Na den přesně před 190 lety se narodila Tereza Stolzová. Stala se z ní světoznámá operní pěvkyně

V Kostelci nad Labem přivítala rodina řezníka Jana Stolze a Anny Stolzové (rozené Kohoutové) dne 2. června 1834 holčičku, která dostala jméno Tereza. Byla již devátým potomkem manželského páru. Rodina Stolzova byla hudebně založena, a tak všechny děti absolvovaly hudební vzdělání. Tereza docházela nejprve na hodiny zpěvu k věhlasnému hudebníkovi Josefu Nerudovi. Její sestry, dvojčata Františka a Ludmila, dokončily úspěšně konzervatoř a následně se uplatnily v italském Terstu. Tam je ovšem kromě zpěvu proslavil i skandál, a to zvláštní milostný trojúhelník. Ludmila se tam vdala za slavného skladatele a dirigenta Luigi Ricciho, s nímž ovšem udržovala milenecký poměr i její sestra Františka. S manželkou Ludmilou počal Ricci dceru, o dva roky později mu porodila nemanželského syna milenka Františka. O tomto skandálu se tehdy dlouho mluvilo v italském operním světě.

Taktéž Tereza Stolzová začala studovat zpěv a hru na klavír na pražské konzervatoři, kde ji vyučoval například italský hudební skladatel Giovanni Battista Gordigiani. Právě ten zpochybnil její talent, ovšem neprávem. Tereza tehdy byla často nemocná, což se pochopitelně negativně podepsalo na jejím hlasu. Z konzervatoře začínající zpěvačka po dvou letech odešla. Za tři roky se zlepšil její stav natolik, že se rozhodla znovu studovat zpěv, a to tentokrát na soukromé škole Vojtěcha Čabouna. Na podzim roku 1855 poprvé veřejně vystupovala ve Wagnerově opeře na pražském Žofíně, ale její výkon byl zkritizován. Tereza po této negativní zkušenosti odmítla v Praze dál vystupovat a přesunula se za svými sestrami do Itálie. Zde navíc její bratr vedl operní divadlo, a tak zde měla snadnou cestu k uplatnění. 

V Itálii Tereza docházela na hodiny zpěvu k Angelu Marianimu. Tento skladatel a dirigent byl jejím zpěvem nadšen natolik, že ji vyučoval zadarmo. První velký úspěch měla na prknech opery v Terstu s áriemi z Händela a Verdiho. Netrvalo dlouho a Tereza Stolzová vystupovala i za hranicemi Itálie – v Tbilisi, Oděse, Moskvě, Petrohradu, Cařihradu nebo třeba Káhiře. V Rusku nevystupovala ale zrovna ráda, i když zde vydělala velké jmění. Špatně totiž snášela místní chladné počasí, které ji dokonce několikrát připravilo o hlas. Nikdy za celou svou kariéru už nevystupovala v rodných Čechách.

Srdcovou záležitostí byla pro Terezu Stolzovou Itálie. Působila v Miláně, Bologni, Palermu nebo ve Florencii. V této zemi také navázala zásadní spolupráci a přátelství, a to se skladatelem Giuseppem Verdim. Právě v jeho operách vystupovala v hlavních rolích, které jí Verdi psal na míru, a sklízela obrovský úspěch. Proslavila se zejména v roli Aidy ve Verdiho stejnojmenné opeře. S Verdim Stolzová prý udržovala i milenecký poměr, čímž si měla zajistit angažmá v jeho dílech.

V letech 1875 až 1877 vystupovala Tereza Stolzová v Rusku, kde se u ní ovšem znovu objevily zdravotní problémy s hlasivkami. Ze země musela předčasně odjet a zrušit zde své pracovní závazky. V Itálii absolvovala několik léčebných pobytů v lázních. Po dlouhou dobu se její zdravotní stav nelepšil, až nakonec v roce 1879 ukončila kariéru operní pěvkyně. V kultuře se ovšem pohybovala i nadále. Čas od času vystoupila na nějakém koncertě, ve svém domě v Miláně se scházela s umělci. V roce 1886 se dokonce vydala do Prahy na představení do Národního divadla. V Čechách se po dlouhém čase shledala i se svou rodinou a přáteli.

Slavná operní pěvkyně Tereza Stolzová se dožila 68 let, zemřela dne 22. srpna 1902. O rok přežila svého přítele Verdiho. Pohřbena je na hřbitově v milovaném Miláně.