Počasí, jaké známe. Meteorologové se podívali na teploty i srážky

Teplotně ani srážkově se letošní březen v Česku příliš neodlišoval od hodnot obvykle naměřených v tomto měsíci. S průměrnou teplotou 4,7 stupně Celsia byl 14. nejteplejším březnem od roku 1961, odkdy meteorologové měsíční průměry v zemi počítají. Teplejší byl i v porovnání s loňským březnem, kdy bylo v průměru 3,1 stupně. 

Srážek spadlo ve třetím měsíci 107 procent dlouhodobého normálu. Na svém webu o tom dnes informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

"Březen 2023 na území ČR byl teplotně normální, s odchylkou teploty blízkou hranici pro nadnormální měsíc," uvedli meteorologové. Průměrná březnová teplota byla podle nich o 1,5 stupně vyšší než normál z let 1991 až 2020. Nejteplejší březen byl v roce 2014, kdy bylo v průměru 6,2 stupně. Naopak největší zima v březnu byla v roce 1987, průměrná teplota tehdy dosáhla minus 2,5 stupně.

Letos v březnu bylo mírně chladněji v Čechách než na Moravě a ve Slezsku. V západní polovině ČR meteorologové naměřili v průměru 4,5 stupně, zatímco na východě o 0,4 stupně více. S ohledem na průměrnou teplotu byl nejchladnějším dnem měsíce 11. březen, nejníže však klesla rtuť teploměru 1. března, kdy na stanici Kořenov, Jizerka bylo minus 22, 3 stupně. "Pokud uvažujeme i stanice mimo standardní síť ČHMÚ, nejnižší minimální denní teplota vzduchu minus 23,9 °C byla naměřena na stanici Kořenov, Jizerka, Horní Jizera ve stejný den," uvedli meteorologové. Historicky největší březnový mráz byl podle nich v roce 1929. Tehdy 2. března spadla teplota v Jindřichově Hradci k minus 32 stupňům.

Srážek letos v březnu spadlo v úhrnu 49 milimetrů, což představuje 107 procent dlouhodobého normálu. Více přitom pršelo v Čechách než na Moravě. Na jižní Moravě dokonce spadlo na některých stanicích za měsíc méně než deset milimetrů srážek, naopak v Krkonoších jich bylo přes 200 milimetrů, dodali meteorologové.

Související

Více souvisejících

Počasí Jaro ČHMÚ

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy