Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.
Ve Španělsku navíc v některých oblastech teploty přesáhly 45 stupňů Celsia a na jednom místě neklesly po tři po sobě jdoucí noci pod 30 stupňů Celsia. Tato mimořádná situace navazuje na globální teplotní extrémy, včetně vysokých teplot mořské hladiny a aktivního jevu El Niño, který zvyšuje pravděpodobnost teplejšího a suššího roku v Asii, Austrálii a jižním Tichomoří. S vleklou a smrtící vlnou veder bojují již od dubna také Indie a Pákistán.
Vlna veder je obecně definována jako období, kdy průměrné teploty zůstávají neobvykle vysoké po dobu tří nebo více po sobě jdoucích dnů ve srovnání s historickými údaji pro danou lokalitu. Vědci jsou však současným vývojem v Evropě hluboce znepokojeni, a to především ze dvou hlavních důvodů.
Prvním je samotné načasování celé události, protože nejteplejší období roku v Evropě obvykle nastává až v druhé polovině července, avšak intenzivní tepelný stres se objevuje již v červnu. Od roku 1950 dorazila dříve než ta současná pouze jedna jediná významná vlna veder. Druhým faktorem je mimořádná závažnost stávajících veder, kdy by ve světě bez klimatických změn takto extrémní situace nastala takto brzy v roce jen zcela výjimečně a rekordy by nebyly překonávány o tak drastické hodnoty.
Noční horko ve Francii bylo natolik silné, že způsobilo ohřátí některých řek na úroveň, kdy je již nebylo možné bezpečně využívat k chlazení jaderných elektráren. Hlavní nápor veder se po vyvrcholení v západní Evropě přesunul na východ a podle předpovědí zasáhne během nadcházejícího víkendu Polsko a Německo.
Na lokální úrovni jsou vlny veder způsobovány tlakovými výšemi, které fungují jako pomyslná víka zachycující teplo u zemského povrchu, přičemž zároveň rozpouštějí oblačnost a umožňují intenzivnější pronikání slunečního svitu. V globálním měřítku pak klimatické změny vyvolané spalováním ropy, uhlí a plynu mění způsob a dobu formování těchto veder. Dodatečné teplo v atmosféře proměňuje rozsáhlé povětrnostní vzorce, což umožňuje častější vznik pomalu se pohybujících tlakových výší.
Současné vědecké důkazy jasně potvrzují, že klimatické změny způsobují vyšší frekvenci a intenzitu těchto jevů. Například studie o vlně veder v jihovýchodní Anglii z června 2025 ukázala, že bez vlivu lidských emisí skleníkových plynů by k takové události došlo jednou za 50 let, zatímco kvůli oteplení o 1,3 stupně Celsia se riziko zvýšilo na jednou za pět let. Zatímco v pěti desetiletích mezi lety 1950 a 1999 zažila Evropa celkem pět intenzivních vln veder, mezi lety 2000 a 2021 se jich vyskytlo osmnáct. Spolu s extrémními horky z let 2022, 2023 a 2025 vzrostla tato statistika na více než dvacet závažných vln veder během pouhých 25 let.
Důkazy jednoznačně ukazují, že k těmto projevům dochází v Evropě mnohem častěji než v minulosti. Extrémní situace si již vyžádala desítky lidských životů ve Francii, kde se lidé utopili při snaze ochladit se v trestajících vedrech. Evropské hodnocení klimatických rizik uvádí, že vlny veder představují kritické zdravotní riziko pro obyvatele celé jižní Evropy a v nadcházejících letech budou nejvyššímu nebezpečí onemocnění a úmrtí vystaveny komunity v jižní a západní části střední Evropy.
Současná vlna veder je výjimečně závažná kvůli kombinaci extrémních teplot a vysoké vlhkosti vzduchu, což se zcela liší od typických suchých letních období, která zažívá například jižní Austrálie. Nejvíce ohroženou skupinou obyvatel jsou děti a starší lidé, jejichž organismus má sníženou schopnost odpařovat pot a efektivně regulovat vnitřní tělesnou teplotu, což může být v kombinaci s vysokou vlhkostí život ohrožující.
Z historického hlediska sice vlny veder v Evropě nesouvisejí s tím, jak vypadá následné letní období na jižní polokouli, avšak klimatické změny zvyšují riziko extrémních veder v jakémkoli roce na celém světě. V kombinaci s důsledky aktivního jevu El Niño se navíc očekává, že globální průměrné teploty dosáhnou v letech 2026 a 2027 téměř rekordních hodnot.
13. července 2026 12:42
Evropa sčítá škody. Extrémní počasí si zatím jen letos vyžádalo tisíce mrtvých
Související
Bouřky dorazily. Meteorologové upozornili na supercely na jižní Moravě
Počasí se neodkloní od letního normálu, vyplývá z dlouhodobého výhledu
Počasí , Léto , Klimatické změny
Aktuálně se děje
včera
Francouzský parlament schválil asistovanou sebevraždu. Premiér se chce obrátit na ústavní soud
včera
Pentagon zavede screening testosteronu u vojáků, oznámil Hegseth
včera
Bouřky dorazily. Meteorologové upozornili na supercely na jižní Moravě
včera
Norsku se ulevilo. Korunní princeznu konečně pustili z nemocnice
včera
Prezident Pavel by Turkovu rezignaci považoval za správný postup
včera
Počasí se neodkloní od letního normálu, vyplývá z dlouhodobého výhledu
včera
Lidé mění práci jinak než před deseti lety. Nabídku dnes odmítají i kvůli šéfovi či atmosféře
včera
Kasparov: Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu
včera
EU se dohodla na prodloužení ochrany pro ukrajinské uprchlíky. Vyloučí z ní muže v branném věku
včera
Červen byl pro Ukrajinu nejtragičtějším měsícem od začátku války
včera
Rusko by mohlo plánovat cílené údery na kritickou infrastrukturu, varuje Litva
včera
Návrat EET dostal zelenou od poslanců. Spustit se má v lednu
včera
Středeční počasí přinese bouřky do další části Česka, varoval ČHMÚ
Aktualizováno včera
Tragická střelba v Praze. Muž zavraždil ženu, pak se pokusil o sebevraždu
včera
Ve Francii se rozjel souboj titánů. Philippe už hází špínu na Le Penovou
včera
Ebola se potvrdila v 2000 případech. WHO se domnívá, že nakažených je mnohem více
včera
Macinka se zastal Turka. Určitě ho nepotopím, vzkázal šéf Motoristů
včera
Zničíme íránské elektrárny a mosty, vyhrožuje Trump
včera
Vážná nehoda autobusů na Kladensku. Na místě jsou zranění, zasahoval vrtulník
včera
Počasí: Bouřky se objeví i v dalších dnech, o víkendu dorazí tropy
Vysoká oblačnost a bouřky budou pokračovat až do konce pracovního týdne, kdy dorazí tropické teploty. Ty se ale dlouho neudrží a během víkendu se opět ochladí.
Zdroj: Libor Novák