Syfilis. Nemoc, kterou do Evropy přivezli Kolumbovi námořníci z nového kontinentu

Rok 1492 je známý především tím, že v něm došlo k objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem. Tento rok má ovšem své místo také v dějinách lékařství. Z nově objeveného kontinentu totiž do Evropy Kolumbovi námořníci přivezli nejen nové plodiny, ale také novou nemoc - syfilis.

Když se řekne rok 1492, mnoho lidí si ho správně spojí s objevením Ameriky. Kryštof Kolumbus tak díky tomuto objevu nového kontinentu dal Evropě nové plodiny – třeba brambory, kukuřici nebo tabák. Ovšem Kolumbovi námořníci do Evropy dovezli i novou nemoc, syfilis. Do té doby zde vůbec toto pohlavní onemocnění nebylo zaznamenáno.

Indiánské kmeny ho prý však už dlouho znaly a ve Střední Americe se jednalo o poměrně rozšířenou chorobu. Staří Mayové a Aztékové dokonce dokázali rozlišit jednotlivé fáze nemoci, pro které užívali zvláštní názvy. V Evropě se syfilis po klíčovém roce 1492 začala velice rychle šířit, brzy choroba způsobila pandemii. Ta byla nejprve chápána a vysvětlována jako „Boží trest“, než se zjistilo, že se jedná o nemoc přenášenou pohlavním stykem. K tomuto odhalení definitivně došlo až v 19. století.

Mezi lety 1494 až 1496 byla v Evropě zaznamenána epidemie syfilis. Již roku 1493 se objevily první případy v Barceloně. Právě sem ji měli přivést námořníci z nově objevené Ameriky. Ze Španělska se onemocnění dostalo do Francie, z této země ho francouzští vojáci rozšířili do Itálie, když roku 1494 obléhali Neapol. Proto se zde nemoc začala označovat jako „francouzská nemoc“. Tak se jí říkalo i v našich zemích, kde se poprvé objevila rovněž v roce 1494. Nejpozději se šířila v Anglii, a to od roku 1496. Pojmenování „syfilis“ dal chorobě italský lékař a básník Girolamo Fracastoro. V Čechách zavedl Josef Jungmann pro syfilis název „příjice“. Tehdy již bylo všeobecně známo, že se jedná o sexuálně přenosnou chorobu, a proto Jungmann pojmenování nemoci odvodil od jména slovanské bohyně lásky, Prije.

Zatímco na americkém kontinentu domorodci neměli těžký průběh onemocnění, v Evropě choroba zabíjela ve velkém. Projevovala se značnou infekčností a agresivitou, nemocní zpravidla umírali ještě před propuknutím chronického stádia. K nejvíce zasaženým vrstvám patřilo měšťanstvo a vojáci. Jak během 16. a 17. století přibývalo vojenských výprav a bitev, šířila se i syfilis. Spolu s vojsky navíc putovaly i prostitutky. Antropologické rozbory koster vojáků prokázaly jisté znaky tohoto onemocnění – například paprsčité jizvy na lebce nebo deformace kostí. Také šlechtické rody byly zasaženy syfilidou. Historikové upozorňují na fakt, že syfilis byla jednou z příčin vymírání starých českých šlechtických rodů. Známou postavou českých dějin trpící touto chorobou byl císař Rudolf II., jehož kosterní pozůstatky byly rovněž podrobeny antropologickému rozboru. Ten ukázal typické projevy syfilis. S onemocněním se potýkal také Albrecht z Valdštejna.

Již z 15. století se dochovaly zmínky o způsobech léčby syfilis. Ty bývaly i poněkud nebezpečné. Na syfilitickou vyrážku se používaly třeba masti s obsahem rtuti. Denní dávka rtuti pro nemocného představovala i deset gramů, což vedlo až k otravě. Tehdejší lékaři ovšem známky otravy považovaly za důkaz toho, že léčba zabírá. V důsledku vyčerpání opakovanými zažívacími problémy, zvýšeným sliněním nebo třesem těla nemocní této léčebné proceduře podléhali. To však nebránilo tomu, aby se syfilis léčila olovem až do 19. století!

Spoléhalo se také na lázeňskou léčbu, o čemž se na našem území dochovala zmínka již z roku 1509 z pera Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic. Zvlášť účinné měly být minerální prameny v Karlových Varech. Léčba pomocí minerálních vod sice pomáhala mírnit zejména kožní projevy onemocnění a bolesti kostí, ovšem v lázních také byly ideální podmínky pro jeho rychlé šíření. Proto některá lázeňská střediska rychle začala odmítat pacienty se syfilis, jiná pro ně vyčlenila speciální separované prostory.

Jako lék se podával také výluh z quajakového dřeva, který pacienti popíjeli, používali k obkladům a koupelím. S prvním skutečně účinným lékem na onemocnění přišel až roku 1909 lékař Paul Ehrlich. Od té doby vzrostl počet vyléčených pacientů, zároveň se začalo hovořit o prevenci. Další úspěch přinesl rok 1928, kdy Alexander Flemig objevil antibiotikum.

Související

Austrálie, ilustrační fotografie. Analýza

Historie se opakuje? Australané mohou odstartovat novou vlnu dekolonizace

Australský odpor britskému panovníkovi je symbolem definitivního ukončování evropské koloniální nadvlády. Existuje ještě řada zemí, které v zámoří mají své provincie a dosud se jich nevzdaly. Mocnosti jako Čína nebo Rusko pak vytvářejí moderní imperialismus, který je v podstatě totéž, jako imperialismus minulých století – jen jinak provedený. A Spojené státy jsou kapitola sama o sobě. 

Více souvisejících

historie nemoci syfilis Kryštof Kolumbus

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy