
Zatímco miliony amerických studentů a absolventů čelí tíživému břemenu studentských dluhů, nový prezident Donald Trump mezitím podniká kroky k postupnému rozložení ministerstva školství. Podle jeho slov představuje tento federální úřad zbytečně vysoké náklady a jeho zrušení by mělo přispět k úsporám ve státním rozpočtu. V rámci údajné snahy o efektivnější hospodaření již došlo k rozsáhlému propouštění – více než polovina zaměstnanců ministerstva byla zbavena svých funkcí.
Trump plánuje vyzvat ministryni školství Lindu McMahonovou, aby podnikla „všechny nezbytné kroky k usnadnění uzavření ministerstva školství“. Podle serveru NPR ji k tomu chce vybídnout s tím, aby jednala „v maximální možné míře v souladu se zákonem“.
Server USA Today o několik dnů později informoval, že v úterý obdrželo výpověď přes 1300 zaměstnanců ministerstva. O týden dříve dalších 572 pracovníků přijalo nabídku odstupného. Tímto opatřením se počet zaměstnanců ministerstva snížil z 4133 na 2183.
Legislativní bitva je teprve na začátku
Navzdory tomu, že byla její podpora Trumpovy agendy zřejmá, Senát její nominaci do čela ministerstva školství schválil. K tomuto kroku postačila prostá většina hlasů. Pokud však chce McMahonová skutečně naplnit Trumpovu vizi a ministerstvo školství „zlikvidovat“, čeká ji mnohem složitější legislativní bitva.
Aby mohla přistoupit k jeho úplnému zrušení, bude muset překonat takzvaný filibuster – obstrukční taktiku, kterou menšinoví senátoři mohou využít k blokování legislativních návrhů. K jeho překonání je zapotřebí alespoň 60 hlasů v Senátu, což se za současného politického rozložení zdá jako obtížně dosažitelný cíl.
Ačkoli plán ještě není definitivní, Bílý dům jej prezentuje jako racionální krok k zeštíhlení federálního aparátu a posílení pravomocí jednotlivých států v oblasti školství. Snížení federálních výdajů je jedním z klíčových cílů administrativy, přičemž významnou roli v tomto procesu hraje miliardář Elon Musk, který fakticky zastává funkci ředitele nově zřízeného Úřadu pro efektivitu vlády (DOGE).
Co s agendou školství?
V souvislosti s plánovaným uzavřením ministerstva školství nyní úředníci navrhují přesunutí jeho agendy pod jiné federální agentury. Podle agentury AP by prosazování občanských práv ve vzdělávacím sektoru mohlo spadat pod ministerstvo spravedlnosti, zatímco správa a poskytování studentských půjček by připadly ministerstvu financí. Dohled nad právy studentů se zdravotním postižením by se pak přesunul na ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí.
Tento plán má zajistit, aby některé klíčové funkce ministerstva školství nezanikly, i když bude samotná instituce rozpuštěna. Podle zastánců návrhu by decentralizace mohla vést k větší efektivitě a snížení byrokratické zátěže. Kritici však varují, že rozdělení odpovědností mezi více institucí může způsobit chaos, ztížit koordinaci a oslabit ochranu práv studentů.
Zejména přechod studentských půjček pod ministerstvo financí vyvolává obavy, že by se politika vzdělávacího financování mohla řídit primárně fiskálními zájmy namísto potřeb studentů. Podobně převod agendy občanských práv na ministerstvo spravedlnosti vyvolává otázky ohledně priorit a dostupnosti právní ochrany pro studenty v situacích diskriminace nebo nerovného přístupu ke vzdělání.
Americké ministerstvo je jiné
Jedním z nejvýraznějších rozdílů je míra centralizace. Například v České republice je ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) silně centralizovaným orgánem, který do značné míry řídí vzdělávací politiku na celostátní úrovni. Stanovuje rámcové vzdělávací programy, financuje školy a dohlíží na jejich fungování. Kraje a obce mají určitý vliv, zejména pokud jde o financování regionálních škol, ale rozhodující pravomoci zůstávají na ministerstvu.
Naopak ve Spojených státech je ministerstvo školství (Department of Education) spíše koordinátorem než přímým řídícím orgánem. Americký vzdělávací systém je značně decentralizovaný – klíčová rozhodnutí o učebních osnovách, způsobu výuky a financování vzdělávání přijímají jednotlivé státy a místní školské obvody. Federální ministerstvo má omezenou pravomoc a jeho hlavní úlohou je rozdělování finančních prostředků, správa studentských půjček a dohled nad občanskými právy ve vzdělávání.
V České republice je financování škol do značné míry státní záležitostí – prostředky jsou přidělovány ze státního rozpočtu prostřednictvím ministerstva školství. Školy dostávají finance na základě normativního financování, tedy podle počtu žáků.
V USA je systém financování složitější a více závislý na místních daních z nemovitostí. To vede k velkým rozdílům mezi školami v bohatších a chudších oblastech. Federální vláda sice přispívá na vzdělávací programy, ale většina financí pochází ze státních a místních zdrojů, což může vést k nerovnostem v kvalitě vzdělávání.
Kritici se bouří
Na nespokojenost různých odborových a vzdělávacích organizací upozornil například server Newsweek. „Donald Trump a Elon Musk namířili svou demoliční kouli na veřejné školy a budoucnost 50 milionů studentů ve venkovských, předměstských a městských komunitách po celé Americe tím, že likvidují veřejné školství, aby zaplatili daňové výpalné pro miliardáře,“ varovala prezidentka Národní asociace vzdělávání Becky Pringleová.
Varuje před dopady na studijní možnosti studentů. „Zrušení ministerstva školství povede k prudkému nárůstu počtu žáků ve třídách, omezení programů odborné přípravy, zdražení vysokoškolského vzdělání a jeho nedostupnosti pro rodiny ze střední třídy, odebrání speciálních vzdělávacích služeb pro studenty se zdravotním postižením a omezení ochrany občanských práv studentů,“ dodala Pringleová.
S kritikou přispěla také Liz Schulerová, předsedkyně AFL-CIO, což je největší americká federace odborových svazů. „Propuštění poloviny zaměstnanců, aby ministerstvo školství nemohlo fungovat, ohrozí zdroje, programy a ochranu, které dávají milionům studentů možnost uspět,“ zdůraznila.
„Ministerstvo školství poskytuje kritickou podporu pedagogům a zaměstnancům škol a finanční pomoc a studentské půjčky, díky nimž jsou vysoké a odborné školy na dosah pracujícím rodinám, které by si je jinak nemohly dovolit,“ doplnila Schulerová.
Studentské půjčky jsou velký problém
Ve Spojených státech čelí miliony lidí dluhové zátěži spojené s vysokoškolským vzděláním. Podle Federální rezervní banky v New Yorku v únoru letošního roku přesahoval celkový objem studentských půjček 1,7 bilionu dolarů, což z nich činí druhou největší formu spotřebitelského dluhu v USA – hned po hypotékách. Tento dluh zatěžuje nejen jednotlivce, ale také americkou ekonomiku, protože brání mnoha absolventům v zakládání rodin, nákupu nemovitostí či investování do podnikání.
Systém studentských půjček ve Spojených státech funguje odlišně než v Evropě, kde jsou univerzity často financovány z veřejných rozpočtů a školné je buď nízké, nebo zcela nulové. V USA se však většina studentů musí spoléhat na federální nebo soukromé půjčky, aby si mohli dovolit studium na univerzitách, kde školné často dosahuje desítek tisíc dolarů ročně. Například na prestižních školách, jako je Harvard nebo Stanford, se roční školné a poplatky mohou vyšplhat až na 80 000 dolarů.
Tento dluhový model má dalekosáhlé důsledky. Mnoho absolventů zůstává zadluženo desítky let po ukončení studia, přičemž průměrná výše dluhu na jednoho dlužníka činí přibližně 38 tisíc dolarů. Podle údajů ministerstva školství se téměř 20 % dlužníků dostává do problémů se splácením a čelí zpožděným platbám či dokonce defaultu (neschopnosti splácet po 270 dnů). O těchto problémech informoval například server Forbes.
Otázka studentského dluhu se stala významným politickým tématem. Administrativa prezidenta Joea Bidena v roce 2022 navrhla částečné odpuštění studentských půjček, které by mohlo pomoci milionům dlužníků. Nejvyšší soud však tento plán v roce 2023 zablokoval, což vyvolalo kontroverzi a obnovilo debatu o tom, jak by měla federální vláda reformovat systém financování vysokoškolského vzdělání. Nakonec se ale podařilo zrušit dluh ze školného až pěti milionům studentům.
Zatímco někteří ekonomové a politici tvrdí, že systém studentských půjček podporuje přístup ke vzdělání a umožňuje více lidem získat vysokoškolské tituly, kritici upozorňují na to, že vysoké školné a dluhová past mají dlouhodobě negativní dopady na americkou střední třídu. Alternativní řešení, jako například zvýšení státní podpory univerzitám nebo zavedení bezplatného veřejného vysokoškolského vzdělání, zatím zůstávají předmětem politických sporů a nejsou přijímána plošně.
Související

Trump si po Putinovi volal i se Zelenským. Bylo to velmi dobré, řekl

USA zveřejnily dosud utajované dokumenty o atentátu na Johna F. Kennedyho
USA (Spojené státy americké) , Školství , Donald Trump
Aktuálně se děje
před 5 minutami

Trump si po Putinovi volal i se Zelenským. Bylo to velmi dobré, řekl
před 1 hodinou

Česko shání nové vojáky. Nabídne jim až milion korun, schválil Senát
před 1 hodinou

Přijměte Ukrajinu co nejrychleji, vyzvaly státy EU. Problémem je Maďarsko
před 2 hodinami

Jak Rusko vnímá telefonát Trumpa s Putinem? Média slaví diplomatické vítězství
před 2 hodinami

Trumpem zprostředkované příměří se zhroutilo po hodině. Sestřelili jsme vlastní drony, reaguje Rusko
před 3 hodinami

Pavel: Pokud dojde k nejhoršímu, buďme připraveni vzít zbraň do ruky a chránit zemi
před 4 hodinami

Zelenskyj bude po neúspěšných jednáních USA s Kremlem mluvit s Trumpem, poprvé od hádky v Bílém domě
před 5 hodinami

USA zveřejnily dosud utajované dokumenty o atentátu na Johna F. Kennedyho
před 6 hodinami

Sbalte se, máte 90 minut. Trump vyházel meteorology z NOAA
před 7 hodinami

Ustupování Rusku nikdy nefungovalo. A historie to dokazuje
před 7 hodinami

Na Putinově jídelním lístku nebudeme. Po telefonátu Putina s Trumpem se ozval Kyjev
před 8 hodinami

Evropě dochází čas. Frederiksenová prozradila, do kdy se musí umět sama ubránit Rusku
před 8 hodinami

Putin dal Trumpovi slib a drží ho. Místo energetické sítě zaútočil na nemocnici
před 9 hodinami

Politico: Trump s Putinem nevyřešili nic. Naplánovali hokej, Rusko získalo čas a Zelenského nikdo neinformoval
před 9 hodinami

Putin dal Trumpovi nezbytné minimum. Ale vůbec nic navíc
před 10 hodinami

Výhled počasí až do dubna. Meteorologové řekli, jak to bude s výkyvy
včera

Pátrání v Praze. Nebezpečný muž loupil se zbraní, policie ho dopadla
včera

Trumpova první slova o telefonátu s Putinem. Prozradil, na čem panuje shoda
včera

EU musí být autonomní. Na USA se spoléhat nemůžeme, prohlásila von der Leyenová
Aktualizováno včera
Trump a Putin dokončili telefonát. Rusko přestane útočit na energetickou infrastrukturu
Telefonický rozhovor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem skončil po zhruba 90 minutách, oznámili podle informací BBC představitelé Bílého domu. Bílý dům a Kreml následně zveřejnily podrobnosti telefonátu. Oba lídři diskutovali o současné situaci na Ukrajině a shodli se na potřebě dosažení trvalého míru.
Zdroj: Libor Novák