ROZHOVOR | Evropa silné Německo potřebuje, ale motor se zadrhl. AfD může jít do příštích voleb s ambicí vyhrát, říká analytička Zavadilová

Analytička Zuzana Zavadilová z Asociace pro mezinárodní otázky v rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlila komplikovanou povolební situaci v Německu, budoucnost evropské bezpečnosti a také možnost vzniku francouzsko-britského jaderného deštníku nad Evropou. „Jako největší a nejbohatší národ Evropy bylo Německo vždy vnímáno jako klíčový lídr Evropské unie. V době kancléřství Olafa Scholze byla ale země ochromena spory uvnitř koalice a nebyla přítomná v klíčových evropských debatách,“ říká.

Začnu úplně obecně, jak moc je podle vás důležité ekonomicky a vojensky silné Německo pro evropskou bezpečnost?

Silné Německo Evropa potřebuje – a to si podle mě Friedrich Merz uvědomuje. Sám v povolební debatě řekl, že pro něj je prioritou vytvořit jednotnou EU. Jako největší a nejbohatší národ Evropy bylo Německo vždy vnímáno jako klíčový lídr Evropské unie. V době kancléřství Olafa Scholze byla ale země ochromena spory uvnitř koalice a nebyla přítomná v klíčových evropských debatách.

Merz má politickou zkušenost z Evropského parlamentu a například od Scholze jedná také v komunikaci problémů zatím více napřímo. Otázkou však zůstává, jak nutné bezpečnostní otázky bude německá vláda financovat. To bude jedním z klíčových bodů koaličního vyjednávání mezi CDU/CSU a sociální demokracií.

Má Německo v tuto chvíli na to, aby se společně s Francií a Británií stalo skutečným garantem evropské bezpečnosti? 

Německé vojenské složky byly dlouhodobě podfinancované a stále jsou v procesu modernizace. Po ruské invazi na Ukrajinu vytvořili Němci zvláštní fond 100 miliard eur na posílení německé armády – Bundeswehru. Prostředky z něj ale dojdou v roce 2027, nyní se jedná o tom, zda by další zvláštní fond mohl být možností pro další vývoj. Německo totiž potřebuje zásadně větší finance a investice v bezpečnostní oblasti.

Co se týče spolupráce s Francií a Velkou Británií – ten dlouholetý německo-francouzský motor, který EU udával směr, se v době minulé německé vlády zadrhnul. Merz už ve volební kampani dával najevo, že pro něj hlavní prioritou budou vztahy právě s Francií a také Polskem. 

Nový kancléř Merz usiluje o to, aby nad Evropou byl jaderný deštník Francie (a Británie), pokud se USA stáhnou coby bezpečnostní garant kontinentu. Je to podle vás uskutečnitelné?

Merz je známý tím, že byl dlouhodobě silný zastánce transatlantických vazeb. Uvědomuje si však, že s nástupem administrativy Donalda Trumpa se situace změnila a že je třeba omezit závislost na Spojených státech, které jsou nyní nevyzpytatelné a představují rizikového partnera. Merzova sondáž ohledně jaderného deštníku je podle mě velmi nejasná. Velká Británie ani Francie na jeho výzvu zatím nereagovaly a není zřejmé, proč by měly bez adekvátní protihodnoty nabídnout svůj cenný jaderný arzenál evropským partnerům.

CDU se k moci dostala ve chvíli, která je zřejmě nejnáročnější mezinárodní situace od druhé světové války. Dokáže se nová vláda pod vedením Merze dostatečně silně postavit vlivu Trumpovy administrativy a působit jako skutečný lídr EU?

Lídrem Merz rozhodně chce být, chce z Evropy vytvořit svébytného aktéra. Sám řekl, že rychle posílit Evropu pro něj bude priorita. Jestli toho bude schopný, bude ale záležet na více faktorech. Myslím si, že bude hodně záležet na tom, jak moc si dokáže Merz takzvaně uvolnit ruce doma. Tedy jak se bude vyvíjet vnitropolitická situace, jak dokáže řešit problémy v domácí politice, a v neposlední řadě také kdo bude na jakých ministerských postech. Ministrem zahraničních věcí bude někdo ze sociální demokracie, Merz by si samozřejmě ale přál, aby měl v zahraničních otázkách silnější postavení on. 

Bude podle vás Merz více prosazovat silnější podporu Ukrajiny, než jak to dělal Scholz? Poskytne Ukrajině třeba střely Taurus, které jeho předchůdce poskytnout odmítl?

Friedrich Merz jako vůdce opozice opakovaně Olafu Scholzovi vyčítal nedostatečnou podporu Ukrajiny a požadoval, aby například byly Ukrajině dodány řízené střely Taurus. Po vítězství ve volbách do spolkového sněmu je zatím ale lídr CDU ve svých vyjádřeních opatrnější. V podpoře Ukrajiny Německo rozhodně bude pokračovat. Samotná otázka střel Taurus je ale nejasná. Sociální demokracie měla odmítání dodávek Taurusů ve svém volebním programu. Představuje to tak například jedno z témat, které by v koaličních vyjednávání mohlo vést ke sporu.

Když se AfD za vydatné podpory Trump a Muska stala druhou nejsilnější stranou v zemi, myslíte, že dokáže ovlivňovat zahraničněpolitické směřování Německa? Je mi jasné, že ministra podle všeho mít nebude, ale přesto její členové mohou „lobbovat“ v Bílém domě či dokonce v Kremlu a prosazovat svou agendu.

Už během volební kampaně bylo patrné, že AfD, která byla na mezinárodní scéně spíše ostrakizována – na evropské úrovni si například musela vytvořit vlastní frakci společně s českou Svobodou a přímou demokracií –, se díky podpoře Elona Muska a J.D. Vance mohla prezentovat jako legitimní politický partner.

Tato podpora z Washingtonu naznačuje, že současná americká administrativa usiluje o posílení pravicových populistů a antiliberálních sil v EU, čímž by se EU mohla proměnit spíše ve společenství jednotlivých států, se kterými by bylo z perspektivy USA snazší uzavírat bilaterální dohody.

Může hrozit, že při příštích parlamentních volbách bude AfD úplně nejsilnější? Jak se proti tomu mohou strany demokratického mainstreamu postavit? AfD přece jen porazila i dlouhodobě velice silnou SPD...

Alternativa pro Německo voleb zdvojnásobila svůj zisk oproti volbám v roce 2021. Získala přes 20 %, což je opravdu hodně, přestože možná měli naději, že získají ještě víc. 

AfD by do příštích parlamentních voleb mohla jít s ambicí je vyhrát, zejména pokud se vládě nebude dařit a bude své spory řešit na veřejnosti, což se takzvané semaforové koalici stávalo. Německá vláda před se sebou tak nemá pouze výzvy týkající se bezpečnostní politiky, ale i výzvy v domácí politice. Musí nyní prokázat, že se dokáže dohodnout, že demokratický mainstream nabízí řešení na problémy a v neposlední řadě je dokáže i správně komunikovat.

Související

Andrej Babiš Komentář

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?
Bundeswehr, ilustrační fotografie. Analýza

Němci či Finové jdou příkladem. Evropa se připravuje na konflikt vysoké intenzity, může přijít kdykoliv

Evropa přechází k tvrdým obranným opatřením proti Rusku. Opevňování hranic, rostoucí vojenská role Německa, finská příprava na konflikt i rumunská ochota chránit Moldavsko ukazují jasný trend, kdy kontinent reaguje na ruskou agresi, hybridní tlak a slábnoucí jistotu amerického angažmá. Obrana se stává vlastní odpovědností Evropy a klíčovou podmínkou její stability.

Více souvisejících

Německo rozhovor Friedrich Merz (CDU) Zuzana Zavadilová

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 10 minutami

před 33 minutami

před 1 hodinou

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 8 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy