Před 100 lety zemřel Gustave Eiffel, autor slavné věže v Paříži a Sochy Svobody

Po Vánocích roku 1923, tedy před 100 lety, zemřel francouzský architekt a konstruktér Gustave Eiffel. Jeho návrhy a stavby jsou dodnes obdivovány nejenom odborníky z řad architektů, mezi ta nejznámější díla patří Eiffelova věž nebo Socha Svobody. 

Dne 15. prosince 1832 se ve francouzském Dijonu do rodiny německého původu narodil Alexandre Gustave Eiffel. Německá rodina Eiffelova se ve Francii usadila někdy na počátku 18. století. O otci Gustava se nedochovalo mnoho zpráv, více je známo o jeho matce. Ta se jmenovala Catherine a v Dijonu prodávala uhlí, čímž dokázala vydělat pro rodinu pěkné peníze. Proto mohl malý Alexandre Gustave chodit do školy a vzdělávat se. 

Po absolvování základní školní docházky studoval Gustave na střední škole s názvem Lycée Royal de Dijon, prestižní lyceum, které funguje dodnes (s pozměněným názvem na Lycée Carnot). Jen pro zajímavost – tuto školu později, v období mezi světovými válkami, navštěvovali třeba i čeští herci, jako například Jiří Voskovec nebo Raoul Schránil, hvězda filmů pro pamětníky. Zpět ale k Eiffelovi! Ten po úspěšném zakončení lycea studoval v Paříži chemii, roku 1855 složil závěrečné zkoušky.  

Poté se pokoušel uplatnit v několika profesích, až nakonec našel uplatnění i zalíbení jako konstruktér. Zprvu Gustave Eiffel navrhoval železniční mosty, teprve později se zabýval i konstrukcí veřejných budov. Mezi jeho první slavné realizace patří návrh a stavba železničního mostu dlouhého 160 metrů, který vedl přes řeku Douro mezi portugalskými městy Porto a Vila nova de Gaia.  Svůj projekt Eiffel nazval Ponte Maria Pia, toto jméno most nese na počest tehdejší portugalské královny Marie Pii Savojské. Stavební práce trvaly na dobu realizace poměrně krátce, méně než dva roky. Slavnostního otevření mostu se v roce 1877 osobně ujal portugalský král Ludvík I. Portugalský. Podobný most Eiffel projektoval i na území rodné Francie – například viadukt Garabit, tehdejší nejvyšší železniční most na světě a jedno z předních konstrukčních děl 19. století. Eiffelovy železniční mosty představovaly významné počiny, díky nimž se usnadnilo a urychlilo cestování osob i přeprava zboží.  

Nejznámější stavbou Gustava Eiffela je nepochybně ta, která po něm nese jméno, tedy Eiffelova věž. Ocelová věž vznikla roku 1889 na počest výročí velké francouzské revoluce, od níž tehdy uplynulo sto let. Zároveň se roku 1889 v hlavním městě Francie konala významná světová výstava, jejímž hlavním lákadlem se měla stát právě Eiffelova věž. A tak tomu také bylo. Na „Eiffelovku“ se tehdy přijely podívat miliony lidí! Netrvalo dlouho a ze stavby se stal jeden z neodmyslitelných symbolů Paříže, kterým je ostatně dodnes. Eiffel se i s pařížskou věží zapsal na seznam architektonických „nej“ světa (podobně jako již se zmíněným mostem Garabit) – Eiffelovka se stala vůbec nejvyšší stavbou na světě. Věž však nebyla přijímána pouze s nadšením, část veřejnosti ji otevřeně kritizovala, a to pro její čistě kovovou konstrukci. Veřejné stavby ve městech tak v té době totiž nevypadaly, a proto pro mnohé byla trnem v oku. Eiffelovku odsuzovali třeba i tehdejší slavní francouzští spisovatelé, jako byl Guy de Maupassant, Emile Zola nebo Alexander Dumas. 

Druhým slavným počinem Gustava Eiffela je Socha Svobody stojící v přístavu v New Yorku. Eiffel její projekt vypracoval jako dar Spojeným státům americkým od spojenecké Francie roku 1886. Spolu s francouzským konstruktérem se na tvorbě sochy podílel i francouzský sochař Frédéric Auguste Bartholdi. Jako se stala dominantou Paříže Eiffelova věž, tak se i Socha Svobody záhy po svém odhalení proměnila v symbol New Yorku i nezávislosti Spojených států amerických. Od roku 1984 figuruje Socha Svobody na seznamu světového dědictví UNESCO. 

Související

Více souvisejících

eiffelova věž Francie socha Svobody (New York, USA)

Aktuálně se děje

před 31 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 1 hodinou

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy