Na začátku 80. let minulého století sestrojila americká NASA svůj teprve druhý raketoplán, který byl nazván Challenger. Ten se bohužel později neslavně zapsal do historie. Přesně před 40 lety, dne 28. ledna 1986, totiž při startu do vesmíru explodoval. Nikdo na palubě tragédii nepřežil.
V NASA se raketoplán s označením Challenger začal na počátku 80. let 20. století konstruovat pro účely speciálního testování, měly se na něm zkoušet destrukce. Zkrátka se testovalo, co všechno stroj, který má být vyslán do vesmíru, vydrží. Postupem času se ale od tohoto záměru upustilo a z Challengeru se stal raketoplán, který měl vynést astronauty do vesmíru.
A to se také stalo, poprvé v dubnu roku 1983, kdy z něj astronauti umístili do vesmíru družici. O pár měsíců později, v červnu téhož roku, mířil Challenger na oběžnou dráhu Země znovu, a to s vůbec první Američankou na palubě. Jmenovala se Sally Kristen Rideová a v té době jí bylo 32 let, čímž se zapsala do historie i jako nejmladší astronaut amerického původu ve vesmíru. V NASA Rideová pracovala ještě čtyři roky, poté odešla na univerzitu, kde se věnovala fyzice. Té zasvětila celý svůj život, zemřela v létě roku 2012 ve věku 61 let. Dalším „prvním“ člověkem na palubě Challengeru byl Guion Stewart Bluford, který se v srpnu roku 1983 stal prvním Afroameričanem, který se vydal do vesmíru. Ten poté absolvoval ještě několik vesmírných letů, než roku 1987 z NASA odešel.
Poté raketoplán Challenger vykonal ještě několik výprav do vesmíru, celkem jich bylo rovných deset. Ten poslední let skončil obrovskou tragédií. Bylo 28. ledna roku 1986, když Challenger startoval se sedmi pasažéry na palubě. Nebyli to jenom astronauti, ale kromě nich měla do kosmu letět i jedna učitelka jménem Sharon Christa McAuliffeová. Jak se na palubu raketoplánu dostala? Americký prezident Ronald Reagan již roku 1984 vyhlásil a podporoval program s názvem „Učitel ve vesmíru“. Jeho cílem bylo vyslat do vesmíru i prosté „cestující“, kteří pak o vesmíru mohou běžným lidem na Zemi vyprávět. Učitelka Sharon dostala tehdy navíc za úkol přímo z vesmíru vyučovat své žáky, a to formou televizního vysílání. Sharon se do vesmíru velmi těšila, vždyť ji z NASA vybrali z celkem 11 tisíc uchazečů o let do kosmu! To ještě netušila, že se zpátky na zem už nikdy nevrátí.
Ani ne minutu po startu, konkrétně po 73 sekundách, raketoplán Challenger tehdy explodoval. Na vině byla maličkost: špatné těsnění. Společnost NASA havárie velmi zasáhla a na celé dva roky zastavila další lety do vesmíru. Kromě sedmatřicetileté učitelky Sharon zemřela i další žena na palubě Judith Resniková, ta byla jen o rok mladší než Sharon. Do vesmíru létala dva roky. Zahynul i velitel posádky Francis Richard Scobee ve věku 46 let, rovněž s dvouletou zkušeností. Čtyřicetiletý astronaut Michael Smith letěl s Challengerem do vesmíru poprvé. A bohužel také naposledy. O rok mladší Ellison Onizuka měl do kosmu letět teprve podruhé. Teprve pětatřicetiletý Ronald Erwin McNair byl druhým Afroameričanem, který se vydal na oběžnou dráhu. Jednačtyřicetiletý Gregory Jarvis byl v NASA odborníkem na vesmírné družice. Také on tragédii nepřežil.
10. června 2026 20:20
Smutné pražské výročí. Jak hlavní město zničil nejničivější požár v jeho dějinách
Související
Tragédie raketoplánu Challenger ožívá. NASA ohlásila velký nález
Challenger - havárie , raketoplán Challenger , NASA , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
včera
Epsteinova oběť ve výpovědi zmínila Andrewa. Dostal ji do královského paláce
včera
Prodejny Penny ve čtvrtek zavřou dříve. Má to zajímavý důvod
včera
Norská princezna se zřejmě nevyhne transplantaci, naznačil to manžel
včera
ODS uspořádala ideovou konferenci. Bouřlivě se řešila otázka přijetí eura
včera
Mírová dohoda mezi USA a Íránem nikdy nebyla tak blízko, tvrdí Šaríf
včera
Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší
včera
Moravec trvá na neplatnosti doložky. ČT tvrdí, že uplatňuje sankce
včera
Britové při Trooping the Colour oslavili narozeniny krále. Letos mu bude 78 let
včera
Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou
včera
Policie obvinila strojvedoucího, který řídil opilý. Nadýchal přes dvě promile
včera
Čech už má výhru v Eurojackpotu na svém kontě. Daň putuje do státní kasy
včera
Trumpa k odvolání útoků na Írán přesvědčili lídři zemí Perského zálivu
včera
Předpověď počasí pro vodáky. Medard pomohl, brzy se však oteplí
včera
Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný
včera
Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci
včera
Dohoda by otevřela Hormuzský průliv, přiznal Teherán. Rozhodnutí ale nepadlo
včera
Vražda v Praze. Případ se stal na Chodově, policisté zadrželi muže
včera
Počasí: Do Česka se příští týden vrátí tropické teploty
12. června 2026 21:08
Německo musí být do roku 2029 v bojové pohotovosti, hrozí válka s Ruskem, varoval tamní generál
12. června 2026 19:52
Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Zdroj: Libor Novák