ROZHOVOR | Pro mnohé slovenské oligarchy je současné dění odstrašující, říká 5 let po vraždě novináře Kuciaka politolog Baboš

Kuciakova vražda mimořádně mobilizovala slovenskou společnost. Do ulic dostala desítky tisíc nespokojených lidí, šlo o největší demonstrace na Slovensku od roku 1989. Jak hodnotíte výsledky těchto protestů s pětiletým odstupem? Nejsou – s ohledem na jejich početnost – spíše skromné?  

Protesty do velké míry dosáhly toho, co je z hlediska vývoje ve společnosti možné – poukázaly na obrovskou nespokojenost se stylem vládnutí a zejména ovládání justice a policie některými politiky a oligarchy. Díky protestům se zmobilizovala značná část společnosti, která nejdříve přinutila odstoupit Roberta Fica z pozice premiéra a v následných volbách Dala nové vládě ústavní většinu. To, že politici pod vedením Igora Matoviče nedokázali tuto sílu a legitimitu, kterou jim lidé dali, přetavit v lepší výsledky či reformy po třech letech vládnutí, už není problém protestů.   

Jaké nálady převládají ve slovenské společnosti nálady v souvislosti s Kuciakovým případem pět let poté? 

Celkově převládá zklamání z toho, co všechno mohla tato vládní koalice v justici a celkově oblasti spravedlnosti dosáhnout, avšak nedosáhla. Policie má rozvázané ruce, avšak často ji brzdí nově zvolený generální prokurátor, přičemž ve společnosti existují pochybnosti, proč jedná tak, jak jedná. A podle průzkumů si ho – generálního prokurátora (Maroše) Žilinku – lidé spojují spíš s opozičními stranami a Robertem Ficem než s prodemokratickými politiky.  

Ve své době byla vražda Kuciaka a Kušnírové často označována za zlomový moment pro slovenskou politiku. Nezdá se tedy, s pětiletým odstupem, že tyto odhady byly přehnané? 

Ano i ne. Ne jedné straně bych považoval za zlomové vyšetřování lidí na nejvyšších společensko-politických místech. Někteří jsou zatím jen obvinění, jako například guvernér národní banky (Peter) Kažimír nebo bývalý ministr vnitra (Robert) Kaliňák, ale mnozí uzavřeli dohody, přiznali se. A další byli odsouzení, jako například bývalý zvláštní prokurátor (Dušan) Kováčik. A z hlediska proměny politické scény nemůžeme vidět až takové zlomy či zásadní transformaci, jak by se možná očekávalo v zemi s vyšší politickou kulturou.   

Mnozí v roce 2018 očekávali, že případ definitivně ukončí politickou kariéru Roberta Fica. Dnes víme, že se tak nestalo. V čem spatřujete hlavní důvody?  

Ano, na to jsem narážel v předchozí odpovědi. Nestalo se tak zejména proto, že pro část společnosti a voličů nikdo nenabízí adekvátní náhradu. Velké části voličů vadí více než korupce hádky, které vyvolávají zdání nekompetentnosti, a ten současná vláda vyvolává. Navíc se Robert Fico rétoricky posunul víc k proruské a protizápadní geopolitice a ve společnosti je zkrátka po této politice jistá poptávka. 

Změnily se podle Vás na Slovensku obecná situace ohledně provázanosti politiky a organizovaného zločiny, která před pěti lety podle mnohých hlasů vytvořila podmínky pro likvidaci nepohodlného novináře?  

Do určité míry ano. Myslím si, že pro mnohé vlivné lidi z řad oligarchů, ale i těch na straně státu, například v oblasti justice, kteří by se rádi ovlivnit nechali, je současné dění dostatečně odstrašující. Samozřejmě to neznamená, že nebudou existovat pokusy ovlivňovat veřejné dění nebo míchat politiku s byznysem, to se nakonec v nějaké míře děje všude. A domnívám se – a snad ne naivně -, že ta míra bude i na Slovensku výrazně nižší, než byla na vrcholu vlivu lidí jako (Norbert) Bodor, (Jozef) Brhel, (Juraj) Široký, (Miroslav) Výboh a spol. (Všichni jsou označováni jako oligarchové, pozn. redaktora.)   

Vyšetřování vraždy provázela veřejná vystoupení zpochybňující jeho nezávislost. Měly podle vás výraznější praktické dopady? 

Nemyslím si, navíc rozhodnutí Nejvyššího soudu v odvolacím řízení značně podpořilo sílu důkazů, které prokurátoři a vyšetřovatelé shromáždili. 

Závěrem, myslíte si, že případ Kuciak může být po pěti letech stále tématem, který promluví do nadcházejících parlamentních voleb na Slovensku? 

Nemyslím si to, protože jednak samotný případ je třeba chápat spíše v celkovém kontextu korupčního a mafiánského řízení státu bývalou garniturou, ne jako samostatně stojící soudní proces,  ačkoliv je to přirozeně jeho nejsilnější symbol. A druhý, důležitější důvod je to, že mezitím se do popředí dostaly mnohé jiné problémy ve společnosti, například pandemie a její nezvládnutí, válka na Ukrajině, energetická krize a inflace, vysoké ceny potravin, a to vše potlačuje téma korupce do pozadí. Neříkám, že téma korupce či spravedlnosti všeobecně nebude pro některé lidi důležité, ale z celkového pohledu bude méně důležité než kdykoliv dříve.