ROZHOVOR | Evropa se musí vzchopit, Trump nemá v úmyslu podporovat neúspěšné, říká Baar. Zelenskyj by si měl odpočinout

Šéf Bílého domu Donald Trump opět vyvolává kontroverze svým postojem k Ukrajině. Jeho tlak na tamního prezidenta Volodymyra Zelenského vzbuzuje otázky o motivech a důsledcích pro budoucnost Evropy. Politický geograf Vladimír Baar z Ostravské univerzity v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz analyzuje otázky, které tíží nejen Evropu a Ukrajinu.

Jak vnímáte průběh páteční schůzky v Oválné pracovně mezi Donaldem Trumpem, JD Vancem a Volodymyrem Zelenským? Bylo podle vás v plánech současného vedení Bílého domu, že dopadne tak ostrou hádkou?

Celá ta schůzka byla nestandardní, přesilovka tři na jednoho, takže to podezření, že tlak na Zelenského byl cílený má reálný základ. I ten novinářský dotaz na Trumpa „na čí straně stojíte“ byl divný, když je jasné, že Trump se pasuje do role mediátora a dalo se očekávat, že odpoví tak, jak odpověděl.

Ale stačilo, aby Zelenskyj nereagoval na následné invektivy ze strany Vancea a konstrukce plánu by se zhroutila. To, že Trump chce být mediátorem naznačuje i to, že nechtěl Zelenskému dát žádné záruky a podobně reaguje i na tlaky Evropanů. Možná je za vším i nějaká Trumpova strategie, kterou dobře skrývá – chce Evropany dotlačit k rychlým změnám, aby zase nesklouzli do nějakých proklamací, ale ke skutečným změnám, podobně jako on v USA.

Proto také tlačí na pilu nejen s výdaji na obranu, ale i řešení imigrace, progresivismu, genderismu, greendealismu a tak dále. Je evidentně stoupencem „léčby šokem“. Jenže co může udělat v USA jako prezident – a je mu jedno, že na jeho dekrety reagují soudy, to v Evropě s ohledem na strukturu EU nefunguje. Bez ohledu na to, ten tlak z USA bude pokračovat.

Slouží Trump – ať už vědomě či ne – zájmům Kremlu? Mluvčí Kremlu Peskov už naznačil, že Rusku současný vývoj docela vyhovuje. Což úplně nekoresponduje s mottem „America First“, vzhledem k tomu, že Moskva je pro USA dlouhodobě jednou z nejzávažnějších hrozeb.

To, že Rusové jásají, jak jim Američané „rozumí“, je pochopitelné. Trump zatím neudělal nic, co by naznačovalo, že bude tvrdě vyjednávat. Na druhou stranu, výroky lidí z jeho administrativy jeho kroky doplňují, takže vše vypadá, jako by cílem USA bylo splnit všechny ruské požadavky.

To ale nedává smysl, vždyť by vypadal jako naprosto neschopný vyjednavač. Nic by nezískal a dál by se kasal s mottem „America First“? Takový Trump není. Ale evidentně to zapadá do jeho hry, dotlačit Evropany k tomu, aby převzali řešení konfliktu na vlastní bedra a USA to budou jen podporovat s minimem nákladů.

Toto je silně spekulativní a plně pochopím, když nebudete chtít odpovědět. Ale může existovat možnost, že je Trump skutečně Krasnov naverbovaný KGB v roce 1987? Nebo jde spíše o marnou snahu Trumpa nějak dehonestovat?

Takovou spekulaci nepřijímám. To je sci-fi.

Myslíte, že Trump přistupuje ke konfliktu na Ukrajině jako podnikatel – tedy že na něm chce vydělat co nejvíc? Vynucování podpisu smlouvy o nerostném bohatství by tomu odpovídalo.

Ne, i když to tak vypadá. Smlouva by byl bonus, ale ve skutečnosti by na tom profitovala i Ukrajina. Zdevastovaná země bude potřebovat investice na rekonstrukci a vlastních zdrojů bude mít minimum. A investice do geologického průzkumu, vybudování těžební a dopravní infrastruktury budou obrovské.

Na druhou stranu tyto tlaky na Ukrajinu jsou zároveň tlakem na Evropu a budování image „tvrdého chlapíka“. Na společnost oslabenou hýčkáním ze strany států to evidentně zabírá. Politici na to vůbec nejsou zvyklí, část obyvatel je naštvaná, další spokojeně předou, že už brzo nadejde jejich chvíle a přijde „někdo“, kdo vše zařídí.

Trump evidentně umí pracovat s masami – a v USA to úspěšně předvedl. Zda bude schopen ke své spokojenosti dotáhnout vše k úspěšnému konci, to je ve hvězdách. Cílí na mnoho „zajíců“, a to se nevyplácí. I když on je schopen strávit i neúspěch, vzpomeňme na neúspěšné vyjednávání s korejským Kimem.

Je podle vás Evropa schopná poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky, které odstraší Rusko a zajistí, že Ukrajina bude bezpečná?

Musí být schopná. Když nebude, tak úpadek bude pokračovat. Trump evidentně nemá v úmyslu podporovat neúspěšné, takže buď se politici i ekonomové vzchopí, velmi rychle vyhodnotí, co se dělalo špatně, přestanou vytvářet propagandistická hesla, jak bude Evropa nejdynamičtějším a nejkonkurenceschopnějším regionem světa jako v Lisabonské strategii roku 2000, ale trumpovsky rázně zruší to, co ekonomiku minimálně čtvrt století dusí.

Co z Green Dealu přináší prospěch ponechat, co svazuje firmám ruce zrušit. Přehodnotit výdaje, které nepřinášejí profit, nasměrovat investice do vybraných segmentů vědy, prostě se začít chovat ekonomicky zodpovědně. Dostali jsme se na zlomovou linii vývoje, cesta zpět není. A pokračovat v tom, co se neosvědčilo, způsobilo stagnaci a omezilo vůli se bránit, to by byla zrada.

Minulé generace vybudovaly silnou ekonomiku, Evropa byla ekonomickým jádrem světa a už není. Ale stále má potenciál pro nový vzestupu. Čtvrt století slibujeme záchranu planety budoucím generacím a dospěli jsme do stadia stagnace. Agresor na východě nám nastavil zrcadlo, Trump nás drtí z druhé strany – ale snad to Evropě dohromady nakopne sebevědomí. A místo zkoumání, co všechno dělaly ty minulé ekonomicky úspěšné generace špatně, začít hledat cestu k prosperitě.  

A závěrečná otázka: někteří (a nejen) američtí politici vyzývají Zelenského k rezignaci. Myslíte si, že by z jeho rezignace mohlo vzejít cokoliv dobrého? Nebo by to spíše směřovalo k oslabení a eventuálně porážce Ukrajiny?

Myslím, že Zelenskyj musí být nesmírně unaven. Je to nesmírně statečný člověk, dokázal Ukrajinu zachránit před násilným převratem a ubránit 80 % území proti neskutečné přesile. Zasloužil by si dlouhý odpočinek, a ne další psychickou zátěž.

Problém je, kdo by ho mohl vystřídat. Podle ústavy by to mohl být pouze Ruslan Stefančuk, předseda parlamentu. Je otázkou, zda je na to připraven. Zda by mohl parlament pověřit někoho jiného, to je na ústavních právnících. Aby byla vybraná osobnost respektována. Měli by dát Zelenskému aspoň dva týdny dovolené, aby mohl pokračovat. I když si nemyslím, že by jeho rezignace nějak ovlivnila výsledek jednání o příměří či míru. Spíše bude záležet na Evropě, zda se vzchopí a bude Trumpem respektována.

Potom může od USA očekávat skutečnou podporu. Američané jistě vědí, že ruská ekonomika je v krizi. Vydrží sice ještě mnoho let, ale válečná ekonomika má svoje limity. A pokud Rusko chce odvolat sankce, bude muset k jednacímu stolu zasednout a smířit se s tím, že svoje nehorázné požadavky neprosadí. A myslím, že Trump na tuto alternativu cílí. Ale nechce, aby byly USA tím, kdo ponese většinu nákladů.  

Související

Krym, ilustrační foto

Ukrajinská armáda zničila při útoku na most desítky vojenských vozidel. Chce odstřihnout Rusko od Krymu

Ukrajinská armáda oznámila, že se jí podařilo zničit padesát ruských vojenských vozidel při masivním úderu na Armjanský most, který spojuje okupovaný Krym s pevninskou Ukrajinou. Podle vyjádření ukrajinského prvního samostatného útočného pluku Da Vinci útok zcela ochromil klíčovou zásobovací trasu ruských jednotek a vyřadil most z provozu. Kyjev uvádí, že zasažená vozidla byla naložena municí a palivem určeným pro nasazení v oblasti Záporožské oblasti.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Donald Trump rozhovor Vladimír Baar

Aktuálně se děje

včera

Princ Andrew

Epsteinova oběť ve výpovědi zmínila Andrewa. Dostal ji do královského paláce

Výpověď Sarah Kellenové, ženy zneužívané americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffrey Epsteinem, před vyšetřovací komisí americké Sněmovny reprezentantů je velkým tématem ve Velké Británii. Kellenová totiž uvedla, že byla na večeři v apartmánech bývalého prince Andrewa v Buckinghamském paláci. Informovala o tom BBC. 

včera

včera

včera

Martin Kupka

ODS uspořádala ideovou konferenci. Bouřlivě se řešila otázka přijetí eura

Více než 300 delegátů z celé České republiky se v sobotu 13. června 2026 osobně zapojilo do ideové konference ODS. Dalších téměř 700 lidí sledovalo její průběh prostřednictvím online přenosu na webu strany a sociálních sítích. Konference se stala vyvrcholením několikaměsíční programové a ideové práce, do které se zapojily stovky členů, komunálních politiků, odborníků i podporovatelů strany.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší

Řidiči, kterým ještě letos skončí platnost řidičského průkazu, mohou k jeho výměně využít moderní digitální cestu přes Portál dopravy. Upozorňuje na to ministerstvo dopravy. Elektronické podání žádosti plně využívá propojenost státních registrů, je rychlé, bezpečné a levnější. Počet řidičů, kteří dávají přednost digitální formě před osobní návštěvou úřadu, roste.

včera

včera

včera

Vít Rakušan (STAN)

Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou

Stále nevyjasněná otázka účasti prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Turecku vyvolává vášnivé diskuze mezi sněmovními politiky. Podle exministra Víta Rakušana (STAN) není pochyb o tom, že prezident toho může na jednání vyjednat více než ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). 

včera

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný

V době, kdy celý svět žije ve čtvrtek zahájeným fotbalovým světovým šampionátem, přišla pro český fotbal nesmírně bolestná a smutná zpráva. Ve věku 76 let totiž po dlouhé vážné nemoci zemřela tuzemská trenérská fotbalová legenda Petr Uličný, který jako trenér zaznamenal úspěchy s Brnem nebo Olomoucí. Tam zakončil i svou hráčskou kariéru, během které nastupoval i za Spartu a Plzeň.

včera

Zdena Mašínová

Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci

Česko v tomto týdnu zasáhla jedna velmi smutná zpráva, když ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. Od pátku je známo, kdy a kde se uskuteční poslední rozloučení s vyznamenanou dámou. 

včera

včera

včera

12. června 2026 21:08

12. června 2026 19:52

Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony

Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy