ANALÝZA | Další Trumpova křížová výprava. Demontáž ministerstva školství bude mít dopady na miliony zadlužených studentů

Zatímco miliony amerických studentů a absolventů čelí tíživému břemenu studentských dluhů, nový prezident Donald Trump mezitím podniká kroky k postupnému rozložení ministerstva školství. Podle jeho slov představuje tento federální úřad zbytečně vysoké náklady a jeho zrušení by mělo přispět k úsporám ve státním rozpočtu. V rámci údajné snahy o efektivnější hospodaření již došlo k rozsáhlému propouštění – více než polovina zaměstnanců ministerstva byla zbavena svých funkcí.

Trump plánuje vyzvat ministryni školství Lindu McMahonovou, aby podnikla „všechny nezbytné kroky k usnadnění uzavření ministerstva školství“. Podle serveru NPR ji k tomu chce vybídnout s tím, aby jednala „v maximální možné míře v souladu se zákonem“.

Server USA Today o několik dnů později informoval, že v úterý obdrželo výpověď přes 1300 zaměstnanců ministerstva. O týden dříve dalších 572 pracovníků přijalo nabídku odstupného. Tímto opatřením se počet zaměstnanců ministerstva snížil z 4133 na 2183.

Legislativní bitva je teprve na začátku

Navzdory tomu, že byla její podpora Trumpovy agendy zřejmá, Senát její nominaci do čela ministerstva školství schválil. K tomuto kroku postačila prostá většina hlasů. Pokud však chce McMahonová skutečně naplnit Trumpovu vizi a ministerstvo školství „zlikvidovat“, čeká ji mnohem složitější legislativní bitva.

Aby mohla přistoupit k jeho úplnému zrušení, bude muset překonat takzvaný filibuster – obstrukční taktiku, kterou menšinoví senátoři mohou využít k blokování legislativních návrhů. K jeho překonání je zapotřebí alespoň 60 hlasů v Senátu, což se za současného politického rozložení zdá jako obtížně dosažitelný cíl.

Ačkoli plán ještě není definitivní, Bílý dům jej prezentuje jako racionální krok k zeštíhlení federálního aparátu a posílení pravomocí jednotlivých států v oblasti školství. Snížení federálních výdajů je jedním z klíčových cílů administrativy, přičemž významnou roli v tomto procesu hraje miliardář Elon Musk, který fakticky zastává funkci ředitele nově zřízeného Úřadu pro efektivitu vlády (DOGE).

Co s agendou školství?

V souvislosti s plánovaným uzavřením ministerstva školství nyní úředníci navrhují přesunutí jeho agendy pod jiné federální agentury. Podle agentury AP by prosazování občanských práv ve vzdělávacím sektoru mohlo spadat pod ministerstvo spravedlnosti, zatímco správa a poskytování studentských půjček by připadly ministerstvu financí. Dohled nad právy studentů se zdravotním postižením by se pak přesunul na ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí.

Tento plán má zajistit, aby některé klíčové funkce ministerstva školství nezanikly, i když bude samotná instituce rozpuštěna. Podle zastánců návrhu by decentralizace mohla vést k větší efektivitě a snížení byrokratické zátěže. Kritici však varují, že rozdělení odpovědností mezi více institucí může způsobit chaos, ztížit koordinaci a oslabit ochranu práv studentů.

Zejména přechod studentských půjček pod ministerstvo financí vyvolává obavy, že by se politika vzdělávacího financování mohla řídit primárně fiskálními zájmy namísto potřeb studentů. Podobně převod agendy občanských práv na ministerstvo spravedlnosti vyvolává otázky ohledně priorit a dostupnosti právní ochrany pro studenty v situacích diskriminace nebo nerovného přístupu ke vzdělání.

Americké ministerstvo je jiné

Jedním z nejvýraznějších rozdílů je míra centralizace. Například v České republice je ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) silně centralizovaným orgánem, který do značné míry řídí vzdělávací politiku na celostátní úrovni. Stanovuje rámcové vzdělávací programy, financuje školy a dohlíží na jejich fungování. Kraje a obce mají určitý vliv, zejména pokud jde o financování regionálních škol, ale rozhodující pravomoci zůstávají na ministerstvu.

Naopak ve Spojených státech je ministerstvo školství (Department of Education) spíše koordinátorem než přímým řídícím orgánem. Americký vzdělávací systém je značně decentralizovaný – klíčová rozhodnutí o učebních osnovách, způsobu výuky a financování vzdělávání přijímají jednotlivé státy a místní školské obvody. Federální ministerstvo má omezenou pravomoc a jeho hlavní úlohou je rozdělování finančních prostředků, správa studentských půjček a dohled nad občanskými právy ve vzdělávání.

V České republice je financování škol do značné míry státní záležitostí – prostředky jsou přidělovány ze státního rozpočtu prostřednictvím ministerstva školství. Školy dostávají finance na základě normativního financování, tedy podle počtu žáků.

V USA je systém financování složitější a více závislý na místních daních z nemovitostí. To vede k velkým rozdílům mezi školami v bohatších a chudších oblastech. Federální vláda sice přispívá na vzdělávací programy, ale většina financí pochází ze státních a místních zdrojů, což může vést k nerovnostem v kvalitě vzdělávání.

Kritici se bouří

Na nespokojenost různých odborových a vzdělávacích organizací upozornil například server Newsweek. „Donald Trump a Elon Musk namířili svou demoliční kouli na veřejné školy a budoucnost 50 milionů studentů ve venkovských, předměstských a městských komunitách po celé Americe tím, že likvidují veřejné školství, aby zaplatili daňové výpalné pro miliardáře,“ varovala prezidentka Národní asociace vzdělávání Becky Pringleová.

Varuje před dopady na studijní možnosti studentů. „Zrušení ministerstva školství povede k prudkému nárůstu počtu žáků ve třídách, omezení programů odborné přípravy, zdražení vysokoškolského vzdělání a jeho nedostupnosti pro rodiny ze střední třídy, odebrání speciálních vzdělávacích služeb pro studenty se zdravotním postižením a omezení ochrany občanských práv studentů,“ dodala Pringleová.

S kritikou přispěla také Liz Schulerová, předsedkyně AFL-CIO, což je největší americká federace odborových svazů. „Propuštění poloviny zaměstnanců, aby ministerstvo školství nemohlo fungovat, ohrozí zdroje, programy a ochranu, které dávají milionům studentů možnost uspět,“ zdůraznila.

„Ministerstvo školství poskytuje kritickou podporu pedagogům a zaměstnancům škol a finanční pomoc a studentské půjčky, díky nimž jsou vysoké a odborné školy na dosah pracujícím rodinám, které by si je jinak nemohly dovolit,“ doplnila Schulerová.

Studentské půjčky jsou velký problém

Ve Spojených státech čelí miliony lidí dluhové zátěži spojené s vysokoškolským vzděláním. Podle Federální rezervní banky v New Yorku v únoru letošního roku přesahoval celkový objem studentských půjček 1,7 bilionu dolarů, což z nich činí druhou největší formu spotřebitelského dluhu v USA – hned po hypotékách. Tento dluh zatěžuje nejen jednotlivce, ale také americkou ekonomiku, protože brání mnoha absolventům v zakládání rodin, nákupu nemovitostí či investování do podnikání.

Systém studentských půjček ve Spojených státech funguje odlišně než v Evropě, kde jsou univerzity často financovány z veřejných rozpočtů a školné je buď nízké, nebo zcela nulové. V USA se však většina studentů musí spoléhat na federální nebo soukromé půjčky, aby si mohli dovolit studium na univerzitách, kde školné často dosahuje desítek tisíc dolarů ročně. Například na prestižních školách, jako je Harvard nebo Stanford, se roční školné a poplatky mohou vyšplhat až na 80 000 dolarů.

Tento dluhový model má dalekosáhlé důsledky. Mnoho absolventů zůstává zadluženo desítky let po ukončení studia, přičemž průměrná výše dluhu na jednoho dlužníka činí přibližně 38 tisíc dolarů. Podle údajů ministerstva školství se téměř 20 % dlužníků dostává do problémů se splácením a čelí zpožděným platbám či dokonce defaultu (neschopnosti splácet po 270 dnů). O těchto problémech informoval například server Forbes.

Otázka studentského dluhu se stala významným politickým tématem. Administrativa prezidenta Joea Bidena v roce 2022 navrhla částečné odpuštění studentských půjček, které by mohlo pomoci milionům dlužníků. Nejvyšší soud však tento plán v roce 2023 zablokoval, což vyvolalo kontroverzi a obnovilo debatu o tom, jak by měla federální vláda reformovat systém financování vysokoškolského vzdělání. Nakonec se ale podařilo zrušit dluh ze školného až pěti milionům studentům.

Zatímco někteří ekonomové a politici tvrdí, že systém studentských půjček podporuje přístup ke vzdělání a umožňuje více lidem získat vysokoškolské tituly, kritici upozorňují na to, že vysoké školné a dluhová past mají dlouhodobě negativní dopady na americkou střední třídu. Alternativní řešení, jako například zvýšení státní podpory univerzitám nebo zavedení bezplatného veřejného vysokoškolského vzdělání, zatím zůstávají předmětem politických sporů a nejsou přijímána plošně.

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Školství Donald Trump

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 1 hodinou

Armáda České Republiky

Česko shání nové vojáky. Nabídne jim až milion korun, schválil Senát

Senát ve středu schválil novelu, která umožní zvýšení náborového příspěvku pro nově nastupující vojáky až na jeden milion korun. Tento krok je součástí širší snahy o zajištění dostatečného počtu personálu v Armádě České republiky. O návrhu předtím senátoři debatovali čtyři hodiny, přičemž hlavním tématem byla bezpečnost a obrana země.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

NOAA

Sbalte se, máte 90 minut. Trump vyházel meteorology z NOAA

Heather Welch, která se specializovala na mapování pohybu mořských živočichů a pomáhala předcházet srážkám lodí s velrybami, obdržela e-mail s oznámením o svém okamžitém propuštění. Měla pouhých 90 minut na sbalení věcí a odchod. Welch pracovala téměř deset let jako ekolog v Národním úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA), který se stará o monitorování oceánů a klimatu.

před 7 hodinami

Rusko, Kreml

Ustupování Rusku nikdy nefungovalo. A historie to dokazuje

Od svého návratu do Bílého domu americký prezident Donald Trump výrazně přetvořil americkou politiku vůči Rusku a zvolil mnohem smířlivější přístup k Vladimiru Putinovi a válce na Ukrajině. Tento postoj zahrnuje omezení vojenské pomoci Ukrajině a tlak na Kyjev, aby přistoupil na nevýhodné podmínky ukončení bojů.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

Putin dal Trumpovi nezbytné minimum. Ale vůbec nic navíc

Před telefonátem mezi Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem americký lídr opakovaně zdůrazňoval význam tohoto rozhovoru. Výsledek ale mnoho důvodů k oslavám nepřinesl. Putin dal Trumpovi jen tolik, aby mohl hovořit o pokroku v mírových jednáních o Ukrajině, ale nic navíc.

před 10 hodinami

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

Trump a Putin dokončili telefonát. Rusko přestane útočit na energetickou infrastrukturu

Telefonický rozhovor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem skončil po zhruba 90 minutách, oznámili podle informací BBC představitelé Bílého domu. Bílý dům a Kreml následně zveřejnily podrobnosti telefonátu. Oba lídři diskutovali o současné situaci na Ukrajině a shodli se na potřebě dosažení trvalého míru.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy