Názory

Související články:

Jakou cestou se vydá ODS? Na sklonku Fialova odchodu stojí před zásadním rozhodnutím

Může se člen Evropské unie stát jejím nepřítelem? Maďaři testují hranice a přibližují se k bodu, odkud není návratu

Evropou otřásají obvinění, že maďarská rozvědka měla už před lety špehovat Evropskou komisi a pokoušet se získávat její úředníky. Zároveň přibývají incidenty, které napínají vztahy mezi Budapeští a Kyjevem – od podezřelých dronů nad ukrajinským územím po vzájemné zákazy vstupu armádních představitelů. Zatímco většina států Evropské unie stojí pevně proti Rusku, Maďarsko se vydává opačným směrem. Hrozí, že jeho izolace v rámci Unie bude už brzy nevratná.

Trump i Putin ztrácejí jakékoli zábrany. Dějiny ale připomínají, že i nejmocnější mohou být oběťmi vlastního sebevědomí

Svět se znovu přibližuje hraně, tentokrát nikoli z nepozornosti, ale z arogance svých vůdců. Donald Trump a Vladimir Putin jednají, jako by pravidla studené války přestala platit a jako by respekt k hranicím, obava z omylu a strach z vlastních zbraní byly známkou slabosti. Spojené státy se stále hlouběji zapojují do války na Ukrajině, zatímco Rusko zkouší, kam až může zajít, než Západ zareaguje. Vzniká tak svět, v němž se mocní znovu učí žít s myšlenkou války mezi jadernými státy, jen bez té zdrženlivosti, která ji kdysi držela na uzdě. A právě v tom tkví největší nebezpečí. Že tentokrát se hranice nepřekročí úmyslně, ale prostě proto, že už ji nikdo nevidí.

Babišovy sliby padají dva týdny po volbách. A to ještě ani nesložil vládu

Andrej Babiš sliboval štíhlejší stát a méně zbytečných úřadů. Místo toho předvádí kosmetickou hru s názvy a kompetencemi. Ruší ministerstva pro vědu a výzkum a evropských záležitosti, aby vytvořil nové – sportu, prevence a zdraví. Výsledek? Ne menší, ale složitější stát s nejasnou odpovědností, rozpůlenou agendou a rizikem, že se rozdělení kompetencí promění v naprostý chaos. Jeho šaráda se dotkne i tak důležitých ministerstev, jako zdravotnictví, školství nebo zahraničí.

Okázalost a populismus vyměnil za poctivost. Fiala pomohl zvednout ODS ze dna, zbytek bude na ostatních

Když Petr Fiala převzal ODS v roce 2014, nacházela se na pokraji politického zániku – oslabená, nedůvěryhodná a bez jasné vize. Z akademika, který působil spíše jako tichý a nudný úředník, se během let stal sebevědomý politik, a nakonec i přesvědčivý státník. Dokázal obnovit vnitřní stabilitu, vrátit pravici důvěru a dovést koalici Spolu k volebnímu vítězství. Po dvanácti letech odchází jako muž, který proměnil nejen svou stranu, ale i sám sebe.

Budoucnost nadvlády Hamásu je nejistá, nejspíš ale získal nové následovníky. Příměří může sloužit i jen jako oddechový čas, říká Taterová

Expertka na Blízký východ Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, jak vnímá budoucnost Pásma Gazy i samotného Hamásu po příměří s Izraelem. „Izraeli se nepodařilo vymýtit základní myšlenky, které Hamás udržují populární minimálně mezi částí palestinského obyvatelstva a možná i šířeji napříč světem … Hamás pravděpodobně získal nové následovníky,“ říká Taterová.

Vojensky je Hamás těžce poškozen, ale totální eliminace je politicky i operačně v podstatě nemožná, říká Kraus

Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvil o tom, jak vnímá příměří, které zavládlo v Pásmu Gazy mezi Izraelem a Hamásem. „Jestli se jedná pouze o taktickou přestávku, nebo trvalejší stav vedoucí ke konsolidaci situace, to ukáže až další vyjednávání,“ říká. Promluvil také o tom, jak obě strany využívají svůj mediální obraz jako zbraň.

Příměří v Gaze vyvolává tři klíčové otázky pro budoucnost

Zatímco svět sleduje osvobozování rukojmích z Gazy a jejich shledání s rodinami, a prezident Donald Trump v projevu v Knessetu hovoří o „historickém úsvitu nového Blízkého východu“, diplomaté se chystají jednat o dalších fázích Trumpova dvacetibodového plánu na dlouhodobý mír a obnovu Gazy. Podle Bretta McGurka, bývalého vysokého bezpečnostního představitele USA, je v nadcházejících dnech nutné soustředit se na tři zásadní otázky.

Nevidím žádný realistický scénář, v němž by Hamás souhlasil s odzbrojením. Netanjahu čelí politickému zúčtování, varuje Salem

Současné příměří v Pásmu Gazy zůstává mimořádně křehké. Pro EuroZprávy.cz to v rozhovoru naznačil expert na blízkovýchodní politiku z washingtonského think-tanku Middle East Paul Salem. Podle něj izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvažuje krátkodobě, Hamás se nehodlá odzbrojit a zahraniční politika Donalda Trumpa je nestabilní a chaotická. „Nevěřím, že by se brzy podařilo nasadit mezinárodní stabilizační síly. Izrael je podle mě spokojen s pokračováním konfliktu nízké intenzity v Gaze – nemusí činit žádné zásadní ústupky, a totéž platí i pro Hamás,“ varuje Salem.

Zpochybnit půjde vše. Turkova kauza ukazuje nebezpečí AI

Reakce na kauzu rasistických, homofobních a k násilí vyzývajících příspěvků, kterými se podle tvrzení Deníku N v minulosti na sociálních sítích prezentoval čerstvě zvolený poslanec Filip Turek (Motoristé), názorně demonstrují jedno z největších a bezprostředních nebezpečí široce dostupné generativní umělé inteligence (AI) pro fungování společnosti. Prakticky veškeré audiovizuální materiály bude možné zpochybnit a relativizovat argumentem, že jde o produkt AI nástrojů. 

Babiš začal porušovat sliby už v den, kdy zvítězil. A bude pokračovat, dokud to unese ekonomika

První povolební dny Andreje Babiše ukazují, že mezera mezi sliby a realitou se začíná rozevírat dřív než obvykle. Hnutí ANO staví program na ekonomických iluzích, jejichž náklady by dříve či později zaplatili ti, kterým dnes slibuje úlevu. Paradoxně přitom přebírá ekonomiku, kterou začala uzdravovat vláda Petra Fialy – bolestivě, ale odpovědně. Nyní hrozí, že politická gesta populismu zvrátí první náznaky stability a vrátí Česko k rozpočtové lehkovážnosti.

Charvát: Babiš ví, co jeho voliči chtějí slyšet. Spolupráce s ODS by byla logická, SPD je pro něj rizikem

Politolog Jan Charvát z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz analyzuje možné scénáře povolebního vývoje. Podle něj by spolupráce hnutí ANO s částí současné pětikoalice nebyla vyloučená, zatímco koalice s SPD a Motoristy by narážela na zásadní programové rozdíly. ODS i další tradiční strany podle Charváta stojí před těžkými rozhodnutími o své budoucnosti.

Když člověk vstoupí do politiky, musí unést vtipy i rýpnutí, říká jeden z nejmladších zvolených poslanců Slovák

Sedmadvacetiletý Štěpán Slovák (ODS), čtyřka na kandidátce Spolu ve Zlínském kraji, v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, jak plánuje dělat opoziční politiku, ocenil volbu mladých lidí do Sněmovny a také promluvil o obětech, které kandidatuře věnoval. „Občas došly síly, ale nikdy chuť. Věděl jsem, proč to dělám a měl kolem sebe lidi, kteří mi věřili. Zvlášť vděčný jsem své manželce, která v tom se mnou byla od začátku. Bez její podpory, pochopení a trpělivosti by to vůbec nešlo,“ říká jeden z nejmladších politiků zvolených do Poslanecké sněmovny.

Evropa se obává, že je ve válce. Amerika si toho doteď nevšimla

„Nejsme ve válce, ale už ani nejsme v míru.“ Varování, které přednesl německý kancléř Friedrich Merz minulý měsíc, postrádá sice osudovost nářku Sira Edwarda Greye z předvečera první světové války, kdy "lampy zhasínají po celé Evropě." Nicméně signalizuje, že se v dějinách obrací list, doprovázený množstvím narušení vzdušného prostoru v zemích NATO. Za těmito incidenty stojí údajně ruské drony a válečné letouny, stejně jako za hrozivými aktivitami na moři a v kyberprostoru.

Česko na hraně: Pokud Babiš otevře dveře polofašistům, vydáme se cestou k rozkladu demokracie

Andrej Babiš stojí před klíčovým rozhodnutím, které určí, zda Česká republika zůstane pevnou součástí demokratického Západu, nebo se začne propadat do šedé zóny autoritářských režimů po vzoru Slovenska a Maďarska. Jeho touha po moci je však tak silná, že hrozí spojenectví s polofašisty a nacionalistickými extremisty, kteří své falešné vlastenectví staví na obdivu k Vladimiru Putinovi. Tito lidé, napojení na kremelské struktury a proruské dezinformační kanály, nehájí českou suverenitu, ale své osobní ambice a mocenské sny. Jejich účast na vládě by znamenala otevřené ohrožení demokracie i důvěryhodnosti země.

Prezident teď musí využít všechny své ústavní pravomoci a stát se morálním kompasem. I pro Babiše

Prezident republiky Petr Pavel se nachází v situaci, která může na dlouhé roky vymezit směřování české politiky. Rozhodnutí o tom, komu svěří pověření k sestavení vlády, není pouhým formálním gestem. V sázce je kromě obsazení Strakovy akademie také to, zda se Česká republika vydá cestou umírněné stability, nebo sklouzne k experimentu s nevyzpytatelnou koalicí, v níž by politická racionalita ustoupila ideologickému chaosu.

Co se stane, pokud SPD získá některý ze silných resortů?

Koalice SPD vedená Tomiem Okamurou má po volbách historicky největší šanci usednout ve vládě. Spolu s ní se do Sněmovny dostaly i PRO, Trikolóra a Svobodní – čtyřblok, který sliboval „vládu pro obyčejné lidi“ a otevřeně zpochybňoval dosavadní směřování země. Pokud tyto strany získají klíčové resorty, lze čekat zásadní zásahy do zemědělství, vnitřní bezpečnosti i obrany. Vítěz voleb Andrej Babiš tak stojí před riskantním úkolem: sestavit vládu, která může změnit kurz země, nebo se rychle rozpadnout.

Babišova priorita je jednobarevná vláda, slovenská cesta ale nevypadá reálně, říká Brunclík

Politolog Miloš Brunclík z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz zhodnotil možnost vzniku vlády hnutí ANO, SPD a Motoristé sobě. „Teď je to první kolo, takže strany přicházejí s maximalistickými požadavky. SPD a Motoristé chtějí do vlády, Babiš je tam optimálně nechce. SPD a Motoristé ale vidí, že mohou být trpěliví, protože bez nich většinová vláda nevznikne, a ještě mají kam ustupovat,“ vysvětluje.

Babiš spoluprací s Motoristy a SPD ztratí většinu moci. Vládní krize v takovém případě potrvá celé čtyři roky

Koalice hnutí ANO se SPD a Motoristy sobě by na papíře mohla působit jako vláda národních zájmů a stability. Ve skutečnosti by ale šlo o křehké a konfliktní uskupení, v němž by se střetávaly rozdílné programy, osobní ambice i ideologické extrémy. Společný vládní plán by byl jen obtížně udržitelný a každé napětí mezi partnery by hrozilo přerůst v otevřenou krizi důvěry i řízení státu.

Vládní dilema Andreje Babiše: Musí se rozhodnout, zda bude ANO pravicové nebo levicové

Hnutí ANO 2011 s přehledem ovládlo letošní volby do Poslanecké sněmovny. Politický projekt velkopodnikatele Andreje Babiše získal 34,5 % hlasů, což jen těsně zaostalo za rekordním ziskem ODS z před 19 lety. I tak jde o druhý nejlepší výsledek v historii samostatné České republiky. Rozložení sil v dolní parlamentní komoře navíc Babišovi patrně umožní získat pohodlnou podporu pro budoucí vládní kabinet. Jakým směrem se bude ubírat jeho praktická politika, především z ekonomického hlediska, však zůstává velkou neznámou.