Názory

Související články:

Erdogan na straně Hamásu. Je to problém pro NATO?

Hamás zničit nelze. Masakr v Izraeli definitivně pohřbil možnost dvoustátního řešení, říká politolog Záhora

Izraelská pozemní invaze bude katastrofou pro civilisty v Pásmu Gazy. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz to uvedl politolog Jakub Záhora z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Izrael je teď obviňován mimo jiné i z genocidy, ale podle mě to, čeho jsme teď svědky, je disproporční reakce na útok Hamásu, která už přerostla v kolektivní trest obyvatel Gazy,“ popisuje. Podotkl, že odstranění Hamásu je pro izraelský národ tak zásadní, že je ochoten zaplatit i životy mnoha svých vojáků.

40 let od invaze na Grenadu. Operace Urgent Fury byla úspěšnou demonstrací americké síly, říká historik

Před 40 lety zahájily Spojené státy za podpory šestice karibských zemí vojenskou invazi na ostrovní stát Grenada. Tamní události, které operaci Urgent Fury předcházely, tedy vojenský převrat a poprava do té doby vládnoucího marxistického revolucionáře Maurice Bishopa, otevřely americké administrativě prezidenta Ronalda Reagana příležitost zvrátit vývoj na ostrově ve vlastní prospěch, konstatuje Erik Ondria v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Slovenský historik ze Státního archivu v Košicích, který se tématem odborně zabývá, v něm nastínil mimo jiné důvody, proč byly vztahy mezi Washingtonem a Grenadou napjaté prakticky od nástupu Bishopa k moci a proč se Reagan rozhodl k radikálnímu a do jisté míry riskantnímu řešení celé situace. Stejně tak nastínil, jak se na tehdejší dění dívají s odstupem času obyvatelé ostrova.    

Kdy se rozpadne Fialova vláda?

Před dvěma lety by si na to málokdo asi vsadil, nicméně po té době je jedna věc jasná. Vláda Petra Fialy, ač se leckomu nemusí líbit, je mnohem stabilnějším subjektem, než by kdo kdy byl předpokládal. A to přestože spojuje strany pravicové, liberální i středově-levicové. Kdo by to byl řekl...

Lhaní o inflaci se opozici v Česku vyplácí. Národ ji pak má raději

Účastníci nynější opoziční partičky se snaží za každou cenu dostat zpět do vlády. Dávají přitom dostatečně najevo, jaký by byl jejich styl vládnutí. Důkazem je inflace, téma, které lze přetřásat v jakékoliv době, a na které vždy někdo uslyší. Je ale realita taková, jakou ji opozice předkládá?

Události Petra Nutila: Ignorace Okamury, auto zadara, čekání na palestinského Godota a objímání Řípu

Milí moji, vítejte u dalšího souhrnného vydání Událostí Petra Nutila! Máme toho dneska hodně, tak bez dalších řečí jdeme na to.  

Zbytečná vystoupení opozice stojí Čechy miliony. Kdy už poznáme laciný šunt?

Měl jsem tu čest (nebo smůlu, jak chcete) být u posledního opozičního pokusu o vyslovení nedůvěry vládě. Jako divák, na půdě sněmovny. A řeknu vám, že to nebyla ani stand-up komedie, ani drama s překvapivým rozuzlením na konci, ani dobře vypointovaná konverzační hra. Protože to byla hlavně strašná nuda.  

Vládne v Česku opravdu chudoba, nebo jen skáčeme na lep některým politikům?

V posledních týdnech se na nás valí snad ze všech možných i nemožných stran vlna prohlášení, že prý jsme kvůli inflaci zchudli a ještě zchudneme… Strašné, jistě si řeknete. Jenže, málokdo z nás si dá tu práci podobná tvrzení nějak zasadit do kontextu. Co na tom, že statistiky v mnoha ohledech surové vyznění o „zchudnutí“ české populace nepotvrzují. A i samotná vyjádření některých postav veřejného života o chudobě spíše matou. Tak, jak je to tedy? 

55 let od smlouvy o „dočasném“ pobytu sovětských vojsk. Z okupantů se stali mírotvůrci pouze na papíře

Před 55 lety, 16. října 1969, podepsali tehdejší premiéři Československa a Sovětského svazu, Oldřich Černík a Alexej Kosigyn, smlouvu o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na československém území. Vytvořili tím právní rámec pro další přítomnost cizích ozbrojených sil, které se do země dostaly o dva měsíce dříve v rámci nechvalně známé operace Dunaj, tedy potlačení pokusu o reformu diktatury KSČ armádami pěti členských států organizace Varšavské smlouvy. Přestože oficiálně šlo o spojenecké jednotky, které měly v případě války bojovat po boku těch československých, zůstaly vnímány jako okupační síla a potenciální nátlakový nástroj Kremlu.

Události Petra Nutila: Slovenské volby, mírotvůrce Putin a Ornella v plavkách

Milí čtenáři, po dvou týdnech jsou tu zpět Události Petra Nutila, rubrika, která shrnuje buď to nejpodstatnější, nebo nejabsurdnější, co za uplynulé dny událo. Tak pojďme na to. Dneska toho máme hodně. 

Spory o emisní normy a Česko proti Euro 7. Jaká auta budeme řídit?

To, že náš život ovlivňují často maličkosti, není jistě třeba připomínat. Právě probíhající vášnivé diskuse o nových emisních normách Evropské unie jsou toho dobrým příkladem. Škoda jen, že kvůli maličkostem nám mezi prsty zbytečně protékají ty „velké“ a „důležité“ skutečnosti. Připomíná to totiž jeden velmi známý „kus“: Mnoho povyku (možná) pro nic. Hodně důležitá otázka, která může člověka napadnout je, zda je skutečně nějaké to množství určitých látek z výfukových plynů motorů ve všech možných souvislostech důležitější než (nadneseně) čistší a zdravější ovzduší na planetě Zemi?

