Zatímco svět sleduje osvobozování rukojmích z Gazy a jejich shledání s rodinami, a prezident Donald Trump v projevu v Knessetu hovoří o „historickém úsvitu nového Blízkého východu“, diplomaté se chystají jednat o dalších fázích Trumpova dvacetibodového plánu na dlouhodobý mír a obnovu Gazy. Podle Bretta McGurka, bývalého vysokého bezpečnostního představitele USA, je v nadcházejících dnech nutné soustředit se na tři zásadní otázky.
První otázkou je, co podnikne Hamás. Při minulé dohodě o příměří, na jejímž vyjednávání se McGurk podílel, Hamás využil klidu zbraní k tomu, aby vylezl z tunelů a znovu upevnil svou kontrolu v Gaze. To vedlo k represím vůči Palestincům, kteří se bránili, a k propagandistickým akcím s rukojmími. I tentokrát se zdá, že Hamás jedná podobně a hromadně zatýká Palestince v ulicích.
Současná dohoda se však liší v jednom kritickém bodu. Umožňuje izraelským silám zůstat ve více než polovině Pásma Gazy. Dále povoluje vstup zahraničních vojenských sil do těchto oblastí, aby se zabránilo návratu Hamásu. Navíc nový plán podporuje téměř celý arabský a muslimský svět a vyzývá Hamás k odzbrojení. Pokud má být Gazy obnovena, Hamás musí přijmout dohodu v plném rozsahu a vzdát se své falešné autority.
Klíčovým prvkem dohody, který přesahuje výměnu rukojmích, je ustavení prozatímní bezpečnostní síly a politické struktury pro Gazu. Pokud se tyto struktury podaří rychle a funkčně postavit, má celý dvacetibodový plán šanci na úspěch. V opačném případě by mohl Hamás časem znovu nastolit svou autoritu silou, což by zmařilo jakoukoli naději na dlouhodobý mír a obnovu.
Nyní se pozornost zaměří na ochotu zemí přispět vojenskými silami do prozatímní bezpečnostní jednotky a na to, zda se podaří ustavit prozatímní řídící subjekt, aniž by se proces zvrhl v měsíce hádek, které hrají do karet Hamásu. McGurk považuje za dobré znamení, že americká armáda pod Centrálním velitelstvím již buduje pozice mimo Gazu, aby monitorovala situaci. I když americké jednotky nemají vstoupit do Pásma Gazy, budou klíčové pro zajištění příspěvků zahraničních vojsk a úspěch celé operace.
Obnova Gazy si vyžádá desetiletí práce a stovky miliard dolarů. McGurk připomíná, že před deseti lety USA organizovaly globální koalici pro obnovu Mosulu, který byl zničen v boji s ISIS, ale Gaza je ještě složitější. Pod celým Pásmem se nachází 300 mil tunelů, které Hamás budoval po dvě desetiletí.
Naděje na zotavení Gazy vyžaduje globálně koordinované úsilí, které musí vést USA. K němu je nutná účast palestinských subjektů nezačleněných do Hamásu a masivní finanční zdroje regionálních partnerů. McGurk vyzývá, aby se summit v Káhiře zaměřil na konkrétní závazky ohledně zdrojů a organizovaný plán rekonstrukce. Pokud by Hamás trval na kontrole oblastí, na které se vztahuje Trumpova dohoda, byla by to právě tato organizace, která by blokovala obnovu.
Ačkoliv se pozornost světa v nadcházejících hodinách právem soustředí na návrat rukojmích po 740 dnech hrůzy, McGurk zdůrazňuje, že osud Evyatara Davida – mladíka uneseného z hudebního festivalu a opakovaně zneužívaného Hamásem k propagandě – je připomínkou. Pokud se Hamás udrží u moci silou zbraní, není naděje na mír mezi Izraelci a Palestinci ani na budoucnost Gazy. Proto je nutné zaměřit se na plnou implementaci Trumpova komplexního plánu.
Související
Izrael představil plán na vysídlení Pásma Gazy. Miliony Palestinců pošle do jiných zemí
Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy
Aktuálně se děje
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
včera
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno včera
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
včera
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
včera
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
včera
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
včera
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
Kanadská odvetná cla na americké zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů vstoupila v platnost po definitivním krachu obchodních jednání mezi oběma zeměmi. Opatření se týká mimo jiné hliníku, oceli, stavebních materiálů či zemědělských produktů. Americký prezident Donald Trump v reakci na to pohrozil zákazem prodeje kanadských proudových letadel firmy Bombardier v USA, pokud nebude jejich výroba přesunuta na americké území. Kanadský premiér Mark Carney zdůraznil, že jeho vláda na svých odvetných krocích trvá a je připravena reagovat na jakákoli další opatření ze strany Washingtonu.
Zdroj: Libor Novák