Historie českých hradů a zámků: Které u nás byly jako první zpřístupněny veřejnosti?

Proslulá muzea a galerie vítají své návštěvníky již desítky, ba dokonce stovky let. Je však nutné si uvědomit, že základy muzejních sbírek tvořily především původní soukromé sbírky panovníků či šlechticů. Přitom i oni sami otvírali dveře svých sídel návštěvníkům, aby se i jiní mohli podívat na unikátní exponáty sbírané po staletí dávnými předky. Kdy a jaké hrady a zámky u nás byly otevřeny veřejnosti?

Jedním ze symbolů naší státnosti je jistě Národní, původně Vlastenecké muzeum v Praze. Dnes je budova muzea jednou z ozdob Prahy, především Václavského náměstí.

Historie muzea je dlouhá a sahá až do roku 1818. U zrodu stáli zástupci tehdejší české akademické veřejnosti a především šlechty, kteří také dohromady vytvořili základy muzejních sbírek, původně vystavených ve Šternberském paláci. Jmenujme například Kašpara Maria ze Šternberka, paleontologa světového významu, který muzeu daroval své paleontologické sbírky a evropský herbář, hraběte Josefa Krakovského z Kolovrat, který věnoval svou knihovnu ze zámku v Březnici se stovkou středověkých iluminovaných rukopisů, či hraběte Františka z Hartigu, z jehož sbírek pocházelo 600 vycpaných zvířat.

Budova Národního muzea vznikla až v roce 1891. Je nutno dodat, že se nejednalo o nejstarší muzeum u nás. Tím bylo Slezské zemské muzeum, založené už v roce 1814. Tuzemská muzea však zdaleka nepředčila jiná světová muzea, například Britské národní muzeum, které vzniklo v polovině 18. století, či muzeum v dánské Kodani z roku 1807.

Jak už ale bylo zmíněno v úvodu, četné sbírky pocházely od mecenášů ze šlechtických rodin. Právě šlechta v dané době otvírala určité části svých aristokratických sídel, aby umožnila návštěvníkům nahlédnout do starobylých prostor hradů a zámků. Nabízela jim prohlídku nejen svých sbírek s exotickými či unikátními exponáty, ale také možnost nahlédnout do sálů se staletou historií, kudy procházela historie.

Nejinak tomu bylo na počátku 19. století v českých zemích. Mezi nejstarší zpřístupněné hrady a zámky u nás patří severočeský Frýdlant. Jeho majiteli byli od časů Třicetileté války Gallasové, později Clam-Gallasové. Ti také dali celému areálu, který tvoří původní hrad ze 13. století a mladší zámek, dnešní neorenesanční podobu. Ta vznikla ve 2. polovině 19. století.

Poslední generace majitelů z rodu Clam-Gallasům patřily k osvíceným členům tehdejší společnosti. I to vedle skutečnosti, že jejich frýdlantský zámek vlastnil už v té době populární Albrecht z Valdštejna, vedlo v roce 1801 k jedinečné události – k otevření nejstaršího hradního muzea ve středních Evropě.

Muzeum zabralo de facto celý původní středověký hrad, zatímco majitelům zůstal k dispozici celý dolní zámek a přilehlé budovy. Návštěvníci mohli obdivovat například původní zbrojnici se sbírkou zbraní, postupně doplňovanou. Nacházely se zde i historické portréty a dobový nábytek. Z dalších sbírek uveďme například sbírku oděvů zaměstnanců, též postupně rozšiřovanou.

Především během 2. poloviny 19. století a na počátku 20. století přibývaly další hrady a zámky, které postupně otvíraly dveře veřejnosti. Například východočeský zámek Náchod přivítal návštěvníky již v sedmdesátých letech 19. století, kdy jej vlastnila rodina Schaumburg-Lippe. Návštěvníci tehdy mohli vidět devět zámeckých pokojů vybavených nejcennějšími předměty, které upomínaly především na slavné období, kdy na zámku žila rodina Piccolominiů.

Některé zámky, respektive hrady, byly na přelomu 19. a 20. století při náročných staveních úpravách, označovaných za rekonstrukci, přímo přizpůsobovány, aby sloužily jako muzea. Krásným příkladem je moravský hrad Bouzov. Ten nechal Evžen Rakousko-Těšínský, velmistr Řádu německých rytířů, kteří tehdy hrad vlastnili, náročně přestavět v historizujícím duchu, přičemž podstatná část hradu byla následně zpřístupněna veřejnosti jako muzeum a vizitka Řádu německých rytířů.

Hrady a zámky ale brzy na to otevřel návštěvníkům i nově vzniklý Československý stát. Jmenujme například zámek Konopiště, který byl po konfiskaci zámku v roce 1921 obratem zpřístupněn veřejnosti. K velkému zpřístupňování památek, nejen hradů a zámků, pak došlo až po roce 1945, respektive na konci 40. a během 50. let 20. století. Tyto skutečnosti už se ale nesly zcela v jiném duchu, především politicky, ideově a společensky motivovaném.

Související

Více souvisejících

hrady a zámky historie muzea turistika zámek Frýdlant Hrad Bouzov

Aktuálně se děje

před 25 minutami

před 1 hodinou

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

před 1 hodinou

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

před 5 hodinami

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

Kamala Harrisová

Volby v USA: Po Bidenovi už odvolila i Harrisová

Americká viceprezidentka Kamala Harrisová oznámila v neděli, že svůj hlas pro nadcházející prezidentské volby odevzdala předem poštou. Svůj hlasovací lístek zaslala do rodného státu Kalifornie.

včera

Donald Trump

Trumpovo zvolení může vést k obchodní válce, shodnou se experti pro EZ

Jestliže Američané zvolí Donalda Trumpa do Bílého domu, může to vést k obchodní válce, která může upadnout až do stavu „oko za oko“. O tomto možném scénáři pro EuroZprávy.cz hovořili dva odborníci z Masarykovy univerzity v Brně – Petr Kaniok, expert na institucionální politiku a politický systém EU, a renomovaný ekonom Libor Žídek.

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu řekl, co je cílem útoků v Libanonu

V neděli izraelský premiér Benjamin Netanjahu navštívil oblast na hranici s Libanonem, kde zdůraznil, že Izrael je připraven podniknout veškeré kroky k tomu, aby militantní hnutí Hizballáh zatlačil severně od řeky Lítání, která leží přibližně 30 kilometrů od izraelsko-libanonské hranice. 

včera

včera

Moldavské prezidentské volby ovlivnily rozsáhlé zásahy z Ruska

Moldavské prezidentské volby se ocitly pod tlakem zahraničního vměšování. Podle úřadů a poradce moldavské prezidentky pro národní bezpečnost došlo k "rozsáhlým zásahům" ze strany Ruska, které mohou výrazně ovlivnit výsledky druhého kola voleb. Tento vývoj vyvolává obavy, protože boj o prezidentské křeslo je vyhrocený, a probíhá v atmosféře geopolitického napětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy