ROZHOVOR | Merz je radikálnější, tradiční strany musí reagovat na extremisty, říká politolog Nigrin

Nedávno se v Německu mluvilo o společném prohlášení vydaném vedením protestantské a katolické církve, které kritizovalo jazyk v Merzově kontroverzním legislativním plánu. Náboženští vůdci varovali, že tento návrh „pravděpodobně poškodí všechny migranty žijící v Německu, podnítí předsudky a podle našeho názoru nepřispěje k řešení skutečných problémů.“ Skutečně k tomu podle vás může dojít?

Friedrich Merz ve své rétorice výrazně přiostřil. Zahrál protiimigrační kartu, ale domnívám se, že z toho důvodu, že němečtí voliči chtějí už vidět nějaká konkrétní řešení a konkrétní kroky. To, co je problém, je v zásadě ta obecná debata, jak ve společnosti, tak v médiích v Německu, nebo i jak vidíme v médiích v České republice. Ty útoky, ke kterým dochází, bohužel často s tragickými oběťmi, jsou však nazývány terorismem. Ale terorismus je vlastně násilné prosazení nějaké politické nebo nábožensko-politické otázky, a realita těch útoků, nebo alespoň některých z nich, je taková, že útočníci jsou prokazatelně psychicky nemocní.

To církevní prohlášení v zásadě vyzývalo k racionalizaci té diskuse, aby nebyli házeni všichni migranti do jednoho pytle, a aby ten přístup byl racionální. Nemělo by dojít k tomu, že bude odepřena pomoc potřebným.

Jak moc myslíte, že Merze, který pochází z křesťanského prostředí, tato kritika zasáhla?

V médiích se objevily hlasy, že křesťané začínají mít problém s podporou CDU/CSU, což je strana založená na křesťanském konzervatismu. Sdružuje jak katolíky, tak protestanty, je jakoby nadkonfesní stranou, a právě tady zřejmě svým ostřejším přístupem vůči migrantům může narážet na, řekněme, tolerantnost nebo otevřenost těch křesťanských voličů.

Nicméně domnívám se, že právě ta náležitost k nějaké konfesi v Německu v současné době postupně ztrácí svůj význam. Těch lidí, kteří se hlásí k církvi a reálně platí takzvanou církevní daň, neustále ubývá. Takže si myslím, že právě skutečnost, že Merz zvolil přísnější vyjádření ve věci migrace, přinesla jeho straně víc hlasů, než ubrala.

Nedávno byla většina pozornosti v Německu soustředěna na velké protesty proti lídrovi CDU Friedrichu Merzovi kvůli jeho flirtování s extrémní pravicí. Co si pod tím máme představit? 

Krajní pravice v Německu představuje v současné době politický tábor Alternativy pro Německo (AfD), který se původně profiloval jako strana protestující proti evropské politice Angely Merkelové. Nyní se posunul v politickém spektru doprava a výrazně se profiluje jako protiimigrační.

A ty protesty (civilní protesty v německých městech, reakce na spolupráci s extremistickou AfD – pozn. red.) spočívaly v tom, že v průběhu hlasování ve spolkovém sněmu podpořily opatření proti migraci společně hlasy poslanců za CDU/CSU a AfD. Nicméně toto hlasování neprošlo, protože nemají většinu, ale nevyslalo to dobrý signál, který vyvolal protesty a demonstrace v mnoha německých městech.

CDU byla hluboce otřesena Merzovým rozhodnutím snažit se přesvědčit parlament, aby podpořil přísná opatření proti imigraci. Proč se jí podle vás Merzův návrh nezamlouval?

Tam šlo spíše o to, že v rámci té debaty a toho hlasování byla domluvena podpora návrhu ze strany poslanců extremistické AfD. A to dalo té předvolební debatě takový náboj, protože se vlastně ukázalo, že CDU/CSU spolu s Friedrichem Merzem bude prosazovat ostřejší kurz v této otázce. Friedrich Merz se snažil získat i hlasy některých voličů AfD.

Nicméně to, co se vlastně stalo je, že to byla první prokázaná spolupráce CDU/CSU s AfD. Což velmi znepokojilo všechny ostatní politické partnery CDU – SPD, Zelené, Liberály, ti všichni byli znepokojeni. Vyvolalo to konflikt o vzájemnou důvěru mezi těmito „demokratickými“ politickými stranami.

Některá média to označují za smrtelný úder pro tradiční křesťanskou demokracii. Je tomu dle vašeho názoru skutečně tak? Proč?

To je otázkou, jak v současné době vypadá tradiční křesťanská demokracie. Já se domnívám, že CDU jako taková v zásadě zastává konzervativní hodnoty. Máme tady sesterskou stranu v Bavorsku, CSU, která je silně křesťanskyzaložená, Bavorsko je silně katolické,, ale domnívám se, že ten program v současné době spíše odpovídá jiným konzervativním stranám, a že ty tradiční, dlouhodobé hodnoty se z dnešní politiky už postupně vytrácejí.

Je dle vás Německo součástí jakéhosi trendu, který ukazuje, jak se konzervativní strany zbavují svých tradičních identit?

Já se domnívám, že ty tradiční konzervativní strany jsou vlastně pod tlakem jednak těch dříve populistických či extremistických stran a musejí na to reagovat. Musí přejímat témata a reagovat na diskuzi a musí přicházet s nějakými řešeními, která budou pro voliče čitelná. Volič chce jednoduché a jasné řešení problémů, které má, a toto často stojí nad nějakými hodnotami, které ty politické strany zastávají.

Tím nemyslím, že by ty hodnoty jako takové nebyly důležité, to určitě vidíme na příkladu Zelených, tam prostě ty hodnoty jsou pevně dané, ať to stojí, co to stojí. Ale v zásadě ten trend, že politika musí být reálná, provázaná s konkrétními otázkami a problémy, bych řekl, že tu je neoddiskutovatelný.

Od okamžiku, kdy převzal vedení strany v roce 2022 — po desetiletém čekání — Merz slíbil být radikální. Můžeme ale o něm skutečně říci, že je radikální?

On je radikálnější než poslední kancléři nebo lídři jak CDU, tak SPD. Od počátku se profiluje jako politik, který jasně formuluje to, čeho chce dosáhnout, a jasně pojmenovává problémy. V podstatě Olaf Scholz s SPD i Angela Merkelová z CDU/CSU byli reaktivními lídry, reagovali na vývoj situace, vývoj problémů, a následně přišli s nějakým, většinou konsenzuálním,řešením.

Často byli kritizováni za to, že se jejich rozhodnutí vlekla, že nebyla dotažena. Domnívám se, že Friedrich Merz v tomto bude lepší a bude se snažit, aby byl jako kancléř rozhodnější, a to jednak v otázce vnitřní politiky, kde je hlavní téma migrace, velkých investic do infrastruktury a armády, a zároveň chce být mnohem rozhodnější například v otázkách podpory Ukrajiny při obraně před ruskou agresí.

Domníváte se, že by Merz ve světle těchto okolností mohl zvažovat v prosazování některých svých návrhů spolupráci s krajně pravicovou AfD?

V současné chvíli tomu nic nenasvědčuje, Merz vede velmi produktivní jednání o sestavení koalice se sociálními demokraty (SPD), a od hlasování spolkového sněmu v lednu, o kterém jsme mluvili na začátku, neproběhly žádné další pokusy. Domnívám se, že i po těch reakcích a protestech by to bylo v současné chvíli jak pro Merze, tak pro CDU/CSU mimořádně politicky kontraproduktivní.