ROZHOVOR | Evropa silné Německo potřebuje, ale motor se zadrhl. AfD může jít do příštích voleb s ambicí vyhrát, říká analytička Zavadilová

Analytička Zuzana Zavadilová z Asociace pro mezinárodní otázky v rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlila komplikovanou povolební situaci v Německu, budoucnost evropské bezpečnosti a také možnost vzniku francouzsko-britského jaderného deštníku nad Evropou. „Jako největší a nejbohatší národ Evropy bylo Německo vždy vnímáno jako klíčový lídr Evropské unie. V době kancléřství Olafa Scholze byla ale země ochromena spory uvnitř koalice a nebyla přítomná v klíčových evropských debatách,“ říká.

Začnu úplně obecně, jak moc je podle vás důležité ekonomicky a vojensky silné Německo pro evropskou bezpečnost?

Silné Německo Evropa potřebuje – a to si podle mě Friedrich Merz uvědomuje. Sám v povolební debatě řekl, že pro něj je prioritou vytvořit jednotnou EU. Jako největší a nejbohatší národ Evropy bylo Německo vždy vnímáno jako klíčový lídr Evropské unie. V době kancléřství Olafa Scholze byla ale země ochromena spory uvnitř koalice a nebyla přítomná v klíčových evropských debatách.

Merz má politickou zkušenost z Evropského parlamentu a například od Scholze jedná také v komunikaci problémů zatím více napřímo. Otázkou však zůstává, jak nutné bezpečnostní otázky bude německá vláda financovat. To bude jedním z klíčových bodů koaličního vyjednávání mezi CDU/CSU a sociální demokracií.

Má Německo v tuto chvíli na to, aby se společně s Francií a Británií stalo skutečným garantem evropské bezpečnosti? 

Německé vojenské složky byly dlouhodobě podfinancované a stále jsou v procesu modernizace. Po ruské invazi na Ukrajinu vytvořili Němci zvláštní fond 100 miliard eur na posílení německé armády – Bundeswehru. Prostředky z něj ale dojdou v roce 2027, nyní se jedná o tom, zda by další zvláštní fond mohl být možností pro další vývoj. Německo totiž potřebuje zásadně větší finance a investice v bezpečnostní oblasti.

Co se týče spolupráce s Francií a Velkou Británií – ten dlouholetý německo-francouzský motor, který EU udával směr, se v době minulé německé vlády zadrhnul. Merz už ve volební kampani dával najevo, že pro něj hlavní prioritou budou vztahy právě s Francií a také Polskem. 

Nový kancléř Merz usiluje o to, aby nad Evropou byl jaderný deštník Francie (a Británie), pokud se USA stáhnou coby bezpečnostní garant kontinentu. Je to podle vás uskutečnitelné?

Merz je známý tím, že byl dlouhodobě silný zastánce transatlantických vazeb. Uvědomuje si však, že s nástupem administrativy Donalda Trumpa se situace změnila a že je třeba omezit závislost na Spojených státech, které jsou nyní nevyzpytatelné a představují rizikového partnera. Merzova sondáž ohledně jaderného deštníku je podle mě velmi nejasná. Velká Británie ani Francie na jeho výzvu zatím nereagovaly a není zřejmé, proč by měly bez adekvátní protihodnoty nabídnout svůj cenný jaderný arzenál evropským partnerům.

CDU se k moci dostala ve chvíli, která je zřejmě nejnáročnější mezinárodní situace od druhé světové války. Dokáže se nová vláda pod vedením Merze dostatečně silně postavit vlivu Trumpovy administrativy a působit jako skutečný lídr EU?

Lídrem Merz rozhodně chce být, chce z Evropy vytvořit svébytného aktéra. Sám řekl, že rychle posílit Evropu pro něj bude priorita. Jestli toho bude schopný, bude ale záležet na více faktorech. Myslím si, že bude hodně záležet na tom, jak moc si dokáže Merz takzvaně uvolnit ruce doma. Tedy jak se bude vyvíjet vnitropolitická situace, jak dokáže řešit problémy v domácí politice, a v neposlední řadě také kdo bude na jakých ministerských postech. Ministrem zahraničních věcí bude někdo ze sociální demokracie, Merz by si samozřejmě ale přál, aby měl v zahraničních otázkách silnější postavení on. 

Bude podle vás Merz více prosazovat silnější podporu Ukrajiny, než jak to dělal Scholz? Poskytne Ukrajině třeba střely Taurus, které jeho předchůdce poskytnout odmítl?

Friedrich Merz jako vůdce opozice opakovaně Olafu Scholzovi vyčítal nedostatečnou podporu Ukrajiny a požadoval, aby například byly Ukrajině dodány řízené střely Taurus. Po vítězství ve volbách do spolkového sněmu je zatím ale lídr CDU ve svých vyjádřeních opatrnější. V podpoře Ukrajiny Německo rozhodně bude pokračovat. Samotná otázka střel Taurus je ale nejasná. Sociální demokracie měla odmítání dodávek Taurusů ve svém volebním programu. Představuje to tak například jedno z témat, které by v koaličních vyjednávání mohlo vést ke sporu.

Když se AfD za vydatné podpory Trump a Muska stala druhou nejsilnější stranou v zemi, myslíte, že dokáže ovlivňovat zahraničněpolitické směřování Německa? Je mi jasné, že ministra podle všeho mít nebude, ale přesto její členové mohou „lobbovat“ v Bílém domě či dokonce v Kremlu a prosazovat svou agendu.

Už během volební kampaně bylo patrné, že AfD, která byla na mezinárodní scéně spíše ostrakizována – na evropské úrovni si například musela vytvořit vlastní frakci společně s českou Svobodou a přímou demokracií –, se díky podpoře Elona Muska a J.D. Vance mohla prezentovat jako legitimní politický partner.

Tato podpora z Washingtonu naznačuje, že současná americká administrativa usiluje o posílení pravicových populistů a antiliberálních sil v EU, čímž by se EU mohla proměnit spíše ve společenství jednotlivých států, se kterými by bylo z perspektivy USA snazší uzavírat bilaterální dohody.

Může hrozit, že při příštích parlamentních volbách bude AfD úplně nejsilnější? Jak se proti tomu mohou strany demokratického mainstreamu postavit? AfD přece jen porazila i dlouhodobě velice silnou SPD...

Alternativa pro Německo voleb zdvojnásobila svůj zisk oproti volbám v roce 2021. Získala přes 20 %, což je opravdu hodně, přestože možná měli naději, že získají ještě víc. 

AfD by do příštích parlamentních voleb mohla jít s ambicí je vyhrát, zejména pokud se vládě nebude dařit a bude své spory řešit na veřejnosti, což se takzvané semaforové koalici stávalo. Německá vláda před se sebou tak nemá pouze výzvy týkající se bezpečnostní politiky, ale i výzvy v domácí politice. Musí nyní prokázat, že se dokáže dohodnout, že demokratický mainstream nabízí řešení na problémy a v neposlední řadě je dokáže i správně komunikovat.

Související

Andrej Babiš Komentář

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?
Bundeswehr, ilustrační fotografie. Analýza

Němci či Finové jdou příkladem. Evropa se připravuje na konflikt vysoké intenzity, může přijít kdykoliv

Evropa přechází k tvrdým obranným opatřením proti Rusku. Opevňování hranic, rostoucí vojenská role Německa, finská příprava na konflikt i rumunská ochota chránit Moldavsko ukazují jasný trend, kdy kontinent reaguje na ruskou agresi, hybridní tlak a slábnoucí jistotu amerického angažmá. Obrana se stává vlastní odpovědností Evropy a klíčovou podmínkou její stability.

Více souvisejících

Německo rozhovor Friedrich Merz (CDU) Zuzana Zavadilová

Aktuálně se děje

před 29 minutami

Izraelské ozbrojené složky

Izraelská policie zatkla palestinského muže. Převlékl se za Santa Clause

V izraelském městě Haifa došlo během oslav Štědrého dne k incidentu, při kterém policie zatkla palestinského muže převlečeného za Santa Clause. Podle lidskoprávních organizací vtrhli policisté na vánoční večírek, akci předčasně ukončili a kromě muže v kostýmu zadrželi také dýdžeje a pouličního prodejce.  

před 55 minutami

Anna Fernstädtová

Předvánoční úspěch českých sportovců, které dávají naději směrem k Zimním olympijským hrám

Možná je to až příznačné, že nečekané a velké úspěchy českých zimních sportovců přišli na řadu v předvánočním čase. Dali tím tak českým fanouškům vánoční dárek a naději, že Zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d´Ampezzo, které se budou konat příští rok v únoru. Tím nejvýraznějším úspěchem posledních dní je ten ze strany alpského lyžaře Jana Zabystřana, který v pátek 19. prosince zaznamenal první výhru pro jakéhokoli mužského českého reprezentanta v super-G v rámci Světového poháru, když ve Val Gardeně jako devětadvacátý startující nečekaně celý závod vyhrál. Stoupající formu potvrzuje v těchto dnech i snowboardistka Zuzana Maděrová, která získala v paralelním slalomu v Davosu stříbro. Skeletonistka Anna Fernstädtová taktéž vybojovala v korytu v lotyšské Siguldě o posledním víkendu stříbro a v českých úspěších se neztratila ani skokanka na lyžích Anežka Indráčková, která parádí vstup do olympijské sezóny vylepšila rekordním skokem.

před 57 minutami

Sivert Bakken

Ještě v neděli závodil, před Štědrým dnem ho našli v hotelu. Zemřel biatlonista Bakken

Zpráva jak z čistého nebe přišla jen den před Štědrým dnem z norského biatlonového týmu. V pouhých 27 letech totiž zemřel talentovaný biatlonový závodník Sivert Bakken a to navzdory tomu, že ještě v neděli závodil v rámci Světového poháru ve francouzském Annecy. Biatlonista, jenž v roce 2022 získal malý křišťálový glóbus, byl nalezen mrtvý v hotel v Itálii, kde byl s týmem na reprezentačním tréninkovém kempu.

před 1 hodinou

Jaromír Zůna

Zůna ukázal SPD tvrdou realitu. Bohužel však skončil dříve, než vůbec začal

Ministr obrany Jaromír Zůna měl být pro SPD „nezávislým expertem“, místo toho se stal problémem. Svým jasným vymezením proti ruské agresi a podporou Ukrajiny připomněl, že obrana státu není prostor pro populismus. Reakce SPD je výmluvná – zákaz cesty na Ukrajinu, tlak na konec muniční iniciativy a převracení reality ve jménu falešného míru. Nyní ale jde jen o to, zda se Česko rozhodne být slabé, nebo odpovědné.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Karlos Vémola

Soud poslal MMA zápasníka Karlose Vémolu do vazby

Zápasník MMA Karlos Vémola jde do vazby. Poslal ho tam Obvodní soud pro Prahu 1, který ve čtvrtek vyhověl návrhu státního zástupce . Důvodem je obava z možného útěku, kterou soudce odůvodnil výší hrozícího trestu.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Jeffrey Epstein

Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina

Americké úřady oznámily nález více než milionu dodatečných dokumentů, které pravděpodobně souvisejí s vyšetřováním zesnulého sexuálního agresora Jeffreyho Epsteina. Federální prokuratura v New Yorku a FBI o tomto nečekaném objevu již informovaly ministerstvo spravedlnosti. Právní týmy nyní intenzivně pracují na revizi těchto materiálů, aby zajistily ochranu obětí prostřednictvím nezbytných úprav. Ministerstvo slíbilo, že k publikaci dojde v nejbližších týdnech, jakmile skončí proces anonymizace.

před 8 hodinami

Ruská armáda

Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena

Stín, který na Evropu vrhá Rusko, ji přinutil pohlédnout pravdě do očí. Riziko války je po desetiletích klidu opět reálnou hrozbou. Když se minulý měsíc sešla skupina bezpečnostních expertů v britském Whitehallu, aby zhodnotila připravenost Spojeného království a jeho spojenců, výsledek byl podle CNN značně znepokojivý. Shodli se, že Evropa na konflikt, který by mohl přijít v řádu několika let, připravena není.

před 9 hodinami

včera

Evropská unie

Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá

Evropská unie nehodlá ustoupit tlaku Spojených států a bude i nadále důsledně vymáhat svá pravidla pro fungování digitálních platforem. Současný eurokomisař pro vnitřní trh Stéphane Séjourné ve středu jasně prohlásil, že americké vízové sankce nemohou ovlivnit suverenitu evropských národů ani jejich demokraticky přijaté zákony. Reagoval tak na krok Washingtonu, který zakázal vstup do země osobám spojeným s prosazováním Aktu o digitálních službách (DSA).

včera

film Záhada strašidelného zámku

RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění

Štědrovečerní pohádky se v České republice těší vzácnému postavení. I ty největší propadáky každoročně přilákají k televizi miliony diváků, především z řad dospělých, kteří rok co rok doufají, že se po letech konečně podaří vytvořit klasiku, kterou si budou s chutí pouštět i nadcházející generace. To se ale ani zdaleka nedaří, a i když letošní počin zdaleka není tak tragický, jako tomu bylo v posledních letech, do dějin kinematografie pravděpodobně také nevstoupí. 

včera

stíhačka General Dynamics F-16 Fighting Falcon

Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem

Izraelské letectvo provedlo ve středu dopoledne sérii náletů na jihu Libanonu, které cílily na infrastrukturu hnutí Hizballáh. Útoky zasáhly oblasti v okolí Nabatíje, konkrétně údolí Houmin, Wadi Azza a Nimeiriya. Podle svědků se nad zasaženými místy i nad východním údolím Bikáa nadále pohybují izraelské bezpilotní letouny. Izraelská armáda v oficiálním prohlášení uvedla, že údery byly nezbytné kvůli přítomnosti vojenských zařízení, která porušují dohody o příměří.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal najevo novou ochotu ke kompromisům v klíčových bodech, které dosud brzdily mírový proces s Moskvou. Během úterního setkání s novináři detailně popsal dvacetibodový plán, který označil za základní politický dokument mezi Ukrajinou, Amerikou, Evropou a Ruskem. Podle jeho slov je nyní míč na straně Kremlu, od kterého Kyjev očekává vyjádření po středečním jednání amerických zástupců s ruskou stranou.

včera

Záchranná služba, ilustrační fotografie

Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty

Jihomoravští záchranáři čelí v posledních dnech extrémnímu náporu, který výrazně převyšuje běžný průměr. Zatímco standardně vyjíždějí k přibližně třem stovkám případů denně, v aktuálním období se počty výjezdů šplhají až ke čtyřem stovkám výjezdů za 24 hodin. Zdravotníci proto vydali naléhavou výzvu veřejnosti, aby lidé zvážili, zda je příjezd sanitky v jejich situaci skutečně nezbytný.

včera

Ruská armáda

Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí

Ukrajinští představitelé dnes oznámili, že během přeshraničního nájezdu na vesnici Hrabovske v Sumské oblasti odvlekly ruské invazní síly do Ruska 52 civilistů. Útok se odehrál v noci na sobotu, kdy do obce vtrhlo přibližně 100 ruských vojáků. Kromě civilního obyvatelstva bylo zajato také 13 ukrajinských vojáků, kteří v pohraniční oblasti působili.

včera

Emmanuel Macron

Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace

Vztahy mezi Evropou a Spojenými státy zažívají prudké ochlazení. Francouzský prezident Emmanuel Macron a zástupci Evropské unie ostře odsoudili rozhodnutí Washingtonu uvalit zákaz udělování víz pěti vlivným evropským osobnostem. Jde o lidi, kteří stojí v čele boje za regulaci amerických technologických gigantů a potírání dezinformací. Evropská strana mluví o „zastrašování a nátlaku“, zatímco USA argumentují bojem proti „mimosoudní cenzuře“.

včera

Spor USA s Venezuelou má nečekaného vítěze. Zatím z něj těží pouze Čína

Peking má hned několik důvodů, proč ostře vystupovat proti stupňujícímu se vojenskému tlaku USA na Venezuelu. Nedávné zadržení ropných tankerů americkou pobřežní stráží v rámci Trumpovy „úplné blokády“ zasahuje ekonomické srdce jednoho z nejbližších partnerů Číny v Latinské Americe. Právě Čína je přitom hlavním odběratelem venezuelské ropy – v posledních měsících k ní směřovalo zhruba 80 % veškerého exportu této jihoamerické země. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy