ROZHOVOR | Jak chce Moravské Zemské Hnutí zvrátit trend: Bytová krize, inflace a ochrana přírody na první místě

Česko se nyní ocitá v bytové krizi – rostou nejen nájmy, ale i hypotéky. V čem dle Moravského zemského hnutí spočívá řešení tohoto problému? V čem se vaše strategie liší od postupu současné vlády?

Dovolte mi upřesnit Vaše tvrzení. Česká republika jako celek nemá bytovou krizi. Problém s byty je pouze ve velkých městech. Především pak v Praze a v Brně. A nejde až zase tolik o jejich nedostatek, jako o nepřiměřené vysoké ceny nájmů a prodejních cen. Aktuálně dělám doktorát v oblasti regionálního rozvoje. Nedávno jsem vypracovával analýzu cen metrů čtverečních. Například v Brně platíme za metr čtvereční více než v Antverpách, v Rotterdamu, v Manchesteru či ve Phoenixu. A to jsou v těchto městech třikrát vyšší platy.

Existuje mnoho volných bytů a domů, zejména v pohraničních regionech, také v takzvaných vnitřních periferiích, tedy v zaostávajících regionech na hranicích uměle vytvořených a absurdně malých krajů. Tyto regiony se vysídlují, protože tam chybí infrastruktura, pracovní příležitosti, zdravotnictví, školy a další služby. Je obrovské selhání státu, že nedokáže motivovat občany, aby mohl žít tam, odkud pocházejí. Není žádoucí, abychom všichni bydleli v Praze a v Brně. Každý bude raději vychovávat děti v místě, odkud pochází, a kde mohou být vnoučata blíže prarodičům.

Lidé se z výše zmíněných důvodů stěhují daleko od domova a platí tam vysoké nájmy nebo drahé hypotéky. Na to všechno musejí vydělat a najednou nemají čas na děti. Normálně by jim pomohli prarodiče, ale ti jsou daleko. Musejí tedy platit soukromé školky a kroužky, aby se někdo staral o děti, když oni pracují. Je to celé postavené na hlavu.

Ačkoliv inflace statisticky klesá, reálně to viditelné není – ceny potravin i bydlení zůstávají stejné. Co by Moravské zemské hnutí udělalo proto, aby se snižování inflace propsalo do cen zboží?

To je výborná otázka, protože inflace tu byla už před covidem a je tu i nyní. Jenom je schovaná v cenách nemovitostí. To, že se třeba nějaký produkt nezdražuje, neznamená, že život celkově není dražší. Největším výdajem se to stává právě to již zmíněné bydlení.

Česko je jednou ze zemí NATO. Jakou roli by v Alianci měla podle vaší strany Česká republika hrát – aktivní, či spíše zdrženlivou?

Budoucnost Severoatlantické aliance, jak jsme jí znali, není aktuálně zcela jistá. Je důležité, aby Česká republika úzce spolupracovala zejména se svými historickými a geografickými partnery ve střední Evropě. Polsko je hospodářsky i vojenský velmi silné. Je otázkou, do jaké míry jsme pro něj rovnocenným partnerem. Je proto nutné, abychom měli co možná nejlepší vztahy s našimi přirozenými partnery, tedy se Slovenskem, s Maďarskem a také s Rakouskem. To sice v NATO není, ale případná nebezpečí sdílíme s Rakouskem úplně stejně jako s našimi ostatními sousedy.

Existuje situace, ve které byste jinému členskému státu NATO nepomohli?

Dovolte mi tuto otázku obrátit a zeptat se, kdo by nepomohl nám. V roce 1925 byla podepsána smlouva mezi Československem a Francií, ale v roce 1938 nám nikdo nepomohl. V roce 1968 do Československa přijely tanky Varšavské smlouvy. Ty nás měly chránit! Nikdo nám nepomohl. Možná jedině Rumuni a Albánci nám pomohli tím, že ty tanky neposlali.

Vzhledem k událostem posledních týdnů se diskutuje, zda by NATO mělo sestřelovat stroje, které naruší vzdušný prostor členských států. Podpořila by vaše strana takovýto krok?

Toto nelze jen tak rozhodnout od stolu. O takové věci by měli rozhodovat experti na bezpečnost vzdušného prostoru. Osobně jsem dělal pilotní průkaz a nedokážu si představit, že by bylo možné říct ‚tak od zítra se bude odstřelovat všechno podezřelé‘. Všechny státy by měly být velmi opatrné a především zjišťovat, o co přesně se jedná, a kdo za tím je.

Předvolební průzkumy nyní naznačují, že po volbách pravděpodobně bude obtížné sestavit vládu. S jakou politickou stranou by Moravské zemské hnutí nikdy nespolupracovalo?

Pro Moravské zemské hnutí by bylo velmi těžko představitelné spolupracovat s KSČM, protože právě komunisté v roce 1948 zrušili naši Moravskou zemi. Tím vzali Moravě vlastní administrativu, vlastní
rozpočet, a především důstojné postavení v rámci Československa. V roce 1990 Federální shromáždění slíbilo, že dojde k obnovení moravské samosprávy. Stále čekáme. A narovinu žádná pražská strana, ať už ze současné koalice, nebo z opozice, s tím doposud nic neudělala.

Pokud by pravděpodobný vítěz Andrej Babiš chtěl po volbách sestavit vládu s SPD a Stačilo, měly by demokratické strany udělat kompromis, třeba právě i s lídrem ANO?

To je otázka na lídry stran, kterých se to bude týkat.

Letošní léto bylo rozmanité, co se týče počasí – zažili jsme sucha i bouřky. Jaké konkrétní kroky byste navrhli, aby bylo Česko schopno reagovat na probíhající klimatickou krizi?

Rozhodně podpoříme výstavbu přehrad a údržbu vodních nádrží. Musíme si udržet co nejvíce vody. Dříve voda meandrovala, nebo se rozlévala do krajiny. Nyní odteče pryč kamenným nebo betonovým korytem. Nemusíte být vodohospodář, abyste chápali, co je pro přírodu i pro člověka lepší.
Také si myslím, že je mnohem zdravější, když si ve vedrech děti na vesnici zajdou k rybníku, k přehradě, k řece, či k nějaké štěrkovně, než aby seděly doma v klimatizaci. Rozhodně bychom podporovali právě vznik nových vodních ploch a čištění těch stávajících. Vodu je možné zadržovat
i jiným způsobem než přímo vodními plochami. Je nutné obnovovat mokřady. Také se musí podpořit obce v sektorovém sečení. Já jako lyžař fandím také malým lyžařským areálům. Dovolte mi vysvětlit,
jak to funguje. Z vody se vyrobí sníh v noci, kdy je cena elektřiny minimální nebo dokonce záporná. Sníh na sjezdovce zůstane a na jaře, kdy je vláha potřebná a vrátí se do přírody. Mimochodem pro výrobu sněhu se nepoužívají žádné chemikálie, takže celý proces je ekologický.

Blíží se také konec uhelných elektráren, aniž bychom za ně měli náhradu. Jaký zdroj energie byste navrhovali vy?

Především vodní elektrárny a také rozumné investice do jaderných elektráren. Problém České republiky není nedostatek elektrické energie, ale to, že tuto energii prodáváme do zahraničí. Musíme si uvědomit, že naše elektrárny byly postaveny našimi předky, kteří makali všichni za relativně podobné platy. Dnes z toho rýžuje hrstka vyvolených, kteří si dávají sami sobě milionové bonusy.

Co si myslíte o prvních devíti měsících vlády Donalda Trumpa? Najdete v jeho politikách něco, s čím se vaše strana ztotožňuje? A s čím naopak nesouhlasíte?

Vláda je to holt rozmanitá, tak jak jste popsala v předchozí otázce počasí letošního léta. Ani relativně nezávislý prezident Spojených států nemůže jednat bez ohledu na vlivy velmi silných hráčů, jakými jsou například Izrael a Saúdská Arábie. Donald Trump má slogan ‚Make America Great Again‘. My máme slogan Make Moravia Great Again. A u té Moravy to opravdu sedí, když si uvědomíte tu slovní hříčku Great Moravia, neboli Velká Morava.

Co konkrétně nabízíte mladým lidem, kteří dnes čelí ekonomické nejistotě a nedostupnému bydlení? V čem jsou vaše sliby jiné, než sliby předchozích vlád?

Stát jen těžko dokáže motivovat mladé lidi, aby se přestěhovali z Brna do Jeseníku, nebo do Bruntálu, nebo z Prahy do Sokolova, či do Chomutova. Ale stát může motivovat mladé lidi z těchto oblastí, aby se například po studiích vraceli domů a pomáhali svým regionům.

Státní rozpočet je nyní v deficitu. Pokud by příští rozpočet sestavovala vaše strana, na kterých oblastech by šetřila?

My jako jediní chceme České republice ušetřit desítky až stovky milionů a to okamžitě a jednoduchým řešením. Stačí zrušit nesmyslně malé kraje, které nemají faktické pravomoce a rozpočty, a stejně se musejí slučovat do dvojkrajů, aby dostávaly peníze z EU. Musíme se vrátit k osvědčenému zemskému uspořádání, které jsme měli za první republiky, tedy Čechy, Morava, Slezsko. To úplně stačí. Jako spolkové země v Německu nebo v Rakousku.

Je také potřeba nenechat vyplavat stovky miliard do zahraničí v rámci dividend zahraničních firem a transferových cen dceřiných společností. Funguje to tak, že například pobočka zahraniční banky nebo IT firmy platí své mateřské společnosti uměle přemrštěné ceny za nějaké služby a tím vyvádí peníze z ČR. Stát to samozřejmě ví, ale nic s tím nedělá.

Pokud byste museli zvolit mezi ekonomickým růstem (např. podporou průmyslu) a ochranou klimatu, co byste si zvolili?

Vždy jsme byli průmyslová velmoc a není možné na průmysl zapomenout. Je potřeba mít zdravě diverzifikovaný mix příjmů hospodářství, tedy musíme mít silný průmysl, služby a musíme si hýčkat i zemědělství, protože například potravinová samostatnost není pouze učebnicová fráze. Přírodu je potřeba chránit, ale musí to být v nějakém celosvětovém konsenzu. Když budeme planetu chránit pouze my v Evropě, tak nás celý svět předběhne a my zůstaneme turistickou atrakcí pro asijské turisty.