KOMENTÁŘ | Ukrajinci testují Putina jeho vlastní medicínou. Jak daleko jsme od použití jaderných zbraní?

Ukrajinský výpad na ruské území vzbudil mnoho otázek, ale jen minimum odpovědí. Jednou z těchto otázek je, jestli ukrajinský útok nebude ta červená linie, po jejímž překročení se Rusové nebudou štítit použít jaderné zbraně. 

Minulost (a studená válka především) ukázaly, že některé státy sice vlastní jaderné zbraně a jsou schopné jejich použitím otevřeně vyhrožovat, což už z principu končí pouze u slov a – naštěstí – ne u činů. Zároveň si tyto jaderné mocnosti udržují jednu věc, která je dělá o to nebezpečnějšími, a tou je nečitelnost. Málokdo dokáže předvídat, kdy jsou skutečně ochotné jadernou zbraň vypustit. 

Ruský prezident Vladimir Putin hned první den své invaze proti Ukrajině prohlásil, že „kdokoli se nám pokusí bránit, natož vytvářet hrozby pro naši zemi a její obyvatele, musí vědět, že ruská reakce bude okamžitá a povede k důsledkům, jaké jste v historii ještě nezažili.“ Otevřeně tak pohrozil použitím zbraní hromadného ničení. Jde totiž o jednu z mála věcí, kterou v historii zažila pouze jedna země, a to v poměrně „omezené“ míře – Japonsko. 

Američané v srpnu 1945 sice shodili dvě bomby na Hirošimu a Nagasaki, jenže oproti jaderným zbraním, které existují dnes, využili opravdu velmi slabé bomby. Srovnávat Little Boy a Fat Man se současným jaderným arsenálem je jako dívat se na rozdíl mezi petardou a hypersonickou střelou Kinžal. První americké bomby dokázaly zabít tisíce a tisíce lidí, ale rozhodně nezpůsobily takové škody, jaké jsou schopné vytvořit dnešní jaderné zbraně. 

Co přesně stojí v ruské jaderné doktríně? Poukázal na to sám Putin. „Pokud někdo svým jednáním ohrožuje naši suverenitu a územní celistvost, považujeme za možné použít všechny prostředky, které máme k dispozici,“ vysvětlilpodle agentury AP ruský lídr před týdnem.

Přesně proti tomu nyní stojí Ukrajinci. Ti během posledních několika dní vpadli do Kurské oblasti v Rusku a zabrali několik obcí společně s klíčovou infrastrukturou, jako jsou silnice, plynová potrubí a železnice. Ohrozili tím územní celistvost Ruské federace, což – jak vyplývá z jaderné doktríny – má Moskvu vést k „použití všech dostupných prostředků“.

Ukrajinská armáda se ale rozhodla Putinovy hrozby ignorovat. Ruský diktátor proti ní před dvěma a půl lety rozpoutal brutální invazi a teď ochutnává svou vlastní medicínu. Jenže – existuje v mysli Putina něco jako sebereflexe a férovost? Protože ukrajinský průnik na ruské území je přinejmenším fér a přesně reflektuje to, co Rusové dělají už několik let. 

Putinovi ale nezáleží na spravedlnosti a už vůbec ne na tom, aby něco bylo fér – alespoň vůči Ukrajině, kterou se naučil nenávidět tak, jako jen málokdo. Sousední země je mu trnem v oku a udělá vše pro to, aby ji mohl zlikvidovat a je na místě se obávat, že k tomu použije nejhorší dostupné prostředky. 

Kdyby se dostaly jaderné zbraně do rukou nacistickému diktátorovi Adolfu Hitlerovi, neváhal by ani moment nad tím, jestli zničit Moskvu a s ní celý Sovětský svaz. Putin se od něj zas tolik neliší. Neváhal s vyvražďováním Čečenců, neváhá s tím ani u Ukrajinců, proti srsti mu není prakticky jakékoli chování, ať už je genocidní, jak chce. 

Lze ale předpokládat, že Putin nepoužije vyloženě jaderné zbraně. Existuje několik druhů zbraní hromadného ničení a některé jsou dokonce ještě děsivější než jádro. Chemické a biologické zbraně jsou stále aktuální hrozbou a ani ten nejoptimističtější člověk by neměl věřit tomu, že je Rusové (a Američané) snad zlikvidovali. 

Použití antraxu nebo neštovic proti hustě obydleným oblastem na Ukrajině je děsivým scénářem. Stejně tak vypuštění nervového plynu třeba mezi ozbrojené jednotky bránící ukrajinské území a samostatnost. Skutečně nechutný zločin, ale vzhledem k tomu, že některá ukrajinská města už sežehl i bílý fosfor shozený z ruských letadel, nebylo by se čemu divit. 

Zlí jazykové by řekli, že si za to Ukrajinci mohou sami. Ve skutečnosti ale Rusku provedli přesně to, co dělá Moskva jim – akorát to udělali v tisíckrát menší míře. Pronikli doslova pár kilometrů za ruskou hranici a teď můžeme jen doufat, že Putin neudělá některé ze šílených rozhodnutí, která má k dispozici. 

Související

Donald Trump Komentář

Trump v tichosti přetváří USA v druhé Rusko

Zatímco světová média sledují obchodní válku, americký prezident Donald Trump tiše a systematicky přetváří režim ve Spojených státech. Pokud tomu svět nepřestane lhostejně přihlížet, promění se Washington v druhou Moskvu. Jenže tentokrát půjde o Moskvu silnější, vlivnější a podstatně nebezpečnější.
Sociální sítě, ilustrační fotografie. Komentář

Opusťme americké korporátní sociální sítě. Variant je dost v Evropě i USA

Běžní lidé po celém světě se vydali do obchodního boje s administrativou Donalda Trumpa v USA. Zatímco Kanaďané masově blokují americké produkty v obchodech, Evropané k tomu mohou přistoupit jinak – opustit americké korporátní sociální sítě a podpořit buď ty evropské, nebo nekontrolované mediálními magnáty.

Více souvisejících

komentář Jaderné zbraně Vladimír Putin válka na Ukrajině Ruská armáda Rusko Ukrajina

Aktuálně se děje

před 32 minutami

Mezi oběťmi ruského útoku na Kryvyj Rih jsou i děti. (4.4.2025) Prohlédněte si galerii

Rusové zabíjeli v Zelenského rodném městě. Mezi mrtvými jsou i děti

V pátek se napsala další tragická kapitola války na Ukrajině, která probíhá již přes tři roky. Nejméně 14 lidí nepřežilo ruský útok na ukrajinské město Kryvyj Rih. Informovala o tom BBC. Mezi mrtvými je i několik dětí. Další desítky osob utrpěly zranění. 

před 35 minutami

před 1 hodinou

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta má do pěti let začít stavbu nového stadionu. Už je podepsána smlouva

Vznik nového stadionu na pražském Strahově, na kterém své domácí zápasy bude hrát fotbalová Sparta, byl definitivně stvrzen podpisem. V pondělí totiž letenský klub a vedení Fotbalové asociace ČR (FAČR) podepsaly smlouvu o využití strahovského Stadionu Evžena Rošického. Z této smlouvy vyplývá, že právě Sparta na vlastní náklady postaví nový stadion.

před 1 hodinou

Donald Trump

Historie se opakuje. Trumpovi zřejmě černý scénář z 30. let nic neříká

Americký prezident Donald Trump během středečního projevu prohlásil, že Světová hospodářská krize by v roce 1929 nenastala, kdyby USA důsledně hájily celní politiku. Pravdu sice má v tom, že cla jako taková za vypuknutím krize nestála, historie ale ukazuje ještě jiný příběh: právě vysoká cla ze Smoot–Hawleyho zákona v roce 1930 přispěla k eskalaci krize a rozpoutala obchodní válku, která z lokálního otřesu udělala globální katastrofu.

před 2 hodinami

Donald Trump

Čína dělá chybu, reaguje Trump na odvetná cla Pekingu

Čína dělá chybu, konstatoval americký prezident Donald Trump poté, co čínská vláda v pátek oznámila zavedení odvetných cel ve výši 34 % na veškerý dovoz zboží z USA. Americkému tlaku podle vyjádření Trumpa podlehla alespoň jiná asijská země. 

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Donald Trump

Akciové trhy po recipročních clech Pekingu krvácí. Čína hraje špatně, to si nemůže dovolit, reaguje Trump

Prezident Donald Trump tento týden opět zaskočil světovou ekonomiku, když oznámil další vlnu cel na zahraniční zboží. Nově zavedené clo ve výši 34 % na Čínu doplňuje již dříve uvalenou dvacetiprocentní sazbu a je podle prezidenta zaměřeno mimo jiné na omezení toku fentanylu z Číny do USA. Trump podle CNN své rozhodnutí následně komentoval na sociální síti Truth Social, kde prohlásil, že „Čína hraje špatně, zpanikařila – a to si nemůže dovolit.“

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Na Trumpova cla nejvíce doplatí Spojené státy, ukazují ekonomické modely

Zavedení nových celních opatření ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa má mít podle jeho slov historický význam. „Toto bude den, kdy se znovu narodil americký průmysl. Den, kdy Amerika převzala svůj osud zpět do vlastních rukou,“ prohlásil Trump. Ovšem nové modelování ekonomických dopadů těchto cel ukazuje, že právě Spojené státy se ocitnou mezi nejvíce poškozenými zeměmi.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Veronika Nálepová

EU svou reakci musí dobře zvážit. Odveta v obchodní politice není nikdy bez rizika, říká ekonomka

Evropská unie by na vysoká cla oznámená Donaldem Trumpem měla reagovat promyšleně a cíleně, ale musí si nechat prostor pro případné ústupky. V exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz to řekla ekonomka a odborná asistentka Veronika Nálepová z Evropské výzkumné univerzity v Ostravě. Podle ní Trumpův přístup často ignoruje realitu globálních dodavatelských řetězců, kdy výrobky dovážené z jedné země obsahují součástky z celého světa. „Když se politická rozhodnutí opírají o takto účelově vybrané nebo špatně interpretované ukazatele, nevede to k řešení skutečných problémů, ale spíše k jejich přeskupení – a často i k vytvoření nových,“ vysvětlila.

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Extrémní počasí počká. EU odkládá boj s klimatickými změnami

Evropská komise odkládá zveřejnění svého klimatického cíle pro rok 2040, původně plánovaného na první čtvrtletí letošního roku. Podle komisaře pro klima Wopkeho Hoekstry je důvodem potřeba získat širší politickou podporu pro ambiciózní plán na snížení emisí skleníkových plynů o 90 % oproti roku 1990.

před 8 hodinami

film Operace Black Bag

RECENZE: Špionážní konverzačka Operace Black Bag. Soderbergh je mistr nenápadnosti

Česká kina hrají nový film amerického režiséra Stevena Soderbergha. Jde o určitou událost, jelikož většina jeho posledních snímků končí na streamovacích platformách. Chameleonský a stále svébytný tvůrce a cinefil tentokrát rozpitval špionážní žánr. Operace Black Bag vyniká svou nenucenou chytrostí a zdánlivou jednoduchostí.

před 9 hodinami

Armáda Velké Británie

Tajná schůzka za zády EU: Británie a další státy řeší, jak se ubránit Putinovi

Britští úředníci se minulý týden v Bruselu zúčastnili diskrétní večeře s vybranými evropskými spojenci, na které se začal rýsovat plán na vytvoření nového obranného fondu. Ten by měl obejít Evropskou komisi, ulevit národním rozpočtům a urychlit zbrojení – v reakci na rostoucí hrozby z východu a nejistotu ohledně budoucí podpory USA.

před 10 hodinami

Kanada

Kanada poslala Evropě vzkaz: Smiřte se s tím, je konec

Kanadská ministryně zahraničí Mélanie Jolyová v pátek vyslala k evropským spojencům jasné poselství poté, co americký prezident Donald Trump uvalil na své spojence tvrdá cla. Podle ní je zřejmé, že obchodní vztahy s USA se nenávratně změnily a už nebudou takové, jako dosud.

před 10 hodinami

Donald Trump

Trump ztrácí kontakt s realitou? Slaví vítězství, zatímco vyvolal chaos, zmatek a pochybnosti o kompetenci

Vláda prezidenta Donalda Trumpa čelí v posledních dnech prudké kritice a obviněním z ekonomického amatérismu poté, co nově zavedená vlna celních opatření uvrhla globální trhy do zmatku. Ještě ve středu Trump sebevědomě označil den oznámení cel za „Den osvobození“ a tvrdil, že „všechno jde velmi dobře.“ V praxi však jeho rozhodnutí vedlo k nejhoršímu dni na Wall Street za posledních pět let, kdy trh přišel o 2,5 bilionu dolarů.

před 11 hodinami

Donald Trump

Trump v tichosti přetváří USA v druhé Rusko

Zatímco světová média sledují obchodní válku, americký prezident Donald Trump tiše a systematicky přetváří režim ve Spojených státech. Pokud tomu svět nepřestane lhostejně přihlížet, promění se Washington v druhou Moskvu. Jenže tentokrát půjde o Moskvu silnější, vlivnější a podstatně nebezpečnější.

před 11 hodinami

Jun Sok-jol

Impeachment v Jižní Koreji: Prezident Jun Sok-jol byl oficiálně zbaven funkce

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol byl oficiálně zbaven funkce poté, co ústavní soud jednomyslně potvrdil jeho odvolání v souvislosti s kontroverzním vyhlášením stanného práva v prosinci loňského roku. Osm soudců rozhodlo, že  „zradil důvěru lidu“ a svým krokem vážně narušil ústavní pořádek a demokracii v zemi.

před 12 hodinami

Trump si může dovolit všechno, chová se jako král. Proč ho nikdo nezastaví, ptají se Američané

Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa zavést plošná cla ve výši 10 procent na většinu dováženého zboží a ještě přísnější sazby na některé vybrané země vyvolalo silnou reakci jak v zahraničí, tak i mezi obyčejnými Američany. Zatímco administrativa prezentuje nové opatření jako cestu k „ekonomickému osvobození“, mnozí občané Spojených států mají z nových tarifních politik obavy. Redakce BBC oslovila Američany, aby zjistila, jak vnímají dopady Trumpových cel na jejich každodenní životy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy