Potvrzeno: Tornádo v Krnově opravdu řádilo. Přijdou další?

Zdroj: YouTube, Martin Bodešínský

"Můžeme s jistotou říci, že se jednalo skutečně o tornádo. Svědčí o tom stopy, které jsme na místě zajistili. Především ukroucené kmeny stromů," řekl Lipina.

Tornádo se podle něj zformovalo na okraji Krnova u silnice vedoucí na Krásné loučky. Odtud postupovalo k osadě Ježník. Zde poničilo střechy čtyř domů. Obrovské škody způsobilo v lese. "Tam jsme objevili opravdu obrovský polom," řekl Lipina. Dál pak vír pokračoval k jihu. Přes les a pole se dostal k městské části Kostelec. Tam ve velkém rozsahu zasáhl lidská obydlí. Celkem tam je poškozeno 40 domů. Tornádo pak pokračovala dál a sílu ztratilo u silnice vedoucí k Láryšovu.

Podle Lipiny není tornádo v klimatických podmínkách České republiky úplně běžné. "Objeví se v Česku i třikrát do roka. Mnohdy si je ale média ani nevšimnou, protože se přežene třeba lesem či přes louky," řekl.

Meteorolog Stanislav Racko Radiožurnálu popsal, jak tornádo vzniká. „Tornádo vzniká v důsledku velké instability vzduchu, to znamená instabilního rozvrstvení, kde se vytváří silné bouřky, většinou jsou to takzvané supercely," uvedl.

Opravdu ničivé tornádo se nad českým územím vytvoří podle odborníků zhruba jednou za deset let. Poslední velmi silné tornádo bylo zaznamenáno v červnu 2011, kdy zpustošilo okrajovou část Pardubic Staré Čívice. Škody se vyšplhaly na desítky milionů korun. Podobnou zkušenost mají z června roku 2004 v Litovli na Olomoucku.

Zpráv o vzniku tornád nad územím státu meteorologové v posledních letech zaznamenávají čím dál víc. Tvrdí ovšem, že je to ale spíš kvůli zvýšenému zájmu veřejnosti, nikoli klimatickým změnám, a také tomu, že lidé mají víc možností jev vyfotografovat.

Aktuálně.cz oslovilo předního českého odborníka na tornáda, meteorologa Martina Setváka. Ten na výzkumu tornád pracoval také v Oklahomě, kde nedávno řádilo nezvykle silné tornádo, resp. několik tornád naráz. 

Je možné, že silnější tornádo F4 by mohlo někdy řádit i v České republice?

Vyloučit to nelze. V přírodě platí pro všechny živelné katastrofy, že na určitý počet nejslabších jevů připadá jeden o něco silnější. Na určitý počet těch o něco silnějších jevů připadá středně silný a na určitý počet středně silných jevů připadne jeden nejsilnější.

V našich končinách jsme zatím drtivou většinu tornád měli na škále F0 až F2. Několikrát se objevilo tornádo F3. Víme pouze o jednom tornádu, které bylo ještě silnější, a to z roku 1119. Je to popsáno Kosmasem, zničilo to část knížecího paláce na Vyšehradě. To bylo zřejmě F4. Ale samozřejmě je možné, že naším územím prošlo více extrémně silných tornád, aniž byla lidmi pozorována nebo zaznamenána.

V České republice neexistuje systém varování před tornádem?

Neexistuje. Nebyl by možný, ani efektivní. U nás máme v průměru dvě až pět slabších tornád ročně. Poslední lidská oběť, kterou můžeme připsat tornádu, je z roku 1986, i když tu smrt mohl způsobit i jiný typ jevu. Nejsme si jistí.

U nás jsou větším problémem jiné jevy. Za drtivou většinu škod u nás může přímočarý vítr. Daleko více než tornáda jsou samozřejmě problémem kroupy nebo přívalové srážky. Výstražný systém je tedy přirozeně zaměřen na tyto jevy. Navíc u nás se ještě o tornádech neví tolik, aby mohl být vypracován výstražný systém. Evropské radary vůbec jsou zaměřené spíše na detekci krup a srážek, pro Evropu představují větší problém než tornáda.