Názory

Související články:

Spravedlnost dostihne každého, seriály nejsou rekonstrukcemi případů, říká expolicista a otec Četnických humoresek Michal Dlouhý

Události Petra Nutila: Sametové oslavy ve stínu protestů a skon Karla ze Schwarzenbergů

Dnešní vydání pravidelných Událostí PN bude hodně o paměti, nakonec jsme v týdnu zásadních listopadových událostí, které naši historii formovaly víc, než kterékoli jiné. Tak pojďme na to.  

Česko je prý nemocný muž Evropy. Léčba pod taktovkou některých politiků ale nebude jednoduchá

Kdyby v Česku žila většina „normálních“ lidí, určitě by si v případě, když jim někdo řekne, že něco dělají špatně, nechala vysvětlit, co je třeba příště dělat líp. Ale bohužel. Protože žijeme v zemi, kde i vlivem volby politických reprezentantů je ukazovat na jiné a vykřikovat na potkání, že „tady je nejlíp“ a „my od nikoho nepotřebujeme rady“ (třeba u českých parlamentních fašistů jsou nejvíce na mušce rady z Bruselu) považováno za hrdinství, není divu, co jsme se o sobě dozvěděli. Od cizích. A nejsou to nic pěkného. Problém ale je, jak ukazuje nejeden výzkum veřejného mínění, že poučit se z toho moc pořád nedokážeme. 

45 let od tragédie v Jonestown. Na smrti 918 lidí má podíl i tehdejší panika ze sekt v americké společnosti, míní religionista

Před 45 lety, 18. listopadu 1978, došlo v zemědělské osadě Jonestown založené a obývané členy amerického náboženského společenství Chrám lidu na území Guyany k hromadným vraždám a rozsáhlé rituální sebevraždě. Navzdory mediálním stereotypům šlo o promyšlený čin normálně, byť ideologicky myslících lidí, kteří se obávali, že budou nuceně začleněni zpět do tehdy stále ještě značně rasistické společnosti ve Spojených státech, domnívá se religionista Zdeněk Vojtíšek. Vedoucí Katedry religionistiky Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze v rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiznává, že působení Chrámu lidu sice provázely křiklavé excesy, zároveň upozorňuje, že společenství poskytlo mnoha členům, především Afroameričanům lidskou důstojnost. Soudí také, že nebýt vyhrocené reakce médií a politiků, mohlo se postupně zařadit mezi etablované náboženské společnosti.  

Evropská unie Ukrajinu spíše adoptuje, než přijme. Rozšíření si vyžádá oběti

Evropská unie se chce rozšířit, Ukrajině a Moldavsku už přislíbila přístupové rozhovory. Zatímco pomoc Moldavsku vyžaduje daleko méně financí, Ukrajina vyžaduje úplně jiné přístupy. Sama o sobě dokáže změnit celou unii.

Události Petra Nutila: Profesor Nutella a superMarkéta

Milí moji, je tu zas další týden a s ním i další vydání Událostí Petra Nutila, totiž rubriky, která vás informuje o všem podstatném, nebo absurdním, co se v týdnu minulém odehrálo nejen v té naší krásné zemi. A dneska je to téma jasné, i když docela nezdravé. Tak pojďme na to.

Nový světový řád je nevyhnutelný. Je to historicky přirozený proces, plyne z rozhovoru s Tomášem Řepou pro EZ

Vojenský expert z brněnské Univerzity obrany Tomáš Řepa poskytl serveru EuroZprávy.cz rozsáhlý rozhovor o proměně světového řádu, rostoucí síle Čínské lidové republiky, a ochabující moci Ruské federace. Poskytl i několik myšlenek o tom, jak se má Západ k rozdělujícímu se světu postavit. „Životní úroveň například v západní Evropě je stále i ve světovém srovnání bezprecedentně vysoko a pokud se povede strukturu ekonomiky změnit a zavádět nové technologie, nemusíme nutně čelit nějakým katastrofickým scénářům, občanským válkám a podobně,“ popisuje. 

