ROZHOVOR | Evropa se musí vzchopit, Trump nemá v úmyslu podporovat neúspěšné, říká Baar. Zelenskyj by si měl odpočinout

Šéf Bílého domu Donald Trump opět vyvolává kontroverze svým postojem k Ukrajině. Jeho tlak na tamního prezidenta Volodymyra Zelenského vzbuzuje otázky o motivech a důsledcích pro budoucnost Evropy. Politický geograf Vladimír Baar z Ostravské univerzity v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz analyzuje otázky, které tíží nejen Evropu a Ukrajinu.

Jak vnímáte průběh páteční schůzky v Oválné pracovně mezi Donaldem Trumpem, JD Vancem a Volodymyrem Zelenským? Bylo podle vás v plánech současného vedení Bílého domu, že dopadne tak ostrou hádkou?

Celá ta schůzka byla nestandardní, přesilovka tři na jednoho, takže to podezření, že tlak na Zelenského byl cílený má reálný základ. I ten novinářský dotaz na Trumpa „na čí straně stojíte“ byl divný, když je jasné, že Trump se pasuje do role mediátora a dalo se očekávat, že odpoví tak, jak odpověděl.

Ale stačilo, aby Zelenskyj nereagoval na následné invektivy ze strany Vancea a konstrukce plánu by se zhroutila. To, že Trump chce být mediátorem naznačuje i to, že nechtěl Zelenskému dát žádné záruky a podobně reaguje i na tlaky Evropanů. Možná je za vším i nějaká Trumpova strategie, kterou dobře skrývá – chce Evropany dotlačit k rychlým změnám, aby zase nesklouzli do nějakých proklamací, ale ke skutečným změnám, podobně jako on v USA.

Proto také tlačí na pilu nejen s výdaji na obranu, ale i řešení imigrace, progresivismu, genderismu, greendealismu a tak dále. Je evidentně stoupencem „léčby šokem“. Jenže co může udělat v USA jako prezident – a je mu jedno, že na jeho dekrety reagují soudy, to v Evropě s ohledem na strukturu EU nefunguje. Bez ohledu na to, ten tlak z USA bude pokračovat.

Slouží Trump – ať už vědomě či ne – zájmům Kremlu? Mluvčí Kremlu Peskov už naznačil, že Rusku současný vývoj docela vyhovuje. Což úplně nekoresponduje s mottem „America First“, vzhledem k tomu, že Moskva je pro USA dlouhodobě jednou z nejzávažnějších hrozeb.

To, že Rusové jásají, jak jim Američané „rozumí“, je pochopitelné. Trump zatím neudělal nic, co by naznačovalo, že bude tvrdě vyjednávat. Na druhou stranu, výroky lidí z jeho administrativy jeho kroky doplňují, takže vše vypadá, jako by cílem USA bylo splnit všechny ruské požadavky.

To ale nedává smysl, vždyť by vypadal jako naprosto neschopný vyjednavač. Nic by nezískal a dál by se kasal s mottem „America First“? Takový Trump není. Ale evidentně to zapadá do jeho hry, dotlačit Evropany k tomu, aby převzali řešení konfliktu na vlastní bedra a USA to budou jen podporovat s minimem nákladů.

Toto je silně spekulativní a plně pochopím, když nebudete chtít odpovědět. Ale může existovat možnost, že je Trump skutečně Krasnov naverbovaný KGB v roce 1987? Nebo jde spíše o marnou snahu Trumpa nějak dehonestovat?

Takovou spekulaci nepřijímám. To je sci-fi.

Myslíte, že Trump přistupuje ke konfliktu na Ukrajině jako podnikatel – tedy že na něm chce vydělat co nejvíc? Vynucování podpisu smlouvy o nerostném bohatství by tomu odpovídalo.

Ne, i když to tak vypadá. Smlouva by byl bonus, ale ve skutečnosti by na tom profitovala i Ukrajina. Zdevastovaná země bude potřebovat investice na rekonstrukci a vlastních zdrojů bude mít minimum. A investice do geologického průzkumu, vybudování těžební a dopravní infrastruktury budou obrovské.

Na druhou stranu tyto tlaky na Ukrajinu jsou zároveň tlakem na Evropu a budování image „tvrdého chlapíka“. Na společnost oslabenou hýčkáním ze strany států to evidentně zabírá. Politici na to vůbec nejsou zvyklí, část obyvatel je naštvaná, další spokojeně předou, že už brzo nadejde jejich chvíle a přijde „někdo“, kdo vše zařídí.

Trump evidentně umí pracovat s masami – a v USA to úspěšně předvedl. Zda bude schopen ke své spokojenosti dotáhnout vše k úspěšnému konci, to je ve hvězdách. Cílí na mnoho „zajíců“, a to se nevyplácí. I když on je schopen strávit i neúspěch, vzpomeňme na neúspěšné vyjednávání s korejským Kimem.

Je podle vás Evropa schopná poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky, které odstraší Rusko a zajistí, že Ukrajina bude bezpečná?

Musí být schopná. Když nebude, tak úpadek bude pokračovat. Trump evidentně nemá v úmyslu podporovat neúspěšné, takže buď se politici i ekonomové vzchopí, velmi rychle vyhodnotí, co se dělalo špatně, přestanou vytvářet propagandistická hesla, jak bude Evropa nejdynamičtějším a nejkonkurenceschopnějším regionem světa jako v Lisabonské strategii roku 2000, ale trumpovsky rázně zruší to, co ekonomiku minimálně čtvrt století dusí.

Co z Green Dealu přináší prospěch ponechat, co svazuje firmám ruce zrušit. Přehodnotit výdaje, které nepřinášejí profit, nasměrovat investice do vybraných segmentů vědy, prostě se začít chovat ekonomicky zodpovědně. Dostali jsme se na zlomovou linii vývoje, cesta zpět není. A pokračovat v tom, co se neosvědčilo, způsobilo stagnaci a omezilo vůli se bránit, to by byla zrada.

Minulé generace vybudovaly silnou ekonomiku, Evropa byla ekonomickým jádrem světa a už není. Ale stále má potenciál pro nový vzestupu. Čtvrt století slibujeme záchranu planety budoucím generacím a dospěli jsme do stadia stagnace. Agresor na východě nám nastavil zrcadlo, Trump nás drtí z druhé strany – ale snad to Evropě dohromady nakopne sebevědomí. A místo zkoumání, co všechno dělaly ty minulé ekonomicky úspěšné generace špatně, začít hledat cestu k prosperitě.  

A závěrečná otázka: někteří (a nejen) američtí politici vyzývají Zelenského k rezignaci. Myslíte si, že by z jeho rezignace mohlo vzejít cokoliv dobrého? Nebo by to spíše směřovalo k oslabení a eventuálně porážce Ukrajiny?

Myslím, že Zelenskyj musí být nesmírně unaven. Je to nesmírně statečný člověk, dokázal Ukrajinu zachránit před násilným převratem a ubránit 80 % území proti neskutečné přesile. Zasloužil by si dlouhý odpočinek, a ne další psychickou zátěž.

Problém je, kdo by ho mohl vystřídat. Podle ústavy by to mohl být pouze Ruslan Stefančuk, předseda parlamentu. Je otázkou, zda je na to připraven. Zda by mohl parlament pověřit někoho jiného, to je na ústavních právnících. Aby byla vybraná osobnost respektována. Měli by dát Zelenskému aspoň dva týdny dovolené, aby mohl pokračovat. I když si nemyslím, že by jeho rezignace nějak ovlivnila výsledek jednání o příměří či míru. Spíše bude záležet na Evropě, zda se vzchopí a bude Trumpem respektována.

Potom může od USA očekávat skutečnou podporu. Američané jistě vědí, že ruská ekonomika je v krizi. Vydrží sice ještě mnoho let, ale válečná ekonomika má svoje limity. A pokud Rusko chce odvolat sankce, bude muset k jednacímu stolu zasednout a smířit se s tím, že svoje nehorázné požadavky neprosadí. A myslím, že Trump na tuto alternativu cílí. Ale nechce, aby byly USA tím, kdo ponese většinu nákladů.  

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Donald Trump rozhovor Vladimír Baar

Aktuálně se děje

před 22 minutami

Prezident Trump

Trump poslech vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

před 1 hodinou

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

Donald Trump

Trump 2028. Prezident před novináři vtipkoval o další kandidatuře

Americký prezident Donald Trump se na večeři Bílého domu pro novináře rozhodl opět provokovat své odpůrce. Vtipkoval totiž o čtvrté kandidatuře v prezidentských volbách, která je mu podle zákonů zapovězena, protože momentálně vykonává již druhý mandát ve funkci hlavy státu. 

včera

včera

včera

Oto Klempíř

Knížák ovlivnil několik generací, konstatoval ministr Klempíř

Česko v neděli zasáhla smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel známý výtvarný umělec a hudebník Milan Knížák, někdejší ředitel Národní galerie či rektor Akademie výtvarných umění. Podle ministra kultury Oto Klempíře (Motoristé) odešel autor, který po desítky let utvářel dějiny moderního českého umění. 

včera

Robert Fico

Fico se naštval kvůli tématu slovenské podpory Ukrajiny

Slovensko opět dává ruce pryč od koalice zemí, které pomáhají Ukrajině ve válce se sousedním Ruskem. Premiér Robert Fico (Smer-SD) vzkázal, že Bratislava není součástí tzv. Koalice ochotných. Reagoval tak na nepravdivé informace, které se podle jeho slov objevily v éteru. 

včera

Ilustrační fotografie.

Mladí Češi mají zájem o řízení před 18. narozeninami, ukazují data

Již více než dva a půl roku mohou na silnice vyrazit řidiči už od sedmnácti let pod dohledem zkušeného mentora. Data potvrzují, že zájem o řízení ještě před osmnáctinami v režimu L17 nadále roste. Podíl nových řidičů vstupujících do programu L17 se průběžně zvyšuje a v posledních dvou měsících již přesáhl hranici 30 %. Navíc žádost o řidičák i zápis mentora lze vyřídit on-line na Portálu dopravy.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Fotbalová Sparta hlásí vytouženou posilu. Přivedla bratrance Erlinga Haalanda

Vedení fotbalové Sparty v čele se sportovním ředitelem Tomášem Rosickým bylo sparťanskými fanoušky během letní přípravy kritizováno za nedostatečné posilování kádru. Až těsně před začátkem nového ročníku Chance ligy 2026/27 přišla z pražské Letné tolik očekávané zpráva o opravdu zvučné a silné posile. Spekulovalo se o ní několik posledních dní, až v sobotu během dopoledne přišlo potvrzení. Na Letnou míří norský útočník Jonatan Braut Brunes z polského Krakówa. Mělo by jít o rekordní přestup v historii Sparty.

Zdroj: David Holub

Další zprávy