Jak vznikly moderní potraviny? Historky, o kterých jste zřejmě nikdy neslyšeli

Odkud pocházejí jídla, které máme na talíři? Faktem je, že je lidé museli vymyslet. Chipsy, kuřecí nugetky či nutellu dnes považujeme za samozřejmost. Jak se ale dostali na náš stůl?

Kuřecí nugetky

Kuřecí nugety jsou dnes díky fastfoodovým řetězcům známé po celém západním světě. Jejich historie přitom není nijak dlouhá. Světlo světa spatřily až v roce1980. Americká vláda tehdy naléhala, aby Američané konzumovali méně tuků, což způsobilo pokles prodeje hamburgerů. Výrobci tak byli nuceni hledat jiné řešení. Řetězec McDonald 'se rozhodl přejít na prodej kuřat s méně tučným masem.

Po několika pokusech firma zařadila do prodeje kuřecí kousky, které nazvali McNuggets. Kuřecí nugety jako takové vymyslel profesor Robert C. Baker, který vyrůstal v době Velké hospodářské krize. Jelikož trpěl nedostatkem potravin, snažil se vymyslet jídlo s nejvyšší možnou hodnotou kalorií za nejnižší cenu. Po mnoha pokusech stvořil kuřecí nugetky. A i když ho McDonald 've své historii vzniku kuřecích nugetek nezmiňuje, je pravděpodobné, že se jejic tvůrce inspiroval právě Bakerovým výzkumem.

Kečup

Naopak kečup, který si k nugetkám rádi dopřáváme, má historii mnohem delší. Západní svět se poprvé setkal s rajčaty na konci 14. století, kdy je námořníci přivezli z Ameriky. Jenže lidé jim zpočátku nedůvěřovali a mysleli si, že červené plody jsou jedovaté. Rajčata pronikly do italské a španělské kuchyně až v 18. století. V Evropě kečup známe od 16. století, kdy obchodníci navázali kontakt s Čínou. Obchodníci přinesli s sebou pikantní omáčku z ryb zvanou ke-tsiap, která byla velmi populární. V angličtině se kečup (pod různými jmény: catsup, catchup, ketsup, kitchup či ketchup) poprvé vyskytuje ve slovníku z roku 1690 ve významu husté východoindické omáčky nebo později jakékoli omáčky obsahující ocet.

První klasický kečup z rajčat vyrobil James Meas v roce 1812. Rajčata se však rychle kazily a kečup po pár dnech páchl, proto do něj začali přidávat velké množství konzervačních látek, z nichž mnohé byly pro lidské zdraví nebezpečné. Až počátkem 20. let 20. století jejich Henry Heinz nahradil bezpečnějšími konzervanty a již od roku 1907 vyráběl 13 milionů lahví ročně.

Bramborové lupínky

George Crum, šéfkuchař restaurace v Saratoga Springs v americkém státě New York, poprvé nabídl hostu smažené tenké bramborové lupínky, kterým dnes říkáme chipsy, 24. srpna 1853. Nešlo ale o hledání nového jídla, ale o pomstu protivnému hostovi, který dvakrát vrátil hranolky, které se mu zdály moc tlusté. Vynalézavý Crum nakrájel brambory na tenké plátky a osmažil je dozlatova na oleji. Křupavé chipsy ale k jeho překvapení zákazníkovi zachutnaly a brzy se staly specialitou restaurace. 

V roce 1860 si Crum otevřel vlastní restauraci a její atrakcí byl právě košík chipsů na každém stole. Svůj nápad si nedal nikdy patentovat, ani se nepokusil rozvinout obchodování s touto pochoutkou. Vyrábět brambůrky ve velkém začal jako první Američan William Tappendon v roce 1895 v americkém Clevelandu, po roce 1921 jejich už vyrábělo několik podnikatelů po celé zemi. Dalším tahem bylo balení chipsů do menších kapes z voskovaného papíru. Autorkou nápadu byla v roce 1926 Laura Scudderová.

