Názory

Související články:

Trump nemůže vyjednat s Ruskem mír na Ukrajině, dokud nepochopí jednu věc

Střední Evropa jako příklad postkomunistické naděje může skončit. Hrozí tři zásadní problémy

Budapešť chce podle vyjádření poradce Viktora Orbána vytvořit novou alianci států EU skeptických k podpoře Ukrajiny, do níž by se mohly zapojit i Slovensko a Česká republika. Pokud by tento plán ožil, znamenal by zásadní zlom v evropské politice. Vznikne blok, který bude podkopávat jednotu Unie, brzdit vojenskou a finanční pomoc Kyjevu a fakticky posilovat vliv Moskvy. Rozpad středoevropské soudržnosti se zbytkem západních spojenců otřese samotnými základy evropské bezpečnosti.

Příměří v Gaze jako nadlidský úkol. Pomoct mohou mezinárodní síly, shodu se ale najít nedaří

Příměří mezi Izraelem a Hamásem, uzavřené v říjnu pod patronátem amerického prezidenta Donalda Trumpa, mělo být zlomem po dvou letech války. Zatím však zůstává jen křehkým příměřím – formálně platným, ale fakticky porušovaným. Trumpův dvacetibodový plán pro Gazu slibuje obnovu a vznik poloautonomního území pod mezinárodním dohledem, včetně rozmístění mnohonárodních stabilizačních sil. Ty by měly zajistit hranice, odzbrojit Hamás a chránit humanitární pomoc. V praxi však plán naráží na nedůvěru, spory o mandát a politickou neochotu klíčových států.

Svět už nebude stejný jako dřív. Čína dožene USA a Rusko v oblasti, která vždy budí obavy

Čína se stává nejrychleji rostoucí jadernou mocností světa. Pentagon odhaduje, že už v polovině loňského roku překročila hranici šesti set hlavic, a do roku 2035 by mohla dosáhnout parity se Spojenými státy a Ruskem. Peking svou modernizaci označuje za čistě obrannou, nicméně její tempo zásadně mění globální strategickou rovnováhu. Do napjaté situace nyní zasáhl i Donald Trump, když vyzval k obnovení amerických jaderných testů, což je krok, který může zcela přepsat pravidla jaderné éry.

Maďarské povstání 1956. Diktatura nebyla vůlí lidu, importovali ji Sověti, říká Bílý

Matěj Bílý z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, proč maďarské povstání roku 1956 nebylo jen spontánním výbuchem odporu, ale důsledkem hlubokého historického traumatu a sovětské okupace, která v Maďarsku nikdy nezískala legitimitu. Vysvětluje, jak iluze západní pomoci odhalila limity studenoválečné solidarity, proč z maďarské zkušenosti nevzešlo další pražské jaro a jak současný kurz Viktora Orbána paradoxně popírá i využívá odkaz roku 1956.

Kde je "zničená ekonomika"? Před nástupem rozhazovačů roste, dokonce i „sekera“ v rozpočtu má logiku

Česká ekonomika zřetelně ožívá. Podle předběžného odhadu ČSÚ vzrostl HDP ve třetím čtvrtletí meziročně o 2,7 %, což je po letech stagnace nejvýraznější růstový signál. Daří se zejména stavebnictví, obchodu a službám, roste spotřeba i investice. Přestože jde zatím o předběžná data, zpochybňují opoziční tvrzení o „zničené ekonomice“. Zatímco vláda Petra Fialy investovala do rozvoje, hnutí ANO sází na populistické sliby bez finančního krytí a riskuje návrat k politice krátkozrakého rozdávání.

Pokuta hrozí komukoliv. Ficova vláda se snaží o kontrolu každého aspektu života, včetně chůze

Slovenský parlament schválil zákon, který zakazuje pohyb po chodníku rychlejší než šest kilometrů za hodinu. Opatření, jež má údajně zvýšit bezpečnost chodců, se však vztahuje i na samotné chodce, a tím posouvá hranici legislativní absurdity o kus dál. Novela, která je prakticky nevymahatelná, se tak stává symbolem vlády, jež místo skutečných problémů reguluje rychlost lidského kroku.

Otázkou není, zda Rusko udeří, ale kdy a kde. Moskva má kapacity a není radno ji podceňovat

Navzdory diplomatickým gestům mezi Moskvou a Washingtonem se Rusko zjevně připravuje na dlouhodobou konfrontaci se Západem. Od testů mezikontinentálních raket přes militarizaci Arktidy až po provokace v Severním a Baltském moři Moskva systematicky rozšiřuje prostor nestability. Zatímco Západ hlídá moře na severu Evropy, Kreml posiluje logistiku, testuje obranné linie NATO a přesouvá konflikt z Ukrajiny do širší geopolitické roviny.

Trump může na cestě po Asii změnit svět. Tváří se jako revolucionář, navazuje na předchůdce

Šéf Bílého domu Donald Trump vyrazil do Asie s misí, která může rozhodnout o budoucnosti globální rovnováhy. Jeho cesta ukazuje, že Washington už nevnímá region prizmatem demokracie, ale jako prostor mocenských dohod a ekonomických směn. Trump se profiluje jako transakční vyjednavač, který sází na osobní vztahy a tlak místo ideálů. Pokud se mu podaří znovu navázat pragmatické partnerství se Si Ťin-pchingem, může Spojeným státům vrátit ztracený vliv – nebo spustit novou éru globální konfrontace.

Kam se poděla národní hrdost? Ceremoniál na Hradě ukázal, jak se politici vzdálili od občanů – a užívají si to

Státní vyznamenání prezidenta Petra Pavla opět ukázala nejen sílu tradice, ale i slabost politické reprezentace. Zatímco občané vnímají ceremoniál na Pražském hradě jako symbol úcty a sounáležitosti, pro část politiků se stal jen nepovinnou společenskou formalitou. Jejich neúčast není problémem sama o sobě, ale odrazem dlouhodobého trendu, kterým je ztráta respektu k institucím, které mají zosobňovat republiku. Politici se uzavírají do vlastního světa, vzdálení od lidí i symbolů státu, který by měli s hrdostí reprezentovat.

Okamura v čele Sněmovny otestuje zralost české demokracie. Extremismus se dostane do centra politického dění

Tomio Okamura míří do čela Poslanecké sněmovny, a tedy do pozice, která mu přinese nejen moc, ale i politickou legitimitu. Jeho nástup přitom není pouhou personální změnou, ale projevem hlubšího posunu. Extremistická rétorika se z okraje veřejného prostoru přesouvá do samotného centra české politiky. Demokracie tak stojí před zkouškou své odolnosti vůči těm, kdo využívají její pravidla k jejímu postupnému oslabování.

EU dělá důležité věci. Když ale nezajistí bezpečnost, budou k ničemu

Evropská unie se ráda chlubí svými úspěchy, od jednotného nabíjecího standardu USB-C přes zrušení roamingu až po ochranu osobních údajů. To všechno jsou regulace, které mají skutečný dopad a zjednodušují každodenní život valné většiny Evropanů. Jenže s rostoucí byrokracií se Unie čím dál častěji zabývá maličkostmi, zatímco ve skutečně důležitých otázkách, konkrétně energetice, obraně či bezpečnosti, selhává. A právě tam, kde by měla být rozhodná, působí bezmocně.

Čína buduje novou „velkou zeď“. Blíží se okamžik rozhodnutí mezi Washingtonem a Pekingem

Napětí v západním Pacifiku znovu narůstá, tentokrát nejen na diplomatické frontě, ale i v hlubinách oceánu. Čína zrychluje modernizaci své ponorkové flotily, zatímco Spojené státy, zmítané společensko-politickými turbulencemi a novým izolacionistickým impulsem v Bílém domě, hledají způsob, jak udržet vojenskou i politickou převahu v regionu, který se stává epicentrem globálního mocenského střetu.

Svět stojí na prahu nové války. Už teď je ale jasné, že nebude mít vítěze

Spojené státy stupňují námořní operace v Karibiku, které prezentují jako součást „obrany proti pašování drog“, zatímco Caracas varuje před hrozbou agrese. Série útoků na plavidla spojená s venezuelskými kartely vyvolala pochybnosti o jejich legálnosti i skutečných motivech Washingtonu. Zatímco Bílý dům mluví o sebeobraně, region vnímá americké akce jako krok k možné intervenci. Venezuela mezitím mobilizuje armádu, civilní milice i propagandu, a oblast se nebezpečně přibližuje prahu ozbrojeného střetu.

