Extrémní vlna veder už v červnu? Vědci vysvětlují, co se děje s počasím

Místní infrastruktura však na takto vysoké teploty není uzpůsobena, což se projevuje deformacemi železničních kolejí i poškozováním elektrického vedení. Tisíce obyvatel navíc přicházejí o život ve svých domovech, které se kvůli chybějícímu chlazení chovají jako pasti na teplo. Tyto extrémy nastaly již podruhé během pouhých dvou měsíců, přičemž absolutní teplotní maxima mohou být pokořena ještě před koncem června.

Hlavním ohniskem těchto veder je v současnosti Francie, kde hned několik měst zaznamenalo své historicky nejvyšší denní teploty. Země má za sebou také nejteplejší noc od počátku měření v roce 1947, kdy průměrná noční teplota dosáhla 21,6 stupně Celsia.

Vedra si na francouzském území již vyžádala řadu obětí, přičemž od 18. června tam v souvislosti s horkým počasím utonulo na 40 osob. Nedaleko Bordeaux zemřeli kvůli vysokým teplotám tři starší lidé a na jihu země byla v rozpáleném automobilu nalezena dvě bezvládná batolata. Extrémní situace panuje také v jižním Španělsku, kde v obci Andújar rtuť teploměru vyšplhala nad 45 stupňů Celsia.

Velká Británie se peče v teplotách dosahujících 38 stupňů Celsia, kvůli čemuž tamní meteorologický úřad vyhlásil výjimečnou červenou výstrahu signalizující ohrožení lidských životů. Stovky britských škol z tohoto důvodu ruší nebo výrazně omezují výuku a úřady vyzývají občany, aby železniční dopravu využívali pouze v naprosto nezbytných případech.

Očekává se, že stávající červnový rekord, který činí 35,6 stupně Celsia, bude překonán možná o více než 3 stupně Celsia. Vedra ohrožují rovněž plynulost dodávek elektrické energie a vody. Varování před vysokými teplotami byla vydána celkem pro 23 evropských států, přičemž nejvyšší stupeň nebezpečí platí kromě Francie a Španělska také v Německu, Švýcarsku a Lucembursku.

Za tímto počasím stojí fenomén takzvaného tepelného dómu, což je rozsáhlá tlaková výše, která nad kontinentem uzamyká horký vzduch. Klimatologové zdůrazňují, že tyto situace zintenzivňuje lidská činnost spojená se spalováním fosilních paliv, což pohání růst průměrných teplot. Naopak rodící se jev El Niño v Tichém oceánu má na nynější evropskou situaci zatím jen zanedbatelný vliv, byť v budoucnu může horka ještě znásobit.

Nadprůměrně rychlé oteplování Evropy je způsobeno i tím, že její severní část zasahuje do Arktidy, kde ubývající sníh a led odkrývají tmavší plochy absorbující více solární energie. K růstu teplot paradoxně přispívají také přísnější ekologické normy, které vyčistily ovzduší od aerosolů, jež dříve část slunečního záření odrážely zpět do kosmu.

Změny v proudění vzduchu navíc vedou k tomu, že se tyto tepelné dómy nad Evropou usazují častěji a zůstávají zde po delší dobu. Aktuální vývoj sice odpovídá dlouhodobým vědeckým modelům, nicméně intenzita a časný červnový nástup vln veder odbornou veřejnost překvapil. Evropské obyvatelstvo je vůči horku zranitelné také proto, že funkční klimatizací disponuje pouze přibližně pětina zdejších domácností.

Domy v severnějších oblastech kontinentu byly historicky konstruovány tak, aby akumulovaly teplo, takže pokud teploty neklesnou ani v noci, lidský organismus se nedokáže ochladit a dochází k úpalům či celkovému vyčerpání. Podle meteorologických výhledů budou nadprůměrné teploty panovat i během následujících tří měsíců a lidstvo se musí vyrovnat s tím, že stabilní klima, na němž stojí stávající infrastruktura, se rapidně mění.