Přestupné roky nemají nejlepší pověst. Traduje se o nich řada pranostik

Přestupnými roky vyrovnává kalendář rozdíl mezi kalendářním rokem a tropickým rokem, který je dán dobou oběhu Země kolem Slunce, která je přibližně o čtvrtinu dne delší. V současném mezinárodně používaném občanském kalendáři, kterým je gregoriánský kalendář, se přestupný den zavádí vždy na konci února v letech dělitelných beze zbytku čtyřmi. Roky, které jsou dělitelné stem, nejsou přestupné, pokud nejsou současně dělitelné čtyřmi sty, v tom případě přestupné jsou.

Proto roky 1700, 1800 a 1900 přestupné nebyly, zatímco rok 2000 ano. Ve čtyřsetletém cyklu je tak vždy přestupných nikoliv 100, ale jen 97 let.

Délka takzvaného tropického roku, to znamená jednoho sezonního cyklu ročních období, je zhruba 365,2422 středního slunečního dne. Znamená to, že doba oběhu Země okolo Slunce neobsahuje celý počet otoček Země kolem své osy vzhledem k takzvanému střednímu rovníkovému Slunci, a tudíž že tropický rok neobsahuje celý počet dní.

V lidových pranostikách nemají přestupné roky jako "mimořádné skutečnosti" nejlepší pověst. Traduje se například, že jsou skoupé na štěstí, dobré počasí a solidní úrodu. Přestupný rok mění i čas slunovratu a může se o den změnit i jeho datum. Astronomické léto proto nemusí vždy začínat 21. června, ale výjimečně i 20. června. Poprvé od roku 1796 se tak stane letos a pak i například v letech 2024, 2028 a 2032.

Astronomické jaro může vzácně začít už 19. března - naposledy se to stalo v roce 1796, znovu to nastane v roce 2048. V roce 1920 se poprvé objevilo datum 20. března a dnes už výrazně převažuje. Ke konci tohoto století se budou 19. a 20. březen jako první jarní dny vyskytovat stejně často. Stejně tak podzimní rovnodennost většinou nastává 22. nebo 23. září, ale výjimečně to může být již 21. září či dokonce 24. září.

Přestupné roky zavedl v roce 46 před naším letopočtem Gaius Julius Caesar. Juliánský kalendář už měl měsíce stejně dlouhé jako dnes. Začínal 1. ledna a každý čtvrtý rok se do února vkládal jeden den navíc. Po Caesarově smrti jeho následovníci omylem vkládali přestupný den každý třetí rok. Chybu odstranil až císař Augustus v roce osm našeho letopočtu a v té podobě se používal do reformy v roce 1582. Letopočet ale Římané počítali od založení hlavního města říše. Až v roce 525 římský opat Dionysius Exiguus položil počátek letopočtu do předpokládaného roku narození Krista.

Juliánský kalendář se po staletích rozešel se střídáním ročních dob, roční časová odchylka činila přes 11 minut a v 16. století už to bylo o deset dní. A tak na doporučení kalendářní komise vydal papež Řehoř XIII. v únoru 1582 bulu Inter gravissimas, kterou z kalendáře těchto deset dní vypustil a změnil pravidla přestupných let tak, jak je známe v dnešní době. Zavádění novinky provázel často odpor obyvatel, prostí lidé změnu nechápali a cítili se být ošizeni o deset dní života.

Gregoriánskou reformu přijaly okamžitě jen hlavní katolické země - Španělsko, Portugalsko a větší část Itálie a Polska. V českých zemích byla zavedena v roce 1584. Některým státům to trvalo téměř dvě staletí, například Británii(1752) nebo Švédsku (1753).

V křesťanském světě vzbudil nový kalendář největší odpor u pravoslavné církve, například v Řecku byl přijat až v roce 1923. Pravoslavné země jej mnohde užívají pouze jako občanský a církve a věřící v těchto státech zůstali u kalendáře juliánského. V Rusku zavedl juliánský kalendář v roce 1700 car Petr Veliký a platil zde až do roku 1918, kdy po bolševickém převratu byl zaveden gregoriánský kalendář. V letech 1929 až 1940 zde platil takzvaný sovětský revoluční kalendář, který měl pět dní v týdnu se čtyřmi pracovními dny.

Gregoriánský, neboli řehořský kalendář postupně zdomácněl nejen v západním světě, ale také v Egyptě, Číně, Japonsku, Turecku či Indii. Mezi výjimky patří například Saúdská Arábie, kde platí islámský kalendář, který má rok lunární, ten je v porovnání se slunečním rokem o 11 až 12 dnů kratší. Islámský kalendář se počítá od roku hidžra, neboli přesídlení proroka Mohameda z Mekky do Mediny v roce 622 našeho letopočtu. Celý svět ale pro zjednodušení převzal gregoriánský kalendář při mezinárodním styku. Ani tento kalendář není dokonalý, časem se s tropickým rokem rozchází, protože průměrná délka jeho roku je 365,2425 dne. Odchylka proti skutečnosti činí jeden den za zhruba 3300 let.

Související

Více souvisejících

Kalendář historie život

Aktuálně se děje

včera

včera

Patrik Schick

Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera

Od začátku listopadu se může pyšnit český fotbalový útočník Patrik Schick výtečnou střeleckou fazónou. Tento forvard české reprezentace, v níž je neodmyslitelnou oporou, a Bayeru Leverkusen se právě v dresu tohoto bundesligového celku předvádí v poslední době v nejlepším možném světle. Po návratu po dlouhodobém zranění se mu tam v těchto dnech daří vracet se k výkonům z předešlých let. Vše vyvrcholilo v sobotu čtyřmi přesnými trefami proti Freiburgu, díky kterým se tak stal historicky nejlepším českým střelcem v Bundeslize.

včera

včera

včera

Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok.

RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok

Nejúspěšnější broadwayský muzikál tohoto tisíciletí se dočkal filmové adaptace, respektive její první části. Pohádkový svět problematizující dospělá témata má potenciál stát se pro soudobou generaci moderní filmovou klasikou. Čarodějčina stylizace a celkové uchopení však mají od vycizelovaného a cílevědomého tvaru relativně daleko.

včera

Robert Fico jedná s Vladimirem Putinem v Kremlu. (22.12.2024)

Robert Fico je u Putina v Kremlu

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) je v Kremlu a jedná s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jde o jejich první společné jednání od roku 2016 a tedy i od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Fico chce s Putinem jednat o dodávkách ruského plynu. 

včera

včera

včera

Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

včera

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

včera

včera

včera

včera

včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

21. prosince 2024 21:56

21. prosince 2024 20:30

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

21. prosince 2024 19:33

21. prosince 2024 18:50

Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem

Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy