Vlna veder, která v současné době sužuje západní Evropu, je podle vědců nejintenzivnější a nejrozsáhlejší v historii a její vznik by byl bez klimatické krize způsobené spalováním fosilních paliv prakticky nemožný. Téměř polovina z 850 největších evropských měst navíc zažívá vůbec nejhorší zátěž horkem, což je kombinace extrémních teplot a vysoké vlhkosti vzduchu.
Zvýšená vlhkost způsobuje, že se lidské tělo nedokáže efektivně ochlazovat pocením, což činí nynější situaci ještě nebezpečnější. Analýza přichází bezprostředně poté, co Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den v historii měření, kdy rtuť teploměru v Somersetu vyšplhala na 36,7 stupně Celsia. Celá západní Evropa kvůli tomu hlásí prudký nárůst zdravotních pohotovostí i první oběti.
Nová studie vědeckého konsorcia World Weather Attribution ukazuje, jak rychle se extrémní horka zhoršují s rostoucím množstvím uhlíkového znečištění v atmosféře. Výzkumníci spočítali, že ještě v roce 2003 by byla vlna veder se stejnými meteorologickými parametry o dva stupně chladnější, a během dalšího známého horkého léta v roce 1976 dokonce o 3,5 stupně chladnější.
Současné tropické noci, které lidem výrazně narušují spánek, jsou dnes v důsledku globálního oteplování až stokrát pravděpodobnější než na počátku tisíciletí. Odborníci varují, že bez okamžitých opatření se budou tyto extrémy nadále stupňovat a nynější léto může být v budoucnu vnímáno jako jedno z těch chladnějších.
Podle doktora Theodora Keepinga z Imperial College London, který je součástí týmu WWA, zasáhla tato rekordní vlna nebývale velké území kontinentu. Řada evropských metropolí zažívá své vůbec nejteplejší třídenní období v historii, a to nejen v rámci měsíce června, ale i v porovnání s kteroukoli jinou částí roku.
Odhaduje se, že jen během čtvrtka čelilo teplotám nad 35 stupňů Celsia minimálně sto milionů obyvatel Evropy. Vědci při svém hodnocení využili index teploty mokrého teploměru, který přesně měří schopnost lidského organismu termoregulovat v závislosti na vlhkosti. Výsledky ukázaly, že 45 % měst s populací nad 50 tisíc obyvatel čelí nejhorším podmínkám, jaké kdy byly zaznamenány, což s sebou nese extrémní zdravotní rizika.
K analýze WWA se vyjádřil také šéf OSN pro klima Simon Stiell, podle kterého je nekontrolovaná změna klimatu přímým důsledkem celosvětové závislosti na uhlí, ropě a plynu. Jako řešení vidí zrychlený přechod k čisté energii, ochranu lesů a budování klimatické odolnosti. Experti při svém výzkumu zkombinovali reálná pozorování s předpovědními modely pro nejteplejší třídenní úsek nad západní Evropou, kde se vytvořil takzvaný tepelný dóm.
Metodou peer-review jednoznačně potvrdili, že hlavním hybatelem je klimatická změna, a zcela vyloučili vliv přirozené variability počasí včetně rodícího se jevu El Niño v Tichém oceánu. Zablokovaná tlaková výše nasávající horký vzduch ze Sahary sice není v létě neobvyklá, její intenzitu však zásadně znásobilo celkové globální oteplení.
Podle představitelů Klimatického centra Červeného kříže sice evropské státy po tragických vedrech z roku 2003 investovaly do varovných systémů a akčních plánů, což zachránilo mnoho životů, současný vývoj však ukazuje, že to již nestačí. Je nezbytné masivně investovat do odolnějšího bydlení a městské infrastruktury. Vládní poradci v Británii již dříve upozornili, že stávající infrastruktura byla postavena pro klima, které již neexistuje.
Britská zdravotní pojišťovna navíc uvedla, že mezi lety 2020 a 2024 zemřelo v zemi kvůli horku přes 10 tisíc lidí. Londýnská záchranná služba během středy řešila rekordních 641 život ohrožujících případů za jediný den, přičemž úřady prodloužily nejvyšší červenou výstrahu před horky až do pátečního večera pro celou populaci. Profesorka Friederike Otto na závěr upozornila, že řešení krize jsou známa, ale jejich zavádění je příliš pomalé.
Související
Babí léto je letos velmi pravděpodobné, prozradili meteorologové
Počasí během prodlouženého víkendu. Postupně se má oteplovat
Aktuálně se děje
před 39 minutami
Protrhla se Desná. Před 110 lety došlo k nejtragičtější události na české přehradě
před 1 hodinou
Babišova vláda oznámí nová opatření kvůli vysokým cenám paliv
před 2 hodinami
Muž vyhrožoval útoky, například na prvňáčky. Policie ho dopadla a obvinila
před 2 hodinami
Lobbista Janoušek opět chce od státu milionové odškodnění
před 3 hodinami
V Mönchengladbachu prý mají zájem o kouče Sparty. Priske je ale rád na Letné
před 4 hodinami
Všichni v Evropě mluví jen o válce, stěžuje si Babiš. Připomněl Einsteinova slova
před 5 hodinami
Babí léto je letos velmi pravděpodobné, prozradili meteorologové
před 5 hodinami
Ukrajinci masivně zaútočili na Moskvu. Oběti jsou hlášeny z obou válčících zemí
před 6 hodinami
NATO vítá Trumpovu dohodu s Dánskem ohledně Grónska
před 7 hodinami
Fico odmítá bojovat proti Rusku. Není to naše válka, řekl o konfliktu na Ukrajině
před 8 hodinami
Počasí během prodlouženého víkendu. Postupně se má oteplovat
včera
Tohle Brity zaskočilo. Buckinghamský palác reagoval na novou knihu o Dianě
včera
Letošní volby se blíží. Ministerstvo spouští novou kampaň
včera
Houbaři vzali lesy útokem. Policie apeluje na dodržování několika zásad
včera
Kontroverzní podnikatel Kožený se má nacházet v LDN na Bahamách
včera
Důchodci si ještě mohou zajistit tištěné oznámení o valorizaci
včera
Rusofobní svinstvo. Medveděv se pustil do Američanů kvůli novým sankcím
včera
Pavel přijal amerického diplomata, který kritizoval české obranné výdaje
včera
Skandál v americké armádě. Analytik použil AI a málem vyvolal válku s Čínou
včera
Sparta reagovala na nevydařený vstup do sezóny. Dva asistenty nahradila navrátilcem Clarupem
V úvodu nové fotbalové sezóny 2026/27 nezažívají sparťané nejúspěšnější začátek. Naopak ten nejhorší, který dokonce překonává i ten z nechvalně proslulé sezóny s trenérem Andreou Stramaccionim. Fanoušci ji přičítají pozdním nákupům a přestavbě mužstva, což dávají za vinu především sportovnímu řediteli Tomáši Rosickému. Jenže ten zatím ve vedení pražské Sparty zůstává a naopak ukázal na jiné lidi, kteří tak špatný vstup do sezóny odnesli.
Zdroj: David Holub