Vlna veder sužuje Evropu: Paříž uzavírá Eiffelovu věž, v Británii platí výstrahy a padly teplotní rekordy

Evropa prochází další dramatickou vlnou veder, která zasahuje rozsáhlé oblasti od Pyrenejského poloostrova až po Balkán a Skandinávii. Zatímco některé části kontinentu čelí rekordním teplotám a bojují s požáry, jiné zavádějí nouzová opatření s cílem ochránit obyvatele před negativními dopady extrémního počasí.

Ve Francii meteorologové varují před nejvyšším stupněm horka. Météo France vydala pro 16 regionů, včetně celého pařížského regionu Île-de-France, červenou výstrahu – což je nejvyšší úroveň varování před vlnou veder. Kromě hlavního města jsou mezi zasaženými oblastmi například departementy Val-d'Oise, Yvelines, Seine-Saint-Denis, Essonne nebo Loiret.

Paříž se v rámci krizového režimu rozhodla pro řadu opatření. K nejviditelnějším patří uzavření ikonické Eiffelovy věže, která zůstane po celý den nepřístupná pro veřejnost. Úřady zároveň omezily automobilovou dopravu – kvůli znečištění ovzduší jsou dočasně zakázána některá auta a v celém městě platí snížené rychlostní limity. K ochlazení obyvatel byly ve městě rozmístěny mobilní osvěžovací zóny a vodní rozprašovače.

Extrémní teploty dopadají i na vzdělávání – ministerstvo školství oznámilo, že zhruba 1 350 škol bude dnes buď úplně zavřeno, nebo přejde na distanční výuku či upravený provoz.

Také Spojené království zaznamenává mimořádně teplé počasí, především v jihovýchodní části Anglie. Podle meteorologických předpovědí může teplota dnes vystoupat až na 34 či dokonce 35 °C – což by znamenalo nejteplejší den roku. Nadprůměrné teploty přetrvávají zejména v Londýně, na jihovýchodě, v East Midlands a částech Midlands, zatímco na severu a západě Británie se počasí mírně ochladilo a obloha je zatažená.

Britská agentura pro zdravotní bezpečnost (UKHSA) rozšířila tzv. jantarové zdravotní výstrahy pro Anglii až do středečního rána. Týkají se regionů jako Yorkshire, East Midlands, West Midlands, jihovýchod, jihozápad a Londýn. Pro severozápad zůstává v platnosti žlutá výstraha. Tyto výstrahy se vydávají od června do září a mají za úkol nejen informovat veřejnost, ale také aktivovat zdravotnické a sociální služby, včetně koordinace s NHS a vládními orgány.

Podle hlavního meteorologa Simona Kinga se počasí ve Velké Británii začne měnit už ve středu. Teploty na jihovýchodě by měly klesnout na průměrných 24–25 °C, což odpovídá obvyklým červencovým hodnotám. Mimo to se očekávají silné deště a přeháňky zejména v jihovýchodní Anglii, severovýchodě a východní části Skotska.

O víkendu padly teplotní rekordy také na Pyrenejském poloostrově. V Portugalsku byla zaznamenána nejvyšší červnová teplota v historii – 46,6 °C. Ve Španělsku teploměry ukazovaly až 46 °C a v Barceloně byl zaznamenán historicky nejteplejší červnový den. Města jako Sevilla, Córdoba nebo Granada se dál potýkají s teplotami přesahujícími 40 °C. I přesto, že se tlaková výše, která způsobuje tuto extrémní vlnu horka, začíná pomalu posouvat na východ, na jihu Španělska se očekává, že teploty zůstanou celý týden velmi vysoké.

Meteoroložka Elizabeth Rizzini upozorňuje, že střední Evropa může v příštích dnech očekávat další nárůst teplot, zejména v zemích jako je Itálie, Řecko nebo státy západního Balkánu, kde bude horko ještě sílit.

V Itálii zemřeli během pondělí dva lidé v důsledku horka. Jedním z nich byl starší muž, který zkolaboval při práci na stavbě. Druhou obětí je turistka, která zkolabovala při výšlapu na jihu země.

V Turecku mezitím zuří rozsáhlé lesní požáry, především v západní části země. Kvůli nebezpečí a šíření ohně muselo být evakuováno více než 50 000 lidí do bezpečných zón.

Evropské úřady varují před zvýšeným rizikem úpalu, dehydratace a kolapsu z přehřátí, zejména u starších lidí, dětí a chronicky nemocných. Obyvatelům se doporučuje vyhýbat se pobytu na přímém slunci během dne, omezit fyzickou aktivitu a pít dostatek vody. Mnohá města po celé Evropě proto zřídila chladicí centra, prodloužené otvírací doby bazénů a dočasné stanice s pitnou vodou.

Vedle dopadu na zdraví má vlna veder i významný ekologický a ekonomický dopad – především na zemědělství, energetiku a dopravní infrastrukturu.

Očekává se, že extrémní teploty přetrvají ještě několik dní, než se situace postupně stabilizuje. Meteorologové nicméně varují, že kvůli klimatickým změnám budou podobné vlny veder stále častější, intenzivnější a delší. 

Související

Více souvisejících

Počasí Francie Velká Británie

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 20 minutami

před 25 minutami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska

Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické pozdvižení poté, co v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahru Støremu přímo propojil své hrozby ohledně ovládnutí Grónska s faktem, že dosud neobdržel Nobelovu cenu za mír. V textu, jehož pravost norský předseda vlády potvrdil, Trump otevřeně přiznává, že se již necítí být vázán snahou o klidné řešení sporů.

