Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Předpovědi a analýzy atmosférických modelů publikovali meteorologové a výzkumníci na sociální síti X. Konkrétní varování před příchodem druhé tepelné kupole a vznikem atmosférické blokády typu Omega popsal výzkumník Jeo Albant, který se opírá o nejnovější meteorologická data globálního modelu ECMWF. Možný vývoj situace a postupné šíření extrémních veder z Pyrenejského poloostrova přes Francii až nad Britské ostrovy potvrdil také zahraniční meteorolog Ben Noll.  

Nová vlna veder představuje pro kontinent enormní hrozbu kvůli takzvanému kumulativnímu efektu tepla. První červnová vlna totiž již zcela vysušila a rozpálila svrchní vrstvu půdy a zbavila ji přirozené vlhkosti.

Kvůli absenci odpařování vody se tak zemský povrch pod novou teplotní kupolí začne zahřívat mnohem rychleji, což povede k situaci, kdy bude každý následující den teplejší než ten předchozí. Podle odhadů národních meteorologických služeb, včetně Météo-France, existuje v současnosti více než sedmdesátiprocentní shoda na tom, že vyprahlá evropská krajina umožní mnohem snadnější překonávání absolutních teplotních maxim.

Nejnovější modely očekávají začátek této masivní teplotní ofenzívy mezi 7. a 10. červencem, přičemž extrémní hodnoty mají přepisovat červencové statistiky v řadě států. V Itálii, Španělsku a v portugalském vnitrozemí či Andalusii by rtuť teploměru mohla vyšplhat na 44 °C až 46 °C.

Nová kupole bude mít své hlavní centrum opět nad jihozápadní Francií, kde místní rekordy ohrozí teploty mezi 43 °C a 45 °C. Vnitrozemí Německa a zemí Beneluxu zasáhnou kvůli efektu městských tepelných ostrovů teploty v rozmezí 38 °C až 41 °C a spalující vedra postihnou i jih Velké Británie, kde by Londýn a jižní pobřeží měly paralyzovat teplotní špičky mezi 34 °C a 37 °C.

Dlouhodobě nehybná atmosférická blokáda již nyní vyvolává mezinárodní varování před vážnými dopady na infrastrukturu a přírodu. Odborníci očekávají, že druhá vlna veder zvýší riziko vzniku lesních požárů v celém středomořském regionu i ve vnitrozemí na absolutní maximum, způsobí další kritický pokles hladin evropských řek a vystaví enormnímu tlaku energetické sítě.

Mezi obyvateli i v odborných kruzích se kvůli rychlému opakování těchto extrémů stupňuje frustrace z ignorování ochrany klimatu ze strany světových politiků, obzvláště když Evropa prokazatelně zažívá oteplování dvakrát rychleji, než činí globální průměr. Jelikož však jde o dlouhodobé modely, vývoj situace se bude v následujících dnech upřesňovat.