Velehoru K2 chtějí zdolat čtyři expedice, v zimě se to dosud nikomu nepodařilo

Šest desítek horolezců se připravuje na zdolání druhé nejvyšší hory světa K2. Mnozí se k tomu rozhodli, protože se nemohou vzhledem k epidemii koronaviru věnovat původně naplánovaným aktivitám. K2 je nejvyšší horou Pákistánu a jediný vrchol vyšší než 8000 metrů, který nebyl zdolán v zimě, píše agentura AFP.

K2 se tyčí do výšky 8611 metrů v pohoří Karákoram na hranici Pákistánu a Číny. O zimní výstup se pokusila jenom hrstka expedic, poprvé na přelomu let 1987 a 1988. Obtíže zimního výstupu souvisejí s tím, že na rozdíl od Everestu leží K2 blíž centrální Asii a zimy jsou tam delší a drsnější. Letos se u úpatí hory sešly čtyři expedice, což se dá částečně připsat na vrub epidemii.

"Lidé měli na letošek jiné plány, ale nemohou jet nikam. My jsme v určitém smyslu bez práce rok a hodně lidí už chce něco dělat," řekl Nizozemec Arnold Coster. Patří k organizátorům smíšené expedice Seven Summit Treks složené z 50 lezců, z nichž polovina jsou Nepálci. Je v ní ale také několik renomovaných Evropanů jako Španěl Sergi Mingote, který musel kvůli covidu-19 upustit od svého průvodního programu, jímž bylo zdolat do 1000 dní bez kyslíku 14 vrcholů vyšších než 8000 metrů.

Zbylé skupiny jsou menší, jednu z nich vede nová hvězda nepálského horolezectví Nirmal Purdža. Tento někdejší člen britských speciálních jednotek v roce 2019 zdolal 14 osmitisícovek s kyslíkem za šest měsíců a šest dní a chtěl by jako první na světě na vrchol K2 dorazit kluzákem.

Vrchol K2 byl poprvé dobyt v roce 1954; od té doby se na něj dostalo zhruba 450 lidí a přes 80 při pokusu zahynulo. V zimě se nikomu nepodařilo překročit hranici 7650 metrů. Může tam udeřit vichr o rychlosti 200 kilometrů za hodinu a teplota klesnout 60 stupňů pod bod mrazu. Vzhledem k severnější geografické pozici je tam ve srovnání s ostatními výškově srovnatelnými horami nižší atmosférický tlak a hůř se dýchá; výstup je navíc hodně technický.

Kdo se chce dostat nahoru, musí být schopen aklimatizace, udržet se v dobrém zdravotním stavu, ovládnout své ambice a vyhnout se lavinám i závalům, soudí horolezec Alan Arnette.

Purdža se rychle vydal do táborů ve střední části hory, má talent i odhodlání, ale žádné zkušenosti se zimním výstupem. Skupina Seven Summit Treks chce umístit fixní lana a dát členům čas na aklimatizaci. Bude muset najít řešení pro jejich rozdílné ambice - někteří chtějí jít s kyslíkem, a další ne, někteří chtějí vystoupat sami, další se šerpy.

Zimní výstupy byly dlouho doménou Poláků, ale Nepálci hodlají do tohoto "oboru" vstoupit také. Jejich lezec Mingma Gjaldže zdolal 13 osmitisícových velikánů a K2 už dvakrát. Loni odstoupil od zimního pokusu, ale letos se spolu se dvěma šerpy vrátil. Krutá zima ho loni zaskočila, takže tentokrát je lépe vybaven, ale fakt, že se nahoru vydává tolik lidí, ho znepokojuje. "Zkomplikuje to organizaci. Mnoho lidí se nechce vrátit 'bez vrcholu'," řekl. A část kolegů souhlasí, podle nich je u K2 letos moc horolezců a věc není dobře zorganizovaná. Arnette to vidí tak, že z tolika lidí se to aspoň jednomu musí podařit. Ani on ale určitou nejistotu neskrývá: "Vše musí být téměř dokonalé, což je v případě osmitisícových vrcholů vzácné a v případě K2 ještě vzácnější."

Související

Mount Everest

Největší záhada Everestu ožívá. Povedl se velký objev

Sto let letos uběhlo od největší záhady kolem nejvyšší hory světa Mount Everest. Dodnes totiž není jasné, zdali ji už v roce 1924 nezdolali dva britští horolezci. Nyní se týmu dokumentaristů povedl velký objev, když byly nalezeny lidské ostatky, které zřejmě paní druhému ze ztracených horolezců. 

Více souvisejících

Horolezectví Himaláje, Indie Pákistán

Aktuálně se děje

před 27 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 3 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy