Názory

Související články:

Fialu a Babiše je třeba nahradit. Česku už nemají co nabídnout

Jsou přibývající excesy hokejových fanoušků projevem úpadku české společnosti?

Možná bude tento článek vyznívat, že už stárnu (což je samozřejmě pravda) a čím dál víc tak vzpomínám na dřívější (dle mého soudu v mnohém normálnější) svět, ale to, co se poslední dobou děje na extraligových stadionech, mně radost nedělá a pokud proti tomu něco jako společnost neuděláme, bojím se, kam se naše společnost bude řítit. Řeč je o několika nevídaných excesech ze strany hokejových fanoušků. Tedy pardon, „fanoušků“.

Petr Fiala hraje o svou politickou kariéru. Dá se očekávat drsná kampaň, říká Brunclík

Politolog Miloš Brunclík z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz hodnotí rozjezd volební kampaně koalice Spolu, její střety s hnutím ANO, roli krajně pravicových stran na české politické scéně a možnou budoucí roztříštěnost Sněmovny.

Ubohost politických stran dosahuje nové úrovně. Už se ani nedozvíme, kdo je nejhorší premiér

​Nedávné kampaně hnutí ANO a koalice SPOLU odhalují znepokojivý trend v české politické kultuře, kde se místo věcné debaty uchylují hlavní politické síly k osobním útokům a zjednodušeným sdělením.​ V době, kdy by politické strany měly občanům přinášet vize, naději a konkrétní řešení pro budoucnost, se v české politice stále více setkáváme s ubohým titulováním a levnými útoky. Kampaňové strategie, které jsme viděli v poslední době, nejsou nic jiného než pokusem odvést pozornost od skutečných problémů – místo aby se politiky snažily navrhnout konkrétní reformy a předložit konstruktivní alternativy, upřednostňují osobní osočování a provokativní slogany.

Fialova vláda selhává. Její neschopnost a neefektivita způsobí víc, než jen prohru ve volbách

Neschopnost vlády svolat mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny, k níž v úterý navzdory opakovaným hlasováním nedošlo, je jen špičkou ledovce. Vláda Petra Fialy se sice snaží působit moderně a reformně, v mnoha ohledech ale selhává, a to jak v základní správě státu, tak i v přizpůsobení se aktuálním výzvám.

Trump přeceňuje sám sebe. Rusko s každým dnem války ztrácí budoucnost, říká Řepa

Bezpečnostní expert Tomáš Řepa z brněnské Univerzity obrany v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil, jak vnímá aktuální situaci ve válce na Ukrajině – a to nejen na bojišti, ale také u vyjednávacích stolů. „Ukrajina si rozhodně může dovolit něco požadovat – třeba už jen to, že bude nadále existovat na území, které silou svých zbraní a za cenu životů svých vojáků ubránila,“ říká.

Některé problémy už takzvaná modernizace nedokáže zakrýt. Ruská ekonomika čelí těžké budoucnosti

Ruská ekonomika čelí vážné nerovnováze. Podle ekonoma Libora Žídka ji oslabují sankce, inflaci živí nedostatek pracovní síly a demografický úpadek. Kreml dál spoléhá na ropu, plyn a zbraně – ale pod povrchem se hromadí problémy, které „modernizace“ nedokáže zakrýt.

Dánský expert pro EZ odhalil, proč chce Trump obsadit Grónsko

Nedávný výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa o možné anexi Grónska vyvolal bouřlivé reakce na mezinárodní scéně. O strategickém významu dánského autonomního území, jeho budoucím politickém směřování a možných ambicích prezidenta Trumpa pro EuroZprávy.cz exkluzivně promluvil Ulrik Pram Gad, expert z Dánského institutu pro mezinárodní studie.

Kdo se postaví Izraeli? Odpověď je smutná a jednoduchá

Izraelská armáda po dvouměsíčním příměří znovu operuje v Pásmu Gazy. Ostré reakce arabských států na sebe nenechaly dlouho čekat, zatímco Spojené státy izraelskou akci podpořily jako krok k zajištění bezpečnosti. Rusko mezitím zůstává zdrženlivé. Saúdská Arábie a Katar tvrdě odsoudily útoky, zatímco Liga arabských států volá po sankcích.

Ukrajinci u Kursku ustupují pod ruským tlakem. Ztráta strategické výhody může mít fatální dopad na diplomatická jednání

Ukrajinské síly v Kurské oblasti na území Ruské federace postupně ustupují a ztrácejí strategické pozice. Rusové znovu ovládli město Sudža a podle dostupných informací vytlačují Ukrajince zpět až do Sumské oblasti. Tím Kyjev přichází o klíčovou vyjednávací výhodu, která se pod rostoucím tlakem současné administrativy Bílého domu může zcela rozplynout. Pokud by se situace vyvíjela v neprospěch Ukrajiny i na diplomatické frontě, hrozí dokonce extrémní scénář, v němž by mohla proběhnout i kremelská „denacifikace“ – se všemi důsledky, které by to znamenalo pro ukrajinskou suverenitu.

Fiala a Babiš zavedli nový způsob komunikace. Chtějí vyhrát prostřednictvím dopisů, které nikdo nečte

Premiér Petr Fiala (ODS) a jeho předchůdce Andrej Babiš (ANO) zavedli nový způsob politické komunikace – vzájemné vzkazy prostřednictvím otevřených dopisů na sociálních sítích. Ať už jsou tato gesta myšlena jakkoli upřímně, nelze se ubránit dojmu, že ve své podstatě zůstávají zbytečná.

Putin dal Trumpovi slib a drží ho. Místo energetické sítě zaútočil na nemocnici

Ruský prezident Vladimir Putin dal svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi slib, že nařídí armádě přestat útočit na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Jenže, jak ukázala středeční noc, o osudu civilistů a veřejných budov během telefonátu nepadlo ani slovo.

Izrael znovu drtí Gazu, příměří je pryč. Svět je rozpolcen mezi lhostejnost a bezmocný hněv

V Pásmu Gazy znovu zuří válka. Izrael podnikl útok na zdevastované území, kde za poslední dva roky zemřely desítky tisíc lidí. Mírové řešení je v nedohlednu, světová veřejnost je rozdělená a odpor vůči izraelské agresi minimální. Zatímco protesty proti izraelským akcím sílí, mezinárodní scéna zůstává paralyzovaná a konflikt pokračuje.

Číňanům může pomoct, Kanaďané prokázali hrdost. Ekonomové Navrátil a Dedek o Trumpově agresivní politice

Ekonomové Boris Navrátil a Jakub Dedek, kteří spolupracují v rámci Evropské výzkumné univerzity v Ostravě, poskytli exkluzivní rozhovor pro EuroZprávy.cz. Věnovali se v něm agresivní obchodní politice nové administrativy Bílého domu pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.

Další Trumpova křížová výprava. Demontáž ministerstva školství bude mít dopady na miliony zadlužených studentů

Zatímco miliony amerických studentů a absolventů čelí tíživému břemenu studentských dluhů, nový prezident Donald Trump mezitím podniká kroky k postupnému rozložení ministerstva školství. Podle jeho slov představuje tento federální úřad zbytečně vysoké náklady a jeho zrušení by mělo přispět k úsporám ve státním rozpočtu. V rámci údajné snahy o efektivnější hospodaření již došlo k rozsáhlému propouštění – více než polovina zaměstnanců ministerstva byla zbavena svých funkcí.

Česko je v NATO už 26 let. Spojenec, na kterého se i Amerika mohla vždy spolehnout

Česká republika dnes slaví 26. výročí vstupu do Severoatlantické aliance, zatímco bezpečnostní situace v Evropě je nejistější než kdy dřív. Ruská agrese proti Ukrajině pokračuje, napětí mezi Západem a Moskvou narůstá a v mnoha místech jindy pevného transatlantického partnerství se objevují trhliny.

Pokud USA budou pokračovat v agresivní obchodní politice, poškodí vlastní ekonomiku a oslabí své postavení na globálním trhu, říká ekonom

Ekonom Pavel Kuchař z Katedry ekonomicko-manažerských studií olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz vysvětlil, jaké dopady může mít obchodní válka mezi USA a Čínou, Kanadou a Mexikem na Evropskou unii. Také promluvil o tom, co agresivní obchodní politika prezidenta Donalda Trumpa může udělat s americkou ekonomikou a snahami autoritářských mocností o posílení na globálním poli. „Přestože Čína nepochybně expanduje a modernizuje svou ekonomiku, dohnat USA by vyžadovalo zásadní a komplexní reformy, které by byly v rozporu s dosavadním autoritářským stylem vlády,“ říká.

Evropští zemědělci čelí vážným problémům. Kudy vede cesta z krize?

Evropští zemědělci protestují – a v posledních letech to vypadá, že se z toho stal téměř jejich pravidelný rituál. Na první pohled by se mohlo zdát, že se v EU „mají dobře“. Ačkoli zemědělství tvoří pouhých 1,4 % unijního HDP, směřuje do něj téměř třetina všech dotací. Přísnější regulace, ekologické požadavky a tlak na udržitelnost farmáře svazují, zatímco rostoucí náklady na energie, hnojiva a paliva jim ztenčují marže. To vše vede k jejich nespokojenosti – a k traktorům blokujícím ulice evropských metropolí.

Gorbačov nastoupil před 40 lety. Názory Rusů a světa se snad nemohou více lišit

Datum 11. března 1985 není ve veřejném prostoru příliš připomínáno. Přesto jej můžeme považovat za jeden z klíčových momentů poválečných světových dějin. Ten den do čela Sovětského svazu nastoupil Michail Gorbačov, jehož politika vyústila v kolaps komunistické moci ve střední a východní Evropě i konec více než čtyři desetiletí trvající studené války. Důvody, proč je tento nositel Nobelovy ceny za mír ve světě oslovován, zatímco v rodném Rusku mnohými zatracován, mohou srozumitelně vysvětlit podporu, které u nezanedbatelné části Rusů těší současný kremelský autoritář Vladimir Putin.

Merz je radikálnější, tradiční strany musí reagovat na extremisty, říká politolog Nigrin

Po nedávných německých volbách se vítěznou stranou stala Křesťanskodemokratická unie (CDU) Friedricha Merze. Na to, jak Merz tuto stranu proměnil, i jak a s kým bude vládnout, se EuroZprávy.cz ptaly docenta Tomáše Nigrina z Institutu mezinárodních studií FSV UK.