KOMENTÁŘ | Překvapivý scénář není vyloučen. ANO míří k triumfu, ale otazníky zůstávají

Hnutí ANO má nakročeno k jasnému volebnímu vítězství, ale s rostoucím náskokem roste i tlak na odpovědnost. Otázkou zůstává, s kým bude chtít vládnout a jakou cestou se Česká republika vydá v době rostoucí nejistoty doma i v zahraničí. První signály, že si ANO uvědomuje vážnost situace, zazněly z úst jeho místopředsedy Karla Havlíčka. Velmi brzy se ukáže, zda půjde jen o další prázdné populistické sliby, nebo skutečný závazek.

Hnutí ANO má nakročeno k jasnému volebnímu vítězství, ale s rostoucím náskokem roste i tlak na odpovědnost. Otázkou zůstává, s kým bude chtít vládnout a jakou cestou se Česká republika vydá v době rostoucí nejistoty doma i v zahraničí. První signály, že si ANO uvědomuje vážnost situace, zazněly z úst Karla Havlíčka. Velice brzy se ukáže, zda šlo jen o další populistické proklamace, nebo skutečný závazek.

Hnutí ANO, které dlouhodobě dominuje předvolebním průzkumům, má před sebou nesmírně náročný úkol – přesvědčit nikoliv pouze voliče, ale všechny občany České republiky, že dokáže nejen zvítězit, ale i odpovědně vládnout v mimořádně složité době. Vše nasvědčuje tomu, že říjnové volby do Poslanecké sněmovny se pro hnutí Andreje Babiše stanou triumfem. Podle aktuálních dat různých agentur se totiž ANO stabilně drží o více než deset procentních bodů před koalicí Spolu, která v současnosti drží otěže vlády.

Tato výrazná převaha z něj činí horkého favorita nadcházejícího klání, zároveň ale zvyšuje tlak na to, aby ANO nabídlo jasnou a důvěryhodnou vizi dalšího směřování země. Vítězství ve volbách by sice znamenalo návrat k moci, avšak zároveň by znamenalo i převzetí odpovědnosti za řešení rostoucího veřejného dluhu, polarizované společnosti i mezinárodní nejistoty.

Po očekávaném volebním vítězství bude ležet hlavní tíha odpovědnosti právě na hnutí ANO. Bude to totiž především Babiš a jeho tým, kdo si vybere, s kým se pokusí složit novou vládu. Tento krok nebude pouze personální otázkou, může totiž zásadním způsobem ovlivnit domácí politickou stabilitu i zahraničněpolitické směřování České republiky.

Pokud ANO sáhne po koaličních partnerech z krajních pólů politického spektra, může tím odstartovat období nejistoty a hluboké polarizace. V takovém případě by si Česká republika koledovala o vážný problém, a to jak z hlediska hodnot, tak i každodenního fungování vlády. 

Pokud by se k případné spolupráci s ANO rozhodly některé ze současných vládních stran, vyhlídky nejsou o mnoho růžovější. Vládnutí by pravděpodobně provázely vleklé neshody, programová nekompatibilita a osobní rivalita. Výsledkem by mohly být čtyři velmi turbulentní roky a není vyloučeno, že by skončily rozpadem kabinetu a předčasnými volbami.

I přes tato rizika by šlo stále o přijatelnější variantu než případná vláda s podporou komunistů nebo radikální pravice, jakou představuje především nepřiznaná koalice SPD. V bezpečnostně vyhrocené době, kdy Evropu znovu rozdělují mocenské zájmy a vojenské ambice, by účast extrémistických uskupení ve vládě znamenala bezprecedentní hazard.

Hrozby nejsou hypotetické; ruská agrese na Ukrajině pokračuje bez známek ochabnutí. Každodenně přináší další oběti mezi civilisty a konflikt se dále rozšiřuje. Nedávné dopady úlomků raket a dronů na polské území, které vedly k aktivaci článku 4 Severoatlantické smlouvy, ukazují, jak křehká je hranice mezi válkou a mírem. Scénář přímého zatažení států NATO do konfliktu přestává být nepředstavitelný.

V takovém kontextu si Česká republika nemůže dovolit luxus experimentu s vládou, která by zpochybňovala naši příslušnost k Západu. Spolupráce s komunisty či s uskupeními flirtujícími s autoritářstvím a anti-EU rétorikou by otevřela prostor nejen pro oslabení důvěry v Česko jako spolehlivého spojence, ale i pro nebezpečné geopolitické odklony.

Přesto se z hnutí ANO ozval hlas, který zní jako signál uklidnění. Místopředseda Karel Havlíček prohlásil, že ANO nevstoupí do vlády s žádnou stranou, která by zpochybňovala členství České republiky v Evropské unii či Severoatlantické alianci. Jeho slova o potřebě reforem západních struktur, nikoli jejich likvidace, zazněla jako vstřícné gesto vůči těm voličům, kteří se obávají nástupu krajní pravice i levice.

Pro část veřejnosti to může být signál, že si ANO skutečně uvědomuje vážnost současné situace, a že vnímá volby nejen jako prostředek k dosažení moci, ale především jako závazek nést odpovědnost v časech, které zdaleka nejsou jednoduché. Havlíčkova slova mohou působit jako uklidňující protiváha obav, že by Česká republika mohla po volbách sklouznout do politického chaosu nebo ideového odklonu od Západu.

Nelze zapomínat, že ANO již v minulosti prokázalo schopnost udržet státní správu v chodu i během krizových období. V dobách pandemie covidu-19 stálo právě toto hnutí v čele vlády, která musela čelit bezprecedentní zdravotnické i ekonomické výzvě. Přestože výsledky a konkrétní kroky byly hodnoceny různě, země tehdejší období přečkala bez zásadního rozvratu institucí či kolapsu veřejných služeb.

I dnes tak platí, že situace, jakkoli se může jevit dramaticky, není beznadějná. Důležitější než emoce a spekulace bude to, jakou konkrétní politiku vítěz voleb nakonec zvolí a s kým ji bude prosazovat. A právě zde může i jedno věrohodně pronesené prohlášení sehrát roli prvního kamene důvěry. Pokud se ANO bude držet své deklarace o západním ukotvení Česka, může zmírnit obavy části veřejnosti a poskytnout prostor pro hledání klidnější, stabilnější politické budoucnosti.

Související

Donald Trump Komentář

Jakému clu teď bude podléhat Česko? U vývozu z EU může klesnout i vzrůst, rozhodne Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa včera během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívá v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.
Tomio Okamura Komentář

Okamura označuje své voliče za „naše občany“. Jde jen o malou a specifickou část českého národa

Výroky Tomia Okamury k ukrajinské vlajce na Karlově mostě znovu otevírají otázku, kde končí legitimní politický názor a začíná zneužívání ústavní funkce k polarizaci společnosti. Předseda Poslanecké sněmovny se stylizuje do role mluvčího „našich občanů“, ačkoli reprezentuje jen úzký segment voličů. Kritika symbolických projevů solidarity s napadenou Ukrajinou tak neslouží ochraně veřejného zájmu, ale udržování konfliktu jako základního politického nástroje.

Více souvisejících

komentář hnutí ANO Andrej Babiš Karel Havlíček volby Poslanecká sněmovna Vláda ČR

Aktuálně se děje

včera

Volodymyr Zelenskyj

Válka se dnes vede s iPady, AI bude brzy operovat rychleji než jakýkoli člověk, prohlásil Zelenskyj v Londýně

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého významného projevu v Londýně apeloval na evropskou jednotu. Evropu označil za „globální sílu“, kterou svět nezbytně potřebuje a které se žádná jiná mocnost nedokáže postavit, pokud zůstane jednotná. Podle jeho slov je povinností současné generace lídrů jednat tak, aby budoucí pokolení mohla říci, že jejich předchůdci nezaváhali v rozhodujících chvílích a zajistili lidem bezpečný život.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Výbušné téma v USA: Američanům se představa vojáků na půdě Íránu ani trochu nelíbí

Představa amerických vojáků přímo na íránské půdě, kterou administrativa Donalda Trumpa ještě před devíti měsíci rezolutně odmítala, se po dvou týdnech intenzivního válečného konfliktu stává reálnou, byť politicky extrémně výbušnou variantou. Zatímco viceprezident JD Vance v červnu 2025 tvrdil, že USA nemají zájem o „boty na zemi“, dnešní rétorika Bílého domu se změnila. Prezident Trump tuto možnost odmítá vyloučit a strategické okolnosti naznačují, že by k nasazení pozemních sil mohlo dojít dříve, než se očekávalo.

včera

Volodymyr Zelenskyj se setkal s Keirem Starmerem

Pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny k Íránu, prohlásil Starmer na setkání se Zelenským

Britský premiér Keir Starmer v úterý v Downing Street přivítal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jasným vzkazem: pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny, a to ani v době probíhající války v Íránu. Starmer zdůraznil, že ruský prezident Vladimir Putin nesmí být tím, kdo bude těžit z blízkovýchodního konfliktu, ať už prostřednictvím rostoucích cen ropy, nebo uvolňování sankcí.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Macron končí, Starmer mě zklamal, jsme nejmocnější a o pomoc od NATO nestojíme, zuří Trump

Americký prezident Donald Trump vyostřil svou rétoriku vůči spojencům a v sérii útočných prohlášení na své síti Truth Social označil Severoatlantickou alianci za „jednosměrnou ulici“. Reagoval tak na odmítavý postoj většiny členských států NATO, které se nechtějí zapojit do americké vojenské operace proti Íránu. Trump se nechal slyšet, že ho toto jednání nepřekvapuje, a zdůraznil, že Spojené státy ochraňují ostatní země za stovky miliard dolarů, aniž by se jim dostalo pomoci v čase potřeby.

včera

Ropa, ilustrační fotografie

Ceny ropy na světových trzích dnes opět letí vzhůru. Situaci v regionu vyhrotily nové incidenty

Ceny ropy na světových trzích v úterý opět zamířily vzhůru v reakci na stupňující se íránské útoky proti energetické infrastruktuře na Blízkém východě. Globální referenční cena ropy Brent vzrostla o 3 % na přibližně 103 dolarů za barel, zatímco americká lehká ropa WTI posílila o 3,7 % na zhruba 97 dolarů. Napětí se promítá i přímo do peněženek amerických řidičů, kde průměrná cena benzinu u čerpacích stanic dosáhla 3,79 dolaru za galon, což je nejvyšší hodnota od října 2023.

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Babiš s prezidentem řešil rozpočet. Pavel jej podepíše v pátek

V úterý odpoledne proběhlo na Pražském hradě pravidelné jednání mezi premiérem Andrejem Babišem a prezidentem Petrem Pavlem. Hlavním výstupem schůzky je potvrzení, že hlava státu v pátek podepíše zákon o státním rozpočtu na letošní rok. Tento krok následuje po schválení návrhu Poslaneckou sněmovnou, která počítá se schodkem ve výši 310 miliard korun. O rozpočtu prezident hovořil již v pondělí s ministryní financí Alenou Schillerovou, která tehdy avizovala, že prezident neplánuje přijetí normy nijak zdržovat ani ji vetovat.

včera

USS Tripoli

Na Blízký východ míří vrtulníková loď USS Tripoli, na palubě má tisíce mariňáků

Americká výsadková loď USS Tripoli, která má na palubě tisíce mariňáků a námořníků, byla v úterý 17. března spatřena poblíž Singapuru. Podle údajů z námořních sledovacích systémů loď směřuje k Malackému průlivu a dále na Blízký východ. Pohyb plavidla v oblasti s hustým provozem doprovází zapnutý odpovídač AIS, což je běžný postup pro zajištění bezpečnosti v rušných vodách, přestože se válečné lodě jindy pohybují v utajení.

včera

Jan Vitula

Židlochovice se staly terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Hackeři požadují výkupné

Městský úřad v Židlochovicích se stal o víkendu terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Napadení radnice odhalila v neděli ráno víceméně náhodou, když při prověřování nefunkční aplikace pro občany IT pracovníci zjistili, že v systému právě probíhá proces šifrování dat. Útok byl okamžitě nahlášen Policii ČR a odborníkům z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, kteří nyní celý incident analyzují.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

S Izraelci původně spolupracovat nechtěl, Evropu poslal hlídat Arktidu. Trumpovy požadavky se mění každý týden

Donald Trump o víkendu vyzval Spojené království, Čínu, Francii nebo Japonsko, aby se zapojily do námořního doprovodu ropných tankerů protékajících Hormuzským průlivem. Tato žádost přišla ve chvíli, kdy se naplno ukázalo, že Bílý dům postrádá jasnou strategii vůči Íránu. Washington totiž zřejmě nepředpokládal, že se Teherán pokusí Západu způsobit citelné ztráty právě útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu.

včera

Francouzské námořnictvo

My válku nezačali, on nemá plán. Proč se státy NATO nechtějí připojit k Trumpovu tažení proti Íránu?

Snaha Donalda Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení krize v Hormuzském průlivu naráží na silný odpor a nedůvěru. Trumpovo prohlášení, že nezajištění této klíčové vodní cesty by mohlo mít „velmi špatný dopad na budoucnost NATO“, vyvolalo mezi evropskými lídry značné pozdvižení. Generál Sir Nick Carter, bývalý náčelník britského obranného štábu, pro BBC uvedl, že NATO vzniklo jako obranná aliance, nikoliv jako nástroj, který by měl ostatní členy zavazovat k účasti v útočné válce jednoho ze spojenců.

včera

Alí Larídžání

Faktický vládce Íránu a mozek represí. Kdo byl Alí Larídžání?

Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý potvrdil, že noční letecký úder v Teheránu úspěšně eliminoval Alího Larídžáního, jednu z nejvlivnějších postav současného íránského režimu. Larídžání, který zastával funkci tajemníka Nejvyšší rady národní bezpečnosti, byl v posledních měsících považován za faktického vůdce země a hlavního architekta íránské válečné strategie.

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izraelská armáda zabila pravou ruku Chameneího, šéfa bezpečnostní rady, a velitele jednotek Basídž

Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že během nočních leteckých úderů v Íránu byl zlikvidován jeden z nejvýše postavených představitelů tamního režimu, Alí Larídžání. Ten zastával klíčovou funkci tajemníka íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti. Podle vyjádření ministra se Larídžání po útoku symbolicky připojil k ostatním eliminovaným členům „osy zla“ a k samotnému duchovnímu vůdci Chameneímu.

včera

Libanon

EU důrazně varovala Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu

Lídři Francie, Německa, Itálie, Velké Británie a Kanady v pondělí večer ve společném prohlášení důrazně varovali Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu. Vyzvali představitele obou zemí, aby namísto další vojenské eskalace hledali politické řešení. Podle státníků by rozsáhlá operace měla katastrofální humanitární dopady a mohla by vyústit v dlouhotrvající konflikt, kterému je nutné za každou cenu zabránit.

včera

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Trump si našel další cíl. Pokouší se převzít Kubu

Prezident Donald Trump v pondělí v Oválné pracovně prohlásil, že by pro něj bylo ctí „převzít Kubu“. Tato slova zazněla v den, kdy se energetická síť tohoto komunistického ostrova poprvé celonápadně zhroutila poté, co Spojené státy efektivně zablokovaly toky ropy do země. Trump uvedl, že o této možnosti slyší celý život a věří, že s ostrovem může udělat cokoli, ať už půjde o jeho osvobození, nebo ovládnutí v jakékoli formě.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump u spojenců tvrdě narazil. Rozpoutal válku, se kterou nechce nikdo nic mít.

První týdny íránské krize potvrdily vojenskou převahu Spojených států a Izraele. Írán na tuto situaci reaguje asymetricky, zatímco v přímém vojenském střetu, tedy ve vertikální eskalaci, tahá za kratší konec. Americké a izraelské síly si udržují dominantní postavení, jelikož íránské pokusy o údery na jejich zařízení mají stále klesající účinek

včera

16. března 2026 22:03

16. března 2026 21:27

Radko Gudas

Gudas si znepřátelil v NHL fanoušky. Tvrdým hitem ukončil sezónu Matthewsovi

O českém hokejovém obránci Radku Gudasovi se dlouhodobě ví, že pro tvrdé střety nikdy nechodí daleko. Na nedávných zimních olympijských hrách jeho tvrdost poznal kapitán Kanady Sidney Crosby. Nyní v rámci kanadsko-americké NHL poznal tuto tvrdost americký kapitán Toronta Austona Matthewse. Nutno však říct, že tentokrát Gudas svou tvrdost přehnal, jelikož se jednalo o tvrdý faul kolenem, po němž český reprezentant zaslouženě vyfasoval trest do konce zápasu, stejně tak jako další trest ze strany oddělení pro hráčskou bezpečnost. Gudas se nyní také stal terčem útoků ze strany fanoušků, kteří volají i po jeho konci v nejslavnější hokejové soutěži.

16. března 2026 20:52

16. března 2026 20:08

Bubeníčková si ve dvacetikilometrovém závodě doběhla pro svoji čtvrtou medaili z paralympiády

Je jednoznačnou českou hvězdou letošní paralympiády v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Právě ona se postarala o nejvíce cenných kovů pro českou výpravu. A v závěrečný soutěžní den této paralympiády tomu nemohlo být jinak. Po stříbrech z biatlonového individuálního závodu a běžeckého desetikilometrového závodu a bronzu z biatlonové stíhačky přidala v neděli teprve sedmnáctiletá zcela nevidomá paralympionička kombinující biatlon a běžecké lyžování Simona Bubeníčková další stříbro, tentokrát z běžeckého dvacetikilometrového závodu. Nestačila jen na ruskou reprezentantku Anastasiji Bagijanovou.

Zdroj: David Holub

Další zprávy