Ukrajinský výpad na ruské území vzbudil mnoho otázek, ale jen minimum odpovědí. Jednou z těchto otázek je, jestli ukrajinský útok nebude ta červená linie, po jejímž překročení se Rusové nebudou štítit použít jaderné zbraně.
Minulost (a studená válka především) ukázaly, že některé státy sice vlastní jaderné zbraně a jsou schopné jejich použitím otevřeně vyhrožovat, což už z principu končí pouze u slov a – naštěstí – ne u činů. Zároveň si tyto jaderné mocnosti udržují jednu věc, která je dělá o to nebezpečnějšími, a tou je nečitelnost. Málokdo dokáže předvídat, kdy jsou skutečně ochotné jadernou zbraň vypustit.
Ruský prezident Vladimir Putin hned první den své invaze proti Ukrajině prohlásil, že „kdokoli se nám pokusí bránit, natož vytvářet hrozby pro naši zemi a její obyvatele, musí vědět, že ruská reakce bude okamžitá a povede k důsledkům, jaké jste v historii ještě nezažili.“ Otevřeně tak pohrozil použitím zbraní hromadného ničení. Jde totiž o jednu z mála věcí, kterou v historii zažila pouze jedna země, a to v poměrně „omezené“ míře – Japonsko.
Američané v srpnu 1945 sice shodili dvě bomby na Hirošimu a Nagasaki, jenže oproti jaderným zbraním, které existují dnes, využili opravdu velmi slabé bomby. Srovnávat Little Boy a Fat Man se současným jaderným arsenálem je jako dívat se na rozdíl mezi petardou a hypersonickou střelou Kinžal. První americké bomby dokázaly zabít tisíce a tisíce lidí, ale rozhodně nezpůsobily takové škody, jaké jsou schopné vytvořit dnešní jaderné zbraně.
Co přesně stojí v ruské jaderné doktríně? Poukázal na to sám Putin. „Pokud někdo svým jednáním ohrožuje naši suverenitu a územní celistvost, považujeme za možné použít všechny prostředky, které máme k dispozici,“ vysvětlilpodle agentury AP ruský lídr před týdnem.
Přesně proti tomu nyní stojí Ukrajinci. Ti během posledních několika dní vpadli do Kurské oblasti v Rusku a zabrali několik obcí společně s klíčovou infrastrukturou, jako jsou silnice, plynová potrubí a železnice. Ohrozili tím územní celistvost Ruské federace, což – jak vyplývá z jaderné doktríny – má Moskvu vést k „použití všech dostupných prostředků“.
Ukrajinská armáda se ale rozhodla Putinovy hrozby ignorovat. Ruský diktátor proti ní před dvěma a půl lety rozpoutal brutální invazi a teď ochutnává svou vlastní medicínu. Jenže – existuje v mysli Putina něco jako sebereflexe a férovost? Protože ukrajinský průnik na ruské území je přinejmenším fér a přesně reflektuje to, co Rusové dělají už několik let.
Putinovi ale nezáleží na spravedlnosti a už vůbec ne na tom, aby něco bylo fér – alespoň vůči Ukrajině, kterou se naučil nenávidět tak, jako jen málokdo. Sousední země je mu trnem v oku a udělá vše pro to, aby ji mohl zlikvidovat a je na místě se obávat, že k tomu použije nejhorší dostupné prostředky.
Kdyby se dostaly jaderné zbraně do rukou nacistickému diktátorovi Adolfu Hitlerovi, neváhal by ani moment nad tím, jestli zničit Moskvu a s ní celý Sovětský svaz. Putin se od něj zas tolik neliší. Neváhal s vyvražďováním Čečenců, neváhá s tím ani u Ukrajinců, proti srsti mu není prakticky jakékoli chování, ať už je genocidní, jak chce.
Lze ale předpokládat, že Putin nepoužije vyloženě jaderné zbraně. Existuje několik druhů zbraní hromadného ničení a některé jsou dokonce ještě děsivější než jádro. Chemické a biologické zbraně jsou stále aktuální hrozbou a ani ten nejoptimističtější člověk by neměl věřit tomu, že je Rusové (a Američané) snad zlikvidovali.
Použití antraxu nebo neštovic proti hustě obydleným oblastem na Ukrajině je děsivým scénářem. Stejně tak vypuštění nervového plynu třeba mezi ozbrojené jednotky bránící ukrajinské území a samostatnost. Skutečně nechutný zločin, ale vzhledem k tomu, že některá ukrajinská města už sežehl i bílý fosfor shozený z ruských letadel, nebylo by se čemu divit.
Zlí jazykové by řekli, že si za to Ukrajinci mohou sami. Ve skutečnosti ale Rusku provedli přesně to, co dělá Moskva jim – akorát to udělali v tisíckrát menší míře. Pronikli doslova pár kilometrů za ruskou hranici a teď můžeme jen doufat, že Putin neudělá některé ze šílených rozhodnutí, která má k dispozici.
Související
Má Musk pod palcem i Putina? Majitel X si z Trumpa dělá loutku, z Američanů oběť
Trump je šílenější a vzteklejší než minule. Z USA může být druhé Rusko
komentář , Jaderné zbraně , Vladimír Putin , válka na Ukrajině , Ruská armáda , Rusko , Ukrajina
Aktuálně se děje
před 12 minutami
Trump se v den voleb pomstil novinářům. Nepohodlným médiím zakázal vstup do volebního štábu
před 42 minutami
Volební místnosti v USA čelí bombovým hrozbám z ruských mailů. 15 států povolalo Národní gardu
před 46 minutami
Policie v Kapitolu zadržela muže politého hořlavinou. Další v Michiganu hrozil útokem, pokud vyhraje Trump
před 1 hodinou
Trump prohlásil, že uzná volební porážku. Pod jednou podmínkou
před 2 hodinami
Netanjahu nečekaně vyhodil ministra obrany Galanta. Izraelci se bouří
před 2 hodinami
Nejistý výsledek prezidentských voleb v USA: Rozhodne jen hrstka klíčových států
před 3 hodinami
Proč swing states rozhodují o budoucím prezidentovi USA?
před 4 hodinami
Volby v USA: Co bude, až místnosti zavřou? Vítěze nemusíme znát několik dní
před 5 hodinami
Registrace, fronty i ztráta volebního práva. Volby v USA se od těch českých značně liší
před 5 hodinami
Může Trump vyhrát? Teď už závisí jen na jediném faktoru, připouští jeho poradci
před 5 hodinami
Voliči demokratů a republikánů se vzájemně nenávidí. Americký politolog vysvětlil proč
před 6 hodinami
Expert pro EZ popsal, proč je Trump hrozbou pro americkou demokracii
před 6 hodinami
Volební právo není v USA samozřejmost. Jak může odsouzený zločinec Trump hlasovat?
před 7 hodinami
Konec éry Joea Bidena. Jak bude sledovat volby končící prezident?
před 7 hodinami
USA pod palbou hoaxů. Dva státy kvůli volbám posílily kybernetické útoky a dezinformační kampaně
před 7 hodinami
Americké volby jako obrovská bezpečnostní operace. Barikády jsou kolem sídel kandidátů i soukromých podniků
před 8 hodinami
Američané nevolí jen prezidenta. Rozhodují o politické budoucnosti země
před 8 hodinami
Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa
před 9 hodinami
Rusko přišlo s bizarní teorií, proč v Moldavsku vyhrála prozápadní prezidentka
před 9 hodinami
Kampaň v USA jde do finále. Ani jeden z kandidátů nezklamal, zbytek zůstává na voličích
Demokratka Kamala Harrisová a republikán Donald Trump postupně ukončují volební kampaň před volebním dnem v USA. Za necelé dva dny bude jasné, kdo se stane prezidentem Spojených států – a kdo skončí v zapomnění dějin. Oba zvolili jiný přístup. Zatímco demokratka je během posledních dnů kampaně smírnější, Trump útočí, na koho jen může.
Zdroj: Jakub Jurek