ROZHOVOR | Evropa silné Německo potřebuje, ale motor se zadrhl. AfD může jít do příštích voleb s ambicí vyhrát, říká analytička Zavadilová

Analytička Zuzana Zavadilová z Asociace pro mezinárodní otázky v rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlila komplikovanou povolební situaci v Německu, budoucnost evropské bezpečnosti a také možnost vzniku francouzsko-britského jaderného deštníku nad Evropou. „Jako největší a nejbohatší národ Evropy bylo Německo vždy vnímáno jako klíčový lídr Evropské unie. V době kancléřství Olafa Scholze byla ale země ochromena spory uvnitř koalice a nebyla přítomná v klíčových evropských debatách,“ říká.

Začnu úplně obecně, jak moc je podle vás důležité ekonomicky a vojensky silné Německo pro evropskou bezpečnost?

Silné Německo Evropa potřebuje – a to si podle mě Friedrich Merz uvědomuje. Sám v povolební debatě řekl, že pro něj je prioritou vytvořit jednotnou EU. Jako největší a nejbohatší národ Evropy bylo Německo vždy vnímáno jako klíčový lídr Evropské unie. V době kancléřství Olafa Scholze byla ale země ochromena spory uvnitř koalice a nebyla přítomná v klíčových evropských debatách.

Merz má politickou zkušenost z Evropského parlamentu a například od Scholze jedná také v komunikaci problémů zatím více napřímo. Otázkou však zůstává, jak nutné bezpečnostní otázky bude německá vláda financovat. To bude jedním z klíčových bodů koaličního vyjednávání mezi CDU/CSU a sociální demokracií.

Má Německo v tuto chvíli na to, aby se společně s Francií a Británií stalo skutečným garantem evropské bezpečnosti? 

Německé vojenské složky byly dlouhodobě podfinancované a stále jsou v procesu modernizace. Po ruské invazi na Ukrajinu vytvořili Němci zvláštní fond 100 miliard eur na posílení německé armády – Bundeswehru. Prostředky z něj ale dojdou v roce 2027, nyní se jedná o tom, zda by další zvláštní fond mohl být možností pro další vývoj. Německo totiž potřebuje zásadně větší finance a investice v bezpečnostní oblasti.

Co se týče spolupráce s Francií a Velkou Británií – ten dlouholetý německo-francouzský motor, který EU udával směr, se v době minulé německé vlády zadrhnul. Merz už ve volební kampani dával najevo, že pro něj hlavní prioritou budou vztahy právě s Francií a také Polskem. 

Nový kancléř Merz usiluje o to, aby nad Evropou byl jaderný deštník Francie (a Británie), pokud se USA stáhnou coby bezpečnostní garant kontinentu. Je to podle vás uskutečnitelné?

Merz je známý tím, že byl dlouhodobě silný zastánce transatlantických vazeb. Uvědomuje si však, že s nástupem administrativy Donalda Trumpa se situace změnila a že je třeba omezit závislost na Spojených státech, které jsou nyní nevyzpytatelné a představují rizikového partnera. Merzova sondáž ohledně jaderného deštníku je podle mě velmi nejasná. Velká Británie ani Francie na jeho výzvu zatím nereagovaly a není zřejmé, proč by měly bez adekvátní protihodnoty nabídnout svůj cenný jaderný arzenál evropským partnerům.

CDU se k moci dostala ve chvíli, která je zřejmě nejnáročnější mezinárodní situace od druhé světové války. Dokáže se nová vláda pod vedením Merze dostatečně silně postavit vlivu Trumpovy administrativy a působit jako skutečný lídr EU?

Lídrem Merz rozhodně chce být, chce z Evropy vytvořit svébytného aktéra. Sám řekl, že rychle posílit Evropu pro něj bude priorita. Jestli toho bude schopný, bude ale záležet na více faktorech. Myslím si, že bude hodně záležet na tom, jak moc si dokáže Merz takzvaně uvolnit ruce doma. Tedy jak se bude vyvíjet vnitropolitická situace, jak dokáže řešit problémy v domácí politice, a v neposlední řadě také kdo bude na jakých ministerských postech. Ministrem zahraničních věcí bude někdo ze sociální demokracie, Merz by si samozřejmě ale přál, aby měl v zahraničních otázkách silnější postavení on. 

Bude podle vás Merz více prosazovat silnější podporu Ukrajiny, než jak to dělal Scholz? Poskytne Ukrajině třeba střely Taurus, které jeho předchůdce poskytnout odmítl?

Friedrich Merz jako vůdce opozice opakovaně Olafu Scholzovi vyčítal nedostatečnou podporu Ukrajiny a požadoval, aby například byly Ukrajině dodány řízené střely Taurus. Po vítězství ve volbách do spolkového sněmu je zatím ale lídr CDU ve svých vyjádřeních opatrnější. V podpoře Ukrajiny Německo rozhodně bude pokračovat. Samotná otázka střel Taurus je ale nejasná. Sociální demokracie měla odmítání dodávek Taurusů ve svém volebním programu. Představuje to tak například jedno z témat, které by v koaličních vyjednávání mohlo vést ke sporu.

Když se AfD za vydatné podpory Trump a Muska stala druhou nejsilnější stranou v zemi, myslíte, že dokáže ovlivňovat zahraničněpolitické směřování Německa? Je mi jasné, že ministra podle všeho mít nebude, ale přesto její členové mohou „lobbovat“ v Bílém domě či dokonce v Kremlu a prosazovat svou agendu.

Už během volební kampaně bylo patrné, že AfD, která byla na mezinárodní scéně spíše ostrakizována – na evropské úrovni si například musela vytvořit vlastní frakci společně s českou Svobodou a přímou demokracií –, se díky podpoře Elona Muska a J.D. Vance mohla prezentovat jako legitimní politický partner.

Tato podpora z Washingtonu naznačuje, že současná americká administrativa usiluje o posílení pravicových populistů a antiliberálních sil v EU, čímž by se EU mohla proměnit spíše ve společenství jednotlivých států, se kterými by bylo z perspektivy USA snazší uzavírat bilaterální dohody.

Může hrozit, že při příštích parlamentních volbách bude AfD úplně nejsilnější? Jak se proti tomu mohou strany demokratického mainstreamu postavit? AfD přece jen porazila i dlouhodobě velice silnou SPD...

Alternativa pro Německo voleb zdvojnásobila svůj zisk oproti volbám v roce 2021. Získala přes 20 %, což je opravdu hodně, přestože možná měli naději, že získají ještě víc. 

AfD by do příštích parlamentních voleb mohla jít s ambicí je vyhrát, zejména pokud se vládě nebude dařit a bude své spory řešit na veřejnosti, což se takzvané semaforové koalici stávalo. Německá vláda před se sebou tak nemá pouze výzvy týkající se bezpečnostní politiky, ale i výzvy v domácí politice. Musí nyní prokázat, že se dokáže dohodnout, že demokratický mainstream nabízí řešení na problémy a v neposlední řadě je dokáže i správně komunikovat.

Související

Nemocnice, ilustrační foto

Americký lékař nakažený ebolou byl propuštěn z nemocnice

Americký lékař Peter Stafford byl v sobotu propuštěn z berlínské nemocnice Charité, kde se úspěšně léčil z nákazy virem ebola. Stafford se virem nakazil během své práce pro misionářskou skupinu v Demokratické republice Kongo. Podle zpráv médií mu úřady ve Washingtonu odmítly povolit návrat do Spojených států, načež německá vláda souhlasila s přijetím lékaře i s jeho manželkou a čtyřmi dětmi.

Více souvisejících

Německo rozhovor Friedrich Merz (CDU) Zuzana Zavadilová

Aktuálně se děje

včera

včera

Při výbuchu auta v Moskvě údajně zahynul ruský generál

Při výbuchu auta v Moskvě údajně zahynul ruský generál

V satelitním městě Balašicha nedaleko Moskvy došlo v úterý ráno k výbuchu osobního automobilu, při kterém zahynul řidič. Incident se odebral kolem půl šesté ráno, kdy v blízkosti obytného domu explodovalo jedoucí vozidlo značky BMW X3.

včera

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

EU chce zakázat vstup všem Rusům, kteří od začátku války sloužili v armádě

Evropská unie plánuje v rámci nového balíčku sankcí zakázat vstup na své území všem ruským vojákům, kteří od začátku války sloužili v tamních ozbrojených silách. Návrh jednadvacátého souboru opatření od zahájení plnohodnotné invaze v únoru 2022 představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

včera

Alexandr Lukašenko

Lukašenko odmítl poslat běloruské vojáky na Ukrajinu: Nebudeme potravou pro děla

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko vyloučil možnost, že by vyslal své vojáky bojovat na Ukrajinu. Během projevu v západoběloruském městě Hrodna podle polského webu TVP prohlásil, že jeho vojáci se nenechají zneužít jako kanonenfutr pro cizí zájmy. Zároveň však potvrdil, že vojenské a obranné spojenectví s Ruskem zůstává plně v platnosti a Minsk je v případě potřeby připraven Moskvu bránit.

včera

Pentagon

Tajnůstkářství, nedůvěra, testování loajality. Co se děje v Pentagonu pod vedením Hegsetha?

Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.

včera

včera

včera

Libanon

Izraelská armáda nařídila evakuaci pátého největšího města Libanonu

Izraelská armáda vydala prostřednictvím svého mluvčího pro arabské vysílání Avichaje Adraeeho příkaz k vynucené evakuaci pro obyvatele jiholibanonského Tyru, který je pátým největším městem v zemi. Výzva k okamžitému opuštění domovů a přesunu na sever za řeku Zahrání se týká samotného Tyru, včetně tamní křesťanské čtvrti, a také přilehlých uprchlických táborů a okolních čtvrtí. Podle vyjádření mluvčího jsou nadcházející údery reakcí na to, že hnutí Hizballáh porušilo dohodu o příměří a cílí na izraelské zázemí, přičemž tyto téměř každodenní útoky si podle dostupných zpráv často vyžadují civilní oběti a ničí civilní infrastrukturu.

včera

včera

Trump na zápase NBA

Trumpa na zápase NBA vypískali. Během utkání usnul

Donald Trump byl hlasitě vypískán a zahrnut bučením, když se jeho tvář v pondělí večer objevila na velkoplošných obrazovkách v Madison Square Garden. K incidentu došlo těsně před zahájením třetího zápasu finále NBA mezi týmy San Antonio Spurs a New York Knicks. Prezident se na jumbotronu objevil ve chvíli, kdy v hale zněla americká státní hymna, což v celé aréně okamžitě vyvolalo vlnu nevole. Trump byl na záběrech o něco déle než osm sekund, během nichž se usmíval a salutoval, přičemž o několik okamžiků později kamera ukázala nastoupené hráče domácích Knicks a negativní reakce publika se rázem změnily v jásot.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Na frontě se mu nedaří, ve světě čelí rostoucí izolaci. Zelenskyj popsal bezútěšnou pozici Ruska

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během rozhovoru v Londýně projevoval velmi optimisticky. Více než čtyři roky od začátku ruské invaze vyjádřil přesvědčení, že největší evropský konflikt od roku 1945 se začíná pomalu obracet ve prospěch Kyjeva. Současná vojenská situace je podle něj pro ukrajinskou stranu nejslibnější za poslední dva a půl roku. Ačkoliv nelze tvrdit, že by Rusko válku přímo prohrávalo, podle ukrajinského vůdce ztrácí okupační vojska iniciativu na bojišti doslova den za dnem.

včera

Donald Trump

Trump: K podpisu mírové dohody s Íránem dojde do tří dnů

Americký prezident Donald Trump potvrdil, že vyjednávání s Íránem nadále pokračují a podpis mírové dohody očekává během dvou až tří dnů. Podle jeho slov již v rozhovorech nezbývají žádné sporné body a šance na uzavření velmi silné a stabilní dohody jsou vysoké. Trump rovněž přislíbil, že bezprostředně po podpisu dohody o příměří dojde k opětovnému otevření strategického Hormuzského průlivu. Toto prohlášení přichází poté, co Írán a Izrael poprvé od dubnového příměří přerušili vzájemnou výměnu palby, která hrozila uvrhnout Blízký východ do plnohodnotné války.

včera

Benjamin Netanjahu

Írán a Izrael oznámily zastavení vzájemných útoků

Írán a Izrael oznámily zastavení vzájemných útoků, ke kterým došlo poprvé od dubnového příměří. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu potvrdil, že jeho země v tuto chvíli palbu drží, avšak zdůraznil, že boj proti Íránu a jím podporovanému libanonskému hnutí Hizballáh zdaleka neskončil. Íránská armáda již dříve deklarovala konec operací poté, co Izraeli uštědřila bolestivou odpověď. Zároveň však pohrozila ještě tvrdšími opatřeními v případě, že židovský stát podnikne další údery, a to včetně akcí na území Libanonu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Soud opět zasáhl proti Trumpovi. Zrušil poplatek 100 000 dolarů za žádost o víza

Federální soudce v pondělí zrušil nařízení prezidenta Donalda Trumpa, které zavádělo poplatek ve výši 100 000 dolarů za žádost o víza typu H-1B. Podle soudního verdiktu hlava státu neměla k zavedení takové politiky pravomoc. Tento specifický vízový program přitom hojně využívají americké společnosti k najímání vysoce kvalifikovaných zahraničních pracovníků v odborných oblastech.

včera

Letní počasí, ilustrační foto

Výhled počasí na měsíc. Teploty budou jiné, než bývá zvykem

Druhý týden meteorologického léta je v plném proudu, ale s tropy se v červnu moc nepočítá. Vyplývá to z nejnovějšího měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), který očekává, že období do začátku července bude teplotně podprůměrné. 

8. června 2026 22:01

8. června 2026 21:08

Počasí

Další tornádo potvrzeno. Meteorologové ho zachytili v Děčíně

Hned tři tornáda zaznamenali meteorologové v Česku během uplynulého týdne. V pátek se obávaný jev objevil v Děčíně na severu Čech. Další dvě tornáda se navíc spustila z nebe už během poslední květnové neděle, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

8. června 2026 20:19

8. června 2026 19:36

Česko dá v příštím roce více peněz za státní pojištěnce, rozhodla vláda

Stát příští rok odvede do systému veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce o 24 miliard korun více než letos. Skokové navýšení platby má zajistit novela zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, jejíž návrh odsouhlasila vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Části jednání byl přítomen i prezident republiky Petr Pavel.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy