Proslulá muzea a galerie vítají své návštěvníky již desítky, ba dokonce stovky let. Je však nutné si uvědomit, že základy muzejních sbírek tvořily především původní soukromé sbírky panovníků či šlechticů. Přitom i oni sami otvírali dveře svých sídel návštěvníkům, aby se i jiní mohli podívat na unikátní exponáty sbírané po staletí dávnými předky. Kdy a jaké hrady a zámky u nás byly otevřeny veřejnosti?
Jedním ze symbolů naší státnosti je jistě Národní, původně Vlastenecké muzeum v Praze. Dnes je budova muzea jednou z ozdob Prahy, především Václavského náměstí.
Historie muzea je dlouhá a sahá až do roku 1818. U zrodu stáli zástupci tehdejší české akademické veřejnosti a především šlechty, kteří také dohromady vytvořili základy muzejních sbírek, původně vystavených ve Šternberském paláci. Jmenujme například Kašpara Maria ze Šternberka, paleontologa světového významu, který muzeu daroval své paleontologické sbírky a evropský herbář, hraběte Josefa Krakovského z Kolovrat, který věnoval svou knihovnu ze zámku v Březnici se stovkou středověkých iluminovaných rukopisů, či hraběte Františka z Hartigu, z jehož sbírek pocházelo 600 vycpaných zvířat.
Budova Národního muzea vznikla až v roce 1891. Je nutno dodat, že se nejednalo o nejstarší muzeum u nás. Tím bylo Slezské zemské muzeum, založené už v roce 1814. Tuzemská muzea však zdaleka nepředčila jiná světová muzea, například Britské národní muzeum, které vzniklo v polovině 18. století, či muzeum v dánské Kodani z roku 1807.
Jak už ale bylo zmíněno v úvodu, četné sbírky pocházely od mecenášů ze šlechtických rodin. Právě šlechta v dané době otvírala určité části svých aristokratických sídel, aby umožnila návštěvníkům nahlédnout do starobylých prostor hradů a zámků. Nabízela jim prohlídku nejen svých sbírek s exotickými či unikátními exponáty, ale také možnost nahlédnout do sálů se staletou historií, kudy procházela historie.
Nejinak tomu bylo na počátku 19. století v českých zemích. Mezi nejstarší zpřístupněné hrady a zámky u nás patří severočeský Frýdlant. Jeho majiteli byli od časů Třicetileté války Gallasové, později Clam-Gallasové. Ti také dali celému areálu, který tvoří původní hrad ze 13. století a mladší zámek, dnešní neorenesanční podobu. Ta vznikla ve 2. polovině 19. století.
Poslední generace majitelů z rodu Clam-Gallasům patřily k osvíceným členům tehdejší společnosti. I to vedle skutečnosti, že jejich frýdlantský zámek vlastnil už v té době populární Albrecht z Valdštejna, vedlo v roce 1801 k jedinečné události – k otevření nejstaršího hradního muzea ve středních Evropě.
Muzeum zabralo de facto celý původní středověký hrad, zatímco majitelům zůstal k dispozici celý dolní zámek a přilehlé budovy. Návštěvníci mohli obdivovat například původní zbrojnici se sbírkou zbraní, postupně doplňovanou. Nacházely se zde i historické portréty a dobový nábytek. Z dalších sbírek uveďme například sbírku oděvů zaměstnanců, též postupně rozšiřovanou.
Především během 2. poloviny 19. století a na počátku 20. století přibývaly další hrady a zámky, které postupně otvíraly dveře veřejnosti. Například východočeský zámek Náchod přivítal návštěvníky již v sedmdesátých letech 19. století, kdy jej vlastnila rodina Schaumburg-Lippe. Návštěvníci tehdy mohli vidět devět zámeckých pokojů vybavených nejcennějšími předměty, které upomínaly především na slavné období, kdy na zámku žila rodina Piccolominiů.
Některé zámky, respektive hrady, byly na přelomu 19. a 20. století při náročných staveních úpravách, označovaných za rekonstrukci, přímo přizpůsobovány, aby sloužily jako muzea. Krásným příkladem je moravský hrad Bouzov. Ten nechal Evžen Rakousko-Těšínský, velmistr Řádu německých rytířů, kteří tehdy hrad vlastnili, náročně přestavět v historizujícím duchu, přičemž podstatná část hradu byla následně zpřístupněna veřejnosti jako muzeum a vizitka Řádu německých rytířů.
Hrady a zámky ale brzy na to otevřel návštěvníkům i nově vzniklý Československý stát. Jmenujme například zámek Konopiště, který byl po konfiskaci zámku v roce 1921 obratem zpřístupněn veřejnosti. K velkému zpřístupňování památek, nejen hradů a zámků, pak došlo až po roce 1945, respektive na konci 40. a během 50. let 20. století. Tyto skutečnosti už se ale nesly zcela v jiném duchu, především politicky, ideově a společensky motivovaném.
10. června 2026 20:20
Smutné pražské výročí. Jak hlavní město zničil nejničivější požár v jeho dějinách
Související
Karlštejn se začal stavět před 675 lety. K čemu měl sloužit a skutečně na něj nesměly ženy?
Ministerstvo kultury chce prohlásit osm historických objektů národními kulturními památkami
hrady a zámky , historie , muzea , turistika , zámek Frýdlant , Hrad Bouzov
Aktuálně se děje
před 15 minutami
Nová letecká linka z Prahy. Do Lisabonu začne létat na podzim
před 1 hodinou
Tragédie v Chorvatsku. Tři Češi nepřežili srážku lodí, potvrdil to konzulát
před 1 hodinou
Výkon Kanady proti Bosně stačil na remízu, Američané vstoupili do MS jasnou výhrou
před 2 hodinami
Odmítnutí švýcarského populačního stropu je mírně pozitivní zprávou i pro Česko
před 3 hodinami
Armáda propustila vojáka, který byl v Kongu, z preventivní karantény
před 3 hodinami
Trumpovo jméno je pryč z Kennedyho centra. Bílý dům vzdoroval do poslední chvíle
před 4 hodinami
ANO by jasně vyhrálo volby, Starostové se v opozičním souboji drží před ODS
před 5 hodinami
Britové zadrželi loď z ruské stínové flotily, oznámil Starmer
před 6 hodinami
Rychleji než dřív. České dráhy od neděle opět jezdí přímo do Hamburku
před 7 hodinami
Írán stále budí nejistotu. Teherán naznačil, jak to má s podpisem dohody
před 7 hodinami
Ebola se nadále šíří v Kongu. Úřady potvrdily nové případy i další úmrtí
před 8 hodinami
Mírovou dohodu s Íránem podepíšeme dnes, oznámil Trump
před 10 hodinami
Počasí bude příští týden tropické, potvrdili meteorologové
včera
Epsteinova oběť ve výpovědi zmínila Andrewa. Dostal ji do královského paláce
včera
Prodejny Penny ve čtvrtek zavřou dříve. Má to zajímavý důvod
včera
Norská princezna se zřejmě nevyhne transplantaci, naznačil to manžel
včera
ODS uspořádala ideovou konferenci. Bouřlivě se řešila otázka přijetí eura
včera
Mírová dohoda mezi USA a Íránem nikdy nebyla tak blízko, tvrdí Šaríf
včera
Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší
včera
Moravec trvá na neplatnosti doložky. ČT tvrdí, že uplatňuje sankce
Spor mezi Českou televizí a moderátorem Václavem Moravcem, který ji letos opustil, ohledně konkureční doložky pokračuje. Vedení ČT tvrdí, že od někdejšího zaměstnance vymáhá pokutu. Podle Moravce je to ale jinak.
Zdroj: Jan Hrabě