Motoristům nesmí připadnout životní prostředí. Následovala by likvidace jedné z nejdražších českých politik

Andrej Babiš stojí před zásadním rozhodnutím, zda zachovat, nebo obětovat jednu z nejdražších a nejpracněji vybudovaných politik moderní České republiky – ochranu životního prostředí. Pokud by hnutí Motoristé sobě získalo kontrolu nad resortem, hrozí rozpad systému, který se budoval desítky let a stál stovky miliard. Babiš má možnost volby. Buď může hájit kontinuitu, nebo z Česka udělat laboratoř krátkozrakého populismu a baštu automobilového a průmyslového lobbingu.

„Lidské safari“ na Ukrajině. Drony razantně proměňují charakter války, Evropa na to stále není připravená

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvil o tom, jak bezpilotní letouny za poslední léta promluvily do vývoje moderního konfliktu, zejména toho na Ukrajině. Promluvil také o připravenosti Evropy i České republiky na případnou dronovou válku. „Je zjevné, že evropské armády na tyto hrozby nyní dostatečně připravené nejsou a změní se to až postupem času v horizontu měsíců, ale spíše až let,“ upozornil.

Demokraticky legitimizovaní nacisté? AfD nabírá na síle a zpochybňuje poválečný konsenzus

Alternativa pro Německo (AfD) se z původně euroskeptického hnutí proměnila v nejvlivnější krajně pravicovou sílu současného Německa. Využila chaosu a nejednoty vládní koalice „semaforu“ i frustrace veřejnosti z ekonomické stagnace a migrace. Na východě země se stala hlasem „zrazeného lidu“, který se cítí odtržený od západních elit. Ačkoli AfD formálně nehlásá totalitarismus, její etnonacionalistická ideologie a útoky na demokratické instituce připomínají logiku, jež kdysi umožnila vzestup nacismu.

Netrpělivý a vzteklý Trump je to nejlepší, v co Moskva může doufat. Válku na Ukrajině ukončit nedokáže

Šéf Bílého domu Donald Trump se chtěl stát mužem, který ukončí válku na Ukrajině. Místo toho ale začíná působit jako politik, který absolutně nerozumí její povaze. Během setkání s Volodymyrem Zelenským údajně prohlásil, že Rusko může Ukrajinu zničit, a ztratil nervy natolik, že hodil mapou konfliktu. Jenže americký prezident si nemůže dovolit být netrpělivý – v jeho případě může každý výbuch podráždění otřást samotnou stabilitou Západu.

Cintula dostal 21 let. Zbytek života zaslouženě stráví ve vězení, Slovensko je právní stát

Odsouzení Juraje Cintuly na 21 let vězení za atentát na Roberta Fica představuje rozhodnutí, které je tvrdé, ale spravedlivé. Slovenská justice tím potvrdila, že demokracie se nenechá vydírat násilím. Cintula sice tvrdil, že premiéra nechtěl zabít, soud však jeho obhajobě neuvěřil. Trest je dostatečně dlouhý, aby vyjádřil absolutní nepřijatelnost útoků na politické činitele. U muže v pokročilém věku navíc znamená fakticky konec života na svobodě – a jasné varování pro každého, kdo by se chtěl vydat stejnou cestou.

Diplomatický průlom, nebo zástěrka? Lidé žijí v agónii, vládnou jim tvůrci nejhorších zvěrstev za poslední dekády

Příměří mezi Izraelem a Hamásem se tváří jako diplomatický průlom, ve skutečnosti je však jen zástěrkou pro selhání obou stran – morální, politické i lidské. Hamás nedokáže vydat těla padlých, Izrael označuje dohodu za vítězství a svět přihlíží už jen s unavenou lhostejností. Rodiny zajatců dál žijí v agónii nejistoty, zatímco ti, kdo nesou odpovědnost za smrt tisíců civilistů, zůstávají u moci a hovoří o míru. Tento „klid zbraní“ tak není projevem spravedlnosti, nýbrž cynické stagnace. Je také přestávkou mezi válkami, které vedou ti samí lidé, kteří mají na rukou doslova tuny a tuny krve.