Kukuřičné vločky

Snídaňové cereálie mají dlouhou historii, teplou obilnou kaši ostatně jedli naši předkové odnepaměti. Nápad konzumovat studené obiloviny vznikl v ale až nedávno. S kukuřičnými vločkami přišel jako první John Kellogg počátkem 20. století. Tento lékař paradoxně věřil, že pohlavní styk poškozuje duševní, emocionální a fyzickou rovnováhu člověka. V rámci své filosofie vytvořil kukuřičné vločky.

V té době totiž mnoho lidí snídalo maso, které podle Kellogga vedlo ke zvýšené touze. Věřil, že konzumace obyčejných potravin během dne chuť na nemravné hrátky. A tak se na trh dostaly kukuřičné vločky. Ekonomický potenciál produktu viděl jeho bratr Will, který trval, aby do vloček přidali cukr, který John také neuznával. A tak začali v roce 1906 prodávat Cornflakes jako vlajkový produkt své společnosti Kellogg.

Nutella

Nutella je jednou z nejznámějších a nejpopulárnějších pomazánek na světě. Výrobce Ferrero na ni používá více než čtvrtinu celosvětové produkce lískových ořechů. Úspěch společnosti udělal z generálního ředitele Michele Ferrera v určitém období nejbohatšího člověka v Itálii a 20. nejbohatšího na světě. Nutella přitom vznikla jako experiment. 

Během druhé světové války byl v Itálii absolutní nedostatek kakaa, Pietro Ferrero vymyslel recept, ve kterém smíchal 50 procent mandlí a lískových ořechů a 50 procent čokolády. Pomazánku pojmenoval Gianduja a ta se stala v zemi obrovským hitem. O několik let se přestěhoval do větších prostor, najal dělníky, nakoupil nákladní auta a začal produkt vyrábět ve velkém. Balil ho do sklenic pod názvem SuperCrema. V roce 1963 bylo složení znovu upraveno a produkt byl již definitivně přejmenován na Nutella. První sklenice Nutelly opustila továrnu Ferrero 20. dubna 1964.

Související

Ropná rafinerie

Válka v Íránu se začíná propisovat do cen ropy a plynu. Zdražit mohou i potraviny

Ceny zemního plynu zažívají v těchto hodinách strmý nárůst a dosáhly nejvyšší úrovně od konce roku 2022. Cena za termální jednotku (therm) plynu se vyšplhala na hodnoty srovnatelné s obdobím těsně po ruské invazi na Ukrajinu, kdy se Evropa potýkala s energetickou krizí. Od pondělního znovuotevření trhů se ceny více než zdvojnásobily v reakci na eskalaci konfliktu na Blízkém východě.
Vladimir Putin Původní zpráva

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

Více souvisejících

potraviny jídlo Nutella kečup

Aktuálně se děje

před 59 minutami

Alexandr Lukašenko

O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v pátek oficiálně potvrdil, že jeho země zakoupila od Ruska nejmodernější raketové komplexy Orešnik. Tento krok představuje významný posun v obranné strategii Minsku a dále upevňuje vojenské spojenectví mezi oběma státy. Lukašenko zdůraznil, že nákup tohoto vysoce vyspělého systému byl umožněn především díky osobnímu přispění ruského prezidenta Vladimira Putina.

před 2 hodinami

Indie, ilustrační foto

Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země

Válečný konflikt na Blízkém východě, vedený nejbohatšími zeměmi světa, začíná drtivě dopadat na ty, kteří si to mohou nejméně dovolit. Zatímco Spojené státy podle odhadů vynakládají na vojenské operace přibližně 890 milionů dolarů denně, miliony lidí v Asii čelí drastickému nedostatku paliv a energií. V bangladéšské metropoli Dháce se tvoří nekonečné fronty u čerpacích stanic a vláda byla nucena zavést limity na nákup benzinu, což přímo ohrožuje živobytí řidičů a kurýrů.

před 3 hodinami

Předseda vlády Andrej Babiš

„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv

Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.

před 4 hodinami

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.

před 6 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

před 7 hodinami

U.S. Air Force F-22 Raptor

Počet obětí války v Íránu roste. USA ztratily tankovací letoun, zemřeli čtyři vojáci

Americká armáda potvrdila tragickou smrt čtyř svých příslušníků po havárii tankovacího letounu KC-135 Stratotanker, k níž došlo v západním Iráku. Podle oficiálního prohlášení amerického centrálního velitelství CENTCOM nebyl incident způsoben nepřátelskou ani spojeneckou palbou. Na palubě stroje se v době neštěstí nacházelo celkem šest osob, přičemž po zbývajících dvou členech posádky záchranné týmy stále pátrají.

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Na nové ceny si zvykejme, pohonné hmoty jen tak nezlevní, varují analytici

Ačkoliv se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží veřejnost uklidnit sliby o brzkém konci války s Íránem, odborníci varují, že energetický trh se z tohoto šoku jen tak nevzpamatuje. Zatímco Bílý dům označuje současné skokové zdražování paliv za dočasnou záležitost, která potrvá spíše týdny než měsíce, analytici podle webu Politico identifikovali pět klíčových důvodů, proč zůstanou ceny benzínu vysoké po velmi dlouhou dobu.

před 9 hodinami

Prezident Trump

Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a proplouvaly průlivem i přes íránské útoky

Evropská unie hodlá přehodnotit bezpečnost svých dodávek ropy a plynu, pokud by blokáda Hormuzského průlivu trvala delší dobu. Vyplynulo to z jednání koordinačních skupin pro ropu a plyn, která proběhla ve čtvrtek. Ačkoliv unijní představitelé zatím nevidí bezprostřední ohrožení dodávek, omezování námořní dopravy v tomto klíčovém uzlu vyvolává značnou nejistotu na světových trzích. Mezi tím americký prezident Donald Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a průlivem proplouvaly i přes pokračující íránské útoky.

před 11 hodinami

Hormuzský průliv

CNN: Pentagon Írán podcenil. Nevěřil, že zablokuje Hormuzský průliv

Podle informací CNN z několika zdrojů obeznámených se situací Pentagon a Rada pro národní bezpečnost při plánování současné operace výrazně podcenily ochotu Íránu uzavřít Hormuzský průliv. Tým Donalda Trumpa pro národní bezpečnost nedokázal plně zhodnit potenciální následky scénáře, který někteří úředníci nyní označují za nejhorší možnou variantu, jíž administrativa čelí.

před 12 hodinami

včera

včera

Stanislav Křeček

Ombudsman se zastal ženy, které na výdaje zbývalo 2500 korun měsíčně

Česko rozčaroval případ, o kterém informovala kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí. Mladá matka musela po přechodu na superdávku a zaplacení nájmu sama měsíčně hospodařit s pouhými 2500 korunami. Zažádala si sice o mimořádnou dávku, ale byla odmítnuta. Úřad práce uznal chybu až po zásahu ombudsmana. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Hrozí největší narušení dodávek ropy v historii, varuje IEA. Je důležitější, že Írán nebude mít jaderné zbraně, míní Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek na své sociální síti Truth Social prohlásil, že zabránění Íránu v získání jaderných zbraní je pro něj mnohem důležitější prioritou než stabilita cen ropy. Reagoval tak na rostoucí volatilitu na energetických trzích, kterou vyvolal prohlubující se válečný konflikt v Perském zálivu a útoky na klíčové námořní trasy.

včera

První prohlášení íránského vůdce: Chámeneí požaduje od USA kompenzace, nařídil blokaci Hormuzského průlivu

Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí prolomil mlčení a vydal své první oficiální prohlášení od nástupu do úřadu. Sdělení však nebylo proneseno osobně; text přečetl moderátor ve vysílání státní televize, zatímco se na obrazovce objevovaly statické záběry. Tato forma komunikace jen prohlubuje spekulace o jeho zdravotním stavu po zprávách, že byl zraněn při zahajovacích útocích probíhajícího válečného konfliktu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy