dnes říkáme chipsy, 24. srpna 1853. Nešlo ale o hledání nového jídla, ale o pomstu protivnému hostovi, který dvakrát vrátil hranolky, které se mu zdály moc tlusté. Vynalézavý Crum nakrájel brambory na tenké plátky a osmažil je dozlatova na oleji. Křupavé chipsy ale k jeho překvapení zákazníkovi zachutnaly a brzy se staly specialitou restaurace.
V roce 1860 si Crum otevřel vlastní restauraci a její atrakcí byl právě košík chipsů na každém stole. Svůj nápad si nedal nikdy patentovat, ani se nepokusil rozvinout obchodování s touto pochoutkou. Vyrábět brambůrky ve velkém začal jako první Američan William Tappendon v roce 1895 v americkém Clevelandu, po roce 1921 jejich už vyrábělo několik podnikatelů po celé zemi. Dalším tahem bylo balení chipsů do menších kapes z voskovaného papíru. Autorkou nápadu byla v roce 1926 Laura Scudderová.
Kukuřičné vločky
Snídaňové cereálie mají dlouhou historii, teplou obilnou kaši ostatně jedli naši předkové odnepaměti. Nápad konzumovat studené obiloviny vznikl v ale až nedávno. S kukuřičnými vločkami přišel jako první John Kellogg počátkem 20. století. Tento lékař paradoxně věřil, že pohlavní styk poškozuje duševní, emocionální a fyzickou rovnováhu člověka. V rámci své filosofie vytvořil kukuřičné vločky.
V té době totiž mnoho lidí snídalo maso, které podle Kellogga vedlo ke zvýšené touze. Věřil, že konzumace obyčejných potravin během dne chuť na nemravné hrátky. A tak se na trh dostaly kukuřičné vločky. Ekonomický potenciál produktu viděl jeho bratr Will, který trval, aby do vloček přidali cukr, který John také neuznával. A tak začali v roce 1906 prodávat Cornflakes jako vlajkový produkt své společnosti Kellogg.
Nutella
Nutella je jednou z nejznámějších a nejpopulárnějších pomazánek na světě. Výrobce Ferrero na ni používá více než čtvrtinu celosvětové produkce lískových ořechů. Úspěch společnosti udělal z generálního ředitele Michele Ferrera v určitém období nejbohatšího člověka v Itálii a 20. nejbohatšího na světě. Nutella přitom vznikla jako experiment.
Během druhé světové války byl v Itálii absolutní nedostatek kakaa, Pietro Ferrero vymyslel recept, ve kterém smíchal 50 procent mandlí a lískových ořechů a 50 procent čokolády. Pomazánku pojmenoval Gianduja a ta se stala v zemi obrovským hitem. O několik let se přestěhoval do větších prostor, najal dělníky, nakoupil nákladní auta a začal produkt vyrábět ve velkém. Balil ho do sklenic pod názvem SuperCrema. V roce 1963 bylo složení znovu upraveno a produkt byl již definitivně přejmenován na Nutella. První sklenice Nutelly opustila továrnu Ferrero 20. dubna 1964.
Související
Klid před bouří. Válka v Íránu zatím cenami v obchodech nezahýbala, experti řekli, kdy se to změní
V Rakousku se objevila nebezpečná dětská výživa. Případ se řeší i v Česku
potraviny jídlo , Nutella , kečup
Aktuálně se děje
včera
Británie oplakává zesnulou vojačku. Tragédie se stala na show ve Windsoru
včera
Detaily záchrany lebky svaté Zdislavy. Experti prozradili podrobnosti
včera
Feri si pobyt ve vězení neprodlouží. Soudce vysvětlil své rozhodnutí
včera
Stalo se před 490 lety. Král Jindřich VIII. nechal popravit svou manželku
včera
Česká diplomacie tragicky přišla o pracovníka. Zahynul v Chile
včera
Výhled počasí do poloviny června. Jeden problém se má prohlubovat
včera
MS v hokeji: Lotyšsko porazilo Německo. Slovinci nenavázali na senzaci s Čechy
včera
Suej-fen-che. Město, které Západu hýbe žlučí, narušuje vliv sankcí a upevňuje rusko-čínské vazby
včera
Svět může zažít nejsilnější El Niño v historii už letos. Letní teploty zřejmě v nadcházejících letech zlámou rekordy
Aktualizováno včera
V Praze se srazil autobus s tramvají. Aktivován traumaplán, záchranka povolala velkokapacitní vůz Fenix
včera
WHO poprvé v historii vyhlásila stav veřejného ohrožení před zasedáním. Epiemie eboly může trvat roky
včera
Putin by mohl války na Ukrajině litovat, měl říct Si Ťin-pching Trumpovi
včera
Sedmnáctá epidemie eboly vyvolává v Africe paniku. Neexistující očkování situaci dramaticky zhoršuje
včera
Ebola se šíří rychleji, než jsme odhadovali, přiznává WHO. O většině nakažených ještě lékaři neví
včera
Spojené státy prodlouží dočasné pozastavení sankcí na export ruské ropy
včera
V Británii se ve velkém začíná mluvit o návratu do EU
včera
Trump odložil plánovaný vojenský úder na Írán
včera
Prodávají své děti, aby přežili. Afghánistán se potácí na hraně hladomoru
včera
Počasí bude o víkendu letní. Teploty začnou atakovat tropickou třicítku
Aktualizováno 18. května 2026 23:02
MS v hokeji: Česko porazilo Švédsko 4:3
Po sobotní nevídané blamáži se Slovinskem, se kterým Češi poprvé v historii MS prohráli 2:3 po prodloužení, má parta trenéra Radima Rulíka jasný cíl. Odčinit tuto nečekanou porážku a naopak navázat na předešlou výhru s Dánskem. Češi se vrátili ke své původní základní sestavě ze zápasu s Dánskem, a tak se do ní vrací útočník Matěj Blümel. Oproti duelu se Slovinskem naopak zůstal mimo sestavu Jan Mandát a chyběl i Michal Kempný. V brance se objevil Josef Kořenář. Česko nakonec Švédy porazilo 4:3.
Zdroj: David Holub