Názory

Související články:

Pokud USA budou pokračovat v agresivní obchodní politice, poškodí vlastní ekonomiku a oslabí své postavení na globálním trhu, říká ekonom

Evropští zemědělci čelí vážným problémům. Kudy vede cesta z krize?

Evropští zemědělci protestují – a v posledních letech to vypadá, že se z toho stal téměř jejich pravidelný rituál. Na první pohled by se mohlo zdát, že se v EU „mají dobře“. Ačkoli zemědělství tvoří pouhých 1,4 % unijního HDP, směřuje do něj téměř třetina všech dotací. Přísnější regulace, ekologické požadavky a tlak na udržitelnost farmáře svazují, zatímco rostoucí náklady na energie, hnojiva a paliva jim ztenčují marže. To vše vede k jejich nespokojenosti – a k traktorům blokujícím ulice evropských metropolí.

Gorbačov nastoupil před 40 lety. Názory Rusů a světa se snad nemohou více lišit

Datum 11. března 1985 není ve veřejném prostoru příliš připomínáno. Přesto jej můžeme považovat za jeden z klíčových momentů poválečných světových dějin. Ten den do čela Sovětského svazu nastoupil Michail Gorbačov, jehož politika vyústila v kolaps komunistické moci ve střední a východní Evropě i konec více než čtyři desetiletí trvající studené války. Důvody, proč je tento nositel Nobelovy ceny za mír ve světě oslovován, zatímco v rodném Rusku mnohými zatracován, mohou srozumitelně vysvětlit podporu, které u nezanedbatelné části Rusů těší současný kremelský autoritář Vladimir Putin.

Merz je radikálnější, tradiční strany musí reagovat na extremisty, říká politolog Nigrin

Po nedávných německých volbách se vítěznou stranou stala Křesťanskodemokratická unie (CDU) Friedricha Merze. Na to, jak Merz tuto stranu proměnil, i jak a s kým bude vládnout, se EuroZprávy.cz ptaly docenta Tomáše Nigrina z Institutu mezinárodních studií FSV UK.

Evropa silné Německo potřebuje, ale motor se zadrhl. AfD může jít do příštích voleb s ambicí vyhrát, říká analytička Zavadilová

Analytička Zuzana Zavadilová z Asociace pro mezinárodní otázky v rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlila komplikovanou povolební situaci v Německu, budoucnost evropské bezpečnosti a také možnost vzniku francouzsko-britského jaderného deštníku nad Evropou. „Jako největší a nejbohatší národ Evropy bylo Německo vždy vnímáno jako klíčový lídr Evropské unie. V době kancléřství Olafa Scholze byla ale země ochromena spory uvnitř koalice a nebyla přítomná v klíčových evropských debatách,“ říká.

Trump, nejméně kompetentní americký prezident v historii. Díky němu USA dopadnou stejně jako Řím

Americký prezident není monarcha ani neomezený vládce – je služebníkem svého lidu. Občané ho zvolili, platí ho ze svých daní a svěřili mu mandát, aby jejich zemi provedl jedním z nejnáročnějších období posledního století. Měl být stabilizujícím prvkem, který ochrání americké zájmy doma i v zahraničí. Místo toho ale ten, komu dali svou důvěru, selhal.

Obchodní válka EU vs. USA? Trump si nechce uvědomovat, že Evropa je spojenec, který se mu ještě může hodit, říká Žídek

Ekonom Libor Žídek z brněnské Masarykovy univerzity v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, jaké dopady by měla případná obchodní válka mezi Evropskou unií a Spojeným státy na obě ekonomiky. Také analyzoval, kde by EU mohla případnou ztrátu v obchodu s USA nahradit. „Myslím, že Evropa dělá to nejlepší, čeho je schopná. Trump je velmi nevypočitatelný a není také úplně jasné, co opravdu chce – co je vyjednávací strategie-vydírání a co je konečný cíl,“ míní.

Evropa se musí vzchopit, Trump nemá v úmyslu podporovat neúspěšné, říká Baar. Zelenskyj by si měl odpočinout

Šéf Bílého domu Donald Trump opět vyvolává kontroverze svým postojem k Ukrajině. Jeho tlak na tamního prezidenta Volodymyra Zelenského vzbuzuje otázky o motivech a důsledcích pro budoucnost Evropy. Politický geograf Vladimír Baar z Ostravské univerzity v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz analyzuje otázky, které tíží nejen Evropu a Ukrajinu.

Evropa je v těžké situaci. „Ocelový dikobraz“ bude stát miliardy, koalice ochotných musí fungovat bez mandátu NATO

Rodící se „koalice ochotných“ by mohla představovat adekvátní náhradu za americké bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Současná administrativa v Bílém domě se rozhodla definitivně odvrhnout závazky vyplývající z Budapešťského memoranda z roku 1994, stejně jako to učinil Kreml v roce 2014 – a tíha bezpečnostních garancí tak nyní spočívá na bedrech Evropy. Ať už se tato koalice zaměří na proměnu Ukrajiny v „ocelového dikobraza“ nebo na urychlení jejího vstupu do Evropské unie, bude muset najít přesvědčivé důvody pro takové kroky.

Dva týdny, které změnily svět. Co začal Hegseth a Vance dokončil Trump hádkou se Zelenským

Události uplynulých dvou týdnů přinesly Evropě tvrdé varování. Hádka v Oválné pracovně mezi Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským i proslovy amerického ministra obrany Peta Hegsetha v sídle NATO v Bruselu a viceprezidenta J. D. Vance na Mnichovské bezpečnostní ukázaly, že budoucnost transatlantických vztahů je výrazně ohrožena. Washington dal jasně najevo, že bezpečnostní záruky poskytované Evropě již nebudou automatické a budou záviset na plnění amerických podmínek.

