Názory

Související články:

Den, kdy se válka vrátila do Evropy. Od ruské invaze proti Ukrajině uplyne už tři a půl roku

Komunisté si přejí návrat socialismu. Nikdo jim ale nebrání odejít do Ruska a zažít diktaturu

Komunistická koalice kolem Kateřiny Konečné se pokouší o návrat do vysoké politiky s programem, který místo reálných řešení nabízí návrat k ideologii dávno odmítnuté. Hlásá, že je hlasem „umlčované většiny“, přitom požaduje odchod Česka z EU a NATO a otevřeně volá po návratu k socialismu. Její rétorika ignoruje historická fakta a opomíjí, co český národ prožil pod komunistickým režimem. O to důležitější je dnes připomínat dějiny a být na pozoru.

Obliba krajní pravice v Evropě roste. Těží ze vztahu lidí k dosavadním elitám, říká Mareš pro EZ

Pravicové strany v poslední době získávají na síle po celé Evropě. Jejich vliv i důvody, proč je lidé volí, v rozhovoru pro server EuroZprávy.cz popsal profesor politologie Miroslav Mareš z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. 

Severokorejci po boku Rusů vysílají jasnou zprávu. Západ se musí probudit

Severní Korea už dávno není jen izolovanou diktaturou a stává se aktivním spojencem Ruska ve válce proti Ukrajině. Kim Čong-un posílá na frontu tisíce vojáků, dodává munici a buduje ideologický mýtus o „revoluční solidaritě“. Válečné nasazení posiluje jeho režim a zároveň odhaluje, jak se autoritářské mocnosti propojují v pragmatické alianci proti Západu. Ten nyní čelí výzvě, zda dokáže tuto hrozbu pojmenovat a čelit jí, nebo jestli se opět nechá paralyzovat vlastní opatrností.

Bod zlomu na Ukrajině. Začíná hra o to, kdo se zlomí jako první

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov žádá, aby se Moskva podílela na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Jinak je podle něj nelze brát vážně. Pro Západ i Kyjev jsou takovéto návrhy nepřijatelné, protože by v praxi znamenaly ruské právo veta. Jenže právě tato neústupnost může prodloužit válku na roky. Kreml věří, že Ukrajinu zlomí dřív, než se rozpadne režim Vladimira Putina. Západ si teď musí promyslet, jestli ještě je schopen vydržet další dlouhé roky konfliktu. 

Západní vojáci nejsou samospásné řešení. Ukrajinci musí i nadále spoléhat hlavně sami na sebe

Západ zvažuje vyslání mírových jednotek na Ukrajinu jako náhradu za neuskutečněný vstup do NATO. Iniciativa, vedená klíčovými evropskými mocnostmi, má zajistit dodržování míru a odstrašovat Rusko. Problémem však zůstává, že západní armády nejsou připraveny na obranu tisícikilometrové fronty a hlavní břemeno tak zůstane na Ukrajině, která v míru nemá šanci uživit a udržet armádu současného rozsahu.

Nejistota ohledně bezpečnostních záruk pro Ukrajinu je zdrcující. Kvůli Rusku i USA

Francie, Německo, Británie či Turecko společně s USA hledají podobu bezpečnostních garancí pro Ukrajinu, avšak konkrétní parametry zůstávají nejasné. Emmanuel Macron varoval, že příštích patnáct dní bude rozhodujících, zatímco Donald Trump sice slíbil americkou účast, ale vyloučil přímé nasazení vojáků. Kyjev žádá nákup zbraní a odkup dronů, Moskva hrozí eskalací a uvnitř NATO přetrvávají rozpory. Bez jasného rámce a podpisu dohody mohou být sliby pouze iluzorní ochranou.

Kreml hraje nebezpečnou hru. Putin nabídl Moskvu pro jednání se Zelenským

Ruský vládce Vladimir Putin údajně nabídl Moskvu jako možné místo jeho setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten ji měl razantně odmítnout. Cesta kamkoli do Ruské federace by pro ukrajinského prezidenta i celou jeho zemi znamenala projev porážky a zároveň smrtelně nebezpečné riziko. 

Izrael se chystá naplno vtrhnout do Gazy. Porážka Hamásu nemusí přinést kýžený efekt

Izrael mobilizuje 60 tisíc záložníků a chystá novou fázi operace v Pásmu Gazy, zaměřenou na podzemní infrastrukturu Hamásu i hustě osídlené části města Gaza. Cílem je zničení hnutí a propuštění rukojmích, avšak rodiny unesených i část armádních elit varují, že eskalace může ohrozit jejich návrat. Kritici upozorňují na rostoucí humanitární krizi a riziko dalšího vysídlování. Zároveň sílí obavy, že po oslabení Hamásu vznikne mocenské vakuum, podobné tomu, které po válce s Islámským státem paralyzuje Irák.

Důstojná připomínka sovětské invaze? Stačilo. Za rok může být v Česku všechno jinak, rozhodne se v říjnu

Přesně před 57 lety zažila naše země sovětskou okupaci, která zlomila její sebevědomí a připravila ji o svobodu na více než dvě desetiletí. Dnes, kdy Rusko znovu vede válku v Evropě a část české společnosti je ochotna otevřít dveře komunistům, stojíme před zásadní volbou. Říjnové volby rozhodnou, zda ubráníme demokracii a svobodu, nebo dopustíme, aby se ponižující minulost vrátila. 

Politický marketing i ukázka síly. Fotka Trumpa s evropskými lídry může v Rusku vyvolat strach

Pondělní setkání v Bílém domě, kde americký prezident Donald Trump přivítal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského spolu s nejvyššími lídry Evropy, Evropské komise a NATO, přineslo nečekaný moment jednoty Západu. Po měsících napětí a rozporů se na jedné fotografii symbolicky spojily politická váha a vojenská síla, které, bude-li vůle, mohou představovat reálnou hráz proti další ruské expanzi. Z Trumpovy strany šlo zřejmě jak o politický marketing, tak deklaraci americké i západní síly.

Rusové rozumí jediné věci. Pokud Kreml vycouvá z jednání, Západ ji musí ukázat

Západní lídři doufají v diplomatický průlom ve válce na Ukrajině. Možné setkání mezi prezidenty Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem by mohlo naznačit obrat, ovšem stále není jasné, zda Kreml o dialog skutečně stojí. Válečné operace pokračují a strategické cíle Ruska zůstávají maximalistické. Pokud má mít mír reálný základ, Západ musí jednoznačně ukázat svou fyzickou sílu.

Kde bude summit Zelenskyj-Putin? Nabídka je široká, dvě varianty jsou nejpravděpodobnější

K historicky průlomovému jednání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem by mohlo dojít již v příštích dvou týdnech. Informaci oznámil americký prezident Donald Trump po pondělním setkání se Zelenským a sedmi evropskými lídry v Bílém domě. Přesto však zůstávají klíčové otázky nezodpovězené – především kdy a kde se očekávaný summit uskuteční.

Evropa pod tlakem. Jestli nechce ztratit relevanci, musí okamžitě zasáhnout jako velmoc

Evropa se probouzí do nového světového pořádku, v němž Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa přehodnocují svou roli a ruská agrese vůči Ukrajině dál pokračuje. Evropská unie tak čelí výzvě, jak jako správná velmoc ochránit své bezpečnostní a hodnotové zájmy, aniž by zůstala jen pasivním pozorovatelem. Pokud se jí to nepodaří, hrozí, že se z velmocenského aktéra stane pouhý objekt cizí moci.

Den, kdy Spojené státy natáhly Putinovi červený koberec a jako „morální autorita“ definitivně skončily

Americké bombardéry nad hlavami účastníků summitu měly působit jako symbol moci, ale vše skončilo fiaskem. Administrativa Donalda Trumpa místo demonstrace síly předvedla geopolitický ústup. Šéf Kremlu Vladimir Putin přijel do Anchorage jako vítěz, před jehož letadlem poklekli američtí vojáci, aby pateticky natáhli červený koberec. Spojené státy přijaly roli tlumočníka ruských zájmů, zatímco Ukrajina zůstává osamocena. Svět sleduje novodobý Mnichov v přímém přenosu.š

Dilema, do kterého Západ uvrhl sám sebe. Jde o Izrael a Palestinu

Stále více států se přiklání k uznání Palestiny jako samostatného a suverénního státu. V kontextu současné humanitární krize, zejména v Pásmu Gazy, nabývá tento krok nejen diplomatického, ale především morálního významu. Uznání Palestiny se tak stává symbolem podpory práva na sebeurčení a důstojnost i pro ty, kteří dosud nedisponují plnou státní strukturou.

Trump za žádnou cenu nesmí zapomenout na Ukrajinu. Putin si ho jen přijede oťukat, mír nechce

Summit Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem na Aljašce může na první pohled působit jako pokus o diplomatické sblížení, ve skutečnosti se však vše točí kolem Ukrajiny. Právě tam se rozhoduje o tom, zda Západ ještě věří vlastním principům. Pokud se téma ruské agrese odsune na okraj, bude to signál, že mezinárodní právo je opět zpochybnitelné a že moc silnějšího opět vítězí nad spravedlností.

Trumpův bizarní slib o zlevnění léků o 1500 % má dobrý důvod. Farmaceutické firmy likvidují Američany

Šéf Bílého domu Donald Trump přišel s bombastickým slibem, že sníží ceny léků o 1500 %. Zdůraznil tím absurditu a zároveň smutnou realitu amerického zdravotnictví. V zemi, kde lidé za léky platí až trojnásobek oproti jiným vyspělým státům, zůstává dostupnost potřebné léčby pro miliony Američanů otázkou finančního přežití spíše než samozřejmou součástí péče o zdraví.

Rusko není připravené na útok na NATO. Moskva ale má taktiku na další roky

Rusko stupňuje přípravy na dlouhodobou konfrontaci se Západem, od revize jaderné doktríny a masivního přezbrojování, až po rozsáhlé hybridní operace v Evropě. Podle odhadů může být schopno velké konvenční akce proti NATO mezi lety 2028-2033. Přímý útok je v tuto chvíli nepravděpodobný, ale provokace, incidenty a nátlak na hranicích Aliance jsou stále reálnější hrozbou. Evropa má omezený čas na reakci.

Silná a společná protivzdušná obrana nestačí. Evropské země musí investovat víc

Evropa posiluje protivzdušnou obranu. Slovinsko, Švédsko a Dánsko v srpnu rozšířily své arzenály o systémy IRIS-T SLM v rámci iniciativy European Sky Shield, do níž je zapojeno už 24 států. Nové technologie však samy o sobě nestačí. Bez sladění výcviku, logistiky a pozemních kapacit zůstane evropská obrana nekompletní a v případě krize by mohla selhat právě tam, kde na koordinaci a síle záleží úplně nejvíc.