Italský mořeplavec ve španělských službách Kryštof Kolumbus vyplul 3. srpna 1492 na svou první cestu přes oceán s cílem najít novou cestu do Asie, na níž by evropské lodě neohrožovalo Turecko. Během cesty, ze které se vrátil 13. března 1493, "objevil" Ameriku. Španělsku přinesla tato událost bohatství a moc, pro domorodce byla ale počátkem zkázy.
Kolumbova výprava s karavelami Niňa, Pinta a Santa María vyplula z andaluského přístavu Palos de la Frontera půl hodiny před východem slunce v pátek 3. srpna 1492. Kvůli závadě na Pintě se však musela expedice 102 mužů třetí den plavby zastavit na Kanárských ostrovech a na širé moře vyrazila až 6. září. Ve dvě hodiny ráno 12. října se z oceánu vynořila země. Byl to jeden z bahamských ostrovů, domorodci nazývaný Guanahaní.
Triumfální návrat z Kolumbovy první cesty v březnu 1493 vystřídalo chladnější přijetí z cesty druhé v roce 1496, během níž Kolumbus prozkoumal další část Karibiku a na ostrově, jenž pojmenoval Espaňola (dnešní Haiti a Dominikánská republika), založil velkou kolonii. Nepokoje v ní, vyvolané hlavně nenasytnou hrabivostí španělských osadníků, způsobily, že z třetí výpravy (1498-1500) se Kolumbus s bratry Bartolomeem a Diegem vrátil do Španělska v okovech. A i když je dvůr hned osvobodil, ztracené postavení už zpět nezískali. Přesto Kolumbovi jeho příznivkyně Isabela financovala ještě čtvrtou cestu (1502-1504), která zmapovala pobřeží střední Ameriky.
Kolumbus nebyl první, kdo objevil Nový svět. Daleko dříve než on, dopluli na sever Ameriky Vikingové, kteří se kolem roku 1000 nakrátko usadili na Newfoundlandu. Až rok 1492 je ale považován za "rok objevení Ameriky", po němž následovala evropská kolonizace nového kontinentu.
Související
Vědci objevili místo, kde byl pohřben Kryštof Kolumbus
Syfilis. Nemoc, kterou do Evropy přivezli Kolumbovi námořníci z nového kontinentu
Aktuálně se děje
před 59 minutami
Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat
včera
Pohřešovanou ženu našli mrtvou. Policie obvinila muže z vraždy
včera
Babiš oznámil Čechům změny v plánu repatriačních letů z Blízkého východu
včera
Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump
včera
MHD v Praze se dnes vrátila ke kratším intervalům
včera
Írán se na poslední chvíli snaží zachránit zbytky jaderného programu
včera
Svět si připomíná důležitý milník. Je to 130 let, co byla objevena radioaktivita
včera
Začalo meteorologické jaro. Předpověď slibuje stabilní počasí po celý týden
včera
Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina
včera
EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu
včera
Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného
včera
Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi
včera
Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?
včera
Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15
včera
Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán
včera
Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou
včera
Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu
včera
Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země
včera
Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky
včera
Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla
V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.
Zdroj: Libor Novák