Názory

Související články:

Před 40 lety si „druhá studená válka“ vzala 269 životů. Sestřel letu KAL 007 nelze bez kontextu pochopit

V pasti středních příjmů. Česko vyčerpalo potenciál dosavadního růstového modelu, upozorňuje Šitera

Koronavirová pandemie a energetická krize měly sice jiný charakter, ale společně ukázaly slabiny tuzemského, na exportu založeného ekonomického modelu. Pro další ekonomický posun by Česko muselo být více technologicky adaptivní, inovativní, zaměřit se na budování nové infrastruktury a místo nízké ceny práce dbát na její kvalifikovanost, konstatuje Daniel Šitera v obsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Výzkumník Ústavu mezinárodních vztahů v něm dále vysvětlil například to, z jakého důvodu podle něj Česká republika spadla do takzvané pasti středních příjmů a proč si nedokáže představit, že by se svým současným hospodářským modelem dokázala dosáhnout úrovně vyspělých ekonomik Skandinávie, Beneluxu či německy mluvících zemí. 

Události Petra Nutila: Prigožin v pekle a mistrovství v oportunismu

Milí moji, je tu poslední srpnové neděle a s ní jako už tradičně nové vydání Událostí PN! Tak se pojďme podívat na to podstatné, co se u nás a ve světě událo.   

Češi kvůli přemrštěným cenám kritizují vládu. Jak to s tou drahotou ale vlastně je?

Srpen přinesl do tuzemských informačních vod zajímavé novinky. Tak předně, podle analýzy Hospodářské komory to nebude mít Česko, pokud se nezačnou v ekonomice dít potřebné změny, s dalším ekonomických růstem snadné a může se stát, že ať po příštích parlamentních volbách bude ČR vládnout kdokoliv, může na tom být ještě hůře než současná vláda. Té totiž, a to právě kvůli ekonomickým nesnázím „rozhodně důvěřují“ jen dvě procenta respondentů. Naopak, nedůvěra v kabinet je rekordní. Pro lidi, zaměstnance a živnostníky by to totiž znamenalo jediné: Platy a výdělky by dále nemusely růst a jejich přibližování se k „západním“ standardům by mohlo na léta ustat.

Za znásilnění několika dětí podmínka. Viděli jste šestnáctiletého ubránit se dospělému muži? Blažek zřejmě ano

Redefinice znásilnění a bezbrannosti oběti ze strany ministerstva spravedlnosti je spíše směšný pokus o přiblížení se dodržování lidských práv než rozumný krok. Bezbranná oběť má mít podle šéfa resortu Pavla Blažka pod dvanáct let, tedy ještě daleko pod hranicí dospělosti. Je obtížné si představit úspěšnou obranu, byť šestnáctiletého mladého člověka proti urostlému dospělému. Nebo proti přesile. 

O přítomnosti Prigožina v havarovaném letadle se vědělo až příliš brzy. Co o jeho údajné smrti vlastně víme?

Média se dozvěděla od ruského úřadu pro letectví informace o přítomnosti Jevgenije Prigožina na palubě ztroskotaného letadla velice rychle. Nejdříve informace začala šířit agentura TASS, a to jen necelé dvě hodiny po pádu letounu. Odstartovala tak kolotoč odhadů a spekulací, který už nešlo (a nejde) zastavit.

Za extrémní počasí může globální oteplování, vlny veder budou častější a delší, říká meteoroložka Honsová

Letošní léto nás s výjimkou přelomu července a srpna pronásledují velmi vysoké teploty, které nezřídka přesahují tropické třicítky. V této souvislosti se EuroZprávy.cz obrátily na meteoroložkou Dagmar Honsovou, která prozradila, že se na konci týdne můžeme těšit na ochlazení až o deset stupňů. Smutným poznatkem je, že tropické dny byly například v pražském Klementinu naměřeny pětkrát častěji než před sto lety. 

55 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy. Dnes Kreml režíruje krvavější pokračování

Rusové se nepoučili z historie a činí tytéž akce sabotující rozvoj další země. Toto východní impérium brojí proti jakýmkoli změnám směrem k politickému pluralismu a demokracii. 

Události Petra Nutila: Danuše ve STANu a kamarád do deště Nejedlý

Je tu další neděle a s ní i další vydání souhrnných Událostí Petra Nutila, které budou - jako vždy - o něco absurdnější, než si myslíte. Tak pojďme na to. 

35 let od konce irácko-iránské války. Provázela ji agresivní propaganda a nulový soucit s nepřítelem, říká Horčička

Dne 20. srpna 1988 utichly poslední výstřely irácko-íránské války. Brutální regionální konflikt zuřící od září 1980 si vyžádal stovky tisíc životů na obou stranách, přinesl i nasazení zbraní hromadného ničení ze strany iráckého režimu Saddáma Husajna. K uzavření příměří výrazně přispěly právě velké lidské ztráty i míra materiální destrukce, vysvětluje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Matouš Horčička z Asociace pro mezinárodní otázky. Expert na Írán v něm objasnil například i to, jak do války zasahovaly tehdejší mocnosti bipolárně rozděleného světa, od čeho se odvíjel zmíněný krvavý charakter bojů nebo jakou roli v ukončení konfliktu sehrálo nechvalně známé sestřelení íránského linkového airbusu americkým vojenským křižníkem.

Odpuštění je možné, Rusové o něj ale musí sami požádat, popisuje náměstek gubernátora Lvovské oblasti

EuroZprávy.cz ve Lvově na západě Ukrajiny vyzpovídaly prvního náměstka gubernátora oblasti Oleksandra Kulepina o tom, jak se změnil život v regionu od začátku války. Rovněž odpovídal na otázky ohledně ruské menšiny. „Když obyvatelé vidí, že lidé, co se přistěhovali z východní Ukrajiny, se snaží mluvit ukrajinsky a dělají chyby, respektují to,“ popisuje. Jiný případ podle něj je, když si myslí, že mají právo ruštinu používat. „To tady respektované není. Místní to pak vnímají jako nerespektování země a jejího jazyka,“ pokračuje. 

Vysoké ceny, nulová výstavba... Český stát upřednostnil byrokracii nad potřebami lidí, odhání i investory

Různé tuzemské zpravodajské zdroje rády v poslední době uvádějí, jak Češi jezdí nakupovat do některých okolních států neb je tam levněji, a to nemluvě o inflaci, která sice v červenci dosáhla v ČR hodnoty 8,8 procenta, ale i tak je fakt, že mnoho států okolo Česka je na tom dlouhodobě výrazně lépe. A už vůbec třeba nemluvím o tom, jak rychle se u nás dokáží postavit potřebné silnice, dálnice, železnice nebo jiné důležité infrastrukturní stavby. Jednoho tak napadne, proč český stát nedokáže být pro lidi, ale spíše připomíná byrokratické a komplikované bludiště v němž si doslova všichni zbytečně běhají sem a tam a nikoho to vlastně nebaví. Jenže změna pořád nikde. 

Události Petra Nutila: Za ředkvičku do kriminálu a nešika Babiš

Vy, kteří máte děti, to samozřejmě víte. Ještě pořád jsou prázdniny. Ti ostatní z vás to mohli poznat z toho, že je stále okurková sezóna a v médiích řeší se hlavně kraviny. Všem se dá vzkázat jen jedno – nebojte, už brzo to skončí. Tak se pojďme podívat, jaký ten minulý týden vlastně byl.  

Svět žije 70 let pod termonukleární hrozbou. Vize apokalypsy nadále pomáhá bránit velké válce

Před 70 lety prozářil kazašskou step první velký test sovětské termonukleární bomby. Výbuch z 12. srpna 1953 svou silou více než pětadvacetkrát předčil americkou pumu Little Boy, která o osm let dříve srovnala se zemí japonskou Hirošimu. Především ale demonstroval, že Sovětský svaz zásadně nezaostává za Spojenými státy ve studenoválečném závodu v jaderném zbrojení. Monopol na termonukleární zbraně, které svým ničivým účinkem výrazně zastínila původní atomové zbraně založené na štěpné, nikoliv fúzní reakci, vydržel Washingtonu pouhých devět měsíců. Situace, která ve své době posílila obavy z jaderného armageddonu, v následujících desetiletích paradoxně výrazně přispěla k zachování míru mezi dvěma bloky bipolárně rozděleného světa. Jaderné odstrašení pak funguje dodnes.   

Stovky zraněných demonstrantů. Rumunská vláda se před 5 lety zalekla protestů, zásah byl kontraproduktivní, soudí Kocian

Před pěti lety došlo v Rumunsku k masivní demonstraci před sídlem vlády na Vítězném náměstí v Bukurešti. Původně pokojné protesty proti korupci a za obranu principů právního státu byly tvrdě rozehnány bezpečnostními složkami. Jejich zásah z 10. srpna 2018 si vyžádal stovky zraněných a desítky hospitalizovaných. Pozadí událostí možná nebude nikdy plně objasněno, avšak zůstává otázkou, co by museli demonstranti udělat, aby svým chováním vyprovokovali takto extrémní reakci, konstatuje Jiří Kocian v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. 

15 let od rusko-gruzínské války. S útokem na Ukrajinu ji propojuje Putinova imperiální politika, míní Horák

V noci ze 7. na 8. srpna 2008 zahájila gruzínská armáda operaci s cílem obnovit územní celistvost země a dobýt odštěpeneckou provincii Jižní Osetii. Následoval ruský vojenský úder na Gruzii. Boje, které trvaly do necelých deset dní, si vyžádaly několik stovek obětí. Výsledkem bylo mimo jiné uznání nezávislosti Jižní Osetie i Abcházie - další separatistické oblasti - Moskvou. Politický geograf Slavomír Horák z Katedry ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze nicméně soudí, že územní a etnické spory nehrály v událostech před 15 lety prim. Odborník na středoasijský a kavkazský region v rozhovoru pro EuroZprávy nastínil, proč za hlavní příčinu války považuje tehdejší ruskou politiku, jejímž cílem bylo především zamezit vstupu Gruzie do NATO. 

Události Petra Nutila: Trump u soudu a koks v Brně

Milí moji, jsme sice uprostřed léta, ale pořád se dějí věci. Pojďme se mrknout na shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v uplynulých dnech událo. 

V Česku jsou zastánci práva na platbu hotovostí. Co (ne)patří do Ústavy?

Možná, že patříte také k tzv. „tvrdým“ zastáncům toho, aby v základní listině České republiky, tedy Ústavě, byla zakotvena třeba nejen ochrana vody, ale i povinnost obchodníků přijímat hotovost. Ani jedno, dle mého názoru, do Ústavy nepatří. Tahle témata totiž přece vůbec nesouvisejí s pravidly výkonu stání moci, ani se zaručením základních lidských práv. Požadavek prosazovat podobné záležitosti do Ústavy spíše připomíná honbu za levnými politickými body a čirý populismus.

Za evropskou perspektivu umírají ukrajinští vojáci. Kyjev budeme podporovat, jak dlouho bude třeba, říká vysoce postavená diplomatka

Zástupkyně stálého představitele České republiky při EU a Stálá představitelka ČR v Politickém a bezpečnostním výboru EU (COPS) Jitka Látal Znamenáčková v rozhovoru pro EuroZprávy.cz nastínila současný stav přístupového procesu Ukrajiny do Evropské unie. Podle ní dosud není jasné, jak dlouho přijetí potrvá – záleží totiž na připravenosti Ukrajiny i samotné EU. Kvůli takovému rozšíření zřejmě bude muset dojít k reformě unijních smluv, potvrdila.  

Zdá se, že vláda používá média jako štít. Boj proti dezinformacím stojí spousty sil

Vzdává vláda boj proti dezinformacím? Spíše to vypadá, že raději nechá čelit kritice média než sebe. Když Andrej Babiš kritizoval novináře, byl to daleko slabší odvar proti sílícímu ruskému vlivu v České republice.