Padají teplotní rekordy, slunce a horko mohou zabíjet!

Rekord byl překonán také třeba ve Vyšším Brodě, kde dnes naměřili 31,9 stupně, rekord z roku 2002 byl přitom 29,1. Staňkov hlásí 31,7, stejná teplota tu byla naměřena v roce 1966. Ve Vráži bylo 31,6 stupně, ve Vsetíně 31,1 stupně a s teplotou stoupající nad třicítku byly překonány rekordy také třeba v Husinci, Starém Městě a Jevíčku.Rekordní teploty očekávají meteorologové i v dalších dnech, přes den může být až kolem 35 stupňů. Ve čtvrtek odpoledne ale přijdou přeháňky a bouřky, první den astronomického léta by už měl být zatažený a s nejvyššími denními teplotami mezi 21 až 25 stupni v Čechách a 25 až 29 stupni na Moravě. Oblačná obloha a teploty do 25 by měly panovat i ve zbytku týdne.

Meteorologové ale zároveň varují, že až do středy bude ozonová vrstva zeslabena o osm až 15 procent, což je výrazně podprůměrný až extrémně podprůměrný stav.

Výstraha také platí kvůli možnosti přehřátí organismu. Při nedostatku tekutin dochází k rychlejší únavě, bolestem hlavy a dalším nepříjemným symptomům. Organismus se může poškozovat dlouhodobě a poškození ledvin pak může být nevratné.

Prvořadý je zejména pitný režim, který je nezbytný pro ochlazování organismu a doplňování tekutin. I za normálního počasí, v závislosti na výkonu a zatížení organismu, je potřeba do těla dostat minimálně 1,5 litru tekutin, raději však více. V teplém počasí a při vyšším zatížení (což platí i o pádlování) se objem potřebných tekutin až ztrojnásobuje. Na pozoru by se měli mít hlavně starší lidé, u nichž je vnímání pocitu žízně snížené.

Příznaky přehřátí:

Úžeh (vzniká z nadměrného vystavení slunci) – slabost, nevolnost, zvracení, kožní erytém (zrudnutí pokožky) až puchýře, febrilie (horečka nad 38 °C), zimnice.

Úpal (celkové přehřátí organismu z horka) – kůže zarudlá, horká, spíše suchá (nebo jen slabé pocení), tvrdý rychlý puls, vysoká horečka, později eventuálně náhlá ztráta vědomí, křeče, otok mozku, smrt; předchozí konzumace alkoholu zhoršuje prognózu.

Vyčerpání z horka - převládají známky vazomotorické (cévní) nedostatečnosti (rozšíření cév) až dehydratačního šoku (bledá, šedá, lepkavá kůže, pocení, pocit nevolnosti), slabost, později zrychlení pulsu, pokles krevního tlaku, mdloba.

Křeče z horka – těžká bolest a spazmy svalů, nejprve na končetinách – znemožňují pohyblivost rukou a nohou, eventuálně i svalů na břiše.