Extrémní počasí zabíjí: Španělsko hlásí další mrtvé, Německo může překonat absolutní rekord

Dva lidé podlehli plamenům v provincii Lleida poté, co se v úterý rozhořel mohutný požár, jenž sežehnul přibližně 6 500 hektarů půdy v severovýchodní části Katalánska. Úřady vyzvaly asi 18 000 obyvatel oblasti, aby zůstali doma, a situace si vyžádala zásah stovek hasičů.

Regionální prezident Salvador Illa vyjádřil na sociálních sítích hlubokou lítost: „Jsem šokován zprávou o smrti dvou osob v důsledku požáru. Upřímnou soustrast jejich rodinám. Vyzývám všechny k maximální opatrnosti a dodržování instrukcí záchranných složek.“

Ke kondolencím se připojil i předseda španělské vlády Pedro Sánchez, který zdůraznil: „V těchto měsících zvýšeného rizika prosím buďme zvlášť opatrní.“

Ve stejný den přišlo o život malé dítě v katalánské provincii Tarragona, když bylo ponecháno v autě, kde utrpělo smrtelný úpal. Tragédie přichází v době, kdy teploty v mnoha částech země přesahují 40 °C a výstrahy před požáry i úpalem jsou na denním pořádku.

Oheň v Lleidě se hasičům podařilo dostat pod kontrolu až ve středu ráno, ale horké a suché počasí přetrvává.

Zatímco Pyrenejský poloostrov zápasí s požáry a úmorným horkem, Německo čelí nevídanému přívalu tropických teplot. Meteorologové očekávají, že ve středu mohou teploty v mnoha oblastech atakovat hranici 40 °C, s možností překonání historického maxima z roku 2019.

Německé úřady na hrozící rekordní vedra zareagovaly přísnými opatřeními: přes 40 okresů zakázalo nadměrné používání vody, ať už pro zemědělství, zalévání zahrad nebo jiné účely. Obce navíc vyzývají obyvatele, aby s vodou šetřili co nejvíce.

V okolí Berlína, konkrétně ve spolkové zemi Braniborsko, vypukly v úterý dva lesní požáry. Hasičům práci ztěžovalo nejen vedro, ale i zbytky munice v půdě, která při vysokých teplotách představuje další nebezpečí. Večer se jim podařilo požáry stabilizovat.

Německý bulvární deník Bild nazval situaci výmluvně: „Pečicí trouba Německo“. V článku přináší svědectví lidí, kteří i v takovém horku musejí pracovat venku. Například zaměstnanci zoologické zahrady v Kolíně nad Rýnem popisují, jak krmení lachtanů v přímém slunci trvá více než dvě hodiny. Zvířata však na rozdíl od lidí mají možnost se ihned ochladit ve studené vodě.

Zdravotní sestra Babette Jacobus z nemocnice v berlínské čtvrti Marzahn popisuje, jak jí práci ulehčuje speciální chladicí vesta. Namočí ji pod vodou, vyždímá a nosí při manipulaci s pacienty. „Člověk se hned začne potit – hlavně v tomhle horku. Vesta je lehká, pohodlná a nepůsobí mokře,“ říká.

Nemocnice se na horké počasí připravila už před čtyřmi lety: fasádu pokryla zelení, okna opatřila vnějšími fóliemi a na pokoje nainstalovala chladicí závěsy.

Po celé zemi se radnice snaží chránit ohrožené skupiny obyvatel. Otevírají se „ochlazovací místnosti“, zřizují se horké linky pro seniory a nemocné, a města volají po dalších miliardách eur na zvládání extrémních klimatických jevů. Sdružení měst a obcí žádá po spolkových i zemských vládách alespoň 5 miliard eur ročně na adaptaci infrastruktury.