Velehoru K2 chtějí zdolat čtyři expedice, v zimě se to dosud nikomu nepodařilo

Šest desítek horolezců se připravuje na zdolání druhé nejvyšší hory světa K2. Mnozí se k tomu rozhodli, protože se nemohou vzhledem k epidemii koronaviru věnovat původně naplánovaným aktivitám. K2 je nejvyšší horou Pákistánu a jediný vrchol vyšší než 8000 metrů, který nebyl zdolán v zimě, píše agentura AFP.

K2 se tyčí do výšky 8611 metrů v pohoří Karákoram na hranici Pákistánu a Číny. O zimní výstup se pokusila jenom hrstka expedic, poprvé na přelomu let 1987 a 1988. Obtíže zimního výstupu souvisejí s tím, že na rozdíl od Everestu leží K2 blíž centrální Asii a zimy jsou tam delší a drsnější. Letos se u úpatí hory sešly čtyři expedice, což se dá částečně připsat na vrub epidemii.

"Lidé měli na letošek jiné plány, ale nemohou jet nikam. My jsme v určitém smyslu bez práce rok a hodně lidí už chce něco dělat," řekl Nizozemec Arnold Coster. Patří k organizátorům smíšené expedice Seven Summit Treks složené z 50 lezců, z nichž polovina jsou Nepálci. Je v ní ale také několik renomovaných Evropanů jako Španěl Sergi Mingote, který musel kvůli covidu-19 upustit od svého průvodního programu, jímž bylo zdolat do 1000 dní bez kyslíku 14 vrcholů vyšších než 8000 metrů.

Zbylé skupiny jsou menší, jednu z nich vede nová hvězda nepálského horolezectví Nirmal Purdža. Tento někdejší člen britských speciálních jednotek v roce 2019 zdolal 14 osmitisícovek s kyslíkem za šest měsíců a šest dní a chtěl by jako první na světě na vrchol K2 dorazit kluzákem.

Vrchol K2 byl poprvé dobyt v roce 1954; od té doby se na něj dostalo zhruba 450 lidí a přes 80 při pokusu zahynulo. V zimě se nikomu nepodařilo překročit hranici 7650 metrů. Může tam udeřit vichr o rychlosti 200 kilometrů za hodinu a teplota klesnout 60 stupňů pod bod mrazu. Vzhledem k severnější geografické pozici je tam ve srovnání s ostatními výškově srovnatelnými horami nižší atmosférický tlak a hůř se dýchá; výstup je navíc hodně technický.

Kdo se chce dostat nahoru, musí být schopen aklimatizace, udržet se v dobrém zdravotním stavu, ovládnout své ambice a vyhnout se lavinám i závalům, soudí horolezec Alan Arnette.

Purdža se rychle vydal do táborů ve střední části hory, má talent i odhodlání, ale žádné zkušenosti se zimním výstupem. Skupina Seven Summit Treks chce umístit fixní lana a dát členům čas na aklimatizaci. Bude muset najít řešení pro jejich rozdílné ambice - někteří chtějí jít s kyslíkem, a další ne, někteří chtějí vystoupat sami, další se šerpy.

Zimní výstupy byly dlouho doménou Poláků, ale Nepálci hodlají do tohoto "oboru" vstoupit také. Jejich lezec Mingma Gjaldže zdolal 13 osmitisícových velikánů a K2 už dvakrát. Loni odstoupil od zimního pokusu, ale letos se spolu se dvěma šerpy vrátil. Krutá zima ho loni zaskočila, takže tentokrát je lépe vybaven, ale fakt, že se nahoru vydává tolik lidí, ho znepokojuje. "Zkomplikuje to organizaci. Mnoho lidí se nechce vrátit 'bez vrcholu'," řekl. A část kolegů souhlasí, podle nich je u K2 letos moc horolezců a věc není dobře zorganizovaná. Arnette to vidí tak, že z tolika lidí se to aspoň jednomu musí podařit. Ani on ale určitou nejistotu neskrývá: "Vše musí být téměř dokonalé, což je v případě osmitisícových vrcholů vzácné a v případě K2 ještě vzácnější."

Související

Více souvisejících

Horolezectví Himaláje, Indie Pákistán

Aktuálně se děje

včera

včera

Estadio Azteca je jedním ze stadionů, kde se odehraje letošní MS.

Fotbalové MS plné nových pravidel. Jaké novinky týmy i fanoušky čekají?

O blížícím se fotbalovém mistrovství světa, které vypukne již ve čtvrtek 11. června večer a které poprvé v historii budou spolupořádat tři země – konkrétně USA, Kanada a Mexiko, se v mnoha ohledech může směle mluvit o mistrovství, jaké fotbalový fanoušek dosud nezažil. Nejen rekordním počtem účastníků, kterých bude poprvé až 48, ale také třeba i kvůli změnám pravidel, stejně jako postupového klíče.

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Obavy vědců se naplnily. El Niño je tady, může dosáhnout historické síly a působit miliardové škody

V Tichém oceánu se oficiálně zformoval klimatický jev El Niño a podle předpovědí meteorologů by mohl dosáhnout historické síly. Tento přirozený oteplovací cyklus, který v tichomořské oblasti blízko rovníku ovlivňuje celosvětové počasí, podle odborníků ještě více zvýší teplotu planety již tak zatížené znečištěním z fosilních paliv a pravděpodobně vyvolá extrémní projevy počasí po celém světě. 

včera

včera

Ilustrační foto

Polsko spustí unikátní program. Statisícům lidí poskytne kurzy přežití

Polsko v rámci své snahy stát se klíčovou pevností NATO vůči Rusku spustilo rozsáhlý civilní program wGotowości neboli Připravenost, který učí dobrovolníky dovednostem potřebným pro přežití v dobách krize. Tato iniciativa představuje největší projekt dobrovolného obranného výcviku v polské historii a klade si za cíl propojit armádu s veřejností a psychologicky připravit společnost na případný válečný stav.

včera

Kaja Kallasová

Neřeší Ukrajinu, Írán ani Trumpa. Státy EU se bouří proti Kallasové

Francie, Německo a další členské státy Evropské unie intenzivně diskutují o zásadní reformě, či dokonce rozpuštění patnáct let staré Evropské služby pro vnější činnost (EEAS). Cílem plánovaných změn je zefektivnit reakci bloku na současné geopolitické krize. Podle informací deníku Financial Times zvažují unijní metropole omezení pravomocí šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové a přesun funkcí tohoto úřadu, disponujícího ročním rozpočtem ve výši jedné miliardy eur, zpět pod Evropskou komisi a jednotlivé členské státy.

včera

včera

Hormuzský průliv

Írán oznámil uzavření Hormuzského průlivu. Útoky USA zlikvidovaly příměří, tvrdí

Útoky Spojených států z posledních hodin podle íránského ministerstva zahraničí prakticky zlikvidovaly platnost dosavadního příměří. Teherán označil americké vojenské akce za nezákonné a kriminální, přičemž zdůraznil, že vedle zjevného porušení Charty OSN a základních pravidel mezinárodního práva ohledně národní suverenity tyto údery učinily dohodu o příměří z 8. dubna fakticky bezvýznamnou. 

včera

Elon Musk

Musk podnítil nepokoje v Belfastu. Odhalil slabinu sociálních sítí

Násilné nepokoje v Belfastu a dalších britských městech ukázaly rostoucí vliv sociálních sítí, s jejichž pomocí krajně pravicoví aktéři prosazují protipřistěhovaleckou agendu. Rozbuškou pro vlnu neklidu se stal pondělní útok nožem v Belfastu, ze kterého byl obviněn súdánský žadatel o azyl, jenž do Spojeného království dorazil v roce 2023. Incidentu okamžitě využili radikální aktivisté k mobilizaci svých stoupenců. Následující večer provázely pouliční střety, zapalování aut, domů i autobusů a také rasově motivované útoky na majetek, včetně napadení provozovny tureckého holičství.

včera

včera

včera

V Severním Irsku vypukly násilné protiimigrační protesty

Policie v Severním Irsku nasadila proti demonstrantům vodní děla

Policie v Severním Irsku nasadila vodní děla proti výtržníkům během druhé noci protiimigračních protestů. U kruhového objezdu Sandyknowes poblíž Newtownabbey, severně od Belfastu, tak rozehnala dav přibližně tří set lidí, kteří zapálili nákladní vůz a házeli cihly a zápalné lahve. Nepokoje byly hlášeny také z měst Derry a Coleraine, celkově však byly výtržnosti mírnější než v úterý, kdy davy útočily na etnické menšiny v reakci na pondělní útok nožem v severním Belfastu, který si vyžádal jednoho těžce zraněného muže.

včera

včera

včera

10. června 2026 21:57

Aleš Svoboda

Česká cesta do vesmíru míří k úspěchu. Svoboda by mohl letět na ISS

Premiér Andrej Babiš se společně s prvním místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem, ministrem školství, mládeže a tělovýchovy Robertem Plagou a ministrem obrany Jaromírem Zůnou v pondělí v pražském Planetáriu zúčastnil tiskové konference k národnímu projektu Česká cesta do vesmíru. Konference představila aktuální kroky směřující k realizaci historicky první samostatné mise České republiky na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS).

10. června 2026 21:09

10. června 2026 20:20

Smutné pražské výročí. Jak hlavní město zničil nejničivější požár v jeho dějinách

Přesně před 485 lety, druhého červnového dne roku 1541, zachvátil Prahu požár, který se do dějin zapsal jako ten nejničivější na území hlavního města. Tato katastrofa výrazně ovlivnila další vývoj Prahy a místních obyvatel. Paradoxně díky ní se původně středověké město rychleji proměnilo v renesanční, a tedy moderní, centrum. 

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy