Názory

Související články:

Zelenskyj a Putin tváří v tvář? Jednou a bez výsledku, Moskva mezitím připravila invazi

Bitvu u Hradce Králové překonala až druhá světová. Na českém území se roku 1866 bilo téměř půl milionu vojáků

Bitva u Hradce Králové někdy nazývaná i jako bitva u Sadové nebo na Chlumu se odehrála 3. července 1866 a patřila k největším vojenským střetnutím v dějinách českých zemí. Na počty nasazených vojáků jí překonaly až frontové operace v závěru druhé světové války. Jako izolovaná bitva je však svou velikostí dodnes nepřekonána. Celkem se bitvy zúčastnilo okolo 435 000 vojáků a střetly se zde pruské a rakousko-saské armády v dosud nevídaném souboji za využití nových pokrokových technologií.

Ani neutrální, ani loajální. Druhý nejsilnější člen má výjimečné postavení, NATO mu nemůže věřit, ani o něj přijít

Turecko má v rámci NATO jedinečné postavení. Jeho vojenská síla, geografická poloha a schopnost manévrovat mezi Západem a Ruskem z něj činí spojence, kterého si aliance nemůže dovolit ztratit – ale ani mu zcela důvěřovat. Ankara přitom zvyšuje svůj vliv nejen ve Středomoří, ale i na Ukrajině. Pokud by došlo k přímému konfliktu s Ruskem, mohlo by právě Turecko rozhodnout o soudržnosti celé aliance – anebo o jejím roztříštění.

Čtyři roky po odchod Američanů si Afghánci procházejí tristním obdobím. Reputaci zemi může zachránit důležitá surovina

Čtyři roky po stažení amerických a západních vojsk je Afghánistán pod tvrdou kontrolou Tálibánu. Režim omezuje práva žen, dusí svobodu slova a čelí hluboké humanitární krizi. Zemi ale zůstává jeden zásadní trumf, kterým jsou obrovské zásoby lithia. Právě tato strategická surovina by mohla Afghánistánu otevřít cestu k ekonomické obnově, pokud ji dokáže využít bez dalšího prohlubování závislosti na autoritářských velmocích.

Trump si vytváří nejhorší možné protivníky. USA na obchodní válku se Švýcarskem a Kanadou doplatí

Donald Trump opět ukazuje, že v jeho světě neexistují spojenci, pouze momentálně výhodní protivníci. Nová cla na Švýcarsko a Kanadu jsou nejen ekonomicky iracionální, ale především geopoliticky krátkozraká. Opatření, která by si možná zasloužila autoritářská Čína, nyní míří na země, které Spojeným státům důvěřovaly, a často pro ně dělaly víc, než samotní evropští spojenci z NATO.

Evropa čelí sílící krizi. Situace v libyjských detenčních zařízeních je kritická, říká Zwiefelhofer Čáslavová

Situace v Libyi zůstává vysoce nestabilní a klíčová pro bezpečnost Evropy. Vliv v zemi si udržují Turecko a Rusko, přičemž turecké zájmy ohrožují výlučné ekonomické zóny Řecka a Kypru. Evropská unie sice reaguje například podporou Libyjské pobřežní stráže, její schopnost ovlivnit dění však naráží na složité rozložení moci v zemi. „Evropa určitou migraci potřebuje, ale musí ji kontrolovat a postupovat v tom jednotně. Nemůžeme po jižních státech chtít, aby bezpečnost celé Unie financovaly samy,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Veronika Zwiefelhofer Čáslavová, ředitelka think tanku Security Outlines.

Zásoby americké munice a výzbroje se tenčí. Válka s Čínou nebo Ruskem přitom bude vyžadovat vysoké náklady

Pentagon čelí vážné krizi. Zásoby munice a výzbroje se kvůli dlouhodobé podpoře Ukrajiny, Izraele a operacím v Rudém moři nebo Íránu tenčí, zatímco americký zbrojní průmysl nestíhá doplňovat ztráty. Z rozpočtu 850 miliard dolarů jde jen zlomek na nové zbraně a modernizace výroby je pomalá. USA tak omezují vývoz na Ukrajinu, což zvyšuje tlak na evropské spojence. Simulace války s Čínou mezitím ukazují, že bez dostatečných zásob by Washington riskoval vleklý konflikt s nepředvídatelnými důsledky – nemluvě o válce mezi NATO a Ruskem.

Tvrdý politický boj o hlasy už začal. U voleb ale rozhodne naše svědomí

Předvolební kampaň je v plném proudu – a s ní i souboj o naši pozornost, emoce, a nakonec i rozhodnutí. Strany nás teď budou oslovovat ze všech směrů: z televizí, sociálních sítí i billboardů vedle dálnic. Ale ta nejdůležitější bitva se odehrává v nás samotných. V tom, čemu věříme, co od politiky čekáme a co jsme ochotni přehlédnout. Letos nejde jen o programy, ale o to, jestli naše demokracie vydrží tlak, který na ni doléhá zevnitř i zvenčí.

Trump si sám podřezává větev. Jeho nerozhodnost posiluje Rusko

Donald Trump zkrátil ultimátum pro ukončení ruské války na Ukrajině na pouhých dvanáct dní. Hrozí tvrdými sankcemi, ale jeho nejednoznačné kroky nahrávají Moskvě. Vladimir Putin dokáže hrozby bez následků využít k posílení vnitřní loajality a propagandy. Místo oslabení Ruska může Trumpova nerozhodnost posílit režim, který spoléhá na jednotu a vnějšího nepřítele.

Zdravotnictví v USA je byznys. Vysoké clo na evropské léky bude Američany bolet, bankrotují už dnes

Spojené státy zavádějí 15% clo na dovoz evropských léků, včetně známých značek jako Ozempic na léčbu cukrovky či Keytruda, sloužící k imunoterapii při rakovině. Zatímco vláda prezidenta Donalda Trumpa krok hájí jako podporu domácí výroby, existuje riziko masivních dopadů na pacienty. Zvýšení cen může nejvíce zasáhnout seniory a chronicky nemocné, kteří už nyní bojují s vysokými náklady na péči v jednom z nejdražších zdravotnických systémů světa.

Absolutní nezájem, Putin na schůzce s Ficem převracel oči. Slovensko je pro něj komár, může ho kdykoli rozmáznout

Slovenský premiér Robert Fico je jediným západním lídrem, který ještě ochotně usedá ke stolu s Vladimirem Putinem. Ruský prezident však dává převracením očí a znuděným výrazem jasně najevo, že o něj nestojí. Květnové setkání v Kremlu působilo spíš jako rutinní audience provinčního úředníka z dálné Sibiře u ruského prezidenta než rozhovor dvou státníků. Putin s Ficem mluví, protože prostě musí.

Komunisté velebící agresora měli v Rusku zůstat. Za podkopávání demokracie zkrachovali na hranicích po právu

Čtveřice členů KSČM opět ukázala, že věrnost totalitě a servilita vůči ruskému imperialismu jsou pro ně primárním politickým programem. Jejich cesta do Ruska, podniknutá navzdory jasným varováním, není jen výrazem naivity či omylu. Jednoznačně se snaží oslabit Evropu a zlomit Českou republiku. Lidé jako oni se v tomto zápase bez váhání staví na stranu agresora.

Macron se uznáním Palestiny vymezuje proti hladomoru jako prostředku zahraniční politiky, říká Hennlichová. Francie si nepřizná, že už není rozhodující velmoc

Francie se v čele s prezidentem Emmanuelem Macronem rozhodla uznat Palestinu jako nezávislý stát. „Macron je velký pragmatik. Jeho rozhodnutí vnímám především jako snahu vymezit se proti hladomoru v Gaze jako prostředku zahraniční politiky,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz Marcela Hennlichová, expertka na francouzský politický systém z Katedry mezinárodních studií a diplomacie Fakulty mezinárodních vztahů VŠE.

Připravenost Palestiny fungovat jako regulérní stát je dlouhodobě velmi omezená. Mohla by hrozit i občanská válka nebo vláda islamistů, varuje Taterová

V reakci na rozhodnutí Francie uznat Palestinu jako stát oslovily EuroZprávy.cz expertku na Blízký východ Evu Taterovou z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. V exkluzivním rozhovoru vysvětlila, jaký význam tento krok má a zda může vyvolat širší vlnu uznání ze strany dalších západních zemí. „I kdyby teoreticky oficiálně Palestinu jako stát uznali všichni členové mezinárodního společenství, rozhodně to neznamená, že by Palestinský stát začal v dohledné době smysluplně vykonávat svou stanovenou roli,“ zdůrazňuje Taterová.

Chceme-li chránit demokracii, musíme chránit i její jazyk. S označením „dezolát“ by se mělo šetřit

Označení „dezolát“ se z okrajového výrazu stalo běžnou nálepkou i ve vážně míněné publicistice. Když ho v titulku použije nejčtenější české médium, nejde už jen o slang nebo bezpředmětné urážky napříč běžnými občany, ale o dehonestaci. Případ filmu Velký vlastenecký výlet, který zachycuje cestu tří Čechů na Ukrajinu, ukazuje, jak se jazyk může stát nástrojem rozdělování. A jak největší médium v zemi, místo ochrany svobodné diskuse, podkopává její základy.

Můžeme být mrtví, ale až do smrti zůstaneme svobodní, říká Zolotukhin. Ukrajinci i během války nastavují prezidentovi červené čáry

Ukrajinský expert na národní bezpečnost a bývalý náměstek ministra informační politiky Dmytro Zolotukhin v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz okomentoval kontroverzní krok prezidenta Volodymyra Zelenského a parlamentu, kteří se rozhodli podřídit nezávislé protikorupční agentury generální prokuratuře. „Z mého osobního pohledu – co je rozbité, nemůže být ještě více rozbité,“ říká. Upozorňuje přitom na sílu občanské společnosti, která podle něj dává najevo své hranice. „Ukrajinci mají svobodu a demokracii v krvi. Nemohou jednat jinak.“

Roosevelt dokázal, že demokracie potřebuje pojistky. Ustojí ale americká demokracie Trumpa?

Před 85 lety přepsal Franklin Delano Roosevelt dějiny amerického prezidentství. Potřetí za sebou byl nominován do nejvyššího úřadu a narušil dosavadní nepsanou tradici, podle níž prezidenti po dvou funkčních obdobích odcházeli. Roosevelt se však nezastavil ani po třetím mandátu, v roce 1944 totiž kandidoval znovu a vyhrál i počtvrté. Právě tato výjimečná skutečnost vedla americký Kongres k přijetí 22. dodatku ústavy, který od roku 1951 oficiálně zakazuje výkon prezidentské funkce více než dvakrát.

Zelenskyj mění svá vlastní pravidla hry: Boj proti korupci přechází pod státní dohled, návrat k centralizaci moci v čase války je znepokojivý

Ukrajinské nejvyšší složky moci podkopávají své vlastní základy v nejcitlivější chvíli. Zákon, který podřizuje protikorupční úřady vládnímu dohledu, působí jako rezignace na hodnoty, které země deklarovala od Euromajdanu. Přijat byl navíc překotně, bez debaty a v atmosféře sílícího tlaku na občanskou společnost. Místo důvěry a reformní vyspělosti tak Kyjev vysílá signál, že v čase války volí staré metody – centralizaci, loajalitu a kontrolu.

14 let po útocích na ostrově Utøya je internet inkubátorem extremismu. Navzdory nespočtu varování

Před čtrnácti lety provedl Anders Breivik nejhorší útok v dějinách moderního Norska. Jeho radikalizace odhalila temnou stránku internetu – svět osamělých vlků, nenávisti a ideologické manipulace. Dnes, s rozmachem umělé inteligence a personalizovaného obsahu, se digitální prostředí stává ještě nebezpečnějším inkubátorem extremismu, kde se „noví Breivikové“ mohou zrodit rychleji a tišeji než kdy dřív.

V periodické tabulce působí nenápadně, jejich dopad na bezpečnost je však bezprecedentní. Boj o vzácné zeminy eskaluje

Spojené státy a Čína svádějí intenzivní boj o kontrolu nad vzácnými zeminami – strategickými surovinami nezbytnými pro technologie i zbrojní průmysl. Čínská dominance v těžbě a zpracování těchto prvků vedla prezidenta Donalda Trumpa k zahájení obchodní války, která odhalila zranitelnost Západu. USA teď investují do těžby i recyklace, aby snížily závislost a posílily vlastní surovinovou bezpečnost.