Před 100 lety zemřel Gustave Eiffel, autor slavné věže v Paříži a Sochy Svobody

Po Vánocích roku 1923, tedy před 100 lety, zemřel francouzský architekt a konstruktér Gustave Eiffel. Jeho návrhy a stavby jsou dodnes obdivovány nejenom odborníky z řad architektů, mezi ta nejznámější díla patří Eiffelova věž nebo Socha Svobody. 

Dne 15. prosince 1832 se ve francouzském Dijonu do rodiny německého původu narodil Alexandre Gustave Eiffel. Německá rodina Eiffelova se ve Francii usadila někdy na počátku 18. století. O otci Gustava se nedochovalo mnoho zpráv, více je známo o jeho matce. Ta se jmenovala Catherine a v Dijonu prodávala uhlí, čímž dokázala vydělat pro rodinu pěkné peníze. Proto mohl malý Alexandre Gustave chodit do školy a vzdělávat se. 

Po absolvování základní školní docházky studoval Gustave na střední škole s názvem Lycée Royal de Dijon, prestižní lyceum, které funguje dodnes (s pozměněným názvem na Lycée Carnot). Jen pro zajímavost – tuto školu později, v období mezi světovými válkami, navštěvovali třeba i čeští herci, jako například Jiří Voskovec nebo Raoul Schránil, hvězda filmů pro pamětníky. Zpět ale k Eiffelovi! Ten po úspěšném zakončení lycea studoval v Paříži chemii, roku 1855 složil závěrečné zkoušky.  

Poté se pokoušel uplatnit v několika profesích, až nakonec našel uplatnění i zalíbení jako konstruktér. Zprvu Gustave Eiffel navrhoval železniční mosty, teprve později se zabýval i konstrukcí veřejných budov. Mezi jeho první slavné realizace patří návrh a stavba železničního mostu dlouhého 160 metrů, který vedl přes řeku Douro mezi portugalskými městy Porto a Vila nova de Gaia.  Svůj projekt Eiffel nazval Ponte Maria Pia, toto jméno most nese na počest tehdejší portugalské královny Marie Pii Savojské. Stavební práce trvaly na dobu realizace poměrně krátce, méně než dva roky. Slavnostního otevření mostu se v roce 1877 osobně ujal portugalský král Ludvík I. Portugalský. Podobný most Eiffel projektoval i na území rodné Francie – například viadukt Garabit, tehdejší nejvyšší železniční most na světě a jedno z předních konstrukčních děl 19. století. Eiffelovy železniční mosty představovaly významné počiny, díky nimž se usnadnilo a urychlilo cestování osob i přeprava zboží.  

Nejznámější stavbou Gustava Eiffela je nepochybně ta, která po něm nese jméno, tedy Eiffelova věž. Ocelová věž vznikla roku 1889 na počest výročí velké francouzské revoluce, od níž tehdy uplynulo sto let. Zároveň se roku 1889 v hlavním městě Francie konala významná světová výstava, jejímž hlavním lákadlem se měla stát právě Eiffelova věž. A tak tomu také bylo. Na „Eiffelovku“ se tehdy přijely podívat miliony lidí! Netrvalo dlouho a ze stavby se stal jeden z neodmyslitelných symbolů Paříže, kterým je ostatně dodnes. Eiffel se i s pařížskou věží zapsal na seznam architektonických „nej“ světa (podobně jako již se zmíněným mostem Garabit) – Eiffelovka se stala vůbec nejvyšší stavbou na světě. Věž však nebyla přijímána pouze s nadšením, část veřejnosti ji otevřeně kritizovala, a to pro její čistě kovovou konstrukci. Veřejné stavby ve městech tak v té době totiž nevypadaly, a proto pro mnohé byla trnem v oku. Eiffelovku odsuzovali třeba i tehdejší slavní francouzští spisovatelé, jako byl Guy de Maupassant, Emile Zola nebo Alexander Dumas. 

Druhým slavným počinem Gustava Eiffela je Socha Svobody stojící v přístavu v New Yorku. Eiffel její projekt vypracoval jako dar Spojeným státům americkým od spojenecké Francie roku 1886. Spolu s francouzským konstruktérem se na tvorbě sochy podílel i francouzský sochař Frédéric Auguste Bartholdi. Jako se stala dominantou Paříže Eiffelova věž, tak se i Socha Svobody záhy po svém odhalení proměnila v symbol New Yorku i nezávislosti Spojených států amerických. Od roku 1984 figuruje Socha Svobody na seznamu světového dědictví UNESCO. 

Související

Více souvisejících

eiffelova věž Francie socha Svobody (New York, USA)

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 22 minutami

před 47 minutami

před 1 hodinou

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

Rusko jedinou střelou zahodilo všechny snahy ze studené války. Západ nesmí polevit

Rusko ve čtvrtek podle všeho zaútočilo na Ukrajinu mezikontinentální balistickou střelou. Jde o první případ v historii, kdy některá země zaútočila tímto druhem zbraně na jinou.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy