Bouře s silným větrem, přívalovým deštěm a vysokými vlnami v sobotu opět postihla Británii, severní Německo a jižní Skandinávii. Deštivé počasí způsobilo rozsáhlé povodně, přerušení dodávek elektřiny, evakuace a problémy v letecké, trajektové a železniční dopravě. Od čtvrtka zemřely nejméně čtyři lidé v důsledku bouře, kterou britský meteorologický úřad pojmenoval Babet, uvedl server Weather.
Poslední obětí se stala 33letá žena, která zahynula, když jí v pátek odpoledne na ostrově Fehmarn v Baltském moři spadl strom. V Anglii a Skotsku byla ve čtvrtek a v pátek hlášena tři úmrtí související s bouřkou.
Na jihu Norska bylo 11 000 lidí bez elektrického proudu, a silný vítr způsobil pád střech na některých domech a v jižním Norsku sněžilo.
Na jihu Baltského moře silný vítr vlny protrhl protipovodňové bariéry v pobřežních oblastech Dánska a severního Německa, což vedlo k záplavám. V některých dánských městech stoupla hladina vody o více než dva metry na nejvyšší zaznamenanou úroveň za posledních sto let. V zaplavených oblastech byly kvůli bezpečnosti přerušeny dodávky elektřiny.
Záchranné služby v německé spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko oznámily evakuaci asi 2000 lidí. V silně postižených oblastech Dánska byli lidé evakuováni z domů a kempů a desítky lidí byly bez proudu. Město Haderslev na jihu Dánska rozhodlo o evakuaci celého pobřeží.
Situace na pobřeží je nyní tak vážná, že je nebezpečné se na něm pohybovat. Všechny postižené oblasti byly evakuovány a záchranná služba stahuje své posádky. Dánský meteorologický ústav varoval před silným větrem a zvýšenou hladinou vody po celý víkend.
V postižených oblastech Německa, Dánska, Norska a jižního Švédska byla dočasně přerušena trajektová a železniční doprava. Kodaňské letiště v pátek zrušilo 142 letů kvůli bouře, ale v sobotu ráno obnovilo provoz.
Ve Skotsku stále platil nejvyšší stupeň pohotovosti, což znamená ohrožení života. Meteorolog Jonathan Vautrey z agentury Met Office uvedl, že v některých částech východního a severního Skotska během bouře napršelo tolik deště, kolik by obvykle napršelo za měsíc a půl. Očekávají se další prudké lijáky, které by mohly v těchto oblastech za tři dny přinést množství srážek, které by obvykle spadlo za dva měsíce.
Související
Počasí aktuálně: Meteorologové varují před vedry a požáry na dalších místech
Předpověď počasí na nový týden. Orámují ho tropy
Aktuálně se děje
včera
Kolumbie vyhlásila stav národní katastrofy. Počet mrtvých po zemětřesení dál prudce stoupá
včera
Francie zavádí kvůli vedru krizový stav. Domácnostem omezuje spotřebu vody
včera
Rusko přitvrzuje. Útoky raketami jsou stále častější, Moskva polevit nehodlá
včera
Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení. Mrtvých jsou nejméně desítky
včera
V Bulharsku vybuchl sklad munice. Exploze byla vidět na kilometry daleko
včera
Lipsko se vyhnulo katastrofě. Dron s výbušninou narazil do letadla, našli na něm DNA
včera
Zuckerbergova jachta odmítla pomoci plavidlu v nouzi
včera
Kanaďanům dochází trpělivost. Pochybují o kapacitách hasičů, požáry začínají hasit sami
včera
Ukrajinské drony zaútočily v Tatarstánu. Nálet prý trval hodiny
včera
Dostupná ložiska mizí. Severní moře se stává rájem robotů a dronů
včera
Čína kvůli mohutnému tajfunu evakuovala milion lidí
včera
Zemřel legendární spisovatel Vladimír Páral
včera
Tragédie v Praze. Při zkoušce prasklo potrubí, jeden člověk zemřel
včera
Ekonomické škody ani nespokojenost Rusů k zastavení bojů nestačí. Putin stál věří, že zvítězí
včera
Počasí aktuálně: Meteorologové varují před vedry a požáry na dalších místech
včera
Počasí láme jeden rekord za druhým. Historicky nejvyšší teploty hlásí oceány i celá Evropa
včera
Patová situace: Írán s USA mluvit nechce, trvá a podmínkách, na které Trump nepřistoupí
včera
Ztratí klíčového spojence? Netanjahu riskuje otevřený konflikt s Trumpem
včera
Teherán předložil seznam podmínek pro otevření Hormuzského průlivu. Ceny ropy rostou
včera
Netanjahu: Izrael odmítl Trumpův mírový plán pro Pásmo Gazy
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu otevřeně odmítl mírový plán pro Pásmo Gazy, který prosazuje americká administrativa. Tento krok představuje vzácný veřejný rozpor mezi židovským státem a Bílým domem, jenž se snaží urychleně dosáhnout urovnání blízkovýchodních konfliktů.
Zdroj: Libor Novák