Analytička Zuzana Zavadilová z Asociace pro mezinárodní otázky v rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlila komplikovanou povolební situaci v Německu, budoucnost evropské bezpečnosti a také možnost vzniku francouzsko-britského jaderného deštníku nad Evropou. „Jako největší a nejbohatší národ Evropy bylo Německo vždy vnímáno jako klíčový lídr Evropské unie. V době kancléřství Olafa Scholze byla ale země ochromena spory uvnitř koalice a nebyla přítomná v klíčových evropských debatách,“ říká.
Začnu úplně obecně, jak moc je podle vás důležité ekonomicky a vojensky silné Německo pro evropskou bezpečnost?
Silné Německo Evropa potřebuje – a to si podle mě Friedrich Merz uvědomuje. Sám v povolební debatě řekl, že pro něj je prioritou vytvořit jednotnou EU. Jako největší a nejbohatší národ Evropy bylo Německo vždy vnímáno jako klíčový lídr Evropské unie. V době kancléřství Olafa Scholze byla ale země ochromena spory uvnitř koalice a nebyla přítomná v klíčových evropských debatách.
Merz má politickou zkušenost z Evropského parlamentu a například od Scholze jedná také v komunikaci problémů zatím více napřímo. Otázkou však zůstává, jak nutné bezpečnostní otázky bude německá vláda financovat. To bude jedním z klíčových bodů koaličního vyjednávání mezi CDU/CSU a sociální demokracií.
Má Německo v tuto chvíli na to, aby se společně s Francií a Británií stalo skutečným garantem evropské bezpečnosti?
Německé vojenské složky byly dlouhodobě podfinancované a stále jsou v procesu modernizace. Po ruské invazi na Ukrajinu vytvořili Němci zvláštní fond 100 miliard eur na posílení německé armády – Bundeswehru. Prostředky z něj ale dojdou v roce 2027, nyní se jedná o tom, zda by další zvláštní fond mohl být možností pro další vývoj. Německo totiž potřebuje zásadně větší finance a investice v bezpečnostní oblasti.
Co se týče spolupráce s Francií a Velkou Británií – ten dlouholetý německo-francouzský motor, který EU udával směr, se v době minulé německé vlády zadrhnul. Merz už ve volební kampani dával najevo, že pro něj hlavní prioritou budou vztahy právě s Francií a také Polskem.
Nový kancléř Merz usiluje o to, aby nad Evropou byl jaderný deštník Francie (a Británie), pokud se USA stáhnou coby bezpečnostní garant kontinentu. Je to podle vás uskutečnitelné?
Merz je známý tím, že byl dlouhodobě silný zastánce transatlantických vazeb. Uvědomuje si však, že s nástupem administrativy Donalda Trumpa se situace změnila a že je třeba omezit závislost na Spojených státech, které jsou nyní nevyzpytatelné a představují rizikového partnera. Merzova sondáž ohledně jaderného deštníku je podle mě velmi nejasná. Velká Británie ani Francie na jeho výzvu zatím nereagovaly a není zřejmé, proč by měly bez adekvátní protihodnoty nabídnout svůj cenný jaderný arzenál evropským partnerům.
CDU se k moci dostala ve chvíli, která je zřejmě nejnáročnější mezinárodní situace od druhé světové války. Dokáže se nová vláda pod vedením Merze dostatečně silně postavit vlivu Trumpovy administrativy a působit jako skutečný lídr EU?
Lídrem Merz rozhodně chce být, chce z Evropy vytvořit svébytného aktéra. Sám řekl, že rychle posílit Evropu pro něj bude priorita. Jestli toho bude schopný, bude ale záležet na více faktorech. Myslím si, že bude hodně záležet na tom, jak moc si dokáže Merz takzvaně uvolnit ruce doma. Tedy jak se bude vyvíjet vnitropolitická situace, jak dokáže řešit problémy v domácí politice, a v neposlední řadě také kdo bude na jakých ministerských postech. Ministrem zahraničních věcí bude někdo ze sociální demokracie, Merz by si samozřejmě ale přál, aby měl v zahraničních otázkách silnější postavení on.
Bude podle vás Merz více prosazovat silnější podporu Ukrajiny, než jak to dělal Scholz? Poskytne Ukrajině třeba střely Taurus, které jeho předchůdce poskytnout odmítl?
Friedrich Merz jako vůdce opozice opakovaně Olafu Scholzovi vyčítal nedostatečnou podporu Ukrajiny a požadoval, aby například byly Ukrajině dodány řízené střely Taurus. Po vítězství ve volbách do spolkového sněmu je zatím ale lídr CDU ve svých vyjádřeních opatrnější. V podpoře Ukrajiny Německo rozhodně bude pokračovat. Samotná otázka střel Taurus je ale nejasná. Sociální demokracie měla odmítání dodávek Taurusů ve svém volebním programu. Představuje to tak například jedno z témat, které by v koaličních vyjednávání mohlo vést ke sporu.
Když se AfD za vydatné podpory Trump a Muska stala druhou nejsilnější stranou v zemi, myslíte, že dokáže ovlivňovat zahraničněpolitické směřování Německa? Je mi jasné, že ministra podle všeho mít nebude, ale přesto její členové mohou „lobbovat“ v Bílém domě či dokonce v Kremlu a prosazovat svou agendu.
Už během volební kampaně bylo patrné, že AfD, která byla na mezinárodní scéně spíše ostrakizována – na evropské úrovni si například musela vytvořit vlastní frakci společně s českou Svobodou a přímou demokracií –, se díky podpoře Elona Muska a J.D. Vance mohla prezentovat jako legitimní politický partner.
Tato podpora z Washingtonu naznačuje, že současná americká administrativa usiluje o posílení pravicových populistů a antiliberálních sil v EU, čímž by se EU mohla proměnit spíše ve společenství jednotlivých států, se kterými by bylo z perspektivy USA snazší uzavírat bilaterální dohody.
Může hrozit, že při příštích parlamentních volbách bude AfD úplně nejsilnější? Jak se proti tomu mohou strany demokratického mainstreamu postavit? AfD přece jen porazila i dlouhodobě velice silnou SPD...
Alternativa pro Německo voleb zdvojnásobila svůj zisk oproti volbám v roce 2021. Získala přes 20 %, což je opravdu hodně, přestože možná měli naději, že získají ještě víc.
AfD by do příštích parlamentních voleb mohla jít s ambicí je vyhrát, zejména pokud se vládě nebude dařit a bude své spory řešit na veřejnosti, což se takzvané semaforové koalici stávalo. Německá vláda před se sebou tak nemá pouze výzvy týkající se bezpečnostní politiky, ale i výzvy v domácí politice. Musí nyní prokázat, že se dokáže dohodnout, že demokratický mainstream nabízí řešení na problémy a v neposlední řadě je dokáže i správně komunikovat.
Související
Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci
Němci či Finové jdou příkladem. Evropa se připravuje na konflikt vysoké intenzity, může přijít kdykoliv
Německo , rozhovor , Friedrich Merz (CDU) , Zuzana Zavadilová
Aktuálně se děje
před 29 minutami
Izraelská policie zatkla palestinského muže. Převlékl se za Santa Clause
před 55 minutami
Předvánoční úspěch českých sportovců, které dávají naději směrem k Zimním olympijským hrám
před 57 minutami
Ještě v neděli závodil, před Štědrým dnem ho našli v hotelu. Zemřel biatlonista Bakken
před 1 hodinou
Zůna ukázal SPD tvrdou realitu. Bohužel však skončil dříve, než vůbec začal
před 1 hodinou
Na Kilimandžáru se zřítil vrtulník s pěti lidmi na palubě. Mezi mrtvými jsou čeští turisté
před 2 hodinami
Papež vyzval Ukrajinu a Rusko, aby zasedly k jednomu stolu a začaly jednat
před 3 hodinami
Soud poslal MMA zápasníka Karlose Vémolu do vazby
před 4 hodinami
Turecko zadrželo stovku sympatizantů Islámského státu. Chystali teroristické útoky během novoročních oslav
před 5 hodinami
Islámský stát v tichosti opět sílí. Vytváří statisíce nových uprchlíků
před 6 hodinami
Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina
před 8 hodinami
Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena
před 9 hodinami
Počasí bude mrazivé i po svátcích, o víkendu se přidá sněžení
včera
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
včera
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
včera
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
včera
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
včera
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
včera
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
včera
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
včera
Spor USA s Venezuelou má nečekaného vítěze. Zatím z něj těží pouze Čína
Peking má hned několik důvodů, proč ostře vystupovat proti stupňujícímu se vojenskému tlaku USA na Venezuelu. Nedávné zadržení ropných tankerů americkou pobřežní stráží v rámci Trumpovy „úplné blokády“ zasahuje ekonomické srdce jednoho z nejbližších partnerů Číny v Latinské Americe. Právě Čína je přitom hlavním odběratelem venezuelské ropy – v posledních měsících k ní směřovalo zhruba 80 % veškerého exportu této jihoamerické země.
Zdroj: Libor Novák