Změny počasí nejvíce zasahují Evropu. Otepluje se nejrychleji na světě

Meteorologické agentury ve společné zprávě o stavu klimatu napsaly, že Evropa má v současnosti příležitost vytvořit cílené strategie k urychlení přechodu na čistou energii v důsledku klimatických změn.

Kontinent loni vygeneroval 43 procent elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Šlo o nárůst o sedm procentních bodů ve srovnání s rokem 2022. Již druhý rok v řadě se tak vytvořilo více energie v Evropě z obnovitelných zdrojů než z fosilních paliv.

Průměrné teploty za posledních pět let v Evropě dosahují o 2,3 stupně Celsia v porovnání s předindustriálními úrovněmi. Světový průměr je podle Copernicusu a WMO nižší o 1,3 stupně Celsia, a sice pod úrovní cílů Pařížské dohody z roku 2015, které se týkají omezení globálního oteplování na 1,5 stupně Celsia.

Elisabeth Hamdouchová ze služby Copernicus upozornila, že Evropa zaznamenala další rok v řadě, v níž docházelo ke zvyšování teplot a zintenzivňování klimatických extrémů včetně vln veder či úbytku ledovců.

Letošní zpráva se soustředila na vliv vysokých teplot na zdraví lidí, přičemž poznamenala, že úmrtí související s horkem stouply napříč celou Evropou - v loňském roce přišlo o život více než 150 lidí přímo v souvislosti s bouřemi, povodněmi a lesními požáry. Ekonomické škody způsobené počasím a klimatem v roce 2023 se odhadují na více než 13,4 miliardy eur.

Globální oteplování způsobené lidskou činností ale zvýšilo pravděpodobnost nedávných extrémních veder i na jihozápadě Spojených států, v Mexiku a Střední Americe, a to přibližně 35krát. Uvádí to studie vědecké iniciativy World Weather Attribution (WWA), kterou cituje britská stanice BBC.

Autoři studie se zaměřili na mimořádné teploty mezi květnem a začátkem června, kdy vlna veder zasáhla jihozápadní státy USA jako Kalifornie, Nevada a Arizona. Mexické úřady přisuzovaly tuto vlnu veder také úmrtím desítek lidí a dokonce i primátů v jižním státě Tabasco.

Odborníci zjistili, že taková vlna veder, podpořená emisemi oteplujícími planetu, je nyní čtyřikrát pravděpodobnější než na přelomu tisíciletí. Kvůli časové náročnosti studií nelze zatím přesně určit roli změny klimatu v současné vlně veder, která zasahuje od střední až po severovýchodní USA a Kanadu.

"Naše výsledky jsou dalším varováním, že se naše klima otepluje na nebezpečnou úroveň," uvedl Izidine Pinto z Nizozemského královského meteorologického ústavu (KNMI).

Experti tvrdí, že mnoho extrémních povětrnostních jevů včetně horka je v důsledku změny klimatu stále častější a intenzivnější. Podle Pinta proto v USA, Mexiku a Střední Americe častěji zaznamenávají potenciálně smrtící a rekordně vysoké teploty.

Studie WWA se kromě USA a Mexika zaměřila i na státy Střední Ameriky jako Guatemala, Belize, Salvador a Honduras, které rovněž zažily nebezpečně vysoké teploty. Autoři uvedli, že vlivem klimatických změn bylo vedro v tomto regionu v červnu o 1,4 stupně Celsia vyšší.

"Pokud lidstvo bude pokračovat ve vypouštění emisí z fosilních paliv, vedra se budou jen zhoršovat – zranitelní lidé budou dále umírat a životní náklady se zvýší," varoval výzkumník. Vědci také upozornili na zdravotní rizika spojená s vysokými teplotami v noci, kdy tělo nemá dostatek času na regeneraci a odpočinek.

Klimatické změny zhoršují povodně a sucha a snižují kvalitu vody, čímž také stále více ohrožuje zdraví lidí. Uvedla to Evropská agentura pro životní prostředí (EEA), píše agentura DPA. 

EEA se sídlem v Kodani vyzvala k urychlenému přijetí opatření a lepší koordinaci mezi vládami jednotlivých zemí s cílem omezit nebo zabránit zdravotním rizikům změny klimatu.

Podle zprávy EEA žije každý osmý Evropan v oblastech, které jsou potenciálně náchylné na povodně. Nejvíce ohroženými povodněmi, suchem, lesními požáry nebo nemocemi a patogeny přenášenými vodou jsou starší lidé, děti, osoby s nižšími příjmy, zemědělci a záchranáři, dodala agentura EU.

"Ochrana lidských životů a zdraví před důsledky změny klimatu včetně sucha, povodní a zhoršené kvality vody je mimořádně důležitá a naléhavá. Stávající politiky EU v oblasti klimatu, vody a zdraví nabízejí pevný základ pro opatření, ale je třeba je uplatňovat širší a systematičtější," řekla ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová.

"Dopady klimatických změn jsou stále ničivější, stále více prohlubují konflikty, ničí živobytí a v konečném důsledku vyvolávají vysídlení," upozornil ve svém nedávném prohlášení šéf UNHCR Filippo Grandi. UNHCR v prohlášení zdůraznil, že klimatická rizika "silně korelují s konflikty a chudobou", kterým jsou vystaveni mnozí uprchlíci.

OSN už dříve tento měsíc upozornila, že silné vlny veder ohrožují miliony dětí a naléhavě vyzvala k přijetí opatření na ochranu zranitelných lidí před stoupajícími teplotami. 

Podle odhadů Dětského fondu OSN (UNICEF) bylo více než 243 milionů dětí v Tichomoří a východní Asii postiženo vlnami veder, což je vystavilo riziku smrti a onemocnění souvisejících s teplem.

UNICEF zdůrazňuje, že děti jsou ohroženy více než dospělí, protože mají menší schopnost regulovat svoji tělesnou teplotu. Organizace OSN předpokládá, že do roku 2050 bude vlnám veder vystaveno více než dvě miliardy dětí.

Globální analytici varují, že rok 2024 bude nejžhavějším rokem v historii, charakterizovaným extrémními klimatickými podmínkami a rostoucími emisemi skleníkových plynů.