Jak vznikly moderní potraviny? Historky, o kterých jste zřejmě nikdy neslyšeli

Odkud pocházejí jídla, které máme na talíři? Faktem je, že je lidé museli vymyslet. Chipsy, kuřecí nugetky či nutellu dnes považujeme za samozřejmost. Jak se ale dostali na náš stůl?

Kuřecí nugetky

Kuřecí nugety jsou dnes díky fastfoodovým řetězcům známé po celém západním světě. Jejich historie přitom není nijak dlouhá. Světlo světa spatřily až v roce1980. Americká vláda tehdy naléhala, aby Američané konzumovali méně tuků, což způsobilo pokles prodeje hamburgerů. Výrobci tak byli nuceni hledat jiné řešení. Řetězec McDonald 'se rozhodl přejít na prodej kuřat s méně tučným masem.

Po několika pokusech firma zařadila do prodeje kuřecí kousky, které nazvali McNuggets. Kuřecí nugety jako takové vymyslel profesor Robert C. Baker, který vyrůstal v době Velké hospodářské krize. Jelikož trpěl nedostatkem potravin, snažil se vymyslet jídlo s nejvyšší možnou hodnotou kalorií za nejnižší cenu. Po mnoha pokusech stvořil kuřecí nugetky. A i když ho McDonald 've své historii vzniku kuřecích nugetek nezmiňuje, je pravděpodobné, že se jejic tvůrce inspiroval právě Bakerovým výzkumem.

Kečup

Naopak kečup, který si k nugetkám rádi dopřáváme, má historii mnohem delší. Západní svět se poprvé setkal s rajčaty na konci 14. století, kdy je námořníci přivezli z Ameriky. Jenže lidé jim zpočátku nedůvěřovali a mysleli si, že červené plody jsou jedovaté. Rajčata pronikly do italské a španělské kuchyně až v 18. století. V Evropě kečup známe od 16. století, kdy obchodníci navázali kontakt s Čínou. Obchodníci přinesli s sebou pikantní omáčku z ryb zvanou ke-tsiap, která byla velmi populární. V angličtině se kečup (pod různými jmény: catsup, catchup, ketsup, kitchup či ketchup) poprvé vyskytuje ve slovníku z roku 1690 ve významu husté východoindické omáčky nebo později jakékoli omáčky obsahující ocet.

První klasický kečup z rajčat vyrobil James Meas v roce 1812. Rajčata se však rychle kazily a kečup po pár dnech páchl, proto do něj začali přidávat velké množství konzervačních látek, z nichž mnohé byly pro lidské zdraví nebezpečné. Až počátkem 20. let 20. století jejich Henry Heinz nahradil bezpečnějšími konzervanty a již od roku 1907 vyráběl 13 milionů lahví ročně.

Bramborové lupínky

George Crum, šéfkuchař restaurace v Saratoga Springs v americkém státě New York, poprvé nabídl hostu smažené tenké bramborové lupínky, kterým dnes říkáme chipsy, 24. srpna 1853. Nešlo ale o hledání nového jídla, ale o pomstu protivnému hostovi, který dvakrát vrátil hranolky, které se mu zdály moc tlusté. Vynalézavý Crum nakrájel brambory na tenké plátky a osmažil je dozlatova na oleji. Křupavé chipsy ale k jeho překvapení zákazníkovi zachutnaly a brzy se staly specialitou restaurace. 

V roce 1860 si Crum otevřel vlastní restauraci a její atrakcí byl právě košík chipsů na každém stole. Svůj nápad si nedal nikdy patentovat, ani se nepokusil rozvinout obchodování s touto pochoutkou. Vyrábět brambůrky ve velkém začal jako první Američan William Tappendon v roce 1895 v americkém Clevelandu, po roce 1921 jejich už vyrábělo několik podnikatelů po celé zemi. Dalším tahem bylo balení chipsů do menších kapes z voskovaného papíru. Autorkou nápadu byla v roce 1926 Laura Scudderová.

Kukuřičné vločky

Snídaňové cereálie mají dlouhou historii, teplou obilnou kaši ostatně jedli naši předkové odnepaměti. Nápad konzumovat studené obiloviny vznikl v ale až nedávno. S kukuřičnými vločkami přišel jako první John Kellogg počátkem 20. století. Tento lékař paradoxně věřil, že pohlavní styk poškozuje duševní, emocionální a fyzickou rovnováhu člověka. V rámci své filosofie vytvořil kukuřičné vločky.

V té době totiž mnoho lidí snídalo maso, které podle Kellogga vedlo ke zvýšené touze. Věřil, že konzumace obyčejných potravin během dne chuť na nemravné hrátky. A tak se na trh dostaly kukuřičné vločky. Ekonomický potenciál produktu viděl jeho bratr Will, který trval, aby do vloček přidali cukr, který John také neuznával. A tak začali v roce 1906 prodávat Cornflakes jako vlajkový produkt své společnosti Kellogg.

Nutella

Nutella je jednou z nejznámějších a nejpopulárnějších pomazánek na světě. Výrobce Ferrero na ni používá více než čtvrtinu celosvětové produkce lískových ořechů. Úspěch společnosti udělal z generálního ředitele Michele Ferrera v určitém období nejbohatšího člověka v Itálii a 20. nejbohatšího na světě. Nutella přitom vznikla jako experiment. 

Během druhé světové války byl v Itálii absolutní nedostatek kakaa, Pietro Ferrero vymyslel recept, ve kterém smíchal 50 procent mandlí a lískových ořechů a 50 procent čokolády. Pomazánku pojmenoval Gianduja a ta se stala v zemi obrovským hitem. O několik let se přestěhoval do větších prostor, najal dělníky, nakoupil nákladní auta a začal produkt vyrábět ve velkém. Balil ho do sklenic pod názvem SuperCrema. V roce 1963 bylo složení znovu upraveno a produkt byl již definitivně přejmenován na Nutella. První sklenice Nutelly opustila továrnu Ferrero 20. dubna 1964.

Související

Ilustrační foto

Klid před bouří. Válka v Íránu zatím cenami v obchodech nezahýbala, experti řekli, kdy se to změní

Válka v Íránu sice trvá již více než dva měsíce, ale běžní evropští zákazníci zatím při pohledu na účtenky v supermarketech žádné dramatické změny nepociťují. Velké řetězce jako Carrefour nebo Aldi uvádějí, že ceny základních potravin zůstávají stabilní. Podle odborníků oslovených webem Politico však jde o pověstný klid před bouří, protože potravinový řetězec reaguje na geopolitické otřesy s výrazným zpožděním.

Více souvisejících

potraviny jídlo Nutella kečup

Aktuálně se děje

před 22 minutami

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

před 2 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

před 3 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

před 4 hodinami

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Letní počasí

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Letní počasí

Předpověď počasí na celý týden. Změna bude patrná

V Česku začíná nový týden, v jehož úvodu ještě bude pokračovat tropická epizoda. Nejdéle má být vedro na východě republiky. Očekává se nicméně ochlazení a návrat teplot k letnímu normálu. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Patrik Schick

Reprezentace se po vyřazení z MS sype jak domeček z karet. Končí Schick i Holeš

Neúspěch českého mužstva na letošním fotbalovém mistrovství světa, kdy po nevýrazných výkonech skončilo s jedním bodem na posledním místě své skupiny, si vybírá první oběti. Ovšem z řad, ze kterých bychom to příliš nečekali. Krátce po vyřazení z MS totiž konec své reprezentační kariéry poněkud nečekaně oznámila jedna z největší opor české reprezentace, útočník Patrik Schick. Den poté ho následoval další reprezentant, když konec v národním týmu potvrdil i obránce Tomáš Holeš.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Česko by v NATO měl zastupovat hlavně premiér, míní Zůna

Česko by na summitech NATO měl zastupovat především premiér, domnívá se ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). V přítomnosti prezidenta Petra Pavla, kterou vláda původně nechtěla umožnit, ale nevidí zásadní problém. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy