KOMENTÁŘ | Překvapivý scénář není vyloučen. ANO míří k triumfu, ale otazníky zůstávají

Hnutí ANO má nakročeno k jasnému volebnímu vítězství, ale s rostoucím náskokem roste i tlak na odpovědnost. Otázkou zůstává, s kým bude chtít vládnout a jakou cestou se Česká republika vydá v době rostoucí nejistoty doma i v zahraničí. První signály, že si ANO uvědomuje vážnost situace, zazněly z úst jeho místopředsedy Karla Havlíčka. Velmi brzy se ukáže, zda půjde jen o další prázdné populistické sliby, nebo skutečný závazek.

Hnutí ANO má nakročeno k jasnému volebnímu vítězství, ale s rostoucím náskokem roste i tlak na odpovědnost. Otázkou zůstává, s kým bude chtít vládnout a jakou cestou se Česká republika vydá v době rostoucí nejistoty doma i v zahraničí. První signály, že si ANO uvědomuje vážnost situace, zazněly z úst Karla Havlíčka. Velice brzy se ukáže, zda šlo jen o další populistické proklamace, nebo skutečný závazek.

Hnutí ANO, které dlouhodobě dominuje předvolebním průzkumům, má před sebou nesmírně náročný úkol – přesvědčit nikoliv pouze voliče, ale všechny občany České republiky, že dokáže nejen zvítězit, ale i odpovědně vládnout v mimořádně složité době. Vše nasvědčuje tomu, že říjnové volby do Poslanecké sněmovny se pro hnutí Andreje Babiše stanou triumfem. Podle aktuálních dat různých agentur se totiž ANO stabilně drží o více než deset procentních bodů před koalicí Spolu, která v současnosti drží otěže vlády.

Tato výrazná převaha z něj činí horkého favorita nadcházejícího klání, zároveň ale zvyšuje tlak na to, aby ANO nabídlo jasnou a důvěryhodnou vizi dalšího směřování země. Vítězství ve volbách by sice znamenalo návrat k moci, avšak zároveň by znamenalo i převzetí odpovědnosti za řešení rostoucího veřejného dluhu, polarizované společnosti i mezinárodní nejistoty.

Po očekávaném volebním vítězství bude ležet hlavní tíha odpovědnosti právě na hnutí ANO. Bude to totiž především Babiš a jeho tým, kdo si vybere, s kým se pokusí složit novou vládu. Tento krok nebude pouze personální otázkou, může totiž zásadním způsobem ovlivnit domácí politickou stabilitu i zahraničněpolitické směřování České republiky.

Pokud ANO sáhne po koaličních partnerech z krajních pólů politického spektra, může tím odstartovat období nejistoty a hluboké polarizace. V takovém případě by si Česká republika koledovala o vážný problém, a to jak z hlediska hodnot, tak i každodenního fungování vlády. 

Pokud by se k případné spolupráci s ANO rozhodly některé ze současných vládních stran, vyhlídky nejsou o mnoho růžovější. Vládnutí by pravděpodobně provázely vleklé neshody, programová nekompatibilita a osobní rivalita. Výsledkem by mohly být čtyři velmi turbulentní roky a není vyloučeno, že by skončily rozpadem kabinetu a předčasnými volbami.

I přes tato rizika by šlo stále o přijatelnější variantu než případná vláda s podporou komunistů nebo radikální pravice, jakou představuje především nepřiznaná koalice SPD. V bezpečnostně vyhrocené době, kdy Evropu znovu rozdělují mocenské zájmy a vojenské ambice, by účast extrémistických uskupení ve vládě znamenala bezprecedentní hazard.

Hrozby nejsou hypotetické; ruská agrese na Ukrajině pokračuje bez známek ochabnutí. Každodenně přináší další oběti mezi civilisty a konflikt se dále rozšiřuje. Nedávné dopady úlomků raket a dronů na polské území, které vedly k aktivaci článku 4 Severoatlantické smlouvy, ukazují, jak křehká je hranice mezi válkou a mírem. Scénář přímého zatažení států NATO do konfliktu přestává být nepředstavitelný.

V takovém kontextu si Česká republika nemůže dovolit luxus experimentu s vládou, která by zpochybňovala naši příslušnost k Západu. Spolupráce s komunisty či s uskupeními flirtujícími s autoritářstvím a anti-EU rétorikou by otevřela prostor nejen pro oslabení důvěry v Česko jako spolehlivého spojence, ale i pro nebezpečné geopolitické odklony.

Přesto se z hnutí ANO ozval hlas, který zní jako signál uklidnění. Místopředseda Karel Havlíček prohlásil, že ANO nevstoupí do vlády s žádnou stranou, která by zpochybňovala členství České republiky v Evropské unii či Severoatlantické alianci. Jeho slova o potřebě reforem západních struktur, nikoli jejich likvidace, zazněla jako vstřícné gesto vůči těm voličům, kteří se obávají nástupu krajní pravice i levice.

Pro část veřejnosti to může být signál, že si ANO skutečně uvědomuje vážnost současné situace, a že vnímá volby nejen jako prostředek k dosažení moci, ale především jako závazek nést odpovědnost v časech, které zdaleka nejsou jednoduché. Havlíčkova slova mohou působit jako uklidňující protiváha obav, že by Česká republika mohla po volbách sklouznout do politického chaosu nebo ideového odklonu od Západu.

Nelze zapomínat, že ANO již v minulosti prokázalo schopnost udržet státní správu v chodu i během krizových období. V dobách pandemie covidu-19 stálo právě toto hnutí v čele vlády, která musela čelit bezprecedentní zdravotnické i ekonomické výzvě. Přestože výsledky a konkrétní kroky byly hodnoceny různě, země tehdejší období přečkala bez zásadního rozvratu institucí či kolapsu veřejných služeb.

I dnes tak platí, že situace, jakkoli se může jevit dramaticky, není beznadějná. Důležitější než emoce a spekulace bude to, jakou konkrétní politiku vítěz voleb nakonec zvolí a s kým ji bude prosazovat. A právě zde může i jedno věrohodně pronesené prohlášení sehrát roli prvního kamene důvěry. Pokud se ANO bude držet své deklarace o západním ukotvení Česka, může zmírnit obavy části veřejnosti a poskytnout prostor pro hledání klidnější, stabilnější politické budoucnosti.

Související

Donald Trump Komentář

Trump lže světu do očí. Sliboval konec válek, jenže teď by se ho měla bát i Evropa

Americký prezident Donald Trump během prezidentské kampaně opakovaně sliboval, že Spojené státy nebudou zahajovat nové války, a naopak se zaměří na ukončení těch starých. Tento slib byl klíčovým pilířem jeho politického úspěchu – apeloval na frustraci americké veřejnosti z nekonečných konfliktů a drahých zahraničních intervencí. O rok později je však zřejmé, že mezi proklamovaným cílem a reálnou praxí zeje hluboká a nepřekročitelná propast.
Donald Trump Komentář

Američané operací ve Venezuele dali Evropanům šanci ukázat odvahu

Spojené státy zahájily ozbrojenou operaci proti Venezuele a krok obhajují bojem proti narkoterorismu. Washington přitom obviňuje prezidenta Nicoláse Madura z vedení drogového kartelu, což je de facto účelová záminka. O to problematičtější je tento zásah ve světle toho, jak tvrdě USA odsuzují ruskou agresi proti Ukrajině a samy současně zasahují do suverenity jiného státu.

Více souvisejících

komentář hnutí ANO Andrej Babiš Karel Havlíček volby Poslanecká sněmovna Vláda ČR

Aktuálně se děje

před 42 minutami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům: Evropské jednotky v Grónsku Trumpův názor nijak nezmění

Snahy evropských zemí o posílení bezpečnosti v Arktidě zatím narážejí na neoblomný postoj Washingtonu. Bílý dům ústy své mluvčí Karoline Leavittové potvrdil, že Donald Trump nehodlá ustoupit od svého záměru ovládnout Grónsko. Podle americké administrativy nemá vyslání vojáků z Evropy na toto strategické území žádný vliv na prezidentovy plány. Washington argumentuje tím, že převzetí ostrova je nezbytné kvůli rostoucímu vlivu Ruska a Číny v regionu.

před 1 hodinou

Poslanecká sněmovna

Sněmovna vyzvala prezidenta, aby jmenoval Turka ministrem. Stanovisko se nemění, opáčil Hrad

Poslanecká sněmovna v pátek přijala usnesení, ve kterém důrazně vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby dodržoval Ústavu ČR a bez zbytečných průtahů jmenoval členy vlády navržené premiérem. Dokument, který podpořila vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, reaguje na prezidentovo odmítnutí jmenovat Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. Podle zákonodárců nepřísluší hlavě státu kádrovat kandidáty, ale má je na návrh předsedy vlády pouze formálně jmenovat.

před 2 hodinami

USS Abraham Lincoln

USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán

Spojené státy přesouvají do oblasti Blízkého východu jednu ze svých nejsilnějších válečných lodí, letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Tento krok Pentagonu přichází v době extrémně napjatých vztahů s Íránem, které vyvolalo brutální potlačování protivládních protestů v Teheránu. Podle satelitních dat se celá úderná skupina, zahrnující stíhací letouny, torpédoborce s řízenými střelami a útočnou ponorku, přesunula z indopacifického regionu směrem na západ.

před 2 hodinami

Jun Sok-jol

Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení

Bývalý jihokorejský prezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pěti letům vězení. Jde o první rozsudek v sérii procesů souvisejících s jeho kontroverzním pokusem o vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soud v Soulu uznal Juna vinným ze zneužití pravomoci, maření spravedlnosti a bránění vlastnímu zatčení, čímž podle soudce uvrhl zemi do hluboké politické krize.

před 3 hodinami

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál

Český občan Jan Darmovzal je po více než roce na svobodě. Dobrou zprávu v pátek dopoledne potvrdili premiér Andrej Babiš a ministr zahraničí Petr Macinka. Darmovzal byl propuštěn z venezuelské vazby v brzkých ranních hodinách našeho času a v současné době se již nachází v Caracasu, odkud stihl telefonicky kontaktovat své nejbližší.

před 4 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař

Íránský režim vedený ajatolláhem Alím Chameneím již nedokáže po brutálním potlačení nejnovějších protestů udržet kontrolu nad společností. Předpovídá to jeden z nejuznávanějších tamních filmařů Džafar Panahí, jehož nejnovější snímek Drobná nehoda (It Was Just an Accident) získal loni Zlatou palmu v Cannes a nyní patří k favoritům na Oscara. Podle něj si íránští lídři uvědomují, že jejich vláda je neudržitelná, a jejich jediným cílem je nyní totální zkáza země.

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval

Během čtvrtečního soukromého setkání v Bílém domě se odehrála neobvyklá scéna, když venezuelská opoziční vůdkyně María Corina Machadová předala Donaldu Trumpovi svou zlatou medaili Nobelovy ceny za mír. Politička tento krok vysvětlila jako uznání prezidentova výjimečného nasazení v boji za svobodu její země. Machadová získala toto prestižní ocenění v loňském roce za svůj dlouhodobý odpor proti autoritářskému režimu Nicoláse Madura.

před 5 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?

Americká administrativa se ocitla na prahu vojenského zásahu v Íránu, ale prezident Donald Trump se nakonec rozhodl vyčkat. Rozhodující moment nastal po nočním jednání v krizovém štábu, kde poradci prezentovali drastické záběry poprav íránských demonstrantů. Trumpa silně zasáhly zprávy o plánované popravě mladého aktivisty Erfana Soltáního a hrozil Teheránu tvrdými následky, pokud režim nepřestane s krveprolitím.

před 7 hodinami

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy