Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů

Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.

Ve Španělsku navíc v některých oblastech teploty přesáhly 45 stupňů Celsia a na jednom místě neklesly po tři po sobě jdoucí noci pod 30 stupňů Celsia. Tato mimořádná situace navazuje na globální teplotní extrémy, včetně vysokých teplot mořské hladiny a aktivního jevu El Niño, který zvyšuje pravděpodobnost teplejšího a suššího roku v Asii, Austrálii a jižním Tichomoří. S vleklou a smrtící vlnou veder bojují již od dubna také Indie a Pákistán.

Vlna veder je obecně definována jako období, kdy průměrné teploty zůstávají neobvykle vysoké po dobu tří nebo více po sobě jdoucích dnů ve srovnání s historickými údaji pro danou lokalitu. Vědci jsou však současným vývojem v Evropě hluboce znepokojeni, a to především ze dvou hlavních důvodů.

Prvním je samotné načasování celé události, protože nejteplejší období roku v Evropě obvykle nastává až v druhé polovině července, avšak intenzivní tepelný stres se objevuje již v červnu. Od roku 1950 dorazila dříve než ta současná pouze jedna jediná významná vlna veder. Druhým faktorem je mimořádná závažnost stávajících veder, kdy by ve světě bez klimatických změn takto extrémní situace nastala takto brzy v roce jen zcela výjimečně a rekordy by nebyly překonávány o tak drastické hodnoty.

Noční horko ve Francii bylo natolik silné, že způsobilo ohřátí některých řek na úroveň, kdy je již nebylo možné bezpečně využívat k chlazení jaderných elektráren. Hlavní nápor veder se po vyvrcholení v západní Evropě přesunul na východ a podle předpovědí zasáhne během nadcházejícího víkendu Polsko a Německo.

Na lokální úrovni jsou vlny veder způsobovány tlakovými výšemi, které fungují jako pomyslná víka zachycující teplo u zemského povrchu, přičemž zároveň rozpouštějí oblačnost a umožňují intenzivnější pronikání slunečního svitu. V globálním měřítku pak klimatické změny vyvolané spalováním ropy, uhlí a plynu mění způsob a dobu formování těchto veder. Dodatečné teplo v atmosféře proměňuje rozsáhlé povětrnostní vzorce, což umožňuje častější vznik pomalu se pohybujících tlakových výší.

Současné vědecké důkazy jasně potvrzují, že klimatické změny způsobují vyšší frekvenci a intenzitu těchto jevů. Například studie o vlně veder v jihovýchodní Anglii z června 2025 ukázala, že bez vlivu lidských emisí skleníkových plynů by k takové události došlo jednou za 50 let, zatímco kvůli oteplení o 1,3 stupně Celsia se riziko zvýšilo na jednou za pět let. Zatímco v pěti desetiletích mezi lety 1950 a 1999 zažila Evropa celkem pět intenzivních vln veder, mezi lety 2000 a 2021 se jich vyskytlo osmnáct. Spolu s extrémními horky z let 2022, 2023 a 2025 vzrostla tato statistika na více než dvacet závažných vln veder během pouhých 25 let.

Důkazy jednoznačně ukazují, že k těmto projevům dochází v Evropě mnohem častěji než v minulosti. Extrémní situace si již vyžádala desítky lidských životů ve Francii, kde se lidé utopili při snaze ochladit se v trestajících vedrech. Evropské hodnocení klimatických rizik uvádí, že vlny veder představují kritické zdravotní riziko pro obyvatele celé jižní Evropy a v nadcházejících letech budou nejvyššímu nebezpečí onemocnění a úmrtí vystaveny komunity v jižní a západní části střední Evropy.

Současná vlna veder je výjimečně závažná kvůli kombinaci extrémních teplot a vysoké vlhkosti vzduchu, což se zcela liší od typických suchých letních období, která zažívá například jižní Austrálie. Nejvíce ohroženou skupinou obyvatel jsou děti a starší lidé, jejichž organismus má sníženou schopnost odpařovat pot a efektivně regulovat vnitřní tělesnou teplotu, což může být v kombinaci s vysokou vlhkostí život ohrožující.

Z historického hlediska sice vlny veder v Evropě nesouvisejí s tím, jak vypadá následné letní období na jižní polokouli, avšak klimatické změny zvyšují riziko extrémních veder v jakémkoli roce na celém světě. V kombinaci s důsledky aktivního jevu El Niño se navíc očekává, že globální průměrné teploty dosáhnou v letech 2026 a 2027 téměř rekordních hodnot.

Související

Více souvisejících

Počasí Léto Klimatické změny

Aktuálně se děje

včera

Donald Trump

Trump 2028. Prezident před novináři vtipkoval o další kandidatuře

Americký prezident Donald Trump se na večeři Bílého domu pro novináře rozhodl opět provokovat své odpůrce. Vtipkoval totiž o čtvrté kandidatuře v prezidentských volbách, která je mu podle zákonů zapovězena, protože momentálně vykonává již druhý mandát ve funkci hlavy státu. 

včera

včera

včera

Oto Klempíř

Knížák ovlivnil několik generací, konstatoval ministr Klempíř

Česko v neděli zasáhla smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel známý výtvarný umělec a hudebník Milan Knížák, někdejší ředitel Národní galerie či rektor Akademie výtvarných umění. Podle ministra kultury Oto Klempíře (Motoristé) odešel autor, který po desítky let utvářel dějiny moderního českého umění. 

včera

Robert Fico

Fico se naštval kvůli tématu slovenské podpory Ukrajiny

Slovensko opět dává ruce pryč od koalice zemí, které pomáhají Ukrajině ve válce se sousedním Ruskem. Premiér Robert Fico (Smer-SD) vzkázal, že Bratislava není součástí tzv. Koalice ochotných. Reagoval tak na nepravdivé informace, které se podle jeho slov objevily v éteru. 

včera

Ilustrační fotografie.

Mladí Češi mají zájem o řízení před 18. narozeninami, ukazují data

Již více než dva a půl roku mohou na silnice vyrazit řidiči už od sedmnácti let pod dohledem zkušeného mentora. Data potvrzují, že zájem o řízení ještě před osmnáctinami v režimu L17 nadále roste. Podíl nových řidičů vstupujících do programu L17 se průběžně zvyšuje a v posledních dvou měsících již přesáhl hranici 30 %. Navíc žádost o řidičák i zápis mentora lze vyřídit on-line na Portálu dopravy.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Fotbalová Sparta hlásí vytouženou posilu. Přivedla bratrance Erlinga Haalanda

Vedení fotbalové Sparty v čele se sportovním ředitelem Tomášem Rosickým bylo sparťanskými fanoušky během letní přípravy kritizováno za nedostatečné posilování kádru. Až těsně před začátkem nového ročníku Chance ligy 2026/27 přišla z pražské Letné tolik očekávané zpráva o opravdu zvučné a silné posile. Spekulovalo se o ní několik posledních dní, až v sobotu během dopoledne přišlo potvrzení. Na Letnou míří norský útočník Jonatan Braut Brunes z polského Krakówa. Mělo by jít o rekordní přestup v historii Sparty.

včera

včera

včera

včera

včera

25. července 2026 21:06

Hasiči zasahují u požáru u Velhartic na Klatovsku. (25.7.2026)

Na Klatovsku hoří les. Platí třetí stupeň poplachu

Hasiči od sobotního odpoledne zasahují u rozsáhlého požáru lesa u Velhartic na Klatovsku. Vyhlášen byl třetí stupeň poplachu, profesionálům pomáhají i dobrovolní hasiči. Událost se prozatím obešla bez zranění. 

25. července 2026 20:19

Hradec si odváží z Norska senzační výhru, Jablonec duel plný zvratů v Chorvatsku nezvládl

Ještě před tím, než se o posledním červencovém víkendu definitivně rozjela česká fotbalová klubová scéna na domácí scéně, už ve čtvrtek nastoupily první dva české týmy v rámci evropských předkol ke svým prvním zápasům v nové sezóně 2026/27. 

Zdroj: David Holub

Další zprávy