KOMENTÁŘ | Pokrovsk i Kupjansk v „šedé zóně“. Rusové stupňují úsilí, situaci na frontě ale asi nezmění

Ukrajina vyslala na obranu východoukrajinského města Pokrovsk speciální jednotky poté, co ruská armáda zesílila útok s nasazením tisíců vojáků. Bitva o strategicky mimořádně významné město se podle velitele ukrajinských ozbrojených sil Oleksandra Syrského stala jedním z klíčových střetů současné fáze války. Informoval o tom server Guardian.

Pokrovsk, označovaný za „bránu do Doněcka“, leží na hlavní zásobovací trase ukrajinské armády a Moskva se jej pokouší dobýt už více než rok. Získání města by Rusku otevřelo cestu k ovládnutí zbytku Doněcké oblasti a fakticky by znamenalo kontrolu nad celým Donbasem.

Podle ukrajinské monitorovací skupiny DeepState se až polovina Pokrovsku nachází v tzv. šedé zóně, tedy v oblastech, nad nimiž žádná ze stran nemá plnou kontrolu. Ruské jednotky podle nejnovějších informací pronikly do jižní části města a pokračují v infiltraci na severu. Ukrajinské síly naopak hlásí dílčí protiútoky a znovudobytí některých pozic severně a severozápadně od Pokrovsku. 

Syrskyj uvedl, že do města byly vyslány „konsolidované skupiny sil speciálních operací“, jejichž úkolem je stabilizovat obrannou linii a eliminovat ruské průniky. „Pokrovsk držíme. Situace je složitá, ale pod kontrolou,“ uvedl na sociálních sítích.

Ruské ministerstvo obrany mezitím oznámilo, že při bojích zlikvidovalo jeden z ukrajinských výsadků, což Kyjev popírá. Podle ukrajinských zdrojů mají Rusové v oblasti vysoké ztráty – zejména jednotky 155. námořní pěší brigády tichomořské flotily měly být prakticky vyřazeny z boje a nahrazeny novými posilami.

Zpravodajské zdroje Institutu pro studium války (ISW) uvádějí, že ruská armáda zřejmě přesouvá těžiště ofenzivy právě na Pokrovsk a sousední Myrnohrad, zatímco v okolí Kostiantynivky a Družkivky intenzitu útoků snížila. Ruské jednotky podle ukrajinských důstojníků používají opotřebovávací taktiku – do útoku posílají méně vycvičené vojáky, aby odhalili pozice ukrajinského dělostřelectva a dronových týmů, které následně napadají zkušenější útočné oddíly.

Obrana Pokrovsku má natolik vysokou prioritu, že podle ukrajinských zdrojů na operaci osobně dohlíží šéf vojenské rozvědky Kyrylo Budanov. Město, které mělo před válkou kolem 60 000 obyvatel, je dnes z velké části zničené a opuštěné.

Současně s bitvou o Pokrovsk čelí Ukrajina dalším rozsáhlým ruským útokům. Podle úřadů země během víkendové noci zasáhla zemi vlna dronových a raketových úderů, při nichž zahynulo nejméně šest lidí, včetně dvou chlapců ve věku 11 a 14 let. Útoky způsobily rozsáhlé výpadky proudu – bez elektřiny se ocitla celá Doněcká oblast i desítky tisíc lidí v Záporožské oblasti.

Podle analýzy AFP Rusko v říjnu vypálilo na Ukrajinu nejvíce raket od začátku roku 2023 – celkem 270, což představuje nárůst o 46 % oproti září. Údery opět míří především na energetickou infrastrukturu, což naznačuje, že Moskva pokračuje ve své zimní strategii systematického ničení ukrajinské energetické sítě a zvyšování tlaku na civilní obyvatelstvo.

Další město bez frontové linie

Zatímco u Pokrovska probíhají nejtvrdší boje na Donbasu, na severovýchodě Ukrajiny se znovu rozhořela bitva o Kupjansk v Charkovské oblasti. Ruské jednotky se přiblížily k jižním okrajům města a podle ukrajinských obránců „prosakují“ skrze jednotlivé ulice a budovy, aniž by existovala jasná linie dotyku. Bojuje se o každý dům a každé patro. Napsal o tom server Hromadske.

Záběry z dronů jednotky Black Wing 116. mechanizované brigády ukazují centrum města zahalené kouřem po neustálém ostřelování. „Nad Kupjanskem je vždycky mlha,“ komentuje operátor dronu s přezdívkou Passenger, který spolu s kolegy sleduje pohyb nepřítele a koordinuje obranu z provizorního úkrytu na jižním předměstí.

Podle důstojníka brigády Valerije Kyseľova se ukrajinské jednotky snaží stabilizovat situaci, ale boje probíhají „v podmínkách naprosté nejistoty“. „Tohle není klasická fronta, ale hašení požáru, který už vzplanul. Linie kontaktu v podstatě neexistuje. Ráno budovu vyčistíte, odpoledne v ní zase sedí Rusové,“ popisuje.

Kupjansk, důležitý logistický uzel s předválečnou populací kolem 60 tisíc lidí, byl obsazen ruskou armádou už v prvních dnech invaze v roce 2022. O půl roku později jej ukrajinské síly osvobodily při rychlé charkovské ofenzivě. Od té doby město čelilo pravidelnému ostřelování, ale skutečné nebezpečí se obnovilo letos v létě, kdy Rusové dobyli vesnice Dvorichna a Zapadne severně od města a překročili řeku Oskil, klíčovou přirozenou překážku.

Od té chvíle začal Kupjansk znovu čelit bezprostřední hrozbě. Podle informací z fronty se ruské jednotky dostaly až do centrálních čtvrtí a využívají nekonvenční taktiku infiltrace. Malé skupiny, často po dvou či třech vojácích, se skrývají ve sklepech, odkud předávají informace o pohybu ukrajinských jednotek. Neprobíhají klasické městské bitvy jako v Bachmutu nebo Avdijivce; spíše jde o sérii neustálých přepadů a číhání.

Velitel čety 151. samostatného průzkumného a útočného praporu, známý pod přezdívkou Scarab, popisuje situaci jako „boj ve slepých místech“. Jeho jednotka působí ve městě od konce léta a opakovaně musí čistit tytéž objekty. „Není možné přesně říct, kde kdo je. Nepřítel se pohybuje v podzemí, využívá každou skulinu,“ říká.

Podle ukrajinských průzkumníků se Rusům dokonce podařilo proniknout do města plynovým potrubím, které vede z levého břehu Oskilu. Přibližně 50 až 70 ruských vojáků mělo touto cestou nepozorovaně vstoupit do oblasti u vesnice Radkivka. „Byla to ideální infiltrace – z potrubí rovnou do lesa, odkud mohli postupovat dál do města,“ uvedl operátor dronu White, který ukazoval video úderů na výstupy z potrubí.

Zajatý ruský voják potvrdil, že se do Kupjansku dostal právě tímto způsobem. „Říkal, že v potrubí bylo dusno, tma a po vylezení byli dezorientovaní. Měli za úkol se ve městě skrýt a předávat informace,“ popisuje Scarab.

Ukrajinci později všechny známé výstupy z potrubí zablokovali a zavedli jejich trvalé sledování. „Pokud nejsou zničeny, jsou alespoň pod kontrolou — zajištěné ostnatým drátem a pod dohledem kulometných hnízd,“ doplnil velitel čety Donor z téhož praporu.

Boje o Kupjansk jsou nyní podle ukrajinské armády jedny z nejintenzivnějších na severovýchodní frontě. Město je symbolickým i strategickým cílem: jeho opětovné dobytí by Rusku umožnilo znovu ohrozit Charkov a otevřít cestu k hlubšímu průniku do severní části Ukrajiny.

Nejvážnější situace od pádu Avdijivky

Pokud by se ruským silám skutečně podařilo dobýt současně Pokrovsk na Donbasu a Kupjansk v Charkovské oblasti, znamenalo by to významné posílení jejich postavení na východní frontě. Z vojensko-geografického hlediska by Moskva získala dva propojené operační prostory, které by jí umožnily sevřít klíčovou aglomeraci Slovjansk–Kramatorsk ze severu i jihovýchodu. Obě města tvoří srdce ukrajinské obrany Donbasu – jejich ztráta by měla vážné důsledky pro celou východní obrannou osu.

Z čistě vojenského pohledu by kombinované ovládnutí Pokrovska a Kupjansku umožnilo Rusku zkrátit a zpevnit frontu, zlepšit logistické zázemí a zvýšit operační plynulost přesunů. Obě oblasti jsou totiž napojeny na železniční a silniční sítě směřující přímo na ruské území, což by usnadnilo zásobování a rotaci jednotek. Taková situace by zároveň snížila potřebu rozptýleného doplňování sil a umožnila by Rusku koncentrovat větší množství vojáků na menší úseky fronty.

Nelze však přehlédnout, že i takto významný územní zisk by nepředstavoval zásadní strategický průlom. K otevření cesty na Kyjev by bylo nutné ovládnout rozsáhlé území o šířce několika set kilometrů, překonat řadu vodních toků – včetně Dněpru – a prorazit skrze hustě bráněná a opevněná města v centrální části Ukrajiny. K tomu Rusko v současnosti nedisponuje nezbytnými kapacitami, jak napsal například server New Voice of Ukraine. Postrádá dostatek vycvičené pěchoty, koordinované ženijní podpory i technických prostředků, které by umožnily rychlé přechody přes přírodní překážky.

Neméně podstatný je i faktor vzdušné převahy. Ruské letectvo sice udržuje místní nadvládu na některých úsecích fronty, avšak jeho schopnost dlouhodobě zajišťovat podporu velkých manévrů v hloubce ukrajinského území zůstává omezená. Bez dominance ve vzduchu by jakýkoli pokus o rozsáhlou ofenzivu směrem na Kyjev vedl spíše k opakování ztrátového scénáře z jara 2022 než k novému strategickému zisku.

Kreml si tuto skutečnost zřejmě uvědomuje. Ruská strategie se dlouhodobě opírá nikoli o rychlé průlomy, ale o systematické opotřebování ukrajinských sil. Cílem je pomalé „ožírání“ obranných linií, vyčerpávání lidských i materiálních rezerv a udržování stálého tlaku, který má Ukrajinu oslabit politicky, ekonomicky i psychologicky.

Získání Pokrovska a Kupjansku by v tomto rámci znamenalo především posílení ruské vyjednávací pozice. Moskva by mohla tvrdit, že „splnila hlavní cíle“ své invaze – ovládla většinu Donbasu a klíčové logistické uzly na severovýchodě země. Takový vývoj by Kremlu umožnil zintenzivnit diplomatický tlak na Kyjev i na jeho západní spojence a prezentovat situaci jako „stabilizovaný konflikt“, který lze ukončit podmínkami výhodnými pro Rusko.

Strategickou rovnováhu by to však nezměnilo. Ukrajina by zůstala vojensky funkčním státem s kontrolou nad rozsáhlým západním a centrálním územím, které tvoří hospodářské i politické jádro země. Její vojenské zásobování ze západu by nadále fungovalo a armáda by se mohla opřít o vnitrozemské logistické koridory i podporu spojenců. Moskva by byla stále stovky kilometrů od Kyjeva, a ještě dále od hranic členských států NATO.

Z hlediska širší bezpečnostní rovnováhy by tedy pád Pokrovska a Kupjansku představoval taktické vítězství a strategickou stagnaci. Ukrajina by utrpěla bolestivou, nikoli však smrtelnou ránu. Rusko by upevnilo kontrolu nad Donbasem a zpevnilo frontovou linii, avšak nezískalo by prostředky k rozhodujícímu zlomu války. Cesta na Kyjev, stejně jako cesta k hranicím Polska a Slovenska, by pro něj zůstala nedosažitelná, a to jak geograficky, tak vojensky i politicky.