ANALÝZA | Fico v pasti, kterou sám nastražil. Nedodržuje sliby a ztrácí podporu, nespokojení přecházejí jinam

Zatímco nejsilnější slovenská opoziční strana Progresívne Slovensko si udržuje v žebříčku popularity prvenství, Smer-SD pod vedením předsedy vlády Roberta Fica mírně ztrácí na podpoře. Vyplývá to ze srpnového volebního modelu agentury NMS Market Research Slovakia. 

Podle politického analytika NMS Market Research Slovakia Mikuláše Hanese lze pokles podpory premiérské strany, který je patrný v posledních měsících, vysvětlit přesunem části voličské základny ke krajně pravicovému hnutí Republika. „Od strany Roberta Fica ve výraznější míře odcházejí muži ve středním a vyšším věku a přecházejí právě k Republice, která by podle aktuálního volebního modelu byla v kategorii od 45 do 54 let druhým nejpopulárnějším subjektem na slovenské politické scéně,“ vysvětlil.

Hnutí Republika, které se dlouhodobě opírá zejména o podporu mužů v rozmezí 35 až 55 let, těží podle odborníka ze své současné pozice na slovenském politickém trhu, kdy „nemusí vládu příliš kritizovat a jako mimoparlamentní strana, která je Smeru-SD názorově blízká (a stále bližší), dokáže účinně oslovovat voliče, kteří jsou z kroků aktuální koalice zklamáni“.

Jak Hanes dále uvádí, Fico ve své předvolební kampani vzbudil značná očekávání voličů ohledně vypořádání se s předchozí vládou a návratu politické a ekonomické stability. „V polovině jeho vládnutí jsou výsledky v těchto oblastech poměrně rozpačité a rázná rétorika zůstala většinou jenom v rovině prohlášení a videí na sociálních sítích,“ zhodnotil analytik. 

Skutečnost, že Smer-SD podle odborníka „tak dlouho a usilovně nadbíhá názorové ultrapravici“, vyústila do situace, kdy se „část jejích voličů začala ohlížet po autentičtějších extremistech, kteří mají za sebou kromě slov i nějaké ty činy (a rozsudky)“.

Právě tato strategie představovala nástroj, kterým se Fico pokoušel mobilizovat voliče před volbami. „Na cestu radikalizace a antisystému se vydal během covidu, kdy spatřil, že sázka na tuto kartu ho politicky vrátí do hry,“ vyjádřil se pro EuroZprávy.cz slovenský politolog Tomáš Dvorský.

Fico chtěl referendum o zrušení smlouvy, ta platí doposud

„Podepsali ve Spojených státech americkou smlouvu o vojenském poddanství,“ komentoval Fico jako opoziční poslanec v roce 2022 uzavření dohody o obranné spolupráci Slovenska se Spojenými státy. 

Tehdejší opozice, jejíž součástí byly strany Smer-SD a krajně pravicová Ľudová strana naše Slovensko Mariana Kotleby, varovala, že na Slovensku vzniknou americké základny, letiště a vzdušný prostor ovládnou Američané, kteří budou moci beztrestně páchat trestné činy nebo navozit na území Slovenska jaderné zbraně. 

Předseda Smeru-SD, podle kterého měla smlouva obírat zemi o suverenitu, volal na protestu po jejím zrušení: „Nemáme jinou cestu jako tuhle smlouvu zrušit. Umíme ji zrušit jenom referendem.“ 

Ministr obrany Robert Kaliňák (Smer-SD) loni sliboval, že bude vyjednávána její změna. „To, že o tom rokujeme, diskutujeme a máme i konkrétní posuny, je velmi důležité,“ uvedl Kaliňák, přičemž bližší informace nebyly uvedeny. Obranná smlouva, která byla podepsána na dobu deseti let, zůstává v platnosti. 

Většina voličů je nespokojena s konsolidací, ukazuje průzkum

Minulý rok v září představila slovenská vláda balík konsolidačních opatření, který vzbudil nesouhlas veřejnosti napříč politickým spektrem voličů. Ukazuje to průzkum agentury SCIO z října. Součástí konsolidace veřejných financí bylo mimo jiné navýšení základní sazby DPH na 23 procent z původních 20 procent, ale také zavedení daně z finančních transakcí pro firmy. EuroZprávy.cz o tom informovaly zde. 

Za vážný považuje dopad konsolidace na své finance 68 procent voličů Smeru-SD, stejně jako voličů koaličního Hlasu-SD a 66 procent voličů Slovenské národní strany. „Naplnil se náš předpoklad, že za největší problém budou respondenti vnímat zvýšení DPH z 20 na 23 procent, a to až 64,8 procenta lidí,“ popsal výsledky průzkumu Martin Klus, hlavní analytik agentury SCIO.

Jak upozornil web zpravodajské televize TA3, byl to právě slovenský předseda vlády, kdo se v dubnu vyslovil proti zvyšování DPH. „Já říkám velmi jasně. Já jsem odpůrcem zvyšování DPH a musíme najít, pokud chceme konsolidovat, jiné možnosti, jak se postavit otázce veřejných financí,“ vyhlásil Fico s tím, že v roce 2023 přebrala jeho vláda „nejhorší veřejné finance v Evropské unii“.

Slovensko i nadále vyváží zbraně na Ukrajinu

Ministr vnitra a předseda strany Hlas-SD Matúš Šutaj Eštok v pořadu Sobotné dialógy zopakoval postoj vládního kabinetu Roberta Fica: „Platí jasný závazek, že tato vláda nebude posílat na Ukrajinu ani jednu zbraň, ani jeden náboj.“

Podle Factchecku Barbory Šišolákové na webu 360tka však slovenské zbrojovky v roce 2024 vyvezly do zahraničí vojenský materiál za více než jednu miliardu eur. „Přibližně 90 procent produkce zbrojního průmyslu končí na Ukrajině, to znamená, že ročně by to mohla být více než miliarda eur,“ ozřejmil pro 360tku bezpečnostní analytik Vladimír Bednár.

Ministr Šutaj Eštok oponoval, že vláda nemá schopnost zamezit soukromým firmám dodávat zbraně: „To, o čem mluvíte vy, je soukromý průmysl, který na Slovensku je, a já nevím, jak chcete zamezit soukromým firmám, aby v rámci tohoto segmentu podnikaly. S tím nemá vláda nic společného.“

Slovensko přitom vlastní společnost Konštrukta Defence, vyrábějící houfnice, a má poloviční podíl ve firmě ZVS Holding, která produkuje dělostřeleckou munici. Navíc vývoz tohoto zboží schvaluje resort obrany. „Ministerstvo obrany uděluje povolení na vývoz zbrojního zboží a součástí tohoto povolení je i informace o tom, jaká je země konečného určení,“ uzavřel Bednár.