Ekonom Pavel Kuchař z Katedry ekonomicko-manažerských studií olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz vysvětlil, jaké dopady může mít obchodní válka mezi USA a Čínou, Kanadou a Mexikem na Evropskou unii. Také promluvil o tom, co agresivní obchodní politika prezidenta Donalda Trumpa může udělat s americkou ekonomikou a snahami autoritářských mocností o posílení na globálním poli. „Přestože Čína nepochybně expanduje a modernizuje svou ekonomiku, dohnat USA by vyžadovalo zásadní a komplexní reformy, které by byly v rozporu s dosavadním autoritářským stylem vlády,“ říká.
Pokud se rozhoří plnohodnotná obchodní válka mezi Čínou a USA, lze počítat s tím, že se Peking obrátí na EU s úsilím o hlubší spolupráci? Myslíte, že by větší spolupráce s ČLR mohla Evropě pomoct?
Je pravděpodobné, že v případě eskalace obchodního konfliktu mezi Čínou a USA bude Peking hledat nové strategické partnery a rozšíření spolupráce s EU se jeví jako atraktivní alternativa. Nicméně, takový posun by byl podmíněn řadou faktorů – nejen ekonomických, ale i politických a institucionálních.
Evropské země by mohly z úzké spolupráce s Čínou těžit prostřednictvím přístupu na obrovský asijský trh a investičních příležitostí, ale rizika spojená s politickými rozdíly a hodnotovými nesoulady nelze opomenout. V konečném důsledku by prohloubení vztahů vyžadovalo hledání rovnováhy mezi ekonomickými přínosy a geopolitickými kompromisy.
Co míníte o tom, že Trump minimálně dočasně vycouval z cel proti Kanadě a Mexiku? Šlo spíše o tlak těchto dvou zemí, nebo amerických firem, které by na obchodní válce s Kanadou a Mexikem mohly hodně tratit?
Z politického hlediska mohlo jít o snahu zmírnit napětí s klíčovými sousedními obchodními partnery, ale zároveň se tu prolíná tlak domácích ekonomických hráčů, kteří se obávají negativních dopadů přímých celních sankcí. Opatření tak zřejmě představovalo kompromis mezi Trumpovou snahou ochránit národní průmysl a potřebou udržet stabilitu v obchodních vztazích se sousedními zeměmi, což je i v souladu s postupným vyvažováním protiteroristických a ekonomických zájmů v americké ekonomice.
Americká obchodní politika se často zaměřuje na „viditelné“ problémy, jako jsou obchodní deficity, ale ignoruje základní strukturální faktory. Cla jsou vnímána jako nástroj na ochranu pracovních míst, ale ve skutečnosti mohou poškodit podniky, které spoléhají na zahraniční vstupy, a nakonec tedy i americké spotřebitele.
Je nutno zdůraznit, že samotný obchodní deficit není ukazatelem ekonomické prosperity. USA mají obchodní deficit desítky let, ale stále vykazují vyšší ekonomický růst než země s přebytkem, jako je Německo nebo Japonsko. To znamená, že umělé vyrovnávání obchodní bilance nemusí nutně vést k lepším výsledkům.
Napříč médii se v poslední době začíná spekulovat (zejména formou názorových komentářů), že by Kanada měla vstoupit do EU. Když pominu, jak je to geograficky mimo – mohlo by takovéto politické rozhodnutí pomoci? Je vůbec proveditelné?
Spekulace o kanadském vstupu do EU jsou spíše intelektuálním cvičením než realistickým scénářem. Z ekonomického hlediska by úzká integrace s EU mohla nabídnout Kanadě dodatečné obchodní výhody a posílit její postavení na globální scéně. Nicméně geografická a institucionální realita představuje zásadní překážku – EU byla tradičně koncipována jako regionální společenství s kulturní a historickou sounáležitostí, což v případě Kanady postrádá přirozený základ. Proto i když by podobný krok mohl mít určité ekonomické výhody, jeho realizace je problematická a v současné době se jeví jako málo proveditelná.
Myslíte, že agresivní obchodní politika může uškodit americké ekonomice? Co podle vás hrozí, pokud Trump ze svého nátlaku na vlastní obchodní partnery neustoupí?
Agresivní obchodní politika nese riziko, že krátkodobé snahy o ochranu domácího trhu povedou k dlouhodobému poškození ekonomických vztahů a snížení efektivity alokace zdrojů. Pro americkou ekonomiku to může znamenat zvyšování cen, narušení dodavatelských řetězců a pokles konkurenceschopnosti. Pokud by tlak na obchodní partnery přetrvával, mohlo by dojít k rozsáhlým protiopatřením, která by mohla vyústit v zpomalení růstu a narušení stability finančních trhů. Takový scénář by nejen oslabil exportní sektor, ale měl by i negativní dopady na spotřebitele, což by mohlo vyústit v širší ekonomickou recesi.
Pokud jde o cla, tak ty samy o sobě neřeší základní ekonomické problémy, jako jsou nízké mzdy nebo nerovnost. Navíc mohou vést ke zpevnění dolaru, což oslabuje konkurenceschopnost amerického exportu. I kdyby cla krátkodobě ochránila některá pracovní místa, dlouhodobě americkou ekonomiku poškodí. Dlouhodobá prosperita závisí na investicích do lidského kapitálu a infrastruktury, nikoli na ochraně stávajících pracovních míst pomocí cel. Pokud USA budou pokračovat v agresivní obchodní politice, poškodí vlastní ekonomiku a oslabí své postavení na globálním trhu.
Hrozí dnes světová hospodářská krize obdobného formátu jako v roce 2008? Jak daleko se podle vás od takové krize nacházíme?
Problémem USA není obchodní deficit, ale nízká míra úspor a vysoký vládní dluh. To znamená, že pokud by došlo k recesi, příčinou by spíše byla fiskální nerovnováha než vnější obchodní šok. I když aktuální geopolitické a ekonomické napětí představují významná rizika, není zcela pravděpodobné, že by se situace vyvinula do krize stejné velikosti jako ta v roce 2008. Globální finanční systém prošel od té doby řadou reforem a posílení regulace, což poskytuje určitou míru ochrany před systémovými selháními. Nicméně, kombinace nesouladu v měnových politikách, geopolitické nejistoty a vnitrostátních politických tlaků může odhalit slabá místa.
Kde by podle vás měla EU hledat nové obchodní partnery/kde by měla prohlubovat partnerství, která už má? Stále v dnešním silně propojeném světě platí pravidlo, že čím blíž je obchodní partner, tím lépe? Nebo mohou pomoci i poměrně vzdálení partneři jako Japonsko, Korea nebo země MERCOSUR?
Největším rizikem pro EU není vzdálenost obchodních partnerů, ale makroekonomická stabilita a politická soudržnost. Dlouhodobá strategie by tak měla spočívat v podpoře produktivity a investic, nikoli jen v hledání nových trhů. Ano, EU by měla pokračovat ve své strategii diverzifikace obchodních vztahů, ale i když geografická blízkost tradičně usnadňuje obchod díky nižším dopravním nákladům a historické kulturní sounáležitosti, globalizovaný svět umožňuje efektivní spolupráci i na velké vzdálenosti.
Prohlubování partnerství s ekonomikami jako Japonsko, Korea či zeměmi MERCOSUR může přinést významné technologické a investiční synergie, které by mohly kompenzovat určité logistické nevýhody. Diverzifikace tak může sloužit jako pojistka proti regionálním šokům a zároveň posílit celosvětový vliv EU.
Myslíte, že autoritářské mocnosti jako Rusko nebo Čína chaosu způsobeného obchodními válkami dokážou účinně využít? Konkrétně u Číny by mě zajímalo, zda má potenciál ekonomicky předehnat USA.
Amerika má klíčovou výhodu – její otevřenost inovacím a flexibilní trh práce. I když se Čína stává ekonomickou supervelmocí, nemusí to nutně znamenat, že USA ztratí svůj globální vliv. Znovu je také třeba zdůraznit, že ekonomická síla se neodvíjí jen od obchodní bilance, ale především od inovací a investic. Čína může mít vysoký růst, ale její dlouhodobé ekonomické vyhlídky závisí na její schopnosti reformovat svůj politický a institucionální systém.
Autoritářské režimy mají potenciál využít nestability vyvolané obchodními spory k posílení své vnitřní kontroly a geopolitického vlivu. V případě Číny je třeba podotknout, že i když disponuje obrovským ekonomickým potenciálem, její model růstu nese inherentní rizika – jako je nedostatek transparentnosti, centralizované rozhodování a značné omezení institucí, které by podporovaly dlouhodobou inovaci a pružnost. Přestože Čína nepochybně expanduje a modernizuje svou ekonomiku, dohnat USA by vyžadovalo zásadní a komplexní reformy, které by byly v rozporu s dosavadním autoritářským stylem vlády.
Související
Blíží se globální finanční panika? USA ztrácejí důvěryhodnost, Čína ani EU je ale nenahradí
Ekonom o Babišově vládě: Má nerozumný program. Ekonomika teď funguje poměrně dobře
Ekonomika , USA (Spojené státy americké) , clo , Donald Trump , rozhovor , Pavel Kuchař
Aktuálně se děje
před 5 minutami
Plzeň prodloužila neporazitelnost. Sparta si zajistila pohár i na jaře, Olomouc vybouchla
Aktualizováno před 1 hodinou
Mnozí Ukrajinci jsou po dalším ruském útoku bez vody a elektřiny
před 1 hodinou
V neděli startuje nový jízdní řád. České dráhy nabídnou ještě více komfortních vlaků
před 2 hodinami
Kupka tepe Babiše, který nechce dát Ukrajincům už ani korunu
před 3 hodinami
Kmoníček má nahradit Pojara. Babiš oslovil i dalšího člověka
před 4 hodinami
Slavia hrála v Londýně sympaticky, kvalita soupeře ale byla jinde. Tottenham vyhrál 3:0
před 4 hodinami
Přes deset událostí. Na západě Čech se zase otřásá země
před 5 hodinami
Turek je stále kandidátem na ministra, tvrdí Motoristé
před 6 hodinami
Česko za Babiše nehodlá financovat Ukrajinu. Nebudeme tam dávat peníze, řekl
před 7 hodinami
Válku na Ukrajině lze vyřešit, ale ne rychle. Důkazem je příběh Německa po první světové válce
před 8 hodinami
Konečná přežila volební debakl. Komunisté nic měnit nebudou
před 9 hodinami
Trumpa znovu ukázali na fotkách s Epsteinem. Hoax, obořil se Bílý dům na Demokraty
před 10 hodinami
Další člen Babišovy vlády doplatil na zákon střetu zájmů
před 11 hodinami
Dlouhá historie vánočního koření. Sloužilo i jako lék
před 12 hodinami
Česko na prahu epidemie chřipky. Do vývoje se může promítnout nový subtyp infekce
před 12 hodinami
Tragédie v pražské ZOO. Populární orangutan Kawi nešťastně zahynul
před 13 hodinami
Policie hledá dvanáctiletého Marka. Už ve čtvrtek nedorazil do školy
před 15 hodinami
Počasí se příští týden výrazně ochladí. Během dne bude i mrznout
včera
Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?
včera
EU zmrazila ruská aktiva natrvalo, aby obešla veto Maďarska a Slovenska ohledně pomoci Ukrajině
Evropská unie se v pátek rozhodla trvale zmrazit ruská aktiva v Evropě, aby zajistila, že miliardy eur nebudou moci být zablokovány Moskvě vládami Maďarska a Slovenska. Aktiva budou zablokována, dokud Rusko neukončí svou válku na Ukrajině a neuhradí těžké škody, které za téměř čtyři roky způsobilo.
Zdroj: Libor Novák