ROZHOVOR | Evropa silné Německo potřebuje, ale motor se zadrhl. AfD může jít do příštích voleb s ambicí vyhrát, říká analytička Zavadilová

Analytička Zuzana Zavadilová z Asociace pro mezinárodní otázky v rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlila komplikovanou povolební situaci v Německu, budoucnost evropské bezpečnosti a také možnost vzniku francouzsko-britského jaderného deštníku nad Evropou. „Jako největší a nejbohatší národ Evropy bylo Německo vždy vnímáno jako klíčový lídr Evropské unie. V době kancléřství Olafa Scholze byla ale země ochromena spory uvnitř koalice a nebyla přítomná v klíčových evropských debatách,“ říká.

Začnu úplně obecně, jak moc je podle vás důležité ekonomicky a vojensky silné Německo pro evropskou bezpečnost?

Silné Německo Evropa potřebuje – a to si podle mě Friedrich Merz uvědomuje. Sám v povolební debatě řekl, že pro něj je prioritou vytvořit jednotnou EU. Jako největší a nejbohatší národ Evropy bylo Německo vždy vnímáno jako klíčový lídr Evropské unie. V době kancléřství Olafa Scholze byla ale země ochromena spory uvnitř koalice a nebyla přítomná v klíčových evropských debatách.

Merz má politickou zkušenost z Evropského parlamentu a například od Scholze jedná také v komunikaci problémů zatím více napřímo. Otázkou však zůstává, jak nutné bezpečnostní otázky bude německá vláda financovat. To bude jedním z klíčových bodů koaličního vyjednávání mezi CDU/CSU a sociální demokracií.

Má Německo v tuto chvíli na to, aby se společně s Francií a Británií stalo skutečným garantem evropské bezpečnosti? 

Německé vojenské složky byly dlouhodobě podfinancované a stále jsou v procesu modernizace. Po ruské invazi na Ukrajinu vytvořili Němci zvláštní fond 100 miliard eur na posílení německé armády – Bundeswehru. Prostředky z něj ale dojdou v roce 2027, nyní se jedná o tom, zda by další zvláštní fond mohl být možností pro další vývoj. Německo totiž potřebuje zásadně větší finance a investice v bezpečnostní oblasti.

Co se týče spolupráce s Francií a Velkou Británií – ten dlouholetý německo-francouzský motor, který EU udával směr, se v době minulé německé vlády zadrhnul. Merz už ve volební kampani dával najevo, že pro něj hlavní prioritou budou vztahy právě s Francií a také Polskem. 

Nový kancléř Merz usiluje o to, aby nad Evropou byl jaderný deštník Francie (a Británie), pokud se USA stáhnou coby bezpečnostní garant kontinentu. Je to podle vás uskutečnitelné?

Merz je známý tím, že byl dlouhodobě silný zastánce transatlantických vazeb. Uvědomuje si však, že s nástupem administrativy Donalda Trumpa se situace změnila a že je třeba omezit závislost na Spojených státech, které jsou nyní nevyzpytatelné a představují rizikového partnera. Merzova sondáž ohledně jaderného deštníku je podle mě velmi nejasná. Velká Británie ani Francie na jeho výzvu zatím nereagovaly a není zřejmé, proč by měly bez adekvátní protihodnoty nabídnout svůj cenný jaderný arzenál evropským partnerům.

CDU se k moci dostala ve chvíli, která je zřejmě nejnáročnější mezinárodní situace od druhé světové války. Dokáže se nová vláda pod vedením Merze dostatečně silně postavit vlivu Trumpovy administrativy a působit jako skutečný lídr EU?

Lídrem Merz rozhodně chce být, chce z Evropy vytvořit svébytného aktéra. Sám řekl, že rychle posílit Evropu pro něj bude priorita. Jestli toho bude schopný, bude ale záležet na více faktorech. Myslím si, že bude hodně záležet na tom, jak moc si dokáže Merz takzvaně uvolnit ruce doma. Tedy jak se bude vyvíjet vnitropolitická situace, jak dokáže řešit problémy v domácí politice, a v neposlední řadě také kdo bude na jakých ministerských postech. Ministrem zahraničních věcí bude někdo ze sociální demokracie, Merz by si samozřejmě ale přál, aby měl v zahraničních otázkách silnější postavení on. 

Bude podle vás Merz více prosazovat silnější podporu Ukrajiny, než jak to dělal Scholz? Poskytne Ukrajině třeba střely Taurus, které jeho předchůdce poskytnout odmítl?

Friedrich Merz jako vůdce opozice opakovaně Olafu Scholzovi vyčítal nedostatečnou podporu Ukrajiny a požadoval, aby například byly Ukrajině dodány řízené střely Taurus. Po vítězství ve volbách do spolkového sněmu je zatím ale lídr CDU ve svých vyjádřeních opatrnější. V podpoře Ukrajiny Německo rozhodně bude pokračovat. Samotná otázka střel Taurus je ale nejasná. Sociální demokracie měla odmítání dodávek Taurusů ve svém volebním programu. Představuje to tak například jedno z témat, které by v koaličních vyjednávání mohlo vést ke sporu.

Když se AfD za vydatné podpory Trump a Muska stala druhou nejsilnější stranou v zemi, myslíte, že dokáže ovlivňovat zahraničněpolitické směřování Německa? Je mi jasné, že ministra podle všeho mít nebude, ale přesto její členové mohou „lobbovat“ v Bílém domě či dokonce v Kremlu a prosazovat svou agendu.

Už během volební kampaně bylo patrné, že AfD, která byla na mezinárodní scéně spíše ostrakizována – na evropské úrovni si například musela vytvořit vlastní frakci společně s českou Svobodou a přímou demokracií –, se díky podpoře Elona Muska a J.D. Vance mohla prezentovat jako legitimní politický partner.

Tato podpora z Washingtonu naznačuje, že současná americká administrativa usiluje o posílení pravicových populistů a antiliberálních sil v EU, čímž by se EU mohla proměnit spíše ve společenství jednotlivých států, se kterými by bylo z perspektivy USA snazší uzavírat bilaterální dohody.

Může hrozit, že při příštích parlamentních volbách bude AfD úplně nejsilnější? Jak se proti tomu mohou strany demokratického mainstreamu postavit? AfD přece jen porazila i dlouhodobě velice silnou SPD...

Alternativa pro Německo voleb zdvojnásobila svůj zisk oproti volbám v roce 2021. Získala přes 20 %, což je opravdu hodně, přestože možná měli naději, že získají ještě víc. 

AfD by do příštích parlamentních voleb mohla jít s ambicí je vyhrát, zejména pokud se vládě nebude dařit a bude své spory řešit na veřejnosti, což se takzvané semaforové koalici stávalo. Německá vláda před se sebou tak nemá pouze výzvy týkající se bezpečnostní politiky, ale i výzvy v domácí politice. Musí nyní prokázat, že se dokáže dohodnout, že demokratický mainstream nabízí řešení na problémy a v neposlední řadě je dokáže i správně komunikovat.

Související

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

Nová mise NATO. Na východ míří další stíhačky, pomáhá i česká armáda

Další členské země NATO se chystají přesunout své jednotky a především stíhačky k východní hranici aliance. Informovala o tom BBC. Jde o reakci na průnik nepřátelských dronů na území Polska, které je naprosto přesvědčeno, že šlo o ruské bezpilotní stoje. K nové misi na východním křídle se již připojili Dánové, Francouzi či Němci. 

Více souvisejících

Německo rozhovor Friedrich Merz (CDU) Zuzana Zavadilová

Aktuálně se děje

včera

Robert Redford

Redford si měl naplánovat vlastní pohřeb. Bude komorní

Světovou kinematografii zasáhla velmi smutná zpráva během minulého týdne. Ve věku 89 let zemřel legendární americký herec Robert Redford. Spousta osobností z Hollywoodu by se s ním nepochybně ráda rozloučila. Rodina ale měla učinit rozhodnutí, podle kterého to nebude možné. 

včera

včera

SK Slavia Praha, stadion v Edenu

Slavia v úvodu Ligy mistrů sahala po třech bodech. S Bodö/Glimt ale v závěru duel ztratila

Poprvé po šesti letech se ve středu slávističtí fanoušci dočkali účasti sešívaných v nejprestižnější evropské klubové soutěži Lize mistrů. Ještě čtvrthodiny před závěrečným hvizdem to vypadalo na úspěšný start do soutěže, neboť domácí vedli 2:0 zásluhou dvou přesných tref debutujícího jednadvacetiletého nováčka v sestavě Mbodjiho. Navíc před druhým gólem Pražané přežili penaltu. Nicméně hostům se záhy podařilo rychle snížit, a i když pak slávisté měli hromadu příležitostí, nakonec v 90. minutě přišel trest v podobě vyrovnání na konečných 2:2.

Aktualizováno včera

včera

včera

Zdeněk Hřib Prohlédněte si galerii

Pirát Hřib pro EZ o euru, školství i koalicích. Má jasno, s kým se spolupracovat nebude

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz nastínil, zda a za jakých podmínek by si jeho strana dokázala představit spolupráci s hnutím ANO, zhodnotil působení Pirátů ve vládě Petra Fialy a vyjádřil se i k možnosti budoucí koaliční spolupráce. Původně šlo o anketu určenou více stranám, odpověděli však pouze Piráti – i proto dostal jejich předseda prostor k podrobnějšímu představení postojů strany.

včera

včera

Su-25 ruského letectva

Ruské provokace přibližují Evropu válce více než kdykoliv v historii, shodují se lídři

Podle estonského ministra zahraničí Marguse Tsahkny představují opakované ruské provokace destabilizující eskalaci, která celý region přibližuje konfliktu více než kdykoliv v nedávné historii. Tsahkna v pondělí na tiskové konferenci, za přítomnosti diplomatů z dalších zemí, přečetl prohlášení odsuzující incident, při kterém tři ruské stíhačky narušily estonský vzdušný prostor.

včera

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Patnáct stran ve sněmovně díky nepřiznaným koalicím brzy může být realitou. Historie nás přitom důrazně varuje

Ústavní soud se akutně zabývá stížnostmi na údajné nepřiznané koalice Stačilo a SPD, které podle strany Volt obcházejí volební zákon a narušují rovné podmínky politické soutěže. Případ znovu otevírá debatu o roli malých stran, transparentnosti kandidátek i nebezpečí fragmentace parlamentu. Předseda Voltu Adam Hanka exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že bez jasně vymezených pravidel hrozí chaos a deformace demokratického systému. Historie přitom vysílá jasný a velmi zneklidňující signál, že obdobná destabilizace vedla ve 30. letech ke krizi důvěry v politiku a v únoru 1948 k definitivnímu zhroucení demokratického pořádku.

včera

včera

včera

Tomáš Garrigue Masaryk, roku 1918 se stal prvním prezidentem Československa

Demokracii chápal jako systém založený na vzdělání, kritickém myšlení a osobní odpovědnosti. Historička zhodnotila dopis TGM

Historička Irena Skalová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy exkluzivně pro EuroZprávy.cz rozebrala, jak si můžeme být jistí pravostí dopisu od Jana Masaryka s údajně „posledními slovy“ jeho otce a prvního československého prezidenta Tomáše Garriguea otevřeného minulý pátek. Rovněž připomněla dobový kontext, kdy prezident řešil mimo jiné slovenskou snahu o autonomii na Praze nebo německou menšinu, která byla s nástupem Adolfa Hitlera k moci čím dál agresivnější.

včera

včera

António Guterres

Valné shromáždění OSN se schází v New Yorku. Nikdo nevěří, že se P5 shodne

Valné shromáždění OSN se schází v New Yorku a debaty se točí kolem Rady bezpečnosti OSN. Před osmdesáti lety ji založili spojenci z druhé světové války, aby zabránili budoucím válkám. Pět stálých členů s právem veta, takzvaná P5 – Spojené státy, Rusko, Velká Británie, Čína a Francie – se mělo stát „světovými policisty.“ V současné době ovšem málokdo pochybuje o tom, že se jim tento cíl nedaří plnit, píše magazín Time.

včera

Palestina

Nátlak na Izrael se stupňuje. Palestinu tento týden uzná i Francie

Několik západních zemí, včetně Velké Británie, Kanady, Austrálie a Portugalska, oficiálně uznalo palestinský stát. Na Valném shromáždění OSN se k nim má v průběhu týdne přidat i Francie a další evropské státy. Tato vlna uznání zvyšuje tlak na Izrael, který už týden vede pozemní ofenzivu v Gaze, a to navzdory celosvětovému odsouzení a protestům rodin rukojmích držených Hamásem.

včera

včera

Velká Británie, ilustrační foto

Britové varují Izrael, aby nereagovala na uznání palestinského státu anexí Západního břehu

Ministryně zahraničí Velké Británie Yvette Cooperová varovala Izrael, aby nereagoval na britské uznání palestinského státu anexí částí Západního břehu Jordánu. Své vyjádření poskytla BBC před odjezdem na pondělní konferenci OSN v New Yorku, kde se očekává, že podobné kroky oznámí i Francie a další evropské státy. V neděli premiér Sir Keir Starmer oznámil, že Spojené království, Kanada, Austrálie a Portugalsko oficiálně uznávají palestinský stát, což představuje významnou změnu v britské politice.

včera

Organizace spojených národů

Kvůli narušení vzdušného prostoru Estonska se RB OSN sejde už dnes

Kvůli narušení vzdušného prostoru Estonska ze strany Ruska se Rada bezpečnosti OSN mimořádně sejde v pondělí. Oznámili to estonští a zástupci OSN. K tomuto incidentu došlo poté, co tři ruské stíhačky MiG-31 v pátek bez povolení vstoupily do estonského vzdušného prostoru nad Finským zálivem. Tam se zdržely dvanáct minut, než je zachytily a vyprovodily stíhačky aliance NATO. Informovalo o tom estonské ministerstvo zahraničí a mluvčí aliance. 

včera

Charlie Kirk

Trump na smuteční ceremonii označil Kirka za mučedníka a velkého amerického hrdinu

Ve Státním farmářském stadionu v Arizoně se uskutečnila smuteční ceremonie za pravicového aktivistu Charlieho Kirka. Na události, kterou navštívily desetitisíce lidí, se hlavní hvězdou stal prezident Donald Trump. Ten Kirka označil za mučedníka a velkého amerického hrdinu. Na vzpomínkové akci, která připomínala politický mítink nebo shromáždění velkého křesťanského kostela, vystoupilo mnoho významných osobností Trumpovy administrativy, včetně viceprezidenta JD Vance.

včera

Počasí se příští víkend oproti celému týdnu oteplí, naměříme až 20 stupňů

Příští víkend si ještě užijeme relativně teplého počasí. Podle ČHMÚ.cz by se teploty mohly pohybovat nejvýše z celého tohoto týdne.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy