KOMENTÁŘ | Ukrajinci testují Putina jeho vlastní medicínou. Jak daleko jsme od použití jaderných zbraní?

Ukrajinský výpad na ruské území vzbudil mnoho otázek, ale jen minimum odpovědí. Jednou z těchto otázek je, jestli ukrajinský útok nebude ta červená linie, po jejímž překročení se Rusové nebudou štítit použít jaderné zbraně. 

Minulost (a studená válka především) ukázaly, že některé státy sice vlastní jaderné zbraně a jsou schopné jejich použitím otevřeně vyhrožovat, což už z principu končí pouze u slov a – naštěstí – ne u činů. Zároveň si tyto jaderné mocnosti udržují jednu věc, která je dělá o to nebezpečnějšími, a tou je nečitelnost. Málokdo dokáže předvídat, kdy jsou skutečně ochotné jadernou zbraň vypustit. 

Ruský prezident Vladimir Putin hned první den své invaze proti Ukrajině prohlásil, že „kdokoli se nám pokusí bránit, natož vytvářet hrozby pro naši zemi a její obyvatele, musí vědět, že ruská reakce bude okamžitá a povede k důsledkům, jaké jste v historii ještě nezažili.“ Otevřeně tak pohrozil použitím zbraní hromadného ničení. Jde totiž o jednu z mála věcí, kterou v historii zažila pouze jedna země, a to v poměrně „omezené“ míře – Japonsko. 

Američané v srpnu 1945 sice shodili dvě bomby na Hirošimu a Nagasaki, jenže oproti jaderným zbraním, které existují dnes, využili opravdu velmi slabé bomby. Srovnávat Little Boy a Fat Man se současným jaderným arsenálem je jako dívat se na rozdíl mezi petardou a hypersonickou střelou Kinžal. První americké bomby dokázaly zabít tisíce a tisíce lidí, ale rozhodně nezpůsobily takové škody, jaké jsou schopné vytvořit dnešní jaderné zbraně. 

Co přesně stojí v ruské jaderné doktríně? Poukázal na to sám Putin. „Pokud někdo svým jednáním ohrožuje naši suverenitu a územní celistvost, považujeme za možné použít všechny prostředky, které máme k dispozici,“ vysvětlilpodle agentury AP ruský lídr před týdnem.

Přesně proti tomu nyní stojí Ukrajinci. Ti během posledních několika dní vpadli do Kurské oblasti v Rusku a zabrali několik obcí společně s klíčovou infrastrukturou, jako jsou silnice, plynová potrubí a železnice. Ohrozili tím územní celistvost Ruské federace, což – jak vyplývá z jaderné doktríny – má Moskvu vést k „použití všech dostupných prostředků“.

Ukrajinská armáda se ale rozhodla Putinovy hrozby ignorovat. Ruský diktátor proti ní před dvěma a půl lety rozpoutal brutální invazi a teď ochutnává svou vlastní medicínu. Jenže – existuje v mysli Putina něco jako sebereflexe a férovost? Protože ukrajinský průnik na ruské území je přinejmenším fér a přesně reflektuje to, co Rusové dělají už několik let. 

Putinovi ale nezáleží na spravedlnosti a už vůbec ne na tom, aby něco bylo fér – alespoň vůči Ukrajině, kterou se naučil nenávidět tak, jako jen málokdo. Sousední země je mu trnem v oku a udělá vše pro to, aby ji mohl zlikvidovat a je na místě se obávat, že k tomu použije nejhorší dostupné prostředky. 

Kdyby se dostaly jaderné zbraně do rukou nacistickému diktátorovi Adolfu Hitlerovi, neváhal by ani moment nad tím, jestli zničit Moskvu a s ní celý Sovětský svaz. Putin se od něj zas tolik neliší. Neváhal s vyvražďováním Čečenců, neváhá s tím ani u Ukrajinců, proti srsti mu není prakticky jakékoli chování, ať už je genocidní, jak chce. 

Lze ale předpokládat, že Putin nepoužije vyloženě jaderné zbraně. Existuje několik druhů zbraní hromadného ničení a některé jsou dokonce ještě děsivější než jádro. Chemické a biologické zbraně jsou stále aktuální hrozbou a ani ten nejoptimističtější člověk by neměl věřit tomu, že je Rusové (a Američané) snad zlikvidovali. 

Použití antraxu nebo neštovic proti hustě obydleným oblastem na Ukrajině je děsivým scénářem. Stejně tak vypuštění nervového plynu třeba mezi ozbrojené jednotky bránící ukrajinské území a samostatnost. Skutečně nechutný zločin, ale vzhledem k tomu, že některá ukrajinská města už sežehl i bílý fosfor shozený z ruských letadel, nebylo by se čemu divit. 

Zlí jazykové by řekli, že si za to Ukrajinci mohou sami. Ve skutečnosti ale Rusku provedli přesně to, co dělá Moskva jim – akorát to udělali v tisíckrát menší míře. Pronikli doslova pár kilometrů za ruskou hranici a teď můžeme jen doufat, že Putin neudělá některé ze šílených rozhodnutí, která má k dispozici. 

Související

Donald Trump Komentář

Trump je šílenější a vzteklejší než minule. Z USA může být druhé Rusko

Kandidáti na šéfa Bílého domu Kamala Harrisová a Donald Trump mají za sebou závěrečné řeči. Zatímco demokratka ukázala na směřování kampaně proti svému protivníkovi, republikán pronesl dosud nejextrémnější výrok za celou svou kampaň – chce zahájit masivní deportační program. Ideologií se velice rychle blíží k současnému ruském politickému vedení, což pro USA může být nesmírně nebezpečné. 

Více souvisejících

komentář Jaderné zbraně Vladimír Putin válka na Ukrajině Ruská armáda Rusko Ukrajina

Aktuálně se děje

před 12 minutami

před 42 minutami

před 46 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu nečekaně vyhodil ministra obrany Galanta. Izraelci se bouří

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že odvolal ministra obrany Joava Galanta kvůli „krizi důvěry“ ohledně vedení vojenských operací. Netanjahu tvrdí, že Galantovy kroky a výroky odporovaly rozhodnutím kabinetu a mohly podle něj prospět nepřátelům Izraele. Na post ministra obrany nyní nastoupí dosavadní ministr zahraničí Jisrael Kac, kterého v jeho roli nahradí Gideon Sa'ar. Galant na to reagoval prohlášením, že bezpečnost Izraele je pro něj životním posláním, uvedl server Times of Israel.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační fotografie

Proč swing states rozhodují o budoucím prezidentovi USA?

Swing states hrají v dnešních amerických prezidentských volbách volbách klíčovou roli. Právě v nich se rozhodne, kdo bude příštím šéfem Bílého domu. Jak Kamala Harrisová, tak Donald Trump zde mají velice podobné preference a až do konečného sečtení hlasů nebude jasné, kdo si získal srdce voličů.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Kampaň v USA jde do finále. Ani jeden z kandidátů nezklamal, zbytek zůstává na voličích

Demokratka Kamala Harrisová a republikán Donald Trump postupně ukončují volební kampaň před volebním dnem v USA. Za necelé dva dny bude jasné, kdo se stane prezidentem Spojených států – a kdo skončí v zapomnění dějin. Oba zvolili jiný přístup. Zatímco demokratka je během posledních dnů kampaně smírnější, Trump útočí, na koho jen může.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy