KOMENTÁŘ | Ukrajinci testují Putina jeho vlastní medicínou. Jak daleko jsme od použití jaderných zbraní?

Ukrajinský výpad na ruské území vzbudil mnoho otázek, ale jen minimum odpovědí. Jednou z těchto otázek je, jestli ukrajinský útok nebude ta červená linie, po jejímž překročení se Rusové nebudou štítit použít jaderné zbraně. 

Minulost (a studená válka především) ukázaly, že některé státy sice vlastní jaderné zbraně a jsou schopné jejich použitím otevřeně vyhrožovat, což už z principu končí pouze u slov a – naštěstí – ne u činů. Zároveň si tyto jaderné mocnosti udržují jednu věc, která je dělá o to nebezpečnějšími, a tou je nečitelnost. Málokdo dokáže předvídat, kdy jsou skutečně ochotné jadernou zbraň vypustit. 

Ruský prezident Vladimir Putin hned první den své invaze proti Ukrajině prohlásil, že „kdokoli se nám pokusí bránit, natož vytvářet hrozby pro naši zemi a její obyvatele, musí vědět, že ruská reakce bude okamžitá a povede k důsledkům, jaké jste v historii ještě nezažili.“ Otevřeně tak pohrozil použitím zbraní hromadného ničení. Jde totiž o jednu z mála věcí, kterou v historii zažila pouze jedna země, a to v poměrně „omezené“ míře – Japonsko. 

Američané v srpnu 1945 sice shodili dvě bomby na Hirošimu a Nagasaki, jenže oproti jaderným zbraním, které existují dnes, využili opravdu velmi slabé bomby. Srovnávat Little Boy a Fat Man se současným jaderným arsenálem je jako dívat se na rozdíl mezi petardou a hypersonickou střelou Kinžal. První americké bomby dokázaly zabít tisíce a tisíce lidí, ale rozhodně nezpůsobily takové škody, jaké jsou schopné vytvořit dnešní jaderné zbraně. 

Co přesně stojí v ruské jaderné doktríně? Poukázal na to sám Putin. „Pokud někdo svým jednáním ohrožuje naši suverenitu a územní celistvost, považujeme za možné použít všechny prostředky, které máme k dispozici,“ vysvětlilpodle agentury AP ruský lídr před týdnem.

Přesně proti tomu nyní stojí Ukrajinci. Ti během posledních několika dní vpadli do Kurské oblasti v Rusku a zabrali několik obcí společně s klíčovou infrastrukturou, jako jsou silnice, plynová potrubí a železnice. Ohrozili tím územní celistvost Ruské federace, což – jak vyplývá z jaderné doktríny – má Moskvu vést k „použití všech dostupných prostředků“.

Ukrajinská armáda se ale rozhodla Putinovy hrozby ignorovat. Ruský diktátor proti ní před dvěma a půl lety rozpoutal brutální invazi a teď ochutnává svou vlastní medicínu. Jenže – existuje v mysli Putina něco jako sebereflexe a férovost? Protože ukrajinský průnik na ruské území je přinejmenším fér a přesně reflektuje to, co Rusové dělají už několik let. 

Putinovi ale nezáleží na spravedlnosti a už vůbec ne na tom, aby něco bylo fér – alespoň vůči Ukrajině, kterou se naučil nenávidět tak, jako jen málokdo. Sousední země je mu trnem v oku a udělá vše pro to, aby ji mohl zlikvidovat a je na místě se obávat, že k tomu použije nejhorší dostupné prostředky. 

Kdyby se dostaly jaderné zbraně do rukou nacistickému diktátorovi Adolfu Hitlerovi, neváhal by ani moment nad tím, jestli zničit Moskvu a s ní celý Sovětský svaz. Putin se od něj zas tolik neliší. Neváhal s vyvražďováním Čečenců, neváhá s tím ani u Ukrajinců, proti srsti mu není prakticky jakékoli chování, ať už je genocidní, jak chce. 

Lze ale předpokládat, že Putin nepoužije vyloženě jaderné zbraně. Existuje několik druhů zbraní hromadného ničení a některé jsou dokonce ještě děsivější než jádro. Chemické a biologické zbraně jsou stále aktuální hrozbou a ani ten nejoptimističtější člověk by neměl věřit tomu, že je Rusové (a Američané) snad zlikvidovali. 

Použití antraxu nebo neštovic proti hustě obydleným oblastem na Ukrajině je děsivým scénářem. Stejně tak vypuštění nervového plynu třeba mezi ozbrojené jednotky bránící ukrajinské území a samostatnost. Skutečně nechutný zločin, ale vzhledem k tomu, že některá ukrajinská města už sežehl i bílý fosfor shozený z ruských letadel, nebylo by se čemu divit. 

Zlí jazykové by řekli, že si za to Ukrajinci mohou sami. Ve skutečnosti ale Rusku provedli přesně to, co dělá Moskva jim – akorát to udělali v tisíckrát menší míře. Pronikli doslova pár kilometrů za ruskou hranici a teď můžeme jen doufat, že Putin neudělá některé ze šílených rozhodnutí, která má k dispozici. 

Související

Ruský útok na ukrajinskou Oděsu Komentář

Tisíc dnů bezohledné agrese. Nová eskalace má jadernou pachuť

Válka na Ukrajině trvá už tisíc dnů. Ukázala, jak moc se změnila podoba moderní válka a způsobila, že zapomínáme na těžce vybojovanou svobodu a demokracii. Rusko pokračuje ve svém studenoválečném trendu, který začíná mít pachuť hrozící jaderné katastrofy.

Více souvisejících

komentář Jaderné zbraně Vladimír Putin válka na Ukrajině Ruská armáda Rusko Ukrajina

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

před 4 hodinami

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

před 5 hodinami

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy