K velikonočním svátkům bezpochyby patří pomlázka, malovaná vajíčka, sladký beránek nebo mazanec. Jaký je původ těchto velikonočních symbolů a jaký mají význam?
Pomlázka
Bez pomlázky si dnes nedovedeme Velikonoce představit. Před více než sto lety si sice český historik a etnograf Čeněk Zíbrt posteskl, že „stopy toho nalezneme pouze na našem venkově. I tam však pomalu pomlázka vyhyne“, pomlázka nicméně zůstala symbolem Velikonoc dodnes.
Ve šlehání dívek pomlázkou o velikonočním pondělí někteří badatelé spatřují jakýsi akt namlouvání. Proto také děvčata za výprask chlapce obdarovávala malovanými vajíčky. Podle etymologů je slovo „pomlázka“ odvozeno od výrazu „omlazení“. Šlehání spleteným proutím tak mělo dívkám zachovat mládí a svěžest. Z pera některých středověkých teologů se však dochovala svědectví o tom, že se lidé o velikonočních svátcích mrskali větvičkami pro připomínku Kristova bičování před smrtí na kříži.
Kraslice
Kraslice, tedy zdobená vajíčka, k Velikonocům neodmyslitelně patří. Dnes se tento zvyk pozvolna vytrácí, dříve však děvčata malovala vajíčka jako odměnu pro koledníky s naprostou samozřejmostí. Každá dívka většinou vytvářela speciální vajíčko pro konkrétního chlapce, na kraslici pak nakreslila nebo napsala milostné poselství. Často používanou barvou při malování kraslic byla červená. Ta představuje barvu lásky, zároveň ale symbolizuje krev Ježíše Krista prolitou za spásu lidí.
Malování vajíček zřejmě patří mezi velmi staré zvyky, dokládají ho archeologické nálezy rozbitých nabarvených vajec již z období starověku. V našich zemích se malovanými geometrickými tvary zdobené skořápky nalezly jako milodary ve středověkých hrobech. Takto pomalovaná vajíčka vkládána mrtvým na poslední cestu souvisela s vírou našich předků v posmrtný život.
O vzniku velikonočních vajíček hovoří několik legend. Podle jedné z nich Panna Marie dala několik vajíček vojákům, kteří měli ukřižovat Ježíše. Tímto darem chtěla zmírnit synovo utrpení. Protože při předávání vajec Marie plakala, její slzy dopadaly na skořápky a proměnily se na nich v barevné ornamenty.
Beránek
Beránek je již tradičním znakem Velikonoc, patří mezi nejstarší a nejčastěji vyobrazované symboly křesťanství. Původ křesťanského beránka lze nalézt v biblickém Starém zákoně. Starozákonní Bůh je popisován jako dobrý pastýř, který vede své stádo oveček, tedy věřící lid. Ve zmíněné části Bible bychom se také dočetli o tom, že nejčastějším obětovaným zvířetem obyvatel Izraele byl právě beránek. Pečené zvíře zase sloužilo jako obřadní jídlo. V Novém zákoně vystupuje beránek coby symbol Ježíše Krista i ztělesnění nevinnosti či poslušnosti. Samotná církev zpočátku nezobrazovala ukřižovaného Krista, toho představoval právě beránek vedle kříže, někdy doplněný svatozáří. Vyobrazení beránka s korouhví odkazuje na zmrtvýchvstání Ježíše.
Dnes se o Velikonocích peče beránek coby moučník ze sladkého těsta, ozdobený šlehačkou nebo třeba čokoládovou polevou. Až do 19. století se však tradičně o velikonočních svátcích připravovala jehněčí pečeně.
Mazanec
Mazanec je tradičním obřadním pečivem, a to jedním z nejstarších. Svým tvarem připomíná chléb, tedy Boží dar. Ten pravý velikonoční mazanec zdobí vyrytý kříž, symbol smrti Ježíše Krista.
Doklady o pečení mazanců pocházejí již z dob středověku, kdy se rozhodně během přípravy nešetřilo surovinami. Do středověkého velikonočního obřadního pečiva se přidávalo velké množství vajec a tvarohu. V 18. století se mazance pekly z tvarohové mouky, a proto se jim někdy říkalo „syrné koláče“. Od počátku svého vzniku mělo být toto pečivo na velikonočním stole v každé rodině i zasytit žaludky chudým a hladovějícím.
Řehtačka
V minulosti se lidové velikonoční svátky neobešly bez dřevěných řehtaček. O Zeleném čtvrtku totiž přestaly vyzvánět kostelní zvony, které dle legendy „odletěly do Říma“. Úlohu zvonů proto zastoupili chlapci s řehtačkami, jejichž hluk měl posloužit místo zvonění. Zvyk vydávání hluku primitivním hudebním nástrojem má svůj původ již v předkřesťanských dobách, kdy naši předci takovýmto způsobem zaháněli zlé síly, které by snad nějakým způsobem mohly zabránit příchodu jara. S křesťanstvím měl zvuk řehtaček o Velikonocích zpočátku symbolizovat zmatek mezi lidem, který zapříčinilo Kristovo ukřižování. Později řehtačky nahrazovaly zvuk zvonů a chlapci s nimi také chodili po vsi koledovat.
Řehtačky si mnohdy vyráběli sami zruční mládenci, někdy se nástroje uchovávaly v rodině po celé generace. V 19. století již byly řehtačky běžně dostupným artiklem na trzích. Zvláštní druh tohoto nástroje představovaly velké hrkače zhotovované pro potřeby kostelů, a to prokazatelně již v 16. století. Zvuk hrkačů lidem ohlašoval začátek bohoslužby.
Související
Země vyčerpaná válkami a surovinový přívěšek Číny, předpovídá historik budoucnost Putinova Ruska
10 let od krymského referenda. Konalo se pod hlavněmi ruských samopalů, připomíná Lebduška
Aktuálně se děje
včera
Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem
včera
Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety
včera
Polsko následuje Česko. ABW zasáhla proti proruské skupině, zajistila eura i dolary
včera
Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu
včera
Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima
včera
Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný
včera
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
včera
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
včera
Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec
včera
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
včera
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
včera
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
včera
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
včera
Na Václavském náměstí hořelo. Během rekonstrukce vzplála lepenka na střeše
včera
Do důchodu půjdeme později. Pavel se shodl s koalicí i opozicí, věk odchodu do penze musí růst
včera
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
včera
Putin se i týden po útoku odmítá setkat s rodinami obětí střelby
včera
Feri stane v dubnu opět před soudem. Bude se řešit jeho odvolání
včera
ANO vyzvalo vládu, aby zveřejnila částku, kterou Česko přispěje na nákup munice pro Ukrajinu
včera
Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje
Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho.
Zdroj: Jan Hrabě