Putinovo palestinské chucpe

Víte, co znamená slovo chucpe? Pochází z hebrejštiny a vyjadřuje bezskrupulózní drzost, pro jejíž popis jsou významy slov jako arogance a nehoráznost až přespříliš slabé. Významově jde o odrzlost člověka, který zavraždil své rodiče a pak u soudu žádá o shovívavost, protože je sirotek. 

Mám obavy, kam situace na Blízkém východě povede, říká odborník Záhora pro EZ

Teroristický útok palestinského hnutí Hamás na izraelské území z minulé soboty byl naprosto bezprecedentní i z hlediska dlouhodobého izraelsko-palestinského konfliktu, a z tohoto důvodu ovlivní vztah mezi oběma národy na dekády, konstatuje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Jakub Záhora. Odborník na současný Izrael, který působí na Institutu politologických studií FSV UK dodává, že bezprecedentní je podle dostupných zpráv i rozsah izraelské reakce. Vyjadřuje v té souvislosti obavu, že utužení represivních praktik proti Palestincům povede dříve nebo později k další podobné tragédii. 

Proč Írán vede zástupnou válku proti Izraeli a nebojuje sám? Roli hraje geografie i hrozba střetu s NATO

Hamás potvrdil, že dostal k útoku na Izrael podporu od Íránu. Podle mluvčího skupiny Ghaziho Hamada se Teherán zavázal, že bude „stát na straně palestinských bojovníků až do osvobození Palestiny a Jeruzaléma“. Íránská podpora radikálním hnutím, která chovají nepřátelství k Izraeli, je notoricky známá a nijak překvapivá. Írán nemá moc jiných možností než vést zástupnou válku, přímá invaze proti židovskému státu je prakticky nemožná. 

Izraelská rozvědka je na pranýři, útok Hamásu nikdo nečekal. Stojí za jeho úspěšným začátkem spiknutí?

Izraelská rozvědka je jednou z nejuznávanějších a nejrespektovanějších na světě. Rozvíjela se uprostřed války, nejprve proti arabské koalice, následně proti paramilitárním hnutím v čele s Hizballáhem a Hamásem. A právě druhé jmenované palestinské uskupení na Izrael nyní zaútočilo bez toho, aby Izraelci byli dobře připravení nebo měli alespoň tušení o blížící se pohromě. 

Chtít levná paliva a potraviny se nemusí vždy vyplatit. Příkladů je dost

Vzpomínáte si ještě na plamenná prohlášení členů hnutí Ano, když v Maďarsku zastropovali před řadou měsíců ceny benzínu a potravin a pánové a dámy z tohoto hnutí nemohli udělat to samé? A pak na jejich nicotné blábolení, když se ukázalo, že násilné omezování tržních mechanismů vede k nedostatku, a nakonec k ještě větší drahotě, než jsme zažili v tuzemských podmínkách? Ale práce opozičníků, jistě namítne každý politolog, je právě neúnavná kritika. No jo. A teď to tu máme znovu. Tentokrát jsou ale kvůli kritice zdražování českých paliv úderným kladivem kritiky levné polské benzínky. 

Trauma z jomkipurské války dopadá na Izrael i po 50 letech, říká odborník

Před padesáti lety, na židovský svátek Dne smíření 6. října 1973, podnikla vojska Egypta a Sýrie za podpory řady dalších arabských zemí překvapivý úder na Izrael. Přestože zaskočená izraelská armáda po několika dnech dokázala ofenzivu odrazit, utrpěla značné ztráty. Objevují se proto i spekulace, že Izrael v jisté chvíli zvažoval nasazení jaderných zbraní. Taková tvrzení však nejsou podpořena důkazy, upozorňuje odborník Azriel Bermant v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Seniorní výzkumník pražského Ústavu mezinárodních vztahů v něm vysvětlil, v čem spočívá hlavní význam konfliktu pro situaci na Blízkém východě, stejně jako důvody, proč je válka ve veřejné debatě v Izraeli stále silně přítomná a proč tamní společnost i s odstupem půl století diskutuje o tom, zda neexistuje hrozba opakování jomkipurské katastrofy.

Žádná diktatura, hlas každého může být slyšet. Euroskeptici mají v EU také místo

Vítězství Roberta Fica (a jeho Smeru) ve slovenských parlamentních volbách nutně nemusí znamenat obrat jeho země od Západu. Evropská unie sice země nedrží v kleci, má ale páky, jakými se může bránit rozvratu. Poukázal na to nezávislý server RFE/RL.

Události Petra Nutila: Okamura je Pitomio, usnesl se Nejvyšší soud. Gratulujeme

Milí čtenáři, vítejte u dalšího pravidelného vydání Událostí Petra Nutila, souhrnu toho podstatného, co se nejen v naší zemi událo. A dnešní díl bude tak trochu výjimečný a speciální, protože navzdory obvyklému schématu bude mít jen jednu hlavní zprávu, ostatní události vezmeme jen telegraficky.

Demografie v hlavní roli, volby ovládlo konzervativní Slovensko. Liberálové žijí ve městech či v zahraničí

Výsledky slovenských parlamentních voleb jasně hovoří o rozdílu mezi společností na Slovensku a lidmi, kteří ze země odešli do zahraničí. Hlavní roli hraje demografie, lze to pozorovat i na ziscích nejsilnější maďarsko-slovenské strany.