Názory

Související články:

Události Petra Nutila: Českým internetem hýbou spacáky Schillerové i černošský d'Artagnan

Putin snahou o odstoupení od New START překonal nejhorší sovětské diktátory. Pro Kreml brzy může znamenat přítěž

Ruský prezident Vladimir Putin při svém úterním projevu hodnotil dosavadní průběh jeho války na Ukrajině. Oznámil při ní, že Rusko pozastavuje účast na Smlouvě mezi USA a Ruskem o snížení počtu jaderných zbraní (SORT). Ta platila mezi lety 2003 a 2011, kdy ji nahradil New START. Obě strany souhlasily se snížením jaderného arzenálu na maximálně 2200 operačně nasazených hlavic.  

Politolog Broul: Den Putinovy invaze si budeme pamatovat dlouho, já hlavně pocity. Byl jsem upřímně zděšen

Politolog David Broul z Katedry politologie a evropských studií Univerzity Palackého v Olomouci v rozhovoru pro EuroZprávy.cz připomněl, že Rusko všechny podobné jím rozpoutané války prohrálo. „Studenty na katedře jsem na brzkou možnost otevřeného konfliktu buď na Ukrajině, nebo na Tchaj-wanu upozornil na konci roku 2021. Přesto jsem si celoplošnou válku na Ukrajině nedokázal představit,“ popisuje Broul v rozhovoru. 

Rok války na Ukrajině. Můžeme být hrdí, žádné "o nás bez nás" se nekoná

Právě dnes je to rok, co začala válka na Ukrajině. Nejsem fanouškem historických paralel, ale jednou nám dobře známou událostí si teď pomohu. I Česko totiž dostalo příležitost obstát ve zkoušce, kterou představovalo uplynulých dvanáct měsíců. Jak se nám to podařilo? 

Rok ruské agrese proti Ukrajině, aneb dvě klíčové otázky, na které marně hledáme odpověď

Uplynul rok od chvíle, kdy ruská armáda spustila masivní útok na Ukrajinu. Konflikt zahájený 24. února, který se svým charakterem vymyká všemu, co Evropa zažila od konce druhé světové války, si za 12 měsíců vyžádal přinejmenším desetitisíce obětí. Jejich počet nelze z dostupných zdrojů přesně určit. Je však jisté, že v řádech tisíců se počítají i mrtví civilisté. Konec násilí není v dohledu. Válka, kterou agresor – bez veškerých pochybností ruský putinovský režim – plánoval jako rychlou a krátkou operaci, nabrala opotřebovávací charakter. Frontová linie se v posledních měsících posunuje jen málo a každý územní zisk je zjevně vykoupen obrovskými ztrátami. Palčivých otázek spojených s konfliktem přibývá. A dvě z nich vystupují do popředí. 

Rusko si připravuje problémy pro budoucí existenci, válka mu přináší kritiku, zhnusení a ztrátu kreditu, říká sociolog Sekot pro EZ

Ruská vojenská agrese na Ukrajinu byla dlouho připravovaná, mezinárodním společenstvím tušená a jasně monitorovaná. Jak přibližuje sociolog Aleš Sekot z Masarykovy univerzity v Brně během rozhovoru pro EuroZprávy.cz, zahájení invaze zřejmě nezapůsobilo ani šokově, jako spíše ohromením z brutality historicky známého imperiálního agresora. „Rok války, bez ohledu na její budoucí výsledky, tak přinesl i pro nás utěšující zjištění, že ruský imperiální apetit není rozhodně sycen odpovídající schopností ‚dobýt svět‘,“ hodnotí v rozhovoru profesor. 

Rok války na Ukrajině: Rusko dělá jednu chybu za druhou. Konflikt je skutečně globální, říká historik

Vojenský historik Tomáš Řepa z Masarykovy univerzity a Univerzity obrany v rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, jak vnímá uplynulý rok ruské agrese proti Ukrajině. První otevřená válka mezi dvěma evropskými zeměmi od roku 1945 podle něj pro mnoho lidí znamenala šok, včetně nekritických fanoušků Ruska. „Já sám si budu vždycky pamatovat, co jsem právě dělal 11. září 2001 a taky si budu celý život pamatovat 24. únor 2022 a myslím, že to tak bude mít mnoho lidí,“ říká. 

Chemické útoky, kobercové bombardování. Saddámův zásah proti kurdským separatistům byl aktem státního terorismu, konstatuje odborník Kraus

Před 35 lety zahájil irácký režim diktátora Saddáma Husajna operaci al-Anfal. Několik měsíců trvající vojenské tažení proti Kurdům a další etnickým a náboženským menšinám na severu země, nazvané podle jedné ze súr Koránu (v překladu kořist), si vyžádalo přinejmenším desítky tisíc obětí, z velké části z řad civilistů. Přesných čísel se ale nelze dopátrat, upozorňuje politolog Josef Kraus v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Odborník na Blízký východ, který působí jako zástupce vedoucího katedry politologie na Masarykově univerzitě v Brně dále vysvětlil, že operace měla nejen potlačit kurdské povstalce, ale v očích většinového obyvatelstva také potrestat celé etnikum za debakl, který Irák utrpěl v dlouhé a devastující válce se sousedním Íránem. Připouští, že cíl byl do značné míry splněn, použité prostředky ale měly genocidní ráz a naplňovaly definici státního terorismu. 

Pro mnohé slovenské oligarchy je současné dění odstrašující, říká 5 let po vraždě novináře Kuciaka politolog Baboš

Uplynulo 5 let od chvíle, kdy nájemný vrah Miroslav Marček zastřelil slovenského investigativního novináře Jána Kuciaka i jeho partnerku Martinu Kušnírovou. Dvojitá vražda ze dne 21. února 2018, za níž podle vyšetřování stály oligarchické, na vrcholnou politiku napojené struktury, vedla k rozsáhlým protestům u našich východních sousedů. Nejenže přivodily pád tehdejšího premiéra Roberta Fica, ale předně ukázaly obrovskou nespokojenost se stylem vládnutí na Slovensku, uvádí politolog Pavol Baboš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Odborník na polarizaci společnosti a participací lidí ve veřejném prostoru z Filozofické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě dále objasnil například to, proč s pětiletým odstupem mezi Slováky převládá spíše pocit zklamání a proč případ nakonec neukončil Ficovu politickou kariéru.  

Události Petra Nutila: Pokání Jiřího Ovčáčka a Babišovo peklo

„Stydím se za to, co jsem dělal. Nenávist je můj největší hřích,“ posypal si hlavu popelem v rozhovoru se Světlanou Witowskou končící hradní mluvčí Ovčáček. A v rozhovoru působil tenhle hradní komik, bývalý autor komunistických Haló novin, wannabe křesťan a věčná attention whore sociálních sítí Jiří Ovčáček slušně, smířlivě a skoro by se zdálo, že celé to svoje angažmá hodlá spláchnout jako roli, která mu byla přisouzena, vnucena a kterou musel hrát. Na což by mu, upřímně řečeno, mohl skočit jen člověk buď s poruchou paměti, nebo zcela dementní. 

Sociální sítě jako metla lidstva. Dětem umí ukázat tvrdou realitu, co jim ale dáváme za příklad?

Dnešní mladé generace mají k dispozici věci, o kterých se těm starším ani nesnilo. Nemusí to být ani tolik výhoda, jako spíš prokletí. V našich rukou držíme malá elektronická zařízení, z nichž čerpáme informace o světě, ale i o našich blízkých. Boj mezi fakty a dezinformacemi to neuzavírá – ve hře je duševní zdraví. 

Praha má Svobodu, píše se historie. A to je teprve začátek

Praha má od čtvrtka konečně nové vedení. Na místě je spíše konstatovat, že staronové. Jak si ale bude rozumět to "staré" a "nové", je otázkou. Ačkoliv je hlavní město teprve na začátku další éry svého fungování, už se mu daří psát historii. A politici na tom mají nemalé zásluhy.

Pokud Češi chtějí důchody, jsou změny nutné. Dokonce by mohly být rychlejší a jasnější

Většina z vás, laskavých čtenářů, mi dá jistě za pravdu, když řeknu, že opozice v parlamentu je tu hlavně od toho, aby kritizovala vládnoucí sestavu. Děj se, co děj. No, budiž. Když se ale člověk zamyslí nad tím, co ti lidé dneska většinou vládě vyčítají, rychle zjistí, že po ní chtějí perpetuum mobile. A to přece neexistuje. Opozice totiž kritizuje vládu za to, že nepřidává penzistům, jindy jí ale zase peskuje za to, že nedělá nic s dluhy (přitom chce přidávat ještě více na důchodech) a pak kritizuje za to, že se vláda prý jen asociálně snaží napravit víc než špatnou pověst země po desetiletém působení hradní partičky Miloše Zemana s osmiletým vystupováním populisty Babiše v politice, kteří se oba snažili, spíše než o spolupráci s demokratickými zeměmi Euroatlantického regionu, vlézt do náruče totalitářům a válečným zločincům a vrahům. 

Události Petra Nutila: Z Hradu vyplouvá další špína, živo je i u svědků Babišových

V minulém vydání Událostí jsem si povzdechl, co si my novináři najednou počneme, když jak ve vládě, tak na hradě budou sedět normální lidi? Dokonce jsem položil i kacířskou otázku, zda se bude se vůbec vůči čemu vymezovat, co kritizovat a za co demonstrovat?  

Spotřeba energií ukazuje, jak jsou Češi schopni odolávat dezinformacím

Už nějakou dobu může každý obyvatel České republiky na vlastní oči vidět, že cenové křivky klíčových energetických komodit míří setrvale níž a níž. Faktem také je, že tuzemské domácnosti nejen kvůli drahým energiím, ale i hrozbě, že by například zemního plynu nebyl dostatek (lidé tu na jakékoliv doporučení domácích úřadů, aby kvůli potenciálnímu riziku omezení nějakých dodávek, ať už plynu nebo třeba léků, nic doma „nesyslili“, dělají pravý opak), začali výrazně se spotřebou energií šetřit. 

Litevský ministr Anušauskas exkluzivně pro EZ: Na hranici s Ruskem je situace napjatá, do Kaliningradu přes nás nic nesmí. Česko je partner a spojenec

EXKLUZIVNĚ - Litevský ministr obrany Arvydas Anušauskas v rozhovoru pro EuroZprávy.cz ocenil kooperaci české armády v prostoru pobaltských států. Popsal také bezpečnostní situaci na hranicích a kontrolu logistiky mezi hlavní části Ruska a Kaliningradskou oblastí, které dělí litevské území. „Nemám pochyb o tom, že Česká republika dostojí svých závazků stejným způsobem, jakým by to udělala Litva v případě ohrožení České republiky,“ ubezpečuje litevský ministr v rozhovoru.

Události Petra Nutila: Týden, který převrátil Česko naruby

Moji milí, máme za sebou týden, který nebyl jen tak obyčejný. Dokonce by se dalo říct, že jde o jeden z těch týdnů, ke kterým se budou budoucí historikové a politologové rádi vracet. Proč?

Prezident Zeman podnikal setkání s autoritáři a vrahy. Reputaci už nezachránil a společnost dělil dál

Zahraniční diplomacie České republiky zažívala v posledních letech horší období. Stávající prezident Miloš Zeman obracel svůj zrak hlavně k Čínské lidové republice a Rusku. Naši reputaci v mezinárodních vztazích to poškodilo. Zemanova diplomacie zasáhla také české národní zájmy. 

Banderu nemá na nočním stolku každý Ukrajinec. Historik pro EZ popisuje historii banderovců i vztahy Ukrajiny s Polskem

Vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně pro EuroZprávy.cz popsal kontroverzní postavu Stepana Bandery v souvislostech s dnešní ukrajinskou společností. Podle něj je tamní společnost sice rozdělená, ale rozhodně banderovce neadoruje. „Někteří si jej idealizují a vnímají ho jako symbol odporu proti všem, naopak jiní jej podobným způsobem démonizují jako se to děje i jinde. Tato postava polarizuje i ukrajinskou společnost,“ popisuje historik v rozhovoru.

Necháváme na sobě štípat dříví, stav zubů naši společnosti je ale tristní. Stomatolog Mounajjed pro EZ popisuje cestu ke zlepšení péče

Uznávaný stomatolog Radek Mounajjed v rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal stav zubařské péče v České republice. Apeluje na lidi, aby si dobře čistili zuby. Na čistém zubu totiž kaz nikdy nevznikne. „Měli bychom se hlavně starat o zranitelnou část společnosti, jako jsou tělesně a mentálně postižení, senioři a děti. Normálnímu, ekonomicky výdělečnému člověku, se nemá kdo skládat na jeho zubní péči,“ komentuje.