Evropa zažívá největší vlnu veder v historii. Bez globálního oteplování by nikdy nenastala, zjistili vědci

Zvýšená vlhkost způsobuje, že se lidské tělo nedokáže efektivně ochlazovat pocením, což činí nynější situaci ještě nebezpečnější. Analýza přichází bezprostředně poté, co Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den v historii měření, kdy rtuť teploměru v Somersetu vyšplhala na 36,7 stupně Celsia. Celá západní Evropa kvůli tomu hlásí prudký nárůst zdravotních pohotovostí i první oběti.

Nová studie vědeckého konsorcia World Weather Attribution ukazuje, jak rychle se extrémní horka zhoršují s rostoucím množstvím uhlíkového znečištění v atmosféře. Výzkumníci spočítali, že ještě v roce 2003 by byla vlna veder se stejnými meteorologickými parametry o dva stupně chladnější, a během dalšího známého horkého léta v roce 1976 dokonce o 3,5 stupně chladnější.

Současné tropické noci, které lidem výrazně narušují spánek, jsou dnes v důsledku globálního oteplování až stokrát pravděpodobnější než na počátku tisíciletí. Odborníci varují, že bez okamžitých opatření se budou tyto extrémy nadále stupňovat a nynější léto může být v budoucnu vnímáno jako jedno z těch chladnějších.

Podle doktora Theodora Keepinga z Imperial College London, který je součástí týmu WWA, zasáhla tato rekordní vlna nebývale velké území kontinentu. Řada evropských metropolí zažívá své vůbec nejteplejší třídenní období v historii, a to nejen v rámci měsíce června, ale i v porovnání s kteroukoli jinou částí roku.

Odhaduje se, že jen během čtvrtka čelilo teplotám nad 35 stupňů Celsia minimálně sto milionů obyvatel Evropy. Vědci při svém hodnocení využili index teploty mokrého teploměru, který přesně měří schopnost lidského organismu termoregulovat v závislosti na vlhkosti. Výsledky ukázaly, že 45 % měst s populací nad 50 tisíc obyvatel čelí nejhorším podmínkám, jaké kdy byly zaznamenány, což s sebou nese extrémní zdravotní rizika.

K analýze WWA se vyjádřil také šéf OSN pro klima Simon Stiell, podle kterého je nekontrolovaná změna klimatu přímým důsledkem celosvětové závislosti na uhlí, ropě a plynu. Jako řešení vidí zrychlený přechod k čisté energii, ochranu lesů a budování klimatické odolnosti. Experti při svém výzkumu zkombinovali reálná pozorování s předpovědními modely pro nejteplejší třídenní úsek nad západní Evropou, kde se vytvořil takzvaný tepelný dóm.

Metodou peer-review jednoznačně potvrdili, že hlavním hybatelem je klimatická změna, a zcela vyloučili vliv přirozené variability počasí včetně rodícího se jevu El Niño v Tichém oceánu. Zablokovaná tlaková výše nasávající horký vzduch ze Sahary sice není v létě neobvyklá, její intenzitu však zásadně znásobilo celkové globální oteplení.

Podle představitelů Klimatického centra Červeného kříže sice evropské státy po tragických vedrech z roku 2003 investovaly do varovných systémů a akčních plánů, což zachránilo mnoho životů, současný vývoj však ukazuje, že to již nestačí. Je nezbytné masivně investovat do odolnějšího bydlení a městské infrastruktury. Vládní poradci v Británii již dříve upozornili, že stávající infrastruktura byla postavena pro klima, které již neexistuje.

Britská zdravotní pojišťovna navíc uvedla, že mezi lety 2020 a 2024 zemřelo v zemi kvůli horku přes 10 tisíc lidí. Londýnská záchranná služba během středy řešila rekordních 641 život ohrožujících případů za jediný den, přičemž úřady prodloužily nejvyšší červenou výstrahu před horky až do pátečního večera pro celou populaci. Profesorka Friederike Otto na závěr upozornila, že řešení krize jsou známa, ale jejich zavádění je příliš pomalé.