Rok 1492 je známý především tím, že v něm došlo k objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem. Tento rok má ovšem své místo také v dějinách lékařství. Z nově objeveného kontinentu totiž do Evropy Kolumbovi námořníci přivezli nejen nové plodiny, ale také novou nemoc - syfilis.
Když se řekne rok 1492, mnoho lidí si ho správně spojí s objevením Ameriky. Kryštof Kolumbus tak díky tomuto objevu nového kontinentu dal Evropě nové plodiny – třeba brambory, kukuřici nebo tabák. Ovšem Kolumbovi námořníci do Evropy dovezli i novou nemoc, syfilis. Do té doby zde vůbec toto pohlavní onemocnění nebylo zaznamenáno.
Indiánské kmeny ho prý však už dlouho znaly a ve Střední Americe se jednalo o poměrně rozšířenou chorobu. Staří Mayové a Aztékové dokonce dokázali rozlišit jednotlivé fáze nemoci, pro které užívali zvláštní názvy. V Evropě se syfilis po klíčovém roce 1492 začala velice rychle šířit, brzy choroba způsobila pandemii. Ta byla nejprve chápána a vysvětlována jako „Boží trest“, než se zjistilo, že se jedná o nemoc přenášenou pohlavním stykem. K tomuto odhalení definitivně došlo až v 19. století.
Mezi lety 1494 až 1496 byla v Evropě zaznamenána epidemie syfilis. Již roku 1493 se objevily první případy v Barceloně. Právě sem ji měli přivést námořníci z nově objevené Ameriky. Ze Španělska se onemocnění dostalo do Francie, z této země ho francouzští vojáci rozšířili do Itálie, když roku 1494 obléhali Neapol. Proto se zde nemoc začala označovat jako „francouzská nemoc“. Tak se jí říkalo i v našich zemích, kde se poprvé objevila rovněž v roce 1494. Nejpozději se šířila v Anglii, a to od roku 1496. Pojmenování „syfilis“ dal chorobě italský lékař a básník Girolamo Fracastoro. V Čechách zavedl Josef Jungmann pro syfilis název „příjice“. Tehdy již bylo všeobecně známo, že se jedná o sexuálně přenosnou chorobu, a proto Jungmann pojmenování nemoci odvodil od jména slovanské bohyně lásky, Prije.
Zatímco na americkém kontinentu domorodci neměli těžký průběh onemocnění, v Evropě choroba zabíjela ve velkém. Projevovala se značnou infekčností a agresivitou, nemocní zpravidla umírali ještě před propuknutím chronického stádia. K nejvíce zasaženým vrstvám patřilo měšťanstvo a vojáci. Jak během 16. a 17. století přibývalo vojenských výprav a bitev, šířila se i syfilis. Spolu s vojsky navíc putovaly i prostitutky. Antropologické rozbory koster vojáků prokázaly jisté znaky tohoto onemocnění – například paprsčité jizvy na lebce nebo deformace kostí. Také šlechtické rody byly zasaženy syfilidou. Historikové upozorňují na fakt, že syfilis byla jednou z příčin vymírání starých českých šlechtických rodů. Známou postavou českých dějin trpící touto chorobou byl císař Rudolf II., jehož kosterní pozůstatky byly rovněž podrobeny antropologickému rozboru. Ten ukázal typické projevy syfilis. S onemocněním se potýkal také Albrecht z Valdštejna.
Již z 15. století se dochovaly zmínky o způsobech léčby syfilis. Ty bývaly i poněkud nebezpečné. Na syfilitickou vyrážku se používaly třeba masti s obsahem rtuti. Denní dávka rtuti pro nemocného představovala i deset gramů, což vedlo až k otravě. Tehdejší lékaři ovšem známky otravy považovaly za důkaz toho, že léčba zabírá. V důsledku vyčerpání opakovanými zažívacími problémy, zvýšeným sliněním nebo třesem těla nemocní této léčebné proceduře podléhali. To však nebránilo tomu, aby se syfilis léčila olovem až do 19. století!
Spoléhalo se také na lázeňskou léčbu, o čemž se na našem území dochovala zmínka již z roku 1509 z pera Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic. Zvlášť účinné měly být minerální prameny v Karlových Varech. Léčba pomocí minerálních vod sice pomáhala mírnit zejména kožní projevy onemocnění a bolesti kostí, ovšem v lázních také byly ideální podmínky pro jeho rychlé šíření. Proto některá lázeňská střediska rychle začala odmítat pacienty se syfilis, jiná pro ně vyčlenila speciální separované prostory.
Jako lék se podával také výluh z quajakového dřeva, který pacienti popíjeli, používali k obkladům a koupelím. S prvním skutečně účinným lékem na onemocnění přišel až roku 1909 lékař Paul Ehrlich. Od té doby vzrostl počet vyléčených pacientů, zároveň se začalo hovořit o prevenci. Další úspěch přinesl rok 1928, kdy Alexander Flemig objevil antibiotikum.
Související
Adventní zázrak v Číhošti. Estébáci pak kněze Toufara umučili
Češi před sto lety začali zdobit vánoční stromy ve městech. Mělo to svůj důvod
historie , nemoci , syfilis , Kryštof Kolumbus
Aktuálně se děje
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek