Po Vánocích roku 1923, tedy před 100 lety, zemřel francouzský architekt a konstruktér Gustave Eiffel. Jeho návrhy a stavby jsou dodnes obdivovány nejenom odborníky z řad architektů, mezi ta nejznámější díla patří Eiffelova věž nebo Socha Svobody.
Dne 15. prosince 1832 se ve francouzském Dijonu do rodiny německého původu narodil Alexandre Gustave Eiffel. Německá rodina Eiffelova se ve Francii usadila někdy na počátku 18. století. O otci Gustava se nedochovalo mnoho zpráv, více je známo o jeho matce. Ta se jmenovala Catherine a v Dijonu prodávala uhlí, čímž dokázala vydělat pro rodinu pěkné peníze. Proto mohl malý Alexandre Gustave chodit do školy a vzdělávat se.
Po absolvování základní školní docházky studoval Gustave na střední škole s názvem Lycée Royal de Dijon, prestižní lyceum, které funguje dodnes (s pozměněným názvem na Lycée Carnot). Jen pro zajímavost – tuto školu později, v období mezi světovými válkami, navštěvovali třeba i čeští herci, jako například Jiří Voskovec nebo Raoul Schránil, hvězda filmů pro pamětníky. Zpět ale k Eiffelovi! Ten po úspěšném zakončení lycea studoval v Paříži chemii, roku 1855 složil závěrečné zkoušky.
Poté se pokoušel uplatnit v několika profesích, až nakonec našel uplatnění i zalíbení jako konstruktér. Zprvu Gustave Eiffel navrhoval železniční mosty, teprve později se zabýval i konstrukcí veřejných budov. Mezi jeho první slavné realizace patří návrh a stavba železničního mostu dlouhého 160 metrů, který vedl přes řeku Douro mezi portugalskými městy Porto a Vila nova de Gaia. Svůj projekt Eiffel nazval Ponte Maria Pia, toto jméno most nese na počest tehdejší portugalské královny Marie Pii Savojské. Stavební práce trvaly na dobu realizace poměrně krátce, méně než dva roky. Slavnostního otevření mostu se v roce 1877 osobně ujal portugalský král Ludvík I. Portugalský. Podobný most Eiffel projektoval i na území rodné Francie – například viadukt Garabit, tehdejší nejvyšší železniční most na světě a jedno z předních konstrukčních děl 19. století. Eiffelovy železniční mosty představovaly významné počiny, díky nimž se usnadnilo a urychlilo cestování osob i přeprava zboží.
Nejznámější stavbou Gustava Eiffela je nepochybně ta, která po něm nese jméno, tedy Eiffelova věž. Ocelová věž vznikla roku 1889 na počest výročí velké francouzské revoluce, od níž tehdy uplynulo sto let. Zároveň se roku 1889 v hlavním městě Francie konala významná světová výstava, jejímž hlavním lákadlem se měla stát právě Eiffelova věž. A tak tomu také bylo. Na „Eiffelovku“ se tehdy přijely podívat miliony lidí! Netrvalo dlouho a ze stavby se stal jeden z neodmyslitelných symbolů Paříže, kterým je ostatně dodnes. Eiffel se i s pařížskou věží zapsal na seznam architektonických „nej“ světa (podobně jako již se zmíněným mostem Garabit) – Eiffelovka se stala vůbec nejvyšší stavbou na světě. Věž však nebyla přijímána pouze s nadšením, část veřejnosti ji otevřeně kritizovala, a to pro její čistě kovovou konstrukci. Veřejné stavby ve městech tak v té době totiž nevypadaly, a proto pro mnohé byla trnem v oku. Eiffelovku odsuzovali třeba i tehdejší slavní francouzští spisovatelé, jako byl Guy de Maupassant, Emile Zola nebo Alexander Dumas.
Druhým slavným počinem Gustava Eiffela je Socha Svobody stojící v přístavu v New Yorku. Eiffel její projekt vypracoval jako dar Spojeným státům americkým od spojenecké Francie roku 1886. Spolu s francouzským konstruktérem se na tvorbě sochy podílel i francouzský sochař Frédéric Auguste Bartholdi. Jako se stala dominantou Paříže Eiffelova věž, tak se i Socha Svobody záhy po svém odhalení proměnila v symbol New Yorku i nezávislosti Spojených států amerických. Od roku 1984 figuruje Socha Svobody na seznamu světového dědictví UNESCO.
Související
Opilí Američané přespali na Eiffelově věži. O víkendu ji evakuovali kvůli bombové hrozbě
Eiffelova věž je po více než osmiměsíční pauze znovu přístupná veřejnosti
eiffelova věž , Francie , socha Svobody (New York, USA)
Aktuálně se děje
před 31 minutami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 1 hodinou
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 1 hodinou
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 1 hodinou
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 1 hodinou
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 2 hodinami
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 2 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 2 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 3 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 4 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.
Zdroj: Libor Novák