Příběh Sherlocka Holmese se začal psát před 165 lety. Narodil se Arthur Conan Doyle

Kdo by neznal proslulého detektiva Sherlocka Holmese, hrdinu knih i filmů. Tuto postavu stvořil britský spisovatel Arthur Conan Doyle, který se narodil přesně před 165 lety.

Dne 22. května roku 1859 přišel do rodiny Doylovi ve skotském Edinburghu na svět chlapec, který dostal jméno Arthur Ignatius Conan. Jeho otec se jmenoval Charles Doyle a pracoval jako státní úředník. Kromě toho rád a krásně maloval, v rodině se ostatně umělecké nadání dědilo – výtvarné tvorbě se věnoval i jeho otec a několik jeho dalších potomků.

Arthur se zpočátku nedal na uměleckou dráhu. Vystudoval medicínu a jako lékař i pracoval. Již během studií ale psal ve volném čase krátké povídky, také se velmi aktivně věnoval sportu. Později vykonával samostatnou lékařskou praxi a vedle toho stále psal a svá díla již i vydával.

První příběhy o detektivovi Sherlocku Holmesovi vydal v roce 1888, román tehdy Doyle uveřejnil po dvou letech, co ho měl napsaný v šuplíku. Několik vydavatelství ho totiž nejprve odmítlo. O dva roky později, v roce 1890, se čtenáři dočkali další knihy se Sherlockem. Kromě románů psal Doyle i krátké povídky s touto hlavní postavou, které vycházely v časopisech na pokračování. Po několika letech, na konci roku 1893, Doyle usoudil, že detektivek se Sherlockem Holmesem už bylo dost, a tak vznikla povídka s výstižným názvem „Poslední případ“.

Psaní poté Doyle na nějaký čas upozadil, a to i kvůli své manželce, která se potýkala se zdravotními problémy. Absolvoval s ní několik léčebných pobytů v zahraničí, které jí pomáhaly v boji s tuberkulózou. Také pracoval jako vojenský lékař v búrské válce, za což byl vyznamenán povýšením do šlechtického stavu.

Po delší pauze začal spisovateli Sherlock Holmes chybět, a tak v roce 1902 spatřila světlo světa další kniha, v níž figuroval tento detektiv. Jmenovala se „Pes baskervillský“ a dodnes patří mezi ty nejznámější a nejoblíbenější z detektivního žánru počátku 20. století.

Po smrti své manželky na tuberkulózu si Arthur Conan Doyle v roce 1906 sám vyzkoušel práci detektiva, a to když pomáhal objasnit případ advokáta George Edaljiho. Ten byl odsouzen a odseděl si několik let ve vězení za zločin, který ve skutečnosti nespáchal. Soud tehdy rozhodl na základě sporných důkazů. Právě Arthur Conan Doyle detailně prostudoval spisy k případu, články o Edaljiho nevině nechal otisknout v deníku The Daily Telegraph a veřejně žádal znovuotevření a přezkoumání všech skutečností. To se skutečně podařilo a advokát byl nakonec shledán nevinným. Díky tomuto případu vznikl v Británii odvolací soud, který do té doby neexistoval. Přičiněním lékaře a spisovatele Doyla tak bylo vlastně modernizováno soudnictví.

Stejně tak se Arthur Conan Doyle angažoval v obdobném případu v roce 1912. To se zastal další oběti justičního omylu, a to Oscara Slatera, kterého soud poslal za mříže za vraždu, kterou nespáchal. Na svobodu byl Slater propuštěn až po dlouhém prověřování případu v roce 1927.

O tři roky později zase Arthur Conan Doyle přispěl ke zrušení otroctví v Kongu, tehdejší kolonii. Během cesty do této země spatřil na vlastní oči velice špatnou situaci v této části Afriky, o níž zatím slyšel od svých píšících kolegů. Doyle o tom napsal obsáhlou zprávu, kterou publikoval. Protože se podobných kritik objevilo na veřejnosti více, začala se situace v Kongu postupně zlepšovat.

Od roku 1914 zase začaly častěji vycházet příběhy o Sherlocku Holmesovi. Poslední kniha o něm byla uveřejněna v roce 1927, tedy tři roky před Doylovou smrtí. Zemřel v červenci roku 1930 ve věku 71 let. Sherlock Holmes ho však přežil a žije ve svých příbězích dodnes.

Arthur Conan Doyle seriál Sherlock historie

Aktuálně se děje

před 48 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Peter Pellegrini je novým slovenským prezidentem.

Slovensko má nového prezidenta. Pellegrini složil slib a ujal se funkce

Slovensko má nového prezidenta. Peter Pellegrini v sobotu po poledni během slavnostní schůze parlamentu v budově Slovenské filharmonie v Bratislavě složil slib do rukou předsedy ústavního soudu a ujal se funkce, ve které nahradil končící prezidentku Zuzanu Čaputovou. Program inaugurace bude pokračovat v odpoledních hodinách. 

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise

Bude von der Leyenová nadále v čele EK? Frakcím vadí jedna věc

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová si musí spočítat, koho v Evropském parlamentu požádá o podporu v jejím úsilí o obhajobu postu. Její domovská Evropská lidová strana ji jistě podpoří, socialisté ale mohou z této podpory ustoupit. Leyenové totiž nevadí spolupráce s pravicovou italskou premiérkou Giorgií Meloniovou, což je pro levicové S&D zcela logicky nemyslitelné. Variantou tak je podpora Zelených, programy EPP a této frakce ale nemohou být odlišnější. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj přirovnal Putina k Hitlerovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek odmítl podmínky ruského prezidenta Vladimira Putina pro okamžité příměří a zahájení jednání o ukončení války na Ukrajině. Tyto podmínky označil za ultimáta a přirovnal Putinovy návrhy k politice nacistického vůdce Adolfa Hitlera, uvedl server Ukrajinska pravda.

včera

včera

Návštěva Jense Stoltenberga u Zelenského v Kyjevě (29. dubna 2024).

Stoltenberg se vysmál Putinovu návrhu na mír. Podle Kyjeva je absurdní

Ukrajina označila podmínky pro ukončení války, které v pátek představil ruský prezident Vladimir Putin, za absurdní. Podle Ukrajiny se Putin snaží zavádět mezinárodní společenství a oslabovat skutečné diplomatické úsilí zaměřené na dosažení míru, uvedl server Ukrajinska pravda.

včera

EU

Kormidlo zelené politiky EU se neotočí, míní expertka. Nové složení EP ale zřejmě způsobí složitější schvalovací proces

Volby do Evropského parlamentu zasadily nepříjemnou ránu frakci Zelených. Ti oproti volbám z roku 2019 ztratili 18 křesel, letos dosáhli pouze na zisk celkových 7,4 % a 53 mandátů. Expertka na politiku Evropské unie Veronika Velička Zapletalová z Masarykovy univerzity v Brně pro EuroZprávy.cz ale vysvětlila, že ústředním bodem ve schvalovacím procesu je koalice Evropské lidové strany (EPP) a Socialistů a demokratů (S&D)., „Pro Evropskou unii je po technické stránce reálné být do roku 2050 neutrální,“ uvedla. 

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

Napětí v Karibiku: Nejlepší ponorky USA a Ruska se nacházejí jen kousek od sebe. Obě mohou nést jaderné zbraně

U ostrovního státu Kuba v Karibském moři začíná jít do tuhého. Nedaleko od sebe se zde nacházejí ruské a americké ponorky – a nejen tak ledajaké. Obě jsou schopné nést jaderné zbraně a velice účinně bojovat i proti cílům na souši. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy