Názory

Související články:

Svět, v němž o bezpečnosti rozhoduje víc průmysl než politika. Má NATO kapacity na porážku Ruska?

Trump nafukuje uměle vytvořenou krizi. Chce zasahovat ve městech ovládaných demokraty, říká pro EZ expert

Americký prezident Donald Trump čelí právním i politickým komplikacím kvůli nasazení Národní gardy a federálních složek v demokraticky ovládaných městech, včetně Chicaga a Los Angeles. Jeho kroky vyvolaly protesty, střety s guvernéry i otázky ohledně autoritářských tendencí a možného zneužití justice k politickému pronásledování. Situaci v USA v rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal doktor Katedry severoamerických studií Pavel Szobi z Fakulty sociálních studií Univerzity Karlovy.

Ekonom o Babišově vládě: Má nerozumný program. Ekonomika teď funguje poměrně dobře

Ekonom Libor Žídek z brněnské Masarykovy univerzity v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvil o tom, jak vnímá ekonomickou politiku budoucí vlády. Naše redakce s ním probrala například deklarované udržování deficitu pod třemi procenty hrubého domácího produktu, státní podporu bydlení a hypoték nebo znovuzavedení EET. „Z mého pohledu je samozřejmě správné, pokud se omezí možnosti obcházení výběru daní. Na druhou stranu to pochopitelně bude znamenat zátěž, zejména pro menší živnostníky,“ říká ekonom.

Fentanyl, opium, ponížení. Vztahy USA a Číny ovlivňují události z předminulého století

Současné čínsko-americké vztahy nejsou jen výsledkem ekonomické rivality či sporů o technologie, ale pokračováním mnohem staršího příběhu o moci, ponížení a snaze o morální převahu. V čínském historickém vědomí stále rezonuje trauma opiových válek, kdy Západ donutil říši Čching otevřít své trhy pod vojenským tlakem. Dnešní napětí kolem fentanylu, obchodu a sankcí tuto paměť znovu oživuje. Stejně jako tehdy nejde jen o obchod, ale o otázku důstojnosti a o to, kdo má právo určovat pravidla světového řádu.

Pokrovsk i Kupjansk v „šedé zóně“. Rusové stupňují úsilí, situaci na frontě ale asi nezmění

Ruský postup na východní frontě nabývá nových rozměrů. Bitvy o Pokrovsk na Donbasu a Kupjansk v Charkovské oblasti mohou rozhodnout o dalším osudu ukrajinské obrany. Získání obou měst by Moskvě přineslo pevnější kontrolu nad Donbasem, zlepšilo logistiku a umožnilo tlak na aglomeraci Slovjansk–Kramatorsk. Strategický průlom by však nenastal, cesta na Kyjev ani k hranicím NATO by zůstala pro Rusko nedosažitelná.

Babiš a Pavel budou v krizi spolupracovat, říká Ostrá. Prezidentské volby už nehrají roli

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, jak vnímá vývoj vztahů mezi prezidentem republiky Petrem Pavlem a zřejmě budoucím premiérem Andrejem Babišem. Podle ní už nebude vzájemná negativita z prezidentských voleb roku 2023 hrát při stavění vlády roli. „Jeho cílem je mít vládu co nejrychleji a bez výraznějších překážek. Toho nedosáhne tím, když půjde s prezidentem do zbytečných střetů založených čistě na osobní animozitě,“ říká.

Trump nemůže vyjednat s Ruskem mír na Ukrajině, dokud nepochopí jednu věc

Ruský prezident Vladimir Putin znovu odhalil, jak hluboko je v ruské politice zakořeněna víra ve válku jako přirozený stav existence. Jeho slova o „válečných genech“ vycházejí z ideologického rámce, který propojuje náboženství, mytologii a militarismus do jednotné doktríny. Jeho světový názor, utvářený od Krymu přes Stalingrad až po dnešní Ukrajinu, činí z války morální povinnost a z kompromisu slabost. Západ – a zejména Donald Trump – tak stojí tváří v tvář mocnosti, pro niž není cílem mír, ale boj za ruskou civilizaci.

Střední Evropa jako příklad postkomunistické naděje může skončit. Hrozí tři zásadní problémy

Budapešť chce podle vyjádření poradce Viktora Orbána vytvořit novou alianci států EU skeptických k podpoře Ukrajiny, do níž by se mohly zapojit i Slovensko a Česká republika. Pokud by tento plán ožil, znamenal by zásadní zlom v evropské politice. Vznikne blok, který bude podkopávat jednotu Unie, brzdit vojenskou a finanční pomoc Kyjevu a fakticky posilovat vliv Moskvy. Rozpad středoevropské soudržnosti se zbytkem západních spojenců otřese samotnými základy evropské bezpečnosti.

Příměří v Gaze jako nadlidský úkol. Pomoct mohou mezinárodní síly, shodu se ale najít nedaří

Příměří mezi Izraelem a Hamásem, uzavřené v říjnu pod patronátem amerického prezidenta Donalda Trumpa, mělo být zlomem po dvou letech války. Zatím však zůstává jen křehkým příměřím – formálně platným, ale fakticky porušovaným. Trumpův dvacetibodový plán pro Gazu slibuje obnovu a vznik poloautonomního území pod mezinárodním dohledem, včetně rozmístění mnohonárodních stabilizačních sil. Ty by měly zajistit hranice, odzbrojit Hamás a chránit humanitární pomoc. V praxi však plán naráží na nedůvěru, spory o mandát a politickou neochotu klíčových států.

Svět už nebude stejný jako dřív. Čína dožene USA a Rusko v oblasti, která vždy budí obavy

Čína se stává nejrychleji rostoucí jadernou mocností světa. Pentagon odhaduje, že už v polovině loňského roku překročila hranici šesti set hlavic, a do roku 2035 by mohla dosáhnout parity se Spojenými státy a Ruskem. Peking svou modernizaci označuje za čistě obrannou, nicméně její tempo zásadně mění globální strategickou rovnováhu. Do napjaté situace nyní zasáhl i Donald Trump, když vyzval k obnovení amerických jaderných testů, což je krok, který může zcela přepsat pravidla jaderné éry.

Maďarské povstání 1956. Diktatura nebyla vůlí lidu, importovali ji Sověti, říká Bílý

Matěj Bílý z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, proč maďarské povstání roku 1956 nebylo jen spontánním výbuchem odporu, ale důsledkem hlubokého historického traumatu a sovětské okupace, která v Maďarsku nikdy nezískala legitimitu. Vysvětluje, jak iluze západní pomoci odhalila limity studenoválečné solidarity, proč z maďarské zkušenosti nevzešlo další pražské jaro a jak současný kurz Viktora Orbána paradoxně popírá i využívá odkaz roku 1956.

Kde je "zničená ekonomika"? Před nástupem rozhazovačů roste, dokonce i „sekera“ v rozpočtu má logiku

Česká ekonomika zřetelně ožívá. Podle předběžného odhadu ČSÚ vzrostl HDP ve třetím čtvrtletí meziročně o 2,7 %, což je po letech stagnace nejvýraznější růstový signál. Daří se zejména stavebnictví, obchodu a službám, roste spotřeba i investice. Přestože jde zatím o předběžná data, zpochybňují opoziční tvrzení o „zničené ekonomice“. Zatímco vláda Petra Fialy investovala do rozvoje, hnutí ANO sází na populistické sliby bez finančního krytí a riskuje návrat k politice krátkozrakého rozdávání.

Pokuta hrozí komukoliv. Ficova vláda se snaží o kontrolu každého aspektu života, včetně chůze

Slovenský parlament schválil zákon, který zakazuje pohyb po chodníku rychlejší než šest kilometrů za hodinu. Opatření, jež má údajně zvýšit bezpečnost chodců, se však vztahuje i na samotné chodce, a tím posouvá hranici legislativní absurdity o kus dál. Novela, která je prakticky nevymahatelná, se tak stává symbolem vlády, jež místo skutečných problémů reguluje rychlost lidského kroku.

Otázkou není, zda Rusko udeří, ale kdy a kde. Moskva má kapacity a není radno ji podceňovat

Navzdory diplomatickým gestům mezi Moskvou a Washingtonem se Rusko zjevně připravuje na dlouhodobou konfrontaci se Západem. Od testů mezikontinentálních raket přes militarizaci Arktidy až po provokace v Severním a Baltském moři Moskva systematicky rozšiřuje prostor nestability. Zatímco Západ hlídá moře na severu Evropy, Kreml posiluje logistiku, testuje obranné linie NATO a přesouvá konflikt z Ukrajiny do širší geopolitické roviny.

Trump může na cestě po Asii změnit svět. Tváří se jako revolucionář, navazuje na předchůdce

Šéf Bílého domu Donald Trump vyrazil do Asie s misí, která může rozhodnout o budoucnosti globální rovnováhy. Jeho cesta ukazuje, že Washington už nevnímá region prizmatem demokracie, ale jako prostor mocenských dohod a ekonomických směn. Trump se profiluje jako transakční vyjednavač, který sází na osobní vztahy a tlak místo ideálů. Pokud se mu podaří znovu navázat pragmatické partnerství se Si Ťin-pchingem, může Spojeným státům vrátit ztracený vliv – nebo spustit novou éru globální konfrontace.

Kam se poděla národní hrdost? Ceremoniál na Hradě ukázal, jak se politici vzdálili od občanů – a užívají si to

Státní vyznamenání prezidenta Petra Pavla opět ukázala nejen sílu tradice, ale i slabost politické reprezentace. Zatímco občané vnímají ceremoniál na Pražském hradě jako symbol úcty a sounáležitosti, pro část politiků se stal jen nepovinnou společenskou formalitou. Jejich neúčast není problémem sama o sobě, ale odrazem dlouhodobého trendu, kterým je ztráta respektu k institucím, které mají zosobňovat republiku. Politici se uzavírají do vlastního světa, vzdálení od lidí i symbolů státu, který by měli s hrdostí reprezentovat.

Okamura v čele Sněmovny otestuje zralost české demokracie. Extremismus se dostane do centra politického dění

Tomio Okamura míří do čela Poslanecké sněmovny, a tedy do pozice, která mu přinese nejen moc, ale i politickou legitimitu. Jeho nástup přitom není pouhou personální změnou, ale projevem hlubšího posunu. Extremistická rétorika se z okraje veřejného prostoru přesouvá do samotného centra české politiky. Demokracie tak stojí před zkouškou své odolnosti vůči těm, kdo využívají její pravidla k jejímu postupnému oslabování.

EU dělá důležité věci. Když ale nezajistí bezpečnost, budou k ničemu

Evropská unie se ráda chlubí svými úspěchy, od jednotného nabíjecího standardu USB-C přes zrušení roamingu až po ochranu osobních údajů. To všechno jsou regulace, které mají skutečný dopad a zjednodušují každodenní život valné většiny Evropanů. Jenže s rostoucí byrokracií se Unie čím dál častěji zabývá maličkostmi, zatímco ve skutečně důležitých otázkách, konkrétně energetice, obraně či bezpečnosti, selhává. A právě tam, kde by měla být rozhodná, působí bezmocně.

Čína buduje novou „velkou zeď“. Blíží se okamžik rozhodnutí mezi Washingtonem a Pekingem

Napětí v západním Pacifiku znovu narůstá, tentokrát nejen na diplomatické frontě, ale i v hlubinách oceánu. Čína zrychluje modernizaci své ponorkové flotily, zatímco Spojené státy, zmítané společensko-politickými turbulencemi a novým izolacionistickým impulsem v Bílém domě, hledají způsob, jak udržet vojenskou i politickou převahu v regionu, který se stává epicentrem globálního mocenského střetu.

Svět stojí na prahu nové války. Už teď je ale jasné, že nebude mít vítěze

Spojené státy stupňují námořní operace v Karibiku, které prezentují jako součást „obrany proti pašování drog“, zatímco Caracas varuje před hrozbou agrese. Série útoků na plavidla spojená s venezuelskými kartely vyvolala pochybnosti o jejich legálnosti i skutečných motivech Washingtonu. Zatímco Bílý dům mluví o sebeobraně, region vnímá americké akce jako krok k možné intervenci. Venezuela mezitím mobilizuje armádu, civilní milice i propagandu, a oblast se nebezpečně přibližuje prahu ozbrojeného střetu.