Analytička Zuzana Zavadilová z Asociace pro mezinárodní otázky v rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlila komplikovanou povolební situaci v Německu, budoucnost evropské bezpečnosti a také možnost vzniku francouzsko-britského jaderného deštníku nad Evropou. „Jako největší a nejbohatší národ Evropy bylo Německo vždy vnímáno jako klíčový lídr Evropské unie. V době kancléřství Olafa Scholze byla ale země ochromena spory uvnitř koalice a nebyla přítomná v klíčových evropských debatách,“ říká.
Začnu úplně obecně, jak moc je podle vás důležité ekonomicky a vojensky silné Německo pro evropskou bezpečnost?
Silné Německo Evropa potřebuje – a to si podle mě Friedrich Merz uvědomuje. Sám v povolební debatě řekl, že pro něj je prioritou vytvořit jednotnou EU. Jako největší a nejbohatší národ Evropy bylo Německo vždy vnímáno jako klíčový lídr Evropské unie. V době kancléřství Olafa Scholze byla ale země ochromena spory uvnitř koalice a nebyla přítomná v klíčových evropských debatách.
Merz má politickou zkušenost z Evropského parlamentu a například od Scholze jedná také v komunikaci problémů zatím více napřímo. Otázkou však zůstává, jak nutné bezpečnostní otázky bude německá vláda financovat. To bude jedním z klíčových bodů koaličního vyjednávání mezi CDU/CSU a sociální demokracií.
Má Německo v tuto chvíli na to, aby se společně s Francií a Británií stalo skutečným garantem evropské bezpečnosti?
Německé vojenské složky byly dlouhodobě podfinancované a stále jsou v procesu modernizace. Po ruské invazi na Ukrajinu vytvořili Němci zvláštní fond 100 miliard eur na posílení německé armády – Bundeswehru. Prostředky z něj ale dojdou v roce 2027, nyní se jedná o tom, zda by další zvláštní fond mohl být možností pro další vývoj. Německo totiž potřebuje zásadně větší finance a investice v bezpečnostní oblasti.
Co se týče spolupráce s Francií a Velkou Británií – ten dlouholetý německo-francouzský motor, který EU udával směr, se v době minulé německé vlády zadrhnul. Merz už ve volební kampani dával najevo, že pro něj hlavní prioritou budou vztahy právě s Francií a také Polskem.
Nový kancléř Merz usiluje o to, aby nad Evropou byl jaderný deštník Francie (a Británie), pokud se USA stáhnou coby bezpečnostní garant kontinentu. Je to podle vás uskutečnitelné?
Merz je známý tím, že byl dlouhodobě silný zastánce transatlantických vazeb. Uvědomuje si však, že s nástupem administrativy Donalda Trumpa se situace změnila a že je třeba omezit závislost na Spojených státech, které jsou nyní nevyzpytatelné a představují rizikového partnera. Merzova sondáž ohledně jaderného deštníku je podle mě velmi nejasná. Velká Británie ani Francie na jeho výzvu zatím nereagovaly a není zřejmé, proč by měly bez adekvátní protihodnoty nabídnout svůj cenný jaderný arzenál evropským partnerům.
CDU se k moci dostala ve chvíli, která je zřejmě nejnáročnější mezinárodní situace od druhé světové války. Dokáže se nová vláda pod vedením Merze dostatečně silně postavit vlivu Trumpovy administrativy a působit jako skutečný lídr EU?
Lídrem Merz rozhodně chce být, chce z Evropy vytvořit svébytného aktéra. Sám řekl, že rychle posílit Evropu pro něj bude priorita. Jestli toho bude schopný, bude ale záležet na více faktorech. Myslím si, že bude hodně záležet na tom, jak moc si dokáže Merz takzvaně uvolnit ruce doma. Tedy jak se bude vyvíjet vnitropolitická situace, jak dokáže řešit problémy v domácí politice, a v neposlední řadě také kdo bude na jakých ministerských postech. Ministrem zahraničních věcí bude někdo ze sociální demokracie, Merz by si samozřejmě ale přál, aby měl v zahraničních otázkách silnější postavení on.
Bude podle vás Merz více prosazovat silnější podporu Ukrajiny, než jak to dělal Scholz? Poskytne Ukrajině třeba střely Taurus, které jeho předchůdce poskytnout odmítl?
Friedrich Merz jako vůdce opozice opakovaně Olafu Scholzovi vyčítal nedostatečnou podporu Ukrajiny a požadoval, aby například byly Ukrajině dodány řízené střely Taurus. Po vítězství ve volbách do spolkového sněmu je zatím ale lídr CDU ve svých vyjádřeních opatrnější. V podpoře Ukrajiny Německo rozhodně bude pokračovat. Samotná otázka střel Taurus je ale nejasná. Sociální demokracie měla odmítání dodávek Taurusů ve svém volebním programu. Představuje to tak například jedno z témat, které by v koaličních vyjednávání mohlo vést ke sporu.
Když se AfD za vydatné podpory Trump a Muska stala druhou nejsilnější stranou v zemi, myslíte, že dokáže ovlivňovat zahraničněpolitické směřování Německa? Je mi jasné, že ministra podle všeho mít nebude, ale přesto její členové mohou „lobbovat“ v Bílém domě či dokonce v Kremlu a prosazovat svou agendu.
Už během volební kampaně bylo patrné, že AfD, která byla na mezinárodní scéně spíše ostrakizována – na evropské úrovni si například musela vytvořit vlastní frakci společně s českou Svobodou a přímou demokracií –, se díky podpoře Elona Muska a J.D. Vance mohla prezentovat jako legitimní politický partner.
Tato podpora z Washingtonu naznačuje, že současná americká administrativa usiluje o posílení pravicových populistů a antiliberálních sil v EU, čímž by se EU mohla proměnit spíše ve společenství jednotlivých států, se kterými by bylo z perspektivy USA snazší uzavírat bilaterální dohody.
Může hrozit, že při příštích parlamentních volbách bude AfD úplně nejsilnější? Jak se proti tomu mohou strany demokratického mainstreamu postavit? AfD přece jen porazila i dlouhodobě velice silnou SPD...
Alternativa pro Německo voleb zdvojnásobila svůj zisk oproti volbám v roce 2021. Získala přes 20 %, což je opravdu hodně, přestože možná měli naději, že získají ještě víc.
AfD by do příštích parlamentních voleb mohla jít s ambicí je vyhrát, zejména pokud se vládě nebude dařit a bude své spory řešit na veřejnosti, což se takzvané semaforové koalici stávalo. Německá vláda před se sebou tak nemá pouze výzvy týkající se bezpečnostní politiky, ale i výzvy v domácí politice. Musí nyní prokázat, že se dokáže dohodnout, že demokratický mainstream nabízí řešení na problémy a v neposlední řadě je dokáže i správně komunikovat.
Související
Německo velmi tvrdě odmítlo Trumpa
Proč se plán Francie a Německa na stavbu stíhačky budoucnosti rozpadá? Problém je v požadavcích i velení
Německo , rozhovor , Friedrich Merz (CDU) , Zuzana Zavadilová
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
USA a Izrael zasáhly největší naleziště plynu na světě. Ceny ropy prudce rostou, NATO řeší, co s Hormuzským průlivem
před 2 hodinami
Zákazníci jsou stále agresivnější. Známý obchodní řetězec chystá nová opatření
před 3 hodinami
Ve švýcarském lyžařském středisku se zřítila kabina lanovky. Děsivý pád zachytila kamera
před 4 hodinami
Kuba odporuje Trumpovi. Pokus o ovládnutí ostrova narazí na nedobytný odpor, varuje prezident
před 5 hodinami
Naděje na ukončení sporu s Orbánem? EU a Ukrajina dosáhly průlomu v otázce ropovodu Družba
před 6 hodinami
Teherán pohřbívá Larídžáního a Solejmáního. Írán vyslal vlnu raket a dronů na Izrael
před 6 hodinami
Izraelci tvrdí, že zabili dalšího představitele Íránu. Po smrti má být ministr tajných služeb Esmáíl Chatíb
před 7 hodinami
OSN: V roce 2024 zemřelo po celém světě 5 milionů dětí. Většině úmrtí se dalo zabránit
před 8 hodinami
Nejdražší letadlová loď světa USS Gerald R. Ford kvůli požáru odplouvá od Íránu
před 9 hodinami
Americký soud nařídil obnovení vysílání Hlasu Ameriky
před 10 hodinami
Citelná rána v nejkritičtějším momentu moderních dějin. Co pro Írán znamená smrt Larídžáního?
před 11 hodinami
Neponižujte se, vzkazují britští politici králi Karlovi. Nechtějí, aby letěl za Trumpem do USA
před 12 hodinami
Počasí do konce týdne: Dnes bude nejtepleji, pak se začne ochlazovat
včera
Válka se dnes vede s iPady, AI bude brzy operovat rychleji než jakýkoli člověk, prohlásil Zelenskyj v Londýně
včera
Výbušné téma v USA: Američanům se představa vojáků na půdě Íránu ani trochu nelíbí
včera
Pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny k Íránu, prohlásil Starmer na setkání se Zelenským
včera
Macron končí, Starmer mě zklamal, jsme nejmocnější a o pomoc od NATO nestojíme, zuří Trump
včera
Ceny ropy na světových trzích dnes opět letí vzhůru. Situaci v regionu vyhrotily nové incidenty
včera
Babiš s prezidentem řešil rozpočet. Pavel jej podepíše v pátek
včera
Na Blízký východ míří vrtulníková loď USS Tripoli, na palubě má tisíce mariňáků
Americká výsadková loď USS Tripoli, která má na palubě tisíce mariňáků a námořníků, byla v úterý 17. března spatřena poblíž Singapuru. Podle údajů z námořních sledovacích systémů loď směřuje k Malackému průlivu a dále na Blízký východ. Pohyb plavidla v oblasti s hustým provozem doprovází zapnutý odpovídač AIS, což je běžný postup pro zajištění bezpečnosti v rušných vodách, přestože se válečné lodě jindy pohybují v utajení.
Zdroj: Libor Novák