Tichý zabiják: Vědci popsali, jak ultrazpracované potraviny ničí tělo a radí, jak se jim vyhnout

David Cox, neurovědec a autor knihy The Age Code, upozorňuje na to, že lidé mezi dvacátým a čtyřicátým rokem života kvůli těmto potravinám ztrácejí svalovou hmotu. Ta je následně nahrazována viscerálním tukem, který se ukládá kolem vnitřních orgánů a v těle vyvolává nebezpečné zánětlivé procesy. Na závažnost tématu reagoval i odborný časopis American Journal of Public Health, který rizikům UPF věnoval speciální vydání a na svém webu pro ně zřídil samostatnou sekci.

Profesor Chris Van Tulleken, autor knihy Ultra-Processed People, nabízí jednoduché vodítko pro rozpoznání těchto potravin. Pokud složení na obalu obsahuje ingredience, které běžně nenajdete v domácí kuchyni, jako jsou emulgátory nebo umělá aromata, jedná se téměř jistě o vysoce zpracovaný produkt.

V dospělé populaci Velké Británie a Spojených států tvoří tyto položky již více než polovinu celkového kalorického příjmu, u dětí se toto číslo blíží dokonce ke dvěma třetinám. Psycholožka Ashley Gearhardtová z Michiganské univerzity vysvětluje, že potravinářské firmy záměrně vyvíjejí produkty tak, aby dosáhly bodu dokonale vyvážené chuti tuku, soli a cukru. Tato kombinace oklamává lidský mozek, nutí ho k přejídání a přitom tělu neposkytuje téměř žádné skutečné živiny.

Problém spočívá také v tom, že lidské tělo se evolučně nestihlo přizpůsobit syntetickým látkám, konzervantům a umělým sladidlům, které se v UPF nacházejí. Imunitní buňky v trávicím traktu na tyto látky reagují jako na cizí tělesa, což vede k permanentnímu přetížení imunitního systému a ke chronickým zánětům.

Oslabená imunita pak nedokáže efektivně plnit svou primární roli, jako je například včasné vyhledávání a ničení raných stádií rakovinotvorných buněk. Podle vědců to může být jedním z důvodů, proč se různé formy rakoviny stále častěji objevují u lidí mladších padesáti let. Epidemiologické studie navíc potvrzují přímou souvislost mezi vysokou konzumací UPF a zvýšeným rizikem cukrovky, metabolického syndromu, demence a kognitivních poruch u starších dospělých.

Vzhledem k tomu, že potravinový systém je v současnosti ovládán nadnárodními korporacemi upřednostňujícími zisk před veřejným zdravím, pouhé doporučování zdravější stravy jednotlivcům podle odborníků nestačí. Vědecká obec sdružená v iniciativě Fed UP! proto volá po komplexním zásahu ze strany vlád.

Doporučují zavést povinné varovné štítky na přední straně obalů, zakázat marketing cílený na děti, omezit dostupnost UPF ve veřejných institucích a uvalit na tyto nezdravé produkty vyšší daně. Státní podpora by měla naopak směřovat k tomu, aby se minimálně zpracované a čerstvé potraviny staly pro občany cenově dostupnější a snáze dosažitelnou volbou.

Při snaze o snížení příjmu škodlivých potravin je nejlepší zaměřit se na ty nejproblematičtější kategorie, mezi které patří slazené nápoje, slané pochutiny, balené pečivo, průmyslově zpracované masné výrobky a rychlé občerstvení. Gearhardtová zároveň varuje před klamavým marketingem u některých snídaňových cereálií nebo müsli tyčinek, které se na obalech tváří jako zdravá výživa, ačkoliv složením spadají do kategorie UPF.

Varovným příkladem dopadů takové stravy je podle Coxe situace v Kuvajtu, kde kvůli klimatickým změnám nelze celoročně pěstovat plodiny. Země je závislá na dovozu vysoce zpracovaných potravin, což vedlo k masivnímu nárůstu chronických onemocnění a čtvrtina dospělé populace tam dnes trpí cukrovkou druhého typu.