Srbsko mezi EU a Ruskem. Vučić se omlouvá, ale diplomatická facka Moskvě se dala čekat

Srbský prezident Aleksandar Vučić sice svým občanům omluvně vysvětloval hlasování pro rezoluci odsuzující ruskou agresi proti Ukrajině, ve skutečnosti však tento krok signalizuje něco mnohem zásadnějšího – očekávaný odklon Bělehradu od Moskvy a stále pevnější směřování Srbska k Evropě. Pokud by se země nakonec stala součástí EU, pro Kreml by to představovalo tvrdou geopolitickou facku.

Vítězství, nebo přežití? Expert naznačil, jak pátek mění šance Kyjeva v konfliktu

Americký prezident Donald Trump se mohl domnívat, že získat ústupky od Ruska je obtížnější než od Ukrajiny – a proto začal při vyjednávání s Moskvou. „Evropany čeká těžká volba. Podpora Ukrajiny je nákladná a úspěch není zaručen,“ řekl expert na mezinárodní vztahy Nikolaj Kapitonenko z Univerzity Tarase Ševčenka v Kyjevě v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz, který proběhl ještě před páteční předčasně ukončenou schůzkou mezi Trumpem a ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě.

Donalde Trumpe, takhle férovka nevypadá. Šikana dva na jednoho před kamerami v Bílém domě

Americký prezident Donald Trump a jeho viceprezident JD Vance se v Oválné pracovně Bílého domu jako supi vrhli na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Zřejmě předem koordinovaný anti-diplomatický útok teď bude mít závažné dopady na Evropu i svět. 

Válka je hrozbou pro EU. Lídři měli tři roky vykoupené ukrajinskou krví, když se nebojí Putina, ať se bojí Trumpa, říká ukrajinský náměstek

Dmytro Zolotukhin, bývalý náměstek ukrajinského ministra informační politiky a specialista na národní bezpečnost, v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co si myslí o jednání šéfa Bílého domu Donalda Trumpa týkajícího se potenciálního ukončení konfliktu na Ukrajině. „Nedovedu si představit, jak budou Spojené státy jako demokratický vůdce světa vyvíjet tlak na Ukrajinu, aby odmítla svou svobodu a nezávislost. Pokud to udělají, no, možná USA nejsou světovou demokratickou vůdčí zemí a tento status po celá ta léta předstíraly,“ říká odborník na informační bezpečnost.

Trumpovo procitnutí: Až zjistí, že se ho Putin nebojí, bude už pozdě

Ruský prezident Vladimir Putin po dlouhých třech letech agrese proti Ukrajině připouští její možné ukončení. Děje se tak těsně po nástupu Donalda Trumpa do čela Bílého domu. Opravdu za jeho ochotou jednat stojí strach z amerického prezidenta?

Dilema mezi Čínou a USA i naděje v Indii. Peking si uvědomuje problémy EU a využije jich

Aktivity amerického prezidenta Donalda Trumpa dávají Číně manévrovací prostor. Peking si upevňuje spojenectví s Moskvou, zároveň se však musí vypořádat s rostoucím ekonomickým tlakem ze strany USA. Zatímco Čína hledá pevnější vazby s Evropskou unií, EU se snaží vybalancovat své vztahy mezi Pekingem a Washingtonem – a stále více se obrací k Indii.

Meloniová podpořila vstup Ukrajiny do NATO. Trump už proti sobě má všechny přední evropské velmoci

Italská premiérka Giorgia Meloniová zdůraznila, že nejspolehlivější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu je její plnohodnotné členství v NATO. Itálie se tak nově staví po bok Německa, Francie a Velké Británie ve snaze čelit nové administrativě Donalda Trumpa v Bílém domě. Ta usiluje o dohodu o válce na Ukrajině, která nepočítá s bezpečnostními zárukami a otevřeně odmítá její vstup do NATO.

Pravice napříč Evropou nadále roste. Reakce na selhání levicových vlád a krize se jí podařila

Pravicové tendence v Evropské unii nabývají na síle a víkendový úspěch AfD v Německu může signalizovat nástup pravicových vlád a lídrů napříč kontinentem. Rostoucí podpora pravice však nemusí být nutně vnímána negativně, ale spíše jako reakce na krize, se kterými si levicové vlády nedokázaly poradit. Příkladem může být Itálie, kde se Bratři Itálie pevně usadili na politické scéně. Navzdory původním obavám se Giorgia Meloniová vyprofilovala jako respektovaná lídryně s vlivem sahajícím daleko za evropské hranice.

Leyenová slibuje nesplnitelné. Vstup Ukrajiny do EU před 2030 může ohrozit celý blok

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová slibuje Ukrajině vstup do Evropské unie ještě před rokem 2030, avšak její snaha získat politické body by mohla poškodit celý evropský blok. Ukrajina totiž na členství v EU zdaleka není připravena – a stejně tak ani samotná Unie, která by musela projít rozsáhlou a rychlou reformou, pokud chce její přijetí skutečně zvládnout.

Evropa bez amerických jaderných zbraní? Tandem Merz-Macron může evropskou bezpečnost zachránit

Americká zahraniční politika pod vedením Donalda Trumpa prochází zásadní proměnou, která může Evropu připravit o klíčový bezpečnostní pilíř – americké jaderné zbraně. Kontinent se tak ocitá ve strategické nejistotě a stojí před rozhodnutím, zda dokáže zajistit vlastní obranu bez tradičních amerických záruk. Jako nejlogičtější řešení se nabízí vytvoření evropského jaderného deštníku, který by se opíral o francouzský a britský arzenál. Klíčovým hráčem v této debatě se může stát i nový německý kancléř Friedrich Merz.