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie

15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě

Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.

před 1 hodinou

Tomio Okamura

Okamura: Ministr Zůna prodej armádních L-159 Ukrajině odmítá

Vládní hnutí SPD se ostře postavilo proti záměru prodat české bitevníky L-159 Alca na Ukrajinu. Předseda Sněmovny Tomio Okamura před jednáním koaliční rady potvrdil, že stejný názor zastává i ministr obrany Jaromír Zůna. Podle nich jsou tyto stroje nezbytnou součástí výzbroje naší armády a jejich odprodej by ohrozil obranyschopnost země.

před 2 hodinami

Sídlo EU

Dříve nepředstavitelné, dnes realita. Brusel může poprvé aktivovat obchodní „bazuku“

Brusel se připravuje na dosud nepředstavitelný krok: nasazení nejsilnější obchodní zbraně proti svému největšímu spojenci. V reakci na Trumpovy hrozby uvalit cla na evropské země kvůli sporu o Grónsko zvažují velvyslanci EU aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (ACI). Tento mechanismus byl původně navržen k odražení ekonomického vydírání ze strany mocností jako Čína, nikoliv pro boj s Washingtonem.

před 3 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 4 hodinami

Aktualizováno včera

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU

Evropa se podle analýzy CNN konečně probouzí do reality Trumpovy hrozby ohledně Grónska. Jen málokdy se stává, že by starý kontinent mluvil tak jednotným hlasem a reagoval s takovou naléhavostí. Sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení sankcí na evropské země, které odmítají americké nároky na dánské území, však bylo právě takovým momentem.

včera

Jan Darmovzal

Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer

Český občan Jan Darmovzal, který byl od září 2024 držen ve venezuelském vězení, je po měsících nejistoty na cestě domů. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) v pořadu Otázky Václava Moravce potvrdil, že vládní speciál s propuštěným Čechem by měl v Praze přistát během nedělního večera. Spolu s ním se na palubě nacházejí další tři nebo čtyři cizinci, které režim Nicoláse Madura rovněž zadržoval bez věrohodných důkazů. Podle informací serveru EuroZprávy.cz by měl speciál přistát kolem desáté hodiny večerní.

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.

včera

Petr Pavel

Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu

Prezident Petr Pavel zareagoval na slova ministra zahraničí Petra Macinky, který se dnes v České televizi vymezil vůči jeho tvrzením o dodávce letounů Ukrajině. Prezident v neděli před svým odletem do Říma vysvětloval pozadí jednání o těchto letounech, o která má Kyjev zájem už minimálně půl roku. Podle hlavy státu jeho slova navazovala na dřívější debaty o bitevnících coby daru, nyní se ale hovořilo o možnosti odkoupení.

včera

Donald Trump

Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace

Evropské mocnosti čelí bezprecedentní diplomatické krizi poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením drastických cel a ekonomickým tlakem na osm evropských zemí. Důvodem je jeho trvající snaha získat pod americkou kontrolu Grónsko. Velká Británie spolu s Francií, Norskem, Švédskem, Finskem, Nizozemskem a Dánskem vydala společné prohlášení, ve kterém varuje, že tento postup riskuje „nebezpečnou sestupnou spirálu“ a zásadním způsobem podkopává transatlantické vztahy.

včera

Martin Červíček

Vedení ODS je kompletní. Post místopředsedy obhájil Vondra, mezi nově zvolenými je i Červíček

Vedení Občanské demokratické strany je po víkendovém kongresu v Praze kompletní. V nedělní volbě delegáti rozhodli o čtyřech řadových místopředsedech, kterými se stali poslanec Karel Haas, exministr Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra. Nejsilnější podporu získal Karel Haas s 383 hlasy, zatímco Alexandr Vondra jako jediný obhájil svůj dosavadní post v nejužším vedení.

včera

Prezident Trump

Trump zpoplatní členství v mírové radě pro Gazu. Od států za ni bude chtít neuvěřitelnou částku

Prezident Donald Trump plánuje zpoplatnit členství ve své nově vznikající „Radě pro mír“, která má dohlížet na situaci v Gaze. Podle informací médií Bloomberg a The Atlantic bude od států, které se chtějí do tohoto orgánu zapojit, vyžadovat příspěvek ve výši jedné miliardy dolarů. Tato částka by měla zemím zajistit trvalé místo v radě bez nutnosti periodického obnovování mandátu.

včera

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil

Ministr zahraničí Petr Macinka se ostře opřel do prezidenta Petra Pavla za jeho nedávné kroky během návštěvy Ukrajiny. Prezident tam údajně přislíbil možnost dodání lehkých bojových letounů, prostředků včasného varování a generátorů, což však podle šéfa diplomacie nebylo předem projednáno s vládou. Macinka v České televizi prohlásil, že se hlava státu zachovala jako „slon v porcelánu“, a překročila tak své pravomoci.

včera

ČEZ

Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček

Vláda potvrzuje svůj záměr získat plnou kontrolu nad energetickou společností ČEZ. První vicepremiér Karel Havlíček v České televizi uvedl, že stát stále počítá s výkupem akcií od menšinových vlastníků. Celý tento náročný proces by měl podle jeho odhadů trvat přibližně osmnáct měsíců až dva roky.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyzval Íránce ke svržení režimu a ukončení vlády Chameneího

Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.

včera

Chameneí označil Trumpa za zločince. Přiznal, že při protestech umírají tisíce lidí

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí poprvé oficiálně přiznal, že nedávné masové nepokoje v zemi si vyžádaly tisíce lidských životů. Během svého  projevu uvedl, že mnozí lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Zodpovědnost za vysoký počet obětí však odmítl připsat domácím bezpečnostním složkám a místo toho obvinil Spojené státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy