Před 530 lety začala Kolumbova cesta k objevení Ameriky

Italský mořeplavec ve španělských službách Kryštof Kolumbus vyplul 3. srpna 1492 na svou první cestu přes oceán s cílem najít novou cestu do Asie, na níž by evropské lodě neohrožovalo Turecko. Během cesty, ze které se vrátil 13. března 1493, "objevil" Ameriku. Španělsku přinesla tato událost bohatství a moc, pro domorodce byla ale počátkem zkázy.

Kolumbova výprava s karavelami Niňa, Pinta a Santa María vyplula z andaluského přístavu Palos de la Frontera půl hodiny před východem slunce v pátek 3. srpna 1492. Kvůli závadě na Pintě se však musela expedice 102 mužů třetí den plavby zastavit na Kanárských ostrovech a na širé moře vyrazila až 6. září. Ve dvě hodiny ráno 12. října se z oceánu vynořila země. Byl to jeden z bahamských ostrovů, domorodci nazývaný Guanahaní.

Triumfální návrat z Kolumbovy první cesty v březnu 1493 vystřídalo chladnější přijetí z cesty druhé v roce 1496, během níž Kolumbus prozkoumal další část Karibiku a na ostrově, jenž pojmenoval Espaňola (dnešní Haiti a Dominikánská republika), založil velkou kolonii. Nepokoje v ní, vyvolané hlavně nenasytnou hrabivostí španělských osadníků, způsobily, že z třetí výpravy (1498-1500) se Kolumbus s bratry Bartolomeem a Diegem vrátil do Španělska v okovech. A i když je dvůr hned osvobodil, ztracené postavení už zpět nezískali. Přesto Kolumbovi jeho příznivkyně Isabela financovala ještě čtvrtou cestu (1502-1504), která zmapovala pobřeží střední Ameriky.

Kolumbus nebyl první, kdo objevil Nový svět. Daleko dříve než on, dopluli na sever Ameriky Vikingové, kteří se kolem roku 1000 nakrátko usadili na Newfoundlandu. Až rok 1492 je ale považován za "rok objevení Ameriky", po němž následovala evropská kolonizace nového kontinentu.

Související

Kryštof Kolumbus

Vědci objevili místo, kde byl pohřben Kryštof Kolumbus

Španělským badatelům se podařilo objevit přesné místo, kde byl poprvé pohřben známý mořeplavec Kryštof Kolumbus. Informovala o tom dnes agentura AFP s odkazem na španělské námořní muzeum v Madridu. Místo se nachází ve středu města Valladolid. Tělo mořeplavce bylo po jeho smrti opakovaně přesouváno a nyní spočívá v katedrále v Seville.

Více souvisejících

Kryštof Kolumbus

Aktuálně se děje

před 42 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy