Názory

Související články:

Kam se poděla národní hrdost? Ceremoniál na Hradě ukázal, jak se politici vzdálili od občanů – a užívají si to

Okamura v čele Sněmovny otestuje zralost české demokracie. Extremismus se dostane do centra politického dění

Tomio Okamura míří do čela Poslanecké sněmovny, a tedy do pozice, která mu přinese nejen moc, ale i politickou legitimitu. Jeho nástup přitom není pouhou personální změnou, ale projevem hlubšího posunu. Extremistická rétorika se z okraje veřejného prostoru přesouvá do samotného centra české politiky. Demokracie tak stojí před zkouškou své odolnosti vůči těm, kdo využívají její pravidla k jejímu postupnému oslabování.

EU dělá důležité věci. Když ale nezajistí bezpečnost, budou k ničemu

Evropská unie se ráda chlubí svými úspěchy, od jednotného nabíjecího standardu USB-C přes zrušení roamingu až po ochranu osobních údajů. To všechno jsou regulace, které mají skutečný dopad a zjednodušují každodenní život valné většiny Evropanů. Jenže s rostoucí byrokracií se Unie čím dál častěji zabývá maličkostmi, zatímco ve skutečně důležitých otázkách, konkrétně energetice, obraně či bezpečnosti, selhává. A právě tam, kde by měla být rozhodná, působí bezmocně.

Čína buduje novou „velkou zeď“. Blíží se okamžik rozhodnutí mezi Washingtonem a Pekingem

Napětí v západním Pacifiku znovu narůstá, tentokrát nejen na diplomatické frontě, ale i v hlubinách oceánu. Čína zrychluje modernizaci své ponorkové flotily, zatímco Spojené státy, zmítané společensko-politickými turbulencemi a novým izolacionistickým impulsem v Bílém domě, hledají způsob, jak udržet vojenskou i politickou převahu v regionu, který se stává epicentrem globálního mocenského střetu.

Svět stojí na prahu nové války. Už teď je ale jasné, že nebude mít vítěze

Spojené státy stupňují námořní operace v Karibiku, které prezentují jako součást „obrany proti pašování drog“, zatímco Caracas varuje před hrozbou agrese. Série útoků na plavidla spojená s venezuelskými kartely vyvolala pochybnosti o jejich legálnosti i skutečných motivech Washingtonu. Zatímco Bílý dům mluví o sebeobraně, region vnímá americké akce jako krok k možné intervenci. Venezuela mezitím mobilizuje armádu, civilní milice i propagandu, a oblast se nebezpečně přibližuje prahu ozbrojeného střetu.

Motoristům nesmí připadnout životní prostředí. Následovala by likvidace jedné z nejdražších českých politik

Andrej Babiš stojí před zásadním rozhodnutím, zda zachovat, nebo obětovat jednu z nejdražších a nejpracněji vybudovaných politik moderní České republiky – ochranu životního prostředí. Pokud by hnutí Motoristé sobě získalo kontrolu nad resortem, hrozí rozpad systému, který se budoval desítky let a stál stovky miliard. Babiš má možnost volby. Buď může hájit kontinuitu, nebo z Česka udělat laboratoř krátkozrakého populismu a baštu automobilového a průmyslového lobbingu.

„Lidské safari“ na Ukrajině. Drony razantně proměňují charakter války, Evropa na to stále není připravená

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvil o tom, jak bezpilotní letouny za poslední léta promluvily do vývoje moderního konfliktu, zejména toho na Ukrajině. Promluvil také o připravenosti Evropy i České republiky na případnou dronovou válku. „Je zjevné, že evropské armády na tyto hrozby nyní dostatečně připravené nejsou a změní se to až postupem času v horizontu měsíců, ale spíše až let,“ upozornil.

Demokraticky legitimizovaní nacisté? AfD nabírá na síle a zpochybňuje poválečný konsenzus

Alternativa pro Německo (AfD) se z původně euroskeptického hnutí proměnila v nejvlivnější krajně pravicovou sílu současného Německa. Využila chaosu a nejednoty vládní koalice „semaforu“ i frustrace veřejnosti z ekonomické stagnace a migrace. Na východě země se stala hlasem „zrazeného lidu“, který se cítí odtržený od západních elit. Ačkoli AfD formálně nehlásá totalitarismus, její etnonacionalistická ideologie a útoky na demokratické instituce připomínají logiku, jež kdysi umožnila vzestup nacismu.

Netrpělivý a vzteklý Trump je to nejlepší, v co Moskva může doufat. Válku na Ukrajině ukončit nedokáže

Šéf Bílého domu Donald Trump se chtěl stát mužem, který ukončí válku na Ukrajině. Místo toho ale začíná působit jako politik, který absolutně nerozumí její povaze. Během setkání s Volodymyrem Zelenským údajně prohlásil, že Rusko může Ukrajinu zničit, a ztratil nervy natolik, že hodil mapou konfliktu. Jenže americký prezident si nemůže dovolit být netrpělivý – v jeho případě může každý výbuch podráždění otřást samotnou stabilitou Západu.

Cintula dostal 21 let. Zbytek života zaslouženě stráví ve vězení, Slovensko je právní stát

Odsouzení Juraje Cintuly na 21 let vězení za atentát na Roberta Fica představuje rozhodnutí, které je tvrdé, ale spravedlivé. Slovenská justice tím potvrdila, že demokracie se nenechá vydírat násilím. Cintula sice tvrdil, že premiéra nechtěl zabít, soud však jeho obhajobě neuvěřil. Trest je dostatečně dlouhý, aby vyjádřil absolutní nepřijatelnost útoků na politické činitele. U muže v pokročilém věku navíc znamená fakticky konec života na svobodě – a jasné varování pro každého, kdo by se chtěl vydat stejnou cestou.

Diplomatický průlom, nebo zástěrka? Lidé žijí v agónii, vládnou jim tvůrci nejhorších zvěrstev za poslední dekády

Příměří mezi Izraelem a Hamásem se tváří jako diplomatický průlom, ve skutečnosti je však jen zástěrkou pro selhání obou stran – morální, politické i lidské. Hamás nedokáže vydat těla padlých, Izrael označuje dohodu za vítězství a svět přihlíží už jen s unavenou lhostejností. Rodiny zajatců dál žijí v agónii nejistoty, zatímco ti, kdo nesou odpovědnost za smrt tisíců civilistů, zůstávají u moci a hovoří o míru. Tento „klid zbraní“ tak není projevem spravedlnosti, nýbrž cynické stagnace. Je také přestávkou mezi válkami, které vedou ti samí lidé, kteří mají na rukou doslova tuny a tuny krve.

Jakou cestou se vydá ODS? Na sklonku Fialova odchodu stojí před zásadním rozhodnutím

Na sklonku rezignace Petra Fialy na post předsedy strany stojí Občanská demokratická strana před klíčovým momentem své novodobé historie. Po deseti letech stabilního, avšak umírněného vedení musí rozhodnout, zda se vydá cestou kontinuitního pragmatismu, nebo ideové obrody. Projekt Spolu, který kdysi symbolizoval záchranu české pravice, se dostal do strukturální krize a ODS v něm postupně ztratila vlastní profil. Volba nového předsedy bude rozhodnutím, které určí, zda se strana znovu vyprofiluje jako sebevědomá konzervativní síla, nebo zůstane rozmělněným partnerem v unavené koalici.

Může se člen Evropské unie stát jejím nepřítelem? Maďaři testují hranice a přibližují se k bodu, odkud není návratu

Evropou otřásají obvinění, že maďarská rozvědka měla už před lety špehovat Evropskou komisi a pokoušet se získávat její úředníky. Zároveň přibývají incidenty, které napínají vztahy mezi Budapeští a Kyjevem – od podezřelých dronů nad ukrajinským územím po vzájemné zákazy vstupu armádních představitelů. Zatímco většina států Evropské unie stojí pevně proti Rusku, Maďarsko se vydává opačným směrem. Hrozí, že jeho izolace v rámci Unie bude už brzy nevratná.

Trump i Putin ztrácejí jakékoli zábrany. Dějiny ale připomínají, že i nejmocnější mohou být oběťmi vlastního sebevědomí

Svět se znovu přibližuje hraně, tentokrát nikoli z nepozornosti, ale z arogance svých vůdců. Donald Trump a Vladimir Putin jednají, jako by pravidla studené války přestala platit a jako by respekt k hranicím, obava z omylu a strach z vlastních zbraní byly známkou slabosti. Spojené státy se stále hlouběji zapojují do války na Ukrajině, zatímco Rusko zkouší, kam až může zajít, než Západ zareaguje. Vzniká tak svět, v němž se mocní znovu učí žít s myšlenkou války mezi jadernými státy, jen bez té zdrženlivosti, která ji kdysi držela na uzdě. A právě v tom tkví největší nebezpečí. Že tentokrát se hranice nepřekročí úmyslně, ale prostě proto, že už ji nikdo nevidí.

Babišovy sliby padají dva týdny po volbách. A to ještě ani nesložil vládu

Andrej Babiš sliboval štíhlejší stát a méně zbytečných úřadů. Místo toho předvádí kosmetickou hru s názvy a kompetencemi. Ruší ministerstva pro vědu a výzkum a evropských záležitosti, aby vytvořil nové – sportu, prevence a zdraví. Výsledek? Ne menší, ale složitější stát s nejasnou odpovědností, rozpůlenou agendou a rizikem, že se rozdělení kompetencí promění v naprostý chaos. Jeho šaráda se dotkne i tak důležitých ministerstev, jako zdravotnictví, školství nebo zahraničí.

Okázalost a populismus vyměnil za poctivost. Fiala pomohl zvednout ODS ze dna, zbytek bude na ostatních

Když Petr Fiala převzal ODS v roce 2014, nacházela se na pokraji politického zániku – oslabená, nedůvěryhodná a bez jasné vize. Z akademika, který působil spíše jako tichý a nudný úředník, se během let stal sebevědomý politik, a nakonec i přesvědčivý státník. Dokázal obnovit vnitřní stabilitu, vrátit pravici důvěru a dovést koalici Spolu k volebnímu vítězství. Po dvanácti letech odchází jako muž, který proměnil nejen svou stranu, ale i sám sebe.

Budoucnost nadvlády Hamásu je nejistá, nejspíš ale získal nové následovníky. Příměří může sloužit i jen jako oddechový čas, říká Taterová

Expertka na Blízký východ Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, jak vnímá budoucnost Pásma Gazy i samotného Hamásu po příměří s Izraelem. „Izraeli se nepodařilo vymýtit základní myšlenky, které Hamás udržují populární minimálně mezi částí palestinského obyvatelstva a možná i šířeji napříč světem … Hamás pravděpodobně získal nové následovníky,“ říká Taterová.

Vojensky je Hamás těžce poškozen, ale totální eliminace je politicky i operačně v podstatě nemožná, říká Kraus

Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvil o tom, jak vnímá příměří, které zavládlo v Pásmu Gazy mezi Izraelem a Hamásem. „Jestli se jedná pouze o taktickou přestávku, nebo trvalejší stav vedoucí ke konsolidaci situace, to ukáže až další vyjednávání,“ říká. Promluvil také o tom, jak obě strany využívají svůj mediální obraz jako zbraň.

Příměří v Gaze vyvolává tři klíčové otázky pro budoucnost

Zatímco svět sleduje osvobozování rukojmích z Gazy a jejich shledání s rodinami, a prezident Donald Trump v projevu v Knessetu hovoří o „historickém úsvitu nového Blízkého východu“, diplomaté se chystají jednat o dalších fázích Trumpova dvacetibodového plánu na dlouhodobý mír a obnovu Gazy. Podle Bretta McGurka, bývalého vysokého bezpečnostního představitele USA, je v nadcházejících dnech nutné soustředit se na tři zásadní otázky.

Nevidím žádný realistický scénář, v němž by Hamás souhlasil s odzbrojením. Netanjahu čelí politickému zúčtování, varuje Salem

Současné příměří v Pásmu Gazy zůstává mimořádně křehké. Pro EuroZprávy.cz to v rozhovoru naznačil expert na blízkovýchodní politiku z washingtonského think-tanku Middle East Paul Salem. Podle něj izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvažuje krátkodobě, Hamás se nehodlá odzbrojit a zahraniční politika Donalda Trumpa je nestabilní a chaotická. „Nevěřím, že by se brzy podařilo nasadit mezinárodní stabilizační síly. Izrael je podle mě spokojen s pokračováním konfliktu nízké intenzity v Gaze – nemusí činit žádné zásadní ústupky, a totéž platí i pro Hamás,“ varuje Salem.