Rok 1492 je známý především tím, že v něm došlo k objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem. Tento rok má ovšem své místo také v dějinách lékařství. Z nově objeveného kontinentu totiž do Evropy Kolumbovi námořníci přivezli nejen nové plodiny, ale také novou nemoc - syfilis.
Když se řekne rok 1492, mnoho lidí si ho správně spojí s objevením Ameriky. Kryštof Kolumbus tak díky tomuto objevu nového kontinentu dal Evropě nové plodiny – třeba brambory, kukuřici nebo tabák. Ovšem Kolumbovi námořníci do Evropy dovezli i novou nemoc, syfilis. Do té doby zde vůbec toto pohlavní onemocnění nebylo zaznamenáno.
Indiánské kmeny ho prý však už dlouho znaly a ve Střední Americe se jednalo o poměrně rozšířenou chorobu. Staří Mayové a Aztékové dokonce dokázali rozlišit jednotlivé fáze nemoci, pro které užívali zvláštní názvy. V Evropě se syfilis po klíčovém roce 1492 začala velice rychle šířit, brzy choroba způsobila pandemii. Ta byla nejprve chápána a vysvětlována jako „Boží trest“, než se zjistilo, že se jedná o nemoc přenášenou pohlavním stykem. K tomuto odhalení definitivně došlo až v 19. století.
Mezi lety 1494 až 1496 byla v Evropě zaznamenána epidemie syfilis. Již roku 1493 se objevily první případy v Barceloně. Právě sem ji měli přivést námořníci z nově objevené Ameriky. Ze Španělska se onemocnění dostalo do Francie, z této země ho francouzští vojáci rozšířili do Itálie, když roku 1494 obléhali Neapol. Proto se zde nemoc začala označovat jako „francouzská nemoc“. Tak se jí říkalo i v našich zemích, kde se poprvé objevila rovněž v roce 1494. Nejpozději se šířila v Anglii, a to od roku 1496. Pojmenování „syfilis“ dal chorobě italský lékař a básník Girolamo Fracastoro. V Čechách zavedl Josef Jungmann pro syfilis název „příjice“. Tehdy již bylo všeobecně známo, že se jedná o sexuálně přenosnou chorobu, a proto Jungmann pojmenování nemoci odvodil od jména slovanské bohyně lásky, Prije.
Zatímco na americkém kontinentu domorodci neměli těžký průběh onemocnění, v Evropě choroba zabíjela ve velkém. Projevovala se značnou infekčností a agresivitou, nemocní zpravidla umírali ještě před propuknutím chronického stádia. K nejvíce zasaženým vrstvám patřilo měšťanstvo a vojáci. Jak během 16. a 17. století přibývalo vojenských výprav a bitev, šířila se i syfilis. Spolu s vojsky navíc putovaly i prostitutky. Antropologické rozbory koster vojáků prokázaly jisté znaky tohoto onemocnění – například paprsčité jizvy na lebce nebo deformace kostí. Také šlechtické rody byly zasaženy syfilidou. Historikové upozorňují na fakt, že syfilis byla jednou z příčin vymírání starých českých šlechtických rodů. Známou postavou českých dějin trpící touto chorobou byl císař Rudolf II., jehož kosterní pozůstatky byly rovněž podrobeny antropologickému rozboru. Ten ukázal typické projevy syfilis. S onemocněním se potýkal také Albrecht z Valdštejna.
Již z 15. století se dochovaly zmínky o způsobech léčby syfilis. Ty bývaly i poněkud nebezpečné. Na syfilitickou vyrážku se používaly třeba masti s obsahem rtuti. Denní dávka rtuti pro nemocného představovala i deset gramů, což vedlo až k otravě. Tehdejší lékaři ovšem známky otravy považovaly za důkaz toho, že léčba zabírá. V důsledku vyčerpání opakovanými zažívacími problémy, zvýšeným sliněním nebo třesem těla nemocní této léčebné proceduře podléhali. To však nebránilo tomu, aby se syfilis léčila olovem až do 19. století!
Spoléhalo se také na lázeňskou léčbu, o čemž se na našem území dochovala zmínka již z roku 1509 z pera Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic. Zvlášť účinné měly být minerální prameny v Karlových Varech. Léčba pomocí minerálních vod sice pomáhala mírnit zejména kožní projevy onemocnění a bolesti kostí, ovšem v lázních také byly ideální podmínky pro jeho rychlé šíření. Proto některá lázeňská střediska rychle začala odmítat pacienty se syfilis, jiná pro ně vyčlenila speciální separované prostory.
Jako lék se podával také výluh z quajakového dřeva, který pacienti popíjeli, používali k obkladům a koupelím. S prvním skutečně účinným lékem na onemocnění přišel až roku 1909 lékař Paul Ehrlich. Od té doby vzrostl počet vyléčených pacientů, zároveň se začalo hovořit o prevenci. Další úspěch přinesl rok 1928, kdy Alexander Flemig objevil antibiotikum.
Související
Prohlížíme se v něm každý den. Jaká je historie zrcadla?
35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš
historie , nemoci , syfilis , Kryštof Kolumbus
Aktuálně se děje
před 49 minutami
Další odchod z EU? Šance jsou malé, neodejde Polsko ani Maďarsko
před 1 hodinou
Trump dostal u soudu tučnou pokutu za veřejné vyjadřování
před 2 hodinami
Před 20 lety se EU masivně rozšířila. Michel naznačil, kdy dojde k dalšímu přijímání států
před 2 hodinami
Tusk: Bezpečnost Evropy závisí na Polsku. Západ nás neochrání
před 3 hodinami
Netanjahu: Jdeme si pro vítězství. Izrael podnikne invazi do Rafahu bez ohledu na příměří
před 4 hodinami
Pálení čarodějnic komplikuje suché počasí. Začal platit zákaz rozdělávání ohně
před 5 hodinami
Do důchodu později. Vláda schválila odchod do penze po 65. roku života
před 5 hodinami
Muž s mečem zaútočil na lidi v Londýně
před 6 hodinami
Výrazně se sníží důchody, nebo porostou daně. Jurečka popsal, co bez reformy hrozí Česku
před 7 hodinami
S fake news se setkalo 45 procent Čechů. Kterým lžím lidé věří nejvíce?
před 8 hodinami
Jednotky izraelské armády porušují lidská práva, tvrdí USA. Zvažují sankce
před 9 hodinami
Statisíce lidí přijdou o práci, milion míst změní digitalizace, varuje Jurečka
před 10 hodinami
Při lyžování v rakouských horách zahynul Čech
před 11 hodinami
Výhled počasí na květen: Meteorologové řekli, zdali čekají další extrémy
včera
Česko podle Pekarové Adamové promarnilo správnou chvíli na přijetí eura
včera
Týdenní výhled filmů: Návrat sloního muže, brutálního Medvídka Pú a portrét frontmana Olympicu
Aktualizováno včera
Zelenskyj popsal Stoltenbergovi, jak Ukrajině uškodilo zpoždění dodávek pomoci
včera
Ukrajina míří do NATO a Moskva musí pochopit, že nemůže vyhrát, zdůraznil Stoltenberg v Kyjevě
včera
Západním bankám se u Putina daří. Přispěly mu na válku více než 800 milionů eur
včera
Rusové zasáhli Oděsu raketami. Čtyři mrtví, 20 zraněných
Podle náčelníka Oděské regionální vojenské správy Olega Kipera, došlo večer 29. dubna k ruskému raketovému útoku na Oděsu. Vyžádal si oběti a zraněné.
Zdroj: Radek Novotný