ROZHOVOR | Evropa se musí vzchopit, Trump nemá v úmyslu podporovat neúspěšné, říká Baar. Zelenskyj by si měl odpočinout

Šéf Bílého domu Donald Trump opět vyvolává kontroverze svým postojem k Ukrajině. Jeho tlak na tamního prezidenta Volodymyra Zelenského vzbuzuje otázky o motivech a důsledcích pro budoucnost Evropy. Politický geograf Vladimír Baar z Ostravské univerzity v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz analyzuje otázky, které tíží nejen Evropu a Ukrajinu.

Jak vnímáte průběh páteční schůzky v Oválné pracovně mezi Donaldem Trumpem, JD Vancem a Volodymyrem Zelenským? Bylo podle vás v plánech současného vedení Bílého domu, že dopadne tak ostrou hádkou?

Celá ta schůzka byla nestandardní, přesilovka tři na jednoho, takže to podezření, že tlak na Zelenského byl cílený má reálný základ. I ten novinářský dotaz na Trumpa „na čí straně stojíte“ byl divný, když je jasné, že Trump se pasuje do role mediátora a dalo se očekávat, že odpoví tak, jak odpověděl.

Ale stačilo, aby Zelenskyj nereagoval na následné invektivy ze strany Vancea a konstrukce plánu by se zhroutila. To, že Trump chce být mediátorem naznačuje i to, že nechtěl Zelenskému dát žádné záruky a podobně reaguje i na tlaky Evropanů. Možná je za vším i nějaká Trumpova strategie, kterou dobře skrývá – chce Evropany dotlačit k rychlým změnám, aby zase nesklouzli do nějakých proklamací, ale ke skutečným změnám, podobně jako on v USA.

Proto také tlačí na pilu nejen s výdaji na obranu, ale i řešení imigrace, progresivismu, genderismu, greendealismu a tak dále. Je evidentně stoupencem „léčby šokem“. Jenže co může udělat v USA jako prezident – a je mu jedno, že na jeho dekrety reagují soudy, to v Evropě s ohledem na strukturu EU nefunguje. Bez ohledu na to, ten tlak z USA bude pokračovat.

Slouží Trump – ať už vědomě či ne – zájmům Kremlu? Mluvčí Kremlu Peskov už naznačil, že Rusku současný vývoj docela vyhovuje. Což úplně nekoresponduje s mottem „America First“, vzhledem k tomu, že Moskva je pro USA dlouhodobě jednou z nejzávažnějších hrozeb.

To, že Rusové jásají, jak jim Američané „rozumí“, je pochopitelné. Trump zatím neudělal nic, co by naznačovalo, že bude tvrdě vyjednávat. Na druhou stranu, výroky lidí z jeho administrativy jeho kroky doplňují, takže vše vypadá, jako by cílem USA bylo splnit všechny ruské požadavky.

To ale nedává smysl, vždyť by vypadal jako naprosto neschopný vyjednavač. Nic by nezískal a dál by se kasal s mottem „America First“? Takový Trump není. Ale evidentně to zapadá do jeho hry, dotlačit Evropany k tomu, aby převzali řešení konfliktu na vlastní bedra a USA to budou jen podporovat s minimem nákladů.

Toto je silně spekulativní a plně pochopím, když nebudete chtít odpovědět. Ale může existovat možnost, že je Trump skutečně Krasnov naverbovaný KGB v roce 1987? Nebo jde spíše o marnou snahu Trumpa nějak dehonestovat?

Takovou spekulaci nepřijímám. To je sci-fi.

Myslíte, že Trump přistupuje ke konfliktu na Ukrajině jako podnikatel – tedy že na něm chce vydělat co nejvíc? Vynucování podpisu smlouvy o nerostném bohatství by tomu odpovídalo.

Ne, i když to tak vypadá. Smlouva by byl bonus, ale ve skutečnosti by na tom profitovala i Ukrajina. Zdevastovaná země bude potřebovat investice na rekonstrukci a vlastních zdrojů bude mít minimum. A investice do geologického průzkumu, vybudování těžební a dopravní infrastruktury budou obrovské.

Na druhou stranu tyto tlaky na Ukrajinu jsou zároveň tlakem na Evropu a budování image „tvrdého chlapíka“. Na společnost oslabenou hýčkáním ze strany států to evidentně zabírá. Politici na to vůbec nejsou zvyklí, část obyvatel je naštvaná, další spokojeně předou, že už brzo nadejde jejich chvíle a přijde „někdo“, kdo vše zařídí.

Trump evidentně umí pracovat s masami – a v USA to úspěšně předvedl. Zda bude schopen ke své spokojenosti dotáhnout vše k úspěšnému konci, to je ve hvězdách. Cílí na mnoho „zajíců“, a to se nevyplácí. I když on je schopen strávit i neúspěch, vzpomeňme na neúspěšné vyjednávání s korejským Kimem.

Je podle vás Evropa schopná poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky, které odstraší Rusko a zajistí, že Ukrajina bude bezpečná?

Musí být schopná. Když nebude, tak úpadek bude pokračovat. Trump evidentně nemá v úmyslu podporovat neúspěšné, takže buď se politici i ekonomové vzchopí, velmi rychle vyhodnotí, co se dělalo špatně, přestanou vytvářet propagandistická hesla, jak bude Evropa nejdynamičtějším a nejkonkurenceschopnějším regionem světa jako v Lisabonské strategii roku 2000, ale trumpovsky rázně zruší to, co ekonomiku minimálně čtvrt století dusí.

Co z Green Dealu přináší prospěch ponechat, co svazuje firmám ruce zrušit. Přehodnotit výdaje, které nepřinášejí profit, nasměrovat investice do vybraných segmentů vědy, prostě se začít chovat ekonomicky zodpovědně. Dostali jsme se na zlomovou linii vývoje, cesta zpět není. A pokračovat v tom, co se neosvědčilo, způsobilo stagnaci a omezilo vůli se bránit, to by byla zrada.

Minulé generace vybudovaly silnou ekonomiku, Evropa byla ekonomickým jádrem světa a už není. Ale stále má potenciál pro nový vzestupu. Čtvrt století slibujeme záchranu planety budoucím generacím a dospěli jsme do stadia stagnace. Agresor na východě nám nastavil zrcadlo, Trump nás drtí z druhé strany – ale snad to Evropě dohromady nakopne sebevědomí. A místo zkoumání, co všechno dělaly ty minulé ekonomicky úspěšné generace špatně, začít hledat cestu k prosperitě.  

A závěrečná otázka: někteří (a nejen) američtí politici vyzývají Zelenského k rezignaci. Myslíte si, že by z jeho rezignace mohlo vzejít cokoliv dobrého? Nebo by to spíše směřovalo k oslabení a eventuálně porážce Ukrajiny?

Myslím, že Zelenskyj musí být nesmírně unaven. Je to nesmírně statečný člověk, dokázal Ukrajinu zachránit před násilným převratem a ubránit 80 % území proti neskutečné přesile. Zasloužil by si dlouhý odpočinek, a ne další psychickou zátěž.

Problém je, kdo by ho mohl vystřídat. Podle ústavy by to mohl být pouze Ruslan Stefančuk, předseda parlamentu. Je otázkou, zda je na to připraven. Zda by mohl parlament pověřit někoho jiného, to je na ústavních právnících. Aby byla vybraná osobnost respektována. Měli by dát Zelenskému aspoň dva týdny dovolené, aby mohl pokračovat. I když si nemyslím, že by jeho rezignace nějak ovlivnila výsledek jednání o příměří či míru. Spíše bude záležet na Evropě, zda se vzchopí a bude Trumpem respektována.

Potom může od USA očekávat skutečnou podporu. Američané jistě vědí, že ruská ekonomika je v krizi. Vydrží sice ještě mnoho let, ale válečná ekonomika má svoje limity. A pokud Rusko chce odvolat sankce, bude muset k jednacímu stolu zasednout a smířit se s tím, že svoje nehorázné požadavky neprosadí. A myslím, že Trump na tuto alternativu cílí. Ale nechce, aby byly USA tím, kdo ponese většinu nákladů.  

