Před 100 lety začala v USA slavná prohibice. Dopadla neslavně

V minulosti bylo ve světě učiněno mnoho pokusů o zákaz nebo omezení prodeje alkoholu. Většina z nich ale dopadla neúspěšně. Asi nejslavnější prohibici zažily ve 20. a 30. letech Spojené státy. Prohibici zavedl takzvaný Volsteadův zákon a 18. dodatek americké ústavy, který byl ratifikován před 100 lety, 16. ledna 1920.

Zákon i ústavní dodatek zakázaly výrobu, prodej nebo dopravu opojných nápojů ve Spojených státech. Výsledek prohibice ale byl rozpačitý. Americe přinesla hlavně explozi tajných palíren, korupci a zločinnost. Lidé tak pili dál, podle odhadů snad i více než předtím. Prohibice byla zrušena až v roce 1933 schválením 21. dodatku americké ústavy.

Národní prohibiční zákon navrhl republikánský člen Sněmovny reprezentantů Andrew Volstead (1860-1947). Americký Kongres návrh zákona schválil i přes veto prezidenta Woodrowa Wilsona v říjnu 1919. Za alkoholické nápoje byly podle zákona považovány ty, které obsahovaly více než půl procenta alkoholu. Výjimka byla udělena jen pro výrobu a prodej tekutin s obsahem alkoholu, které sloužily lékařským účelům nebo náboženským obřadům.

Prohibici zavedl 18. dodatek americké ústavy, jehož ratifikace byla ukončena 16. ledna 1920. Přijetí dodatku bylo nutné, protože federální vláda neměla moc pravomocí regulovat obchod v rámci jednotlivých států. Prohibiční dodatek obsahoval tři body: "Rok po ratifikaci tohoto článku se zakazuje výroba, prodej nebo doprava omamných nápojů, jejich dovoz a vývoz s clem jejich použití na území Spojených států a všech územích podléhajících jejich jurisdikci. Kongres i jednotlivé státy mají jednotné právo provést ustanovení tohoto článku v příslušném zákonodárství. Tento článek bude neplatný, nebude-li ratifikován jako doplněk k ústavě zákonodárnými sbory jednotlivých států, jak to předpokládá ústava, během sedmi let od okamžiku, kdy jej Kongres předložil státům ke schválení".

Hnutí propagující umírněnost v pití se ve vyspělých státech objevila podle historiků v 19. století. Jednalo se většinou o vyšší daně pro výrobce a prodejce. První zákaz se v USA (stát Maine) objevil v roce 1846. Po občanské válce hnutí za abstinenci nabylo na síle opět v první polovině 20. století a hlavními "tahouny" byly různé ženské spolky a církev. Postupně začaly zakazovat prodej alkoholu některé státy USA a vše skončilo celostátní prohibicí.

V prvních letech prohibice se podle vládních odhadů snížila spotřeba alkoholu o 20 až 30 procent, u lihovin to bylo dokonce 50procentní snížení. Zanedlouho ale tekl alkohol mnohem větším proudem než před prohibicí a propadlo mu mnohem více lidí. Prohibice vedla k rozkvětu černého trhu, pašování a vzniku pokoutních náleven a palíren. Například jen v New Yorku se jejich počet zvýšil z 30.000 na 100.000. Kvalita podomácku vyráběných "dryáků" ale byla špatná, mezi konzumenty nebyla výjimkou ztráta zraku či smrt.

Období prohibice se také stalo zlatým věkem zločinu. Jedním z center zločinu se stalo i Chicago, v němž působil nechvalně známý Al Capone. Capone a jeho gangsterská organizace kontrolovala nejen Chicago, ale měla vliv dokonce i v New Yorku. Na prohibici si Capone vydělal desítky milionů dolarů, nakonec ale skončil ve vězení kvůli daňovým únikům.

Podle Charlese Hansona Towna, autora knihy Vzestup a pád prohibic, se během prohibice zvýšil počet vražd (v souvislosti s černým trhem s alkoholem) o téměř 80 procent a do nebývalých rozměrů narostla další kriminalita. Podle údajů Asociace proti prohibičnímu dodatku přišel stát kvůli prohibici na daních o 860 milionů dolarů (asi 14 miliard v dnešních cenách), další desítky milionů vláda musela vydat na zajištění dodržování zákonů.

V březnu 1933 byl nejprve zrušen zákaz prodeje piva a vína a v prosinci téhož roku schválením 21. dodatku americké ústavy byla prohibice zcela zrušena. Stalo se tak poprvé, co jeden dodatek zrušil druhý. Skončil tak "vznešený experiment", jak prohibici nazval někdejší prezident Herbert Hoover. Dodnes ale v USA existují takzvané "suché okresy", kde platí zákaz prodeje alkoholu.

Ve stejné době jako USA sáhly k omezení spotřeby a výroby alkoholu evropské severské státy s výjimkou Dánska. Všechny tyto země od prohibice postupně ustoupily, do dnešních dní ale prodej alkoholu omezují. Neslavně také skončila další slavná prohibice, protialkoholická kampaň, kterou v roce 1985 zahájil v Sovětském svazu šéf státu Michail Gorbačov.

Související

Více souvisejících

Alkohol historie USA (Spojené státy americké) chicago Al Capone

Aktuálně se děje

před 42 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Putin kandiduje, proto se Rusové snaží změnit vývoj války na Ukrajině

Rusové se navzdory zimnímu počasí snaží pokračovat v ofenzivních operacích na několika místech na Ukrajině. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) touží po převzetí a udržení iniciativy do ruských prezidentských voleb v březnu 2024, v nichž bude Vladimir Putin obhajovat mandát. 

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Adventní věnec

Adventní věnec. Kde se vzal symbol vánočního času?

Na adventním věnci již hoří svíce značící adventní neděle a odpočítávající čas do Štědrého dne. Zatímco dnes si předvánoční dobu bez adventního věnce nedokážeme představit, dříve ho lidé neznali. Věnec se svíčkami se stal symbolem adventu teprve v 19. století.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Veronika Bílková

75 let od Všeobecné deklarace lidských práv. Vnímáme ji jako samozřejmost, což však mnohde stále neplatí, varuje Bílková

Valné shromáždění OSN schválilo před třičtvrtě stoletím, 10. prosince 1948, Všeobecnou deklaraci lidských práv. Nevedla k tomu jen zvěrstva druhé světové války, ale také zkušenost s totalitními režimy v meziválečném období, upozorňuje profesorka Veronika Bílková. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiznává, že dokument není právně závazný nástroj, zároveň dodává, že se stal základem pro jiné smlouvy, které právně závazné jsou. Odbornice na mezinárodní humanitární právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze dále vysvětlila například to, proč si nemyslí, že nastal čas Deklaraci aktualizovat či měnit, a z jakého důvodu není šťastné zmiňovat lidská práva pouze v souvislosti s jejich porušováním.

před 8 hodinami

Aktualizováno včera

Poslední čtyři páry dvanácté řady StarDance.

Ve StarDance se rozhodlo o finalistech, dotancovala Iva Kubelková

Ve StarDance se v sobotu večer rozhodlo o tom, kdo postoupí do finále, kterým letošní řada soutěže vyvrcholí za týden, kdy budou vyhlášeni vítězové, tedy král a královna tanečního parketu. Dnes tančily ještě čtyři soutěžní páry, postupujícími jsou Eva Adamczyková, Darija Pavlovičová a Vavřinec Hradilek.

včera

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

Olaf Scholz

Na Německo se Ukrajina může spolehnout. Scholz slibuje další pomoc

Německo hodlá navzdory vlastním problémům pokračovat ve vojenské pomoci Ukrajině, na sobotním sjezdu německé sociálnědemokratické strany SPD to řekl její lídr a kancléř Olaf Scholz. Podle předsedy spolkové vlády to zatím na konec konfliktu na východě Evropy nevypadá. 

včera

Ladislav Županič

Zemřel herec Ladislav Županič, bylo mu 80 let

Ve věku 80 let zemřel populární herec Ladislav Županič, který úspěšně působil ve filmu, televizi, dabingu i v divadle. Karlínské hudební divadlo dokonce svého času úspěšně vedl jako ředitel. 

včera

včera

Izraelské tanky drtí Chan Júnis. Vojáci věří, že dopadnou člena vedení Hamásu

Izraelské válečné úsilí v Pásmu Gazy se momentálně soustředí zejména na město Chán Júnis na jihu palestinské enklávy, protože vojáci si myslí, že zde dopadnou jednu z vůdčích osobností Hamásu Jahju Sinvára. Boje ale pokračují i na severu. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy