Názory

Související články:

Co hrozí Slovensku? Fico ho může posunout o desítky let zpět, nechápe ani smysl evropské integrace

Události Petra Nutila: Konec Liberlandu, nejhorší premiér, antibrexit a homofobní konzervatismus

Milí moji, je tu další nedělní vydání Událostí Petra Nutila, čili výběru toho nejabsurdnějšího, čím nás uplynulý týden obdařil. Tak pojďme na to. 

Falešná naděje Ukrajiny? Vytoužené F-16 poměr sil nutně změnit nemusí, mohou být i přítěží

Už čtyři země ohlásily záměr věnovat Ukrajině dlouho požadované stíhací letouny F-16. Ačkoli schválení dodávek ze strany USA ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky označil za "průlomovou dohodu", američtí představitelé se podle Reuters domnívají, že F-16 poskytnou Ukrajině jen "malou pomoc" v její protiofenzívě. 

Zelenskyj se nekrotí a stojí ho to spojence. Nátlak fungoval, když ruská armáda stála před Kyjevem

Ukrajina ztrácí důležitou podporu svých předních spojenců. Prezident Volodymyr Zelenskyj volí špatnou strategii diplomacie, kdy na své podporovatele ze zahraničí vyvíjí často až nepřiměřený nátlak. Ten se stává neslučitelným s národními zájmy daných zemí a rovněž s veřejným míněním. Nepřizpůsobil urgenci vlastních projevů situaci. Ruská armáda již přes rok není před Kyjevem a nehrozí, že se ukrajinská suverenita během pár dní může rozpadnout. 

Jelcin před 30 lety rozpustil parlament. Šlo o tvrdý mocenský střet, ne o souboj idejí, hodnotí Holzer

Dne 21. září 1993 se tehdejší ruský prezident Boris Jelcin rozhodl rozpustit parlament. Krok, který neměl oporu v platné ústavě, výrazně eskaloval politickou krizi v zemi, jež následně vyústila v násilnosti s několika stovkami mrtvých. Politolog Jan Holzer se nicméně nedomnívá, že by se jednalo o zásadní moment pro přehodnocení přístupu Západu vůči postsovětskému Rusku. Profesor z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz připomíná, že aktérů, kteří by výrazně podporovali ryze demokratické principy, bylo na ruské politické scéně naprosté minimum. Podle odborníka převládlo mocenské uvažování a hledání řešení bez ohledu na pevné ideové konstanty. Pokládá proto i otázku, zda Západ raději neupřednostnil sociálně-ekonomickou a územní stabilizaci Ruska před vizí jeho demokratizace.   

Události Petra Nutila: Vyhasínající Rajchl a ústavní Orel v hnízdě

Moji milí, čím začít jiným, než úplně čerstvou zprávou! Další demonstrace uspořádaná Jindřichem Rajchlem proběhla. A tak to má být, žijeme ve svobodné zemi, kde si každý může protestovat proti čemu chce. Tentokrát se už pod vedením tohoto pána neprotestovalo proti bídě, ale vládě. Asi bída už v ČR není, nebo co. Každopádně to je asi tak jediný rozdíl mezi touto demonstrací a tou předchozí. 

Dohody z Camp Davidu se před 45 lety staly prvním kamenem izraelsko-arabských vztahů, konstatuje Zouplna

Izrael a Egypt uzavřely před 45 lety, 17. září 1978, v letním sídle amerických prezidentů dohody, které otevřely cestu k normalizaci vztahů těchto letitých nepřátel a měly se proklamativně stát i základem pro širší mír na Blízkém východě. Celému procesu přitom opakovaně hrozil krach, připomíná Jan Zouplna z Orientálního ústavu Akademie věd. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz za hlavní důvod snah o vzájemné urovnání označil skutečnost, že obě země si další konfrontaci nemohly dovolit, k čemuž se přidaly i bezprecedentně vysoké finanční pobídky z americké strany. Odborník na moderní dějiny blízkovýchodního regionu rovněž poukázal na odvrácenou tvář dohod a nastínil, proč nevedly k normalizaci izraelsko-arabských vztahů v plném významu slova. 

Kolik budeme platit za plyn? Ptejme se spíš sami sebe, zda jsme schopni s energiemi šetřit

Když ne válka, tak stávky za vyšší mzdy. Tak by mohl vypadat titulek textu o tom, jaká bude v nejbližší době cena plynu, který slouží nejen k výrobě elektřiny, ale i k vytápění. A že nejde o nic veselého, naznačují poslední zprávy společnosti Chevron Australia, která tvrdí, že neočekává, že by se v nynějším sporu o mzdy a pracovní podmínky dohodla s odbory. Zastavit stávky v pobočkách firmy na zkapalněný zemní plyn (LNG) Gorgon a Wheatstone se tak nepodařilo. Může tohle výrazně zvýšit cenu energetické komodity? 

Žijeme v pokračování studené války, Rusko hraje divadlo i pro vlastní občany, z dějin dělá zbraň, říká odborník

Koloběh přepisování dějin nikdy nekončí, má kořeny v dávné historii lidské civilizace. Pro EuroZprávy.cz koncept přepisování dějin vysvětlil vojenský historik Tomáš Řepa z Fakulty vojenského leadershipu Univerzity obrany. A právě kremelský režim se v nové učebnici pro sedmnáctileté studenty uchýlil k výraznému přepisování dějin. 

Úsporný balíček není populární, potřebujeme jej ale víc, než "žvanění" opozice ve Sněmovně

V Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky se poslanci dohadují o schválení podoby tzv. úsporného balíčku. Ten má, slovy vládních představitelů, prostřednictvím desítek opatření a úprav platných zákonů, ozdravit státní finance tak, aby se schodek rozpočtu v příštím roce snížil o 98 miliard korun a v roce 2025 o dalších více než 150 miliard korun. Že to nebude nic jednoduchého věděli nejen koaliční poslanci, ale i ti opoziční. Přesto se ale znovu a znovu, bez ohledu na to, zda zrovna vládne ten či onen, objevují podobné otázky. 

50 let od Pinochetova puče. Děsivou bilanci jeho režimu se někteří stále snaží relativizovat, uvádí Chalupa

V Chile došlo před 50 lety k vojenskému převratu, který namísto řádně zvolené levicové vlády vynesl k moci juntu generála Augusto Pinocheta. Jeho následnou 17 let trvající diktaturu nepřežilo více než tři tisíce lidí. Argument Pinochetových sympatizantů, že bez zásahu armády by v zemi propukla ozbrojená revoluce a občanská válka, považuje historik a iberoamerikanista Jiří Chalupa za spekulaci. Dodává, že porušování lidských práv, k němuž po 11. září 1973 docházelo, násobně převýšilo vše, co je vyčítáno předchozímu socialistickému prezidentovi Salvadoru Allendemu. Odborník z Filozofické fakulty Ostravské univerzity v obsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz rozebral i důsledky Pinochetovy ekonomické politiky, jeho vnímání v současném Chile či zdroje obdivu diktátora u části tuzemské veřejnosti. 

Události Petra Nutila: Tryzna za Agátu, Jaromíra Soukupa a budoucnost naší země

Drazí čtenáři, vážení smuteční hosté, tento týden máme jednu zásadní zprávu. Jak asi víte sami, život každého z nás provází velké množství ztrát. Člověk během svého žití ztrácí řadu předmětů i iluzí, stejně tak jeho existenci na tomto světě provází i těžší ztráty, jako jsou ztráty milovaných osob a přátel...

Před 75 lety vznikla KLDR. Sjednocení Koreje se nabízí, čas ale hraje proti, soudí koreanista

Severokorejští komunisté před 75 lety, 9. září 1948, vyhlásili na sever od 38. rovnoběžky, která od konce druhé světové války rozdělovala Korejský poloostrov na zóny pod sovětskou a americkou správou, vlastní stát. Vznik Korejské lidově demokratické republiky (KLDR) byl ovšem logickou reakcí na předchozí vyhlášení Korejské republiky na jihu, upozorňuje koreanista Jaromír Chlada. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz zdůrazňuje, že korejská společnost byla v té době naladěna spíše levicově, čemuž odpovídal i pokus o vyhlášení Korejské lidové republiky o tři roky dříve – a pokud by nebyl americkou okupační správou potlačen, patrně by na celém poloostrově vznikl stát inklinující k nějaké formě socialismu, který by se pravděpodobně začlenil do sovětské sféry vlivu.

Ukrajinci ztrácí přátele, ale i končetiny. Nedovedu si to představit, říká lékař z centra Superhumans u Lvova

Nedaleko Lvova stojí zhruba čtyři měsíce staré rehabilitační centrum Superhumans. Řada lékařů zde pomáhá vojákům s amputovanými končetinami zpět do normálního života. Díky spolupráci s ortopedických chirurgem Volodymyrem Glowatskym EuroZprávy.cz dostaly exkluzivní možnost do zařízení nahlédnout.

Kdo nepatří do moderního světa? Obchodník, který odmítá platby kartou

Jedno ‒ jak se rádo říká ‒ z nesmrtelných přísloví praví: Vše, co v životě potřebujeme, lze koupit za nepatrný peníz, jen zbytečnosti jsou drahé. A tohle platí víc než dost i v tom, proč se znovu a znovu objevuje pro některé „neskutečný“ problém, totiž, proč se nedá všude zaplatit kartou a zda by takové „technické“ problémy měla řešit ústava, nebo by se podobné záležitosti podrobily nějakému zákonu. A to si někdo neustále stěžuje, jaká je v téhle zemi často až šílená regulace.

Události Petra Nutila: Babiš bez Mafry a americké dilema

Někteří rodiče se radují, mnozí učitelé pláčou. Končí totiž prázdniny. A také začínají další Události Petra Nutila, dnes psané ze zahraničí, a proto stručnější.

Fiala slibuje nesplnitelné. Z ČR chce vyspělou zemi, za dva roky mu ale vyprší mandát

Ze střednědobé vize premiéra Petra Fialy zřejmě nic nebude. Česká republika se podle něj má stát do deseti let vyspělou zemí a křižovatkou Evropy, nicméně jí k tomu chybí základní předpoklady v čele s kvalitní infrastrukturou a dlouhodobou schopností politických elit udržet zdravý státní rozpočet. Dalším z problémů je politický mandát, který k tomu Fiala potřebuje – nevypadá to, že si ho při volbách za dva roky udrží. 

Druhá světová válka začala před 84 lety. Šest let zabíjení a boje o svobodu cítíme ještě v roce 2023

Dne 1. září 1939 se rozhořel největší ozbrojený konflikt lidských dějin. Druhá světová válka zmařila desítky milionů životů a přeorientovala celý svět. Touha po moci a vlivu zůstala, změnily se ale techniky k jejímu naplnění. V roce 2023, osmasedmdesát let od konce druhé světové války, stále čelíme jejím přímým důsledkům.

Zamrzlý trh práce není problémem jen v Česku. A bez rázného zásahu jen tak neroztaje

Českým firmám chybí k obsazení pracovních míst stále desítky tisíc lidí. Není to nová zpráva. Jenže, ač si firmy v tuzemsku naříkají na nedostatek potřebných zaměstnanců, seč mohou, tak nějak se stále nedaří ten „zamrzlý“ či chcete-li „přehřátý“ trh práce rozmrazit. A je asi jedno, zda je trh zmrzlý nebo přehřáty. A nyní, jak si třeba všimla i agentura Bloomberg, čelí téměř shodnému problému i pracovní trhy v Polsku a Maďarsku. I ty totiž vykazují nízkou nezaměstnanost, a opakující se volání po nových pracovních silách a nedostatku zaměstnanců. Jedno je tak jisté, lidi prostě nejsou nikde a „přetahovaná“ o ně má v každé zemi své nepřekročitelné mantinely. 

Policie nemá na hackerské útoky čas ani kapacity. Dokonalá obrana neexistuje, weby bank mohou kolabovat dál, říká expert

Vedoucí české, slovenské a maďarské pobočky kyberbezpečnostní společnosti Check Point Software Technologies Miloslav Lujka v rozhovoru pro EuroZprávy.cz detailně vysvětlil způsob, jakým fungují různé hackerské útoky. Zejména DDoS, kterým v poslední dnech čelily největší české banky a další instituce. Upozornil, že dnes dokáží hackeři napadat internetové uživatele velice přesvědčivě. „Někdy už je to tak uvěřitelné, že tomu může propadnout opravdu každý,“ říká například o phishingu.