Související

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.
Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil

Ministr zahraničí Petr Macinka se ostře opřel do prezidenta Petra Pavla za jeho nedávné kroky během návštěvy Ukrajiny. Prezident tam údajně přislíbil možnost dodání lehkých bojových letounů, prostředků včasného varování a generátorů, což však podle šéfa diplomacie nebylo předem projednáno s vládou. Macinka v České televizi prohlásil, že se hlava státu zachovala jako „slon v porcelánu“, a překročila tak své pravomoci.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Donald Trump rozhovor Vladimír Baar

Aktuálně se děje

před 12 minutami

před 1 hodinou

včera

Český lev

Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes oznámila nominace 33. ročníku výročních cen Český lev. V rámci 24 statutárních kategorií do druhého kola hlasování postoupilo 32 filmů, televizních seriálů a minisérií z celkového počtu 94 děl uvedených v premiéře v roce 2025. Nejvíce nominací posbíraly snímky Franz, Sbormistr, Karavan, Letní škola, 2001, Nahoře nebe, v dolině já a minisérie Studna.

včera

Robert Fico jednal s Donaldem Trumpem. (

Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi

Slovenský premiér Robert Fico se o uplynulém víkendu dočkal přijetí u amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nezavítal nicméně do Bílého domu, jeho současný nájemník ho přijal ve vlastní rezidenci na Floridě. Politici si notovali například v kritice Evropské unie. 

včera

včera

Petr Fiala na víkendovém kongresu ODS.

Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti

Expremiér Petr Fiala (ODS) se v sobotu definitivně stáhl do ústraní. Po 12 letech totiž skončil v čele nejdéle trvale zastoupené politické strany v Poslanecké sněmovně. Zůstává jejím řadovým členem a poslancem. Objevily se však nejméně dvě spekulace ohledně jeho politické budoucnosti. Fiala se k nim vyjádřil na víkendovém stranickém kongresu. 

včera

včera

U.S. ARMY

Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi

Psal se 18. leden roku 1911, když se jednomu americkému letci podařilo něco, co se dosud nikomu nepovedlo – přistál se svým letadlem na palubě lodi. Tento jeho odvážný kousek se stal přelomem v dějinách vojenství. Letec, který provedl tento kurážný čin, se jako průkopník válečného letectví příliš neproslavil, zemřel totiž ještě téhož roku.

včera

včera

Grónsko

Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko

Americký prezident Donald Trump přišel s novým, ryze vojenským argumentem pro své kontroverzní ambice ovládnout Grónsko. Podle jeho posledních vyjádření je vlastnictví tohoto dánského autonomního území „zcela zásadní“ pro vybudování ambiciózního protiraketového štítu známého jako Golden Dome (Zlatá kopule). Analytici a experti na obranu však upozorňují, že pro realizaci tohoto nákladného projektu není nutné největší ostrov světa anektovat.

včera

Jonas Gahr Støre, norský premiér

Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo

Americký prezident Donald Trump poslal norskému premiérovi Jonasi Gahru Støreovi dopis, který vyvolal v diplomatických kruzích značné pozdvižení. Trump v něm přímo spojil své nátlakové kroky vůči Grónsku se skutečností, že mu za rok 2025 nebyla udělena Nobelova cena za mír. Obsah listu, o kterém jako první informovala stanice CBS News, potvrdil i sám norský premiér.

včera

včera

Zasedání nové vlády

Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky

Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání rázně odmítla zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek. Návrh, který připravil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík, označil současný šéf resortu Petr Macinka za pokus o protlačení agendy minulé pětikoaliční vlády. Podle hnutí Motoristé sobě i hnutí ANO není systém plošných záloh v tuto chvíli prioritou.

včera

Andrej Babiš

"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.

včera

včera

včera

Větrný rukáv

Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu

Větrné počasí bude v Česku pokračovat až do půlky pracovního týdne. Vyplývá to z aktuálního znění výstrahy na silný vítr, jejíž platnost Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prodloužil do středečního rána. Vítr bude v nárazech dosahovat rychlosti až 80 kilometrů za hodinu. 

včera

Demonstrace v Íránu

16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají

Íránský režim se ocitl pod palbou mezinárodní kritiky kvůli brutálnímu potlačování celonárodních protestů, které si podle nových zpráv lékařů vyžádalo životy nejméně 16 500 lidí. Zpráva, o které informoval britský list The Sunday Times, popisuje situaci v zemi jako „naprostý masakr“. Údaje shromážděné sítí lékařů přímo v terénu naznačují, že kromě tisíců mrtvých bylo více než 330 000 dalších osob zraněno.

včera

Tomio Okamura

Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura

Česká republika své bitevníky L-159 na Ukrajinu nepošle. Po pondělním jednání koaliční rady to potvrdil předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Vláda se shodla na tom, že stroje nebudou Kyjevu darovány a nepřipadá v úvahu ani jejich prodej. Hlavním argumentem kabinetu je potřeba zachovat tyto letouny ve výzbroji naší armády pro zajištění vlastní obrany.

Aktualizováno včera

Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění

Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy