ROZHOVOR: Prokazování způsobilosti k návštěvě zahrádek nemusí přežít soudní přezkum, říká advokát Sokol

Odmítá podrobovat kritice vicepremiéra i ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka, který oznámil, že host, jenž chce od pondělí navštívit restaurační zahrádku, se musí prokázat dokumentem o očkování, absolvováním testů či prodělání samotné nemoci covid-19. „Je-li rozumné, aby ministr jednoho resortu inzeroval, co snad bude rozhodnuto v rámci jiného resortu, nechť si posoudí každý sám. Do doby než bude původní mimořádné opatření změněno, se lze jen dohadovat, jak bude tato změna vypadat,“ praví slovutný advokát Tomáš Sokol.

Podle něj pro neexistenci konkrétního obecně závazného právního aktu nelze spekulovat o tom, zda bude diskriminační či nikoliv. „Lze si jistě představit různá omezení tohoto provozu, ovšem s tím, že zatím jde o deklaraci politické vůle ministra, který spravuje jiný resort, než bude ten, který posléze o případném „otevření“ restaurací rozhodne. Již teď ale lze vyslovit pochybnost o tom, zda bude možné pro případ restaurace rozlišovat potenciální návštěvníky tak, jak uvádí pan ministr Havlíček,“ praví odborník, který za totality pomáhal disidentům. Místopředseda České advokátní komory nesouzní s restauratéry, kteří tvrdí, že nemají žádnou gesci, jak kontrolovat své hosty. „Mají nepochybně pravomoci rozhodnout o tom, kdo bude do jejich zahradní restaurace vpuštěn a kdo ne.“ Přesto ale připouští určité komplikace. „Jak budou ale majitelé restaurací prověřovat validitu dokumentů, kterými by údajně měli potenciální návštěvníci prokazovat svoji hygienickou způsobilost, mně jasné není. Bude především věcí mimořádného opatření, jak bude tato povinnost definována.“

Expert z renomované advokátní kanceláře Brož& Sokol & Novák připomíná, kolik mimořádných opatření už soudy zrušily proto, že byla nesrozumitelná, nepřiměřená, anebo nedostatečně odůvodněná. „Proto jsem zvědav, jak  bude výše popsaná ambice na prokazování hygienické způsobilosti ohledně sezení v restaurační zahrádce ztvárněna v právním předpise. Na základě dosavadních zkušeností  lze ale odhadovat, že bude-li mimořádné opatření s takovýmito podmínkami vydáno, nepřežije s velkou pravděpodobností první soudní přezkum,“ míní exministr vnitra Tomáš Sokol v rozhovoru pro EuroZprávy.cz.

Pane doktore Sokole, nemáte obavy, že řada lidí se bude bouřit proti pondělnímu nařízení, podle něhož se musejí hosté zahradních restaurací prokázat buď vakcinací, anebo absolvováním PCR či antigenního testu či potvrzením o prodělané nemoci covid-19? Nejedná se o diskriminaci jedné skupiny, která nemá nic k dispozici? A nejedná se jen o takzvané popírače covidu či rebely. Většina občanů totiž stále pracuje z domova, a tak na testy nechodí, anebo čekají, až na jejich věkovou skupinu přijde řada s očkováním. Mohou být protesty části veřejnosti oprávněné, neboť před Ústavou České republiky jsme si všichni rovni?

Zatím ani nevíme, zda bude proti čemu se bouřit, a tak na případné obavy je příliš brzo.

Podle prohlášení ministra průmyslu a obchodu pana Karla Havlíčka ze dne 10. května 2021, které vydala agentura ČTK, by měl být provoz restaurací povolen od 17. května 2021. Pokud jsem něco nepřehlédl, zatím platí mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví ze dne 23. 4. 2021, jímž se omezuje činnost provozoven stravovacích služeb, restaurací, hospod a barů tak, že se v nich zakazuje přítomnost veřejnosti, s výjimkami, které nejsou z hlediska běžného provozu těchto zařízení vůbec podstatné. Lze tedy toliko usuzovat, že pan ministr předvídá možnost změny tohoto mimořádného opatření, pochopitelně jiným mimořádným opatřením vydaným ministerstvem zdravotnictví. Je-li rozumné, aby ministr jednoho resortu inzeroval, co snad bude rozhodnuto v rámci jiného resortu, nechť si posoudí každý sám. Do doby než bude původní mimořádné opatření změněno se lze jen dohadovat, jak bude tato změna vypadat. Bylo by tedy i  předčasné dohadovat se, zda se občané budou bouřit proti dosud nevydanému nařízení, které jak výše zmíněno bude nařízením ministerstva zdravotnictví, nikoliv vlády.

Z téhož důvodu, tedy pro neexistenci konkrétního obecně závazného právního aktu, nelze spekulovat o tom, zda bude diskriminační či nikoliv. Lze si jistě představit různá omezení tohoto provozu, ovšem s tím, že zatím jde o deklaraci politické vůle ministra, který spravuje jiný resort, než bude ten, který posléze o případném „otevření“ restaurací rozhodne. Již teď ale lze vyslovit pochybnost o tom, zda bude možné pro případ restaurace rozlišovat potenciální návštěvníky tak, jak uvádí pan ministr Havlíček.

O jaký zákon se nové nařízení opírá, když už není nouzový stav?

Mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví jsou vydávána podle zákona číslo 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a zákona číslo 94/2021 Sb. o mimořádných opatřeních v epidemii onemocnění covid -19, tedy takzvaného pandemického zákona.

Pokud by se do pondělí nic nezměnilo, do obtížné pozice se dostávají restauratéři a hospodští, kteří mají pravidla kontrolovat. Sami ale namítají, že pro kontrolování hostů nemají žádné pravomoce. Co byste majitelům podniků, kteří mohou maximálně ohlídat dodržování vzdálenosti a užívání dezinfekce, poradil?

Stanovení podmínek vstupu vpuštění hosta do zahradní restaurace bude jistě komplikací běžného restauračního provozu, ale na druhé straně zřejmě bude vnímáno jako pokrok oproti současnému stavu, kdy není možné restaurační provoz realizovat ani v této uvažované podobě.

Námitka restauratérů, že nemají žádnou pravomoc pro kontrolování hostů není zcela případná. Mají nepochybně pravomoc rozhodnout o tom, kdo bude do jejich restaurace, respektive zahradní restaurace vpuštěn a kdo ne. V případě restaurací je někdy podmínkou pro vpuštění společenský oblek, většinou i fakt, aby návštěvník byl střízlivý. Je tedy patrné, že obecně si restauratéři mohou stanovit podmínky vstupu do jejich zařízení.  

Je ale zřejmé, že stav oblečení, anebo případnou podnapilost přicházejícího hosta lze zjistit bez větších obtíží. Jak budou ale majitelé restaurací prověřovat validitu dokumentů, kterými by údajně měli potenciální návštěvníci prokazovat svoji hygienickou způsobilost, mně jasné není. Podle výše citované informace by se měli návštěvníci prokazovat buď testem, očkováním nebo proděláním nemoci covid - 19. Už na první pohled jde o nesrozumitelnou formulaci, protože asi spíše by mělo jít o dokumenty, které osvědčují, že návštěvník absolvoval v nějaké stanovené době před příchodem test, případně očkování anebo prodělal nemoc covid - 19. Pokud je mi známo, žádný normalizovaný formulář neexistuje, a tedy zmínění restauratéři a provozovatelé podobných zařízení nejspíš budou muset akceptovat cokoliv, co bude alespoň trochu vypadat jako doklad o absolvování testů, očkování anebo potvrzení o tom, že návštěvník prodělal nemoc Covid 19. Jak jsem zmínil, bude především věcí mimořádného opatření, jak bude tato povinnost definována.

Nelze ovšem nepřipomenout, kolik mimořádných opatření už soudy zrušily proto, že byla nesrozumitelná, nepřiměřená, anebo nedostatečně odůvodněná. Proto jsem zvědav, jak  bude výše popsaná ambice na prokazování hygienické způsobilosti ohledně sezení v restaurační zahrádce ztvárněna v právním předpise. Na základě dosavadních zkušeností  lze ale  odhadovat, že bude-li mimořádné opatření s takovýmito podmínkami vydáno, nepřežije s velkou pravděpodobností první soudní přezkum.

Neobáváte se, že mohou tedy mezi zákazníkem a personálem vznikat konflikty?

Neobávám, i když ojedinělé konflikty vyloučit asi nelze. Myslím, že většina lidí chápe, že restauratéři případnou kontrolu hygienické způsobilosti nebudou provádět pro svoji zábavu nebo potěšení.

Souhlasíte s názorem, že stát měl z kontrol zcela vynechat restauratéry, a vše měl hlídat pomocí pracovníků hygienických stanic, anebo úředníků?

V takovém případě lze očekávat hojnost konfliktů. Preventivní kontrola hospodským před vstupem do podniku, byť snad jen na zahrádku, asi bude akceptovatelná.  Následná kontrola pracovníkem hygienické stanice a případná formulace „vyloučit návštěvníka z přepravy“, povede k výtržnostem zcela jistě. Bylo by  asi dost těch, kteří nebudou ochotni si nechat odtrhnout sklenici nebo sousto od pusy.

Jak hodnotíte další restrikci, a to, že vzdálenost od kolemjdoucích by měla být 1,5 metru, pokud zahrádka není jiným způsobem oddělena například od chodníku. Řada živnostníků není schopna limit naplnit. Neomezuje tedy tímto krokem vláda podnikání?

Požadavek na určité, přiměřené odstupy mezi těmi, kdo budou v restauraci a těmi, kdo budou procházet okolo nich, asi není zcela rozumný. Jinou věcí je, zda je třeba, aby šlo o takový odstup, tedy jestli jde o omezení přiměřené epidemické situaci, což bude bezprostředně souviset i s řádným zdůvodněním tohoto požadavku v případném mimořádném opatření. A samozřejmě je zcela jinou věcí, zda požadavek na to, čím se mají prokazovat potenciální návštěvníci restaurace spolu s touto restrikcí, fakticky nepovede k nemožnosti otevřít restaurační zahrádku nebo k nemožnosti ve většině případů. To již je ale politická odpovědnost, kterou nemohu a nehodlám nijak komentovat.

Co by podle vás jako experta nejvíce pomohlo vyřešit zapeklitou situaci?

Na vaši otázku nedokážu odpovědět. Měl jsem možnost komunikovat v nedávné době s několika lékaři nebo odborníky na problematiku epidemií. Díky tomu jsem vyslechl velmi různé názory na to, jak v dané situaci postupovat. Přitom postoj medicínského odborníka na problematiku virových epidemií je nepochybně základní a určující. Já rozhodně do této kakofonie názorů nehodlám přispívat vlastními zlepšovacími návrhy naprostého laika. I beze mne je těch „chytrých“ dost.