ROZHOVOR | Litevský ministr Anušauskas exkluzivně pro EZ: Na hranici s Ruskem je situace napjatá, do Kaliningradu přes nás nic nesmí. Česko je partner a spojenec

Jaká je bezpečnostní situace na hranicích baltských zemí s Ruskem?

Obecně situace na hranicích baltských zemí zůstává stabilní, ale napjatá. Očekáváme, že budování armády bude pokračovat. Zejména poté, co Rusové oficiálně oznámili zřízení dvou nových vojenských újezdů na hranicích západního vojenského okruhu a přání přeměnit řadu brigád na divize.

Alespoň několik z nich se bude nacházet v našem sousedství. Rusko také pokračuje v integraci běloruských sil do společného regionálního seskupení a buduje další vojenskou infrastrukturu. 

Jaká opatření přijímá Litva v záležitostech ruské logistiky mezi hlavní částí Ruska a Kaliningradskou oblastí? Mám na mysli zejména ruské zásobování této exklávy. Jak ho Litva kontroluje? 

Litva nepovoluje jakoukoliv ruskou vojenskou logistiku prováděnou po zemi, ať už jde o železnice nebo silnice. Nevydává ani povolení k přeletu vojenského nákladu nad svým národním vzdušným prostorem. Položky, které podléhají sankcím Evropské unie, také nesmí být převáženy přes litevské teritorium pozemní cestou. 

Jde to bez problémů?

Litva plně kontroluje situaci a zatím jde všechno z obou stran bez problémů. Rusko většinu logistiky pro Kaliningradskou oblast vede po moři. 

Jak byste zhodnotil společnou litevsko-českou spolupráci v záležitostech obrany a bezpečnosti? Mám také informace o dobré kooperaci s 25. protiletadlovým raketovým plukem Armády České republiky během výcviku se systémy RBS-70, nebo také o české asistenci prostřednictvím švédských stíhaček JAS-39 Gripen.

Řekl bych, že kooperace mezi našimi národy je naprosto pozitivní. Přítomnost českých ozbrojených sil v Litvě a iniciativy společného výcviku to dokazují. 

V prvé řadě, české pozemní jednotky se trvale podílejí na přítomnosti předsunuté posílené bojové skupiny NATO od roku 2018. Navíc společně s pozemními jednotkami české ozbrojené síly přispívají k regionální bezpečnosti prostřednictvím jednotek protivzdušné obrany a elektronického boje. Velmi známý a cenný je podíl českého letectva v Baltské letecké policii. 

Trénink s RBS-70 mezi 25. protiletadlovým plukem a litevskou baterií protivzdušné obrany letectva funguje už od roku 2015. Probíhá také více společných cvičení v litevském vzdušném prostoru za účasti stíhaček JAS-39 českého letectva.

Oceňujeme přispění českých ozbrojených sil do předsunuté bojové skupiny a mise Baltské letecké policie. Proto se těšíme, až vaše jednotky v blízké budoucnosti na cvičení pozveme znovu. 

Jaké jsou vaše budoucí plány v pomoci Ukrajině? 

Nový litevský balík podpory se skládá z desítek protileteckých zbraní L-70 s desítkami tisíc kusů nábojů. Jeho součástí jsou i helikoptéry Mi-8. Tento rok také přispějeme 40 miliony eur do zadávání zakázek na podporu ukrajinské armády. Jejich součástí jsou protidronové zbraně, optika, termovizní zařízení a drony. Také jsme přispěli 2 miliony eur do Mezinárodního fondu Spojeného království za účelem financování projektů akvizice těžkých zbraní, jako jsou dělostřelecké systémy s municí, zařízení pro přímou palbu nebo obrněná bojová vozidla. 

Celková hodnota nadcházejícího balíku podpory je 126,2 milionů eur. Součástí balíku je také plán letos vycvičit 1500 ukrajinských vojáků. Trénink se bude konat v čtyřech různých formátech: národně, pod záštitou EUMAM a INTERFLEX, a nakonec společně se severskými státy. Pro tuto snahu jsme alokovali 4 miliony eur.

Doufám, že náš balík podpory pomůže Ukrajincům dosáhnout strategické výhody na bojišti.

Souhlasíte s tím, že západní země poskytnou Ukrajině německé Leopardy a americké M1 Abrams?

Čas je podstatný, pokud jde o zajišťování plné podpory ozbrojeným silám Ukrajiny. Gratuluji polskému, britskému a americkému velení k transferu těchto tanků. Jsem potěšen, že se Německo a ostatní země vybavené tanky, zejména Leopardy, rozhodly předat je Ukrajině. Západní podpora je jedním z kritických faktorů pro ukrajinské vítězství. 

Kterého spojence z NATO byste popsal jako nejbližšího a proč?

Těší mě velmi blízké partnerství s Českou republikou. Zvlášť díky vaší aktivní účasti v předsunutých jednotkách a v Baltské letecké policii. Na všech spojencích záleží stejně, základem naší aliance je jednota a odhodlání ke společné kolektivní obraně. NATO je skupinou 30, brzy doufám 32, států, které sdílejí společné hodnoty a usilují o zajištění bezpečnosti jako celku. V tomto smyslu nedělám rozdíly v tom, jak je jeden spojenec bližší než druhý. Pracujeme se všemi našimi spojenci na dosažení společné pozice. 

Český politik, toho času prezidentský kandidát, Andrej Babiš, v televizní debatě řekl, že kdyby pobaltské státy nebo Polsko byly napadeny, neposlal by české jednotky na pomoc. Jak jste osobně reagoval a jaká je vaše pozice k tomuto tématu nyní? Technicky by to totiž znamenalo selhání České republiky v plnění jejích povinností o vzájemné pomoci podle Článku 5 Smlouvy o NATO.

Základním princip společné obrany NATO tkví v představě, že útok proti jednomu je útokem proti všem, což vyžaduje odpovědi všech spojenců. Pevný závazek k tomuto principu je tím, co z NATO udělalo nejmocnější bezpečnostní alianci v historii.

Pevně věřím, že Česká republika je zodpovědný partner a spojenec, který už nyní přispívá ke společné bezpečnosti baltských zemí. Tudíž nemám pochyb o tom, že Česká republika dostojí svých závazků stejným způsobem, jakým by to udělala Litva v případě ohrožení České republiky.