Názory

Související články:

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Pokud Babiš nevyřeší střet zájmů, musel by se vylučovat z rozhodování tak často, že by funkci premiéra nezvládl, říká právník

Právník Petr Bezouška z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz popsal, jaké dopady by měl nedořešený střetu zájmů Andreje Babiše, jakmile by nastoupil do čela vlády. „Musel by se vylučovat z rozhodování tak často, že by de facto nemohl řádně naplňovat svoji funkci předsedy vlády,“ řekl. Vysvětlil také, že prezident Petr Pavel aktuálně využívá svého ústavního manévrovacího prostoru na maximum. „Nicméně ani prezident není všemocný. Ústava po něm vyžaduje, aby vláda nakonec vznikla,“ podotkl Bezouška.

Pro a proti povinné vojenské služby. Téměř celá Evropa tápe, příkladem může být Finsko

Evropské země znovu řeší povinnou či dobrovolnou vojenskou službu, což je téma, které se po ruské agresi a zhoršení globální bezpečnosti rychle vrací do politických debat. Státy od Francie po pobaltské země hledají způsoby, jak posílit své armády i mobilizační kapacity. Jako velmi kvalitní inspirace může působit Finsko, jež dlouhodobě kombinuje vysokou životní úroveň s robustní, funkční obranou založenou na všeobecné branné povinnosti. Tento model nabízí cenné poučení i pro Českou republiku, jejíž současná struktura záloh zůstává nedostatečná.

Chat Control zavádí nebezpečný precedens. Evropská unie může ztratit soukromí

Rada EU schválila kompromisní verzi návrhu Chat Control. Povinné plošné skenování soukromé komunikace sice zmizelo, avšak právní rámec pro masový dohled zůstal zachován. Návrh umožňuje „dobrovolné“ monitorování zpráv i šifrovaných služeb, což vyvolává vážné obavy o ochranu soukromí a respekt k základním právům. Regulace míří na marginální skupinu pachatelů, ale její dopady mohou zasáhnout stovky milionů uživatelů v celé Evropské unii.

Válku mezi Ruskem a NATO nelze smést ze stolu. Invaze do Pobaltí nehrozí bezprostředně, říká Kraus

Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvil o možné ruské agresi proti Pobaltí. Nemyslí si, že by byla reálná v rámci jednoho až dvou let, ale zároveň to podle něj není zodpovědné smést ze stolu. „Pokud by přesto došlo k otevřené vojenské invazi do Pobaltí, šlo by od první minuty o válku Ruska s NATO, nikoli jen s Estonskem, Lotyšskem nebo Litvou,“ zdůraznil Kraus s tím, že lze počítat i s účastí Spojených států, protože by politické a vojenské náklady nebránění spojenců zkrátka byly příliš vysoké.

Turek, nebo Macinka? Je to vlastně jedno, Babiš riskuje národní bezpečnost

Úvahy o dosazení Filipa Turka či Petra Macinky do čela české diplomacie vyvolávají vážné pochybnosti o tom, zda ještě platí, že ministr musí mít zkušenosti, důvěryhodnost a elementární profesionální vystupování. Oba kandidáti postrádají praxi i autoritu potřebnou k řízení složitého resortu klíčového pro obraz i bezpečnost země. Nahrazovat odbornost politickou improvizací je hazard, který může poškodit reputaci státu, oslabit jeho pozici mezi spojenci a ohrozit národní bezpečnost.

Ne vše je zlato, co se třpytí. Ekonomický boom na Blízkém východě je vykoupen utrpením i krví

Blízký východ se mění v region zásadní hospodářské proměny. Vedle dramatických příběhů Sýrie či Iráku dnes stojí státy Arabského poloostrova, které zažívají nebývalý růst a přetvářejí svou ekonomiku i mezinárodní postavení. Omán, Spojené arabské emiráty či Saúdská Arábie dokazují, že disciplinované reformy mohou přinést stabilitu a rychlý rozvoj. Pod leskem modernizace však zůstávají i zneklidňující obrázky, vykreslující zejména absolutní ignoraci lidských práv a práv zaměstnanců.

Trump doma potřebuje ukázat rychlé vítězství. Části jeho mírového plánu působily jako překlad z ruštiny, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz zhodnotil „mírový“ plán Donalda Trumpa, který se v posledních dnech zřejmě podařilo zkorigovat méně v neprospěch Ukrajiny. Promluvil také o možné ruské agresi proti pobaltským státům, která se podle zpravodajských informací nezadržitelně blíží. „Ignorovat ruské výhrůžky úplně nejde, ale nelze ani přijmout, že Moskva má právo vetovat, kdo bude patřit do evropského bezpečnostního prostoru,“ říká.

Je konec války na Ukrajině za dveřmi? Americká dohoda za současné situace nemusí nic změnit

Navzdory intenzivnímu diplomatickému úsilí, které v poslední době zahrnuje setkání ve Švýcarsku, rozhovory ve Spojených arabských emirátech a spekulace o cestě ukrajinského prezidenta do Spojených států, je složité odhadnout, zda je dohoda o ukončení války na Ukrajině skutečně na dosah. Hlavní požadavky obou stran totiž zůstávají v zásadě nezměněné.

Museli si to odmakat i Češi či Slováci. Ukrajina potřebuje účinně bojovat proti korupci

Zatímco Ukrajina řeší jeden z nejhorších korupčních skandálů za poslední léta, stále existuje otázka, zda může uspět tam, kde jiné postsovětské státy selhávaly. Zkušenosti střední Evropy ukazují, že bez razantního potlačení klientelismu a nezávislé justice není evropská integrace možná. Česko a Slovensko musely svou důvěryhodnost tvrdě vybojovat, Rumunsko a Bulharsko platí za odkládání reforem dodnes. Ukrajina nyní čelí stejnému testu, je na ni ale kladen daleko větší geopolitický tlak.

Trumpův mírový plán? Ruský dokument nestojí ani za papír, na kterém je napsán, říká Zolotukhin

Plán na zmrazení fronty v Záporoží a Chersonu se prezentuje jako krok k ukončení bojů, ve skutečnosti však podle ukrajinského experta na národní bezpečnost Dmytra Zolotukhyina přináší zásadní politická i bezpečnostní rizika. Ukrajina nebude „obchodovat s ukrajinským územím“ a jakékoli omezení její suverenity by jen posílilo ruský tlak, jak řekl exkluzivně pro EuroZprávy.cz. „Jedinou prioritou je zastavit zabíjení lidí,“ varuje. Zdůraznil, že návrhy, které Ukrajina nemůže přijmout, mír nepřinesou.

Evropa se zasekla u vývoje stíhaček páté generace, když USA testují šestou. Na vině je politika

Evropský vzdušný prostor je pod stálým tlakem ruských výpadů, zatímco Ukrajina se mezitím stává hlavním hybatelem modernizace letectva na kontinentu díky ambiciózním plánům na pořízení švédských Gripenů, francouzských Rafalů i dalších amerických F-16. Kontrastem k tomu je krize francouzsko-německého programu FCAS, který se potácí v průmyslových sporech, politických neshodách a chronickém zpoždění. Evropa tak zůstává bez letounu páté generace, zatímco Spojené státy už testují prototypy generace šesté.

Sešel se realitní magnát a prominentní ekonom. Tak nezačíná vtip, ale jednání o Ukrajině

Americký prezident Donald Trump obvinil Kyjev z nevděčnosti a zároveň předložil mírový návrh, který nápadně kopíruje dlouhodobé ruské požadavky. Dokument, jenž zahrnuje uznání Krymu a omezení ukrajinské armády, přitom nevznikl v rukou diplomatů, ale osob z absolutního okraje politické sféry. Zapojení realitního magnáta a prominentního ekonoma vyvolává vážné pochybnosti o tom, zda USA ještě hájí vlastní či západní bezpečnostní zájmy.

Nikdo neví, co bude. Trump jde po neexistujícím venezuelském „kartelu“

Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na Venezuelu a označuje vládu Nicolase Madura za „narkoteroristický kartel“, který podle expertů ve skutečnosti neexistuje. Caracas je však zároveň stále nepříliš cenným, ale stále rizikovým opěrným bodem Ruska, Číny či Íránu. Spojenci slábnou, režim se hroutí a Washington balancuje mezi diplomacií, sabotáží i možností vojenského zásahu. Výsledkem je vysoce nestabilní situace s nepředvídatelnými důsledky.

Rusko se stalo tím, proti čemu bojovalo. Každý další útok na Ukrajině je důkazem

Ruská agrese proti Ukrajině už čtvrtým rokem odhaluje svou skutečnou povahu: nejde o žádnou „operaci“, ale o útočnou válku vedenou s vědomou brutalitou a cynismem. Kreml likviduje města, terorizuje civilisty a používá metody, které odporují elementární lidskosti. Každý další útok, každá rozbořená čtvrť a každé dítě vytažené z trosek jen potvrzují, že ruská moc se dobrovolně stala tím, proti čemu sami Rusové bojovali.

Opatrnost Německa po druhé světové válce je pryč. Rodí se nová nejsilnější armáda v Evropě

Německo opouští roli opatrného ekonomického giganta a míří k pozici hlavní vojenské síly Evropy. Politické vedení tlačí na rychlou přestavbu Bundeswehru, masivní nábory i bezprecedentní investice do zbrojního průmyslu. Tím ale nevyhnutelně mění rovnováhu na kontinentu, což zneklidňuje Francii, probouzí ostražitost Polska a posouvá těžiště evropské bezpečnosti směrem k Berlínu. Z Německa se může stát klíčová protiváha Rusku – a Evropa se tomu bude muset přizpůsobit.

Křídou proti práskačství. Fico a spol. se na Slovensku se bojí o moc

Masové protesty v Bratislavě ukázaly, že odpor vůči vládě Roberta Fica roste a spolu s ním i obavy ze stále více otrávené politické atmosféry na Slovensku. Případ studenta Michala, předvolaného k výslechu kvůli křídovým vzkazům na chodníku, se proměnil v symbol širšího napětí. Vládní reakce působí spíše jako projev nejistoty než síly a naznačují, že Ficova mocenská pozice začíná ztrácet stabilitu.

Rada bezpečnosti konečně udělala něco správně. Přesto OSN zůstává zoufale nefunkční

Rada bezpečnosti schválila americkou rezoluci o Gaze, která se prezentuje jako krok k trvalejšímu míru. Ve skutečnosti však jen odhaluje hlubokou nefunkčnost OSN, paralyzované vetem a soupeřením velmocí. Organizace ztrácí schopnost jednat, slouží spíše jako nástroj projekce moci než jako mírotvůrce. Rozpad doktríny R2P tuto krizi jen potvrzuje.

Jak bude vypadat polská reakce na sabotáž? Nebude jen diplomatická, Polsko se dokáže Rusku bránit i vojensky

Polsko čelí nejvážnějšímu narušení své bezpečnosti za poslední roky. Sabotáž na železnici, kterou premiér Donald Tusk spojuje s ruskými službami, otevřela otázku tvrdé reakce, již naznačil ministr Radosław Sikorski slovy o postupu „nejen diplomatickém“. Varšava zvažuje kroky od kontrarozvědných zásahů po omezení ruské diplomatické přítomnosti. Incident zároveň znovu ukazuje, že Polsko bere hrozbu ruské agrese vážněji než většina Evropy a systematicky se připravuje i na krajní scénáře.

Blíží se globální finanční panika? USA ztrácejí důvěryhodnost, Čína ani EU je ale nenahradí

Světový finanční řád vstupuje do nebezpečné fáze. Americký dolar, trh s vládními dluhopisy Spojených států i samotná globalizace ztrácejí dřívější opěrné body, zatímco Washington není schopen zkrotit dluh ani garantovat stabilitu systému. Nového hegemona není vidět, trhy stojí na rostoucí nedůvěře a stačí relativně malý šok, aby se napětí přelilo v globální paniku – možná ne zítra, ale ekonomické prostředí na ni nikdy nebylo připravenější.