Státní rozpočet jako metla politiků. Dejte ho raději sestavit umělé inteligenci

Státní rozpočet. Dvě doslova magická slova, která dokážou ve společnosti lidí pořádně zvednout hladiny adrenalinových návalů. Člověka tak při každoročních politických půtkách napadne, proč je vlastně okolo číselných hodnot takové dusno. Vždyť přece všichni vědí, že jde v podstatě o základní finanční plán státu, podle kterého budou v dalším roce fungovat nejrůznější funkce státu. Ten na příští rok má mít plánovaný schodek ve výši 2,2 % v poměru vůči HDP. Po několika letech se tak Česko opět dostane pod 3 %.  

Bonzování na sociálních sítích, aneb Jan Zahradil znovu zasahuje

Dnes se podíváme na to, co je to takový online virtue signalling. Bude řeč o mávání ctností nebo také signalizaci ctností, což je pejorativní neologismus pro okázalé předvádění morálních hodnot. Jako příklad si vezmeme europoslance Jana Zahradila a jednu jeho reakci.

Na pokraji soudného dne? Mýtus zvaný Able Archer je živý i po 40 letech

Před 40 lety bylo zahájeno vojenské cvičení Severoatlantické aliance nazvané Able Archer 83. V médiích a publicistických textech bývá hojně skloňováno jako jeden z momentů, kdy studená válka málem přerostla v otevřený jaderný konflikt s apokalyptickými důsledky. Přestože historici v uplynulých dvou dekádách takový příběh jasně vyvrátili, mýtus nadále přežívá do té míry, že jej mnozí vnímají jako fakt. Je totiž o poznání atraktivnější než konstatování, že v listopadových dnech roku 1983 se vlastně nic mimořádného nestalo. 

Verdikt nad Ferim je relativně mírný, důkazy nemusí odpovídat tomu, co se skutečně stalo, říká advokátka

Jak server EuroZprávy.cz informoval, Dominik Feri, bývalý politik za stranu TOP 09, byl odsouzen za znásilnění na tři roky vězení. Na místě se odvolal a dá se předpokládat, že soudní proces se bude táhnout další roky. Co jsme se během jeho stíhání ale dozvěděli o českém soudním systému? A je trest pro exposlance přiměřený? Na tyto dotazy odpověděla serveru EuroZprávy.cz advokátka a specialistka na trestní právo Petra Zaoralová.

Vánoční nákupní horečka se blíží. A není to jedno, když Česko boduje ve světové konkurenci?

Možná, že máte také a svém „smártfounu“ či pracovním počítači nastavený automatický odpočet dnů, které zbývají do letošních Vánoc. A pokud jste si ještě nevšimly, letos tak nějak možná „pomaleji“ se rozjíždějící reklamní kampaně na vánoční nákupy, pak vězte, že ani ne za padesát dní je to tu. Dozajista je tu tak doba, kdy se začne objevovat řada tradičních přehledů, rozvah a analýz o tom, kolik lidé nejen v Česku utratí za dárky. Tak jaké to letos bude?

Euro nutně neznamená zdražení, Češi ale nemají důvod na korunu zanevřít, říká ekonom Musil

Mělo, či nemělo by konečně Česko přijmout Euro? Českým veřejným prostorem se znovu zdvihá debata o tomto kroku, a argumentuje se při ní z jedné i druhé strany poměrně emotivně a vyhroceně. Jaká je ale realita? A jaké jsou výhody a nevýhody zavedení, ale i zachování vlastní měny? Na tyto, ale i další otázky serveru EuroZprávy.cz, odpovídal Petr Musil, ekonom a člen Národní rozpočtové rady. 

Události Petra Nutila: Dominik Feri míří za mříže, Matthew Perry do nebe

Milí čtenáři, vítám vás u nového vydání pravidelných Událostí PN. Zprávou týdne se nepochybně stalo to, že Obvodní soud pro Prahu 3 Feriho poslal na tři roky do vězení za dvě znásilnění a jeden pokus o znásilnění. Zatím nepravomocně, Dominik Feri, bývalá politická superstar a influencer par excellence, se na místě odvolal. A tak se tenhle proces potáhne dál. 

Čekat jen na penzi od státu není dobrá cesta k příjemnému důchodu

Snad i ten největší popírač zjevných skutečností, jakou je třeba to, že jsme Češi a žijeme v zemi, která se nazývá Česká republika a ne jinak, jistě dobře ví, že z roku na rok mají stále větší objem ve státních výdajích ty mandatorní. Tedy ty, které zkrátka musí kdokoliv u politické moci zaplatit. A není už snad ani žádným tajemstvím také to, že stále objemnější částkou v této výdajové položce státu jsou nejrůznější penze a důchody. Mají ale pravdu ti, kteří poukazují na to, jak moc si tuzemští penzisté úpravami důchodového systému, které prošly schválením tzv. „úsporného balíčku“ pohorší? 

Američané si před 15 lety vybrali Obamu. V úřadu se paradoxně musel chovat jako „bílý prezident“, uvádí Hornát

Před 15 lety, 4. listopadu 2008, proběhly ve Spojených státech prezidentské volby, jejichž vítězem se stal demokratický kandidát Barack Obama. V Bílém domě vůbec poprvé zasedl politik jiné než bílé barvy pleti, což u části Američanů posilovalo dojem, že jde o politika nového typu, který dokáže přinést změnu, konstatuje Jan Hornát v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Amerikanista z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze upozorňuje, že každý si ovšem pod touto změnou představoval něco jiného. V americké společnosti dnes podle něj nicméně patrně převažuje dojem, že právě během Obamova prezidentství v zemi výrazně narostla politická a společenská polarizace, byť interpretace jejích příčin zůstávají pro mnohé především otázkou pohledu. 

Události Petra Nutila: Zrušení evropského veta a první vyznamenaní od Petra Pavla

Nabitý týden je za námi a dnes je tu opět shrnutí ve formě Událostí Petra Nutila. 

Příklad antisystémového politika. Bolsonaro před 5 lety otevřel Pandořinu skříňku, říká Vrbata

Uplynulo pět let od chvíle, kdy v brazilských prezidentských volbách dne 28. října 2018 zvítězil kontroverzní politik Jair Bolsonaro. Jeho nástup do čela státu ukázal, že Brazílie není ve svém úsilí o opětovnou demokratizaci tak úspěšná, jak se mohlo zdát, konstatuje iberoamerikanista Aleš Vrbata. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz dále uvedl, že Bolsonaro se s demokratickou politikou nikdy neidentifikoval a naopak oživil ve své době oficiálně zavrženou krajně pravicovou minulost země. Odborník na brazilskou politiku také vysvětlil, proč bolsonarismus přežil loňskou volební porážku svého lídra, a nastínil jeho další perspektivu. 

Bez znalosti ruštiny nemůžeme efektivně pomáhat potřebným, ale také čelit hrozbám dezinformací, říká rusista Andrejs

Válka studium rusistiky výrazně proměnila. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz to potvrdil zástupce vedoucího katedry slavistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého René Andrejs, který vede zdejší sekci rusistiky. „Válka studium razantně proměnila. V prvních měsících invaze jsme společně se studujícími primárně pomáhali uprchlicím a uprchlíkům z Ukrajiny,“ vzpomíná.

Erdogan na straně Hamásu. Je to problém pro NATO?

Palestinské hnutí Hamás není teroristická organizace, ale osvobozenecké hnutí svádějící bitvu o ochranu své země, prohlásil turecký prezident Erdogan ve středečním projevu k poslancům své Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP). Trochu to od zásadního člena východního křídla NATO překvapilo. Ale to není všechno. Podle Erdogana by měl více jednat o své bezpečnosti s okolními státy.