ROZHOVOR | Raketa byla pod dohledem, na reakci bylo zřejmě málo času, vysvětluje expert. Naznačil možný další postup NATO vůči Rusku

Raketu, která v pohraničním městě Przewodów na pomezí Polska a Ukrajiny zabila dva civilisty, zřejmě vypálily síly ukrajinské protivzdušné obrany. „Nebýt útoků Ruska na Ukrajinu, nedošlo by ani k nynějším obětem v Polsku, mám totiž pocit, že si mnozí bohužel pletou příčinu a následek,“ řekl vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně při rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Aktivace článku 5 o společné obraně podle jeho slov momentálně nepřichází v úvahu. 

Na základě článku 4 smlouvy o Severoatlantické aliance se ve středu sejdou vyslanci NATO v Polsku. Jak funguje tento článek a co NATO umožňuje?

Jako vůbec první bych chtěl uvést, že nebýt útoků Ruska na Ukrajinu, nedošlo by ani k nynějším obětem v Polsku, mám totiž pocit, že si mnozí bohužel pletou příčinu a následek. K Vaší otázce, článek č. 4 Washingtonské smlouvy obsahuje deklaraci možnosti konzultace se všemi členskými partnery NATO v momentě, kdy dle názoru jakéhokoliv člena NATO bude ohrožena územní celistvost, politická nezávislost nebo bezpečnost.

Jak vnímáte tak rychlou reakci napříč strukturami NATO?

Reakce je standardní, pokud by se jednalo v emocích, ať už bude nakonec událost vyhodnocena jakkoliv, neprospělo by to jejímu řešení. NATO je ve specifické roli, jeho zásadní rozhodnutí musí být vždy činěna jednomyslně, proto je třeba adekvátní reakci vždy konzultovat, což se nyní děje.

Co soudíte o tomto aktu ze strany Ruska? Ruská propaganda automaticky obvinila Ukrajinu z toho, že jde o její protileteckou střelu. Proti tomu se ozbrojené síly Ukrajiny samozřejmě ohradily. Nicméně předpokládám, že by se Polsku a rodinám obětí především měl alespoň někdo omluvit...

Pokud se zjistí, a v tomto duchu hovoří i americký prezident Joe Biden, že šlo patrně o raketu ukrajinské protivzdušné obrany, nepochybuji o tom, že by se Ukrajina Polsku alespoň v symbolické rovině omluvila. Na situaci to však nic podstatného nemění, jeden stát – Rusko masivně útočí na druhý stát – Ukrajinu raketovými útoky. Přitom pochopitelně dochází k nebezpečným situacím a zvlášť když je to v blízkosti hranic, tak se takový incident stát může. Tady se pak dá hovořit i o vyšší moci, tedy souhře nešťastných náhod. K té mohlo dojít však již dříve, například při ostřelování hned dvou ukrajinských jaderných elektráren. I zde je Rusko tím, kdo napadá suverénní zemi. Odpovědnost je tedy na jeho straně. 

Šéfka ruské propagandistické stanice Margarita Simonjanová napsala na Telegramu: „Rusko už má svou Belgorodskou oblast, a co jste čekali?“ Jak by se dal její výrok hodnotit? Připadá mi to trochu jako přiznání a pomsta zároveň.

Ruská propagandistka Margarita Simonjanová je svými výroky s možností různého výkladu pověstná a myslím, že je to i záměr, protože vlastně nikdy nevíte, na čem jste. Jak to přesně myslela, tedy ví jen ona sama. Myslím si, že tím obviňuje ostatní a říká, podívejte se, vy na nás útočíte už dávno, legitimizuje tím tak přístup ruské strany. I zde je třeba takový možný výklad jednoznačně odmítnout, mezinárodní právo porušilo nejhorším možným způsobem Rusko – zločinem proti míru. 

Že jsou tím pádem i některé cíle v Rusku považované za legitimní z pohledu ukrajinské odvety, je scénář, se kterým muselo ruské vedení státu počítat, když se do invaze na Ukrajinu po již tak 8 let trvající válce s nepřiznanou ruskou vojenskou přítomností v únoru 2022 pouštělo. Nyní se však jedná o - byť možná neúmyslné - zatažení další země do konfliktu a musíme si počkat na reakci Polska i NATO.

Můžeme dopad této rakety na území Polska hodnotit jako selhání protivzdušné obrany?

Protivzdušná obrana vždy vyhodnocuje pro i proti, raketa (nebo rakety, někdy se hovoří o dvou střelách) byla monitorována, je však možné, že byla opravdu jen krátká doba na reakci, případně, že to Poláci vyhodnotili jako nízké riziko, protože střela dopadla do poměrně řídce obydlené oblasti blízko neobydleného statku. To, že dopadla na projíždějící polský traktor a vyžádala si dva lidské životy, je opět velká souhra nešťastných okolností. 

Existuje reálná možnost spuštění článku 5 smlouvy o NATO? Co by to znamenalo? Šlo by o invazi do RF nebo především posílení obrany a přípravu na ruský útok?

Ta možnost tu sice existuje, ale její pravděpodobnost i s ohledem na informace, které se k nám dostávají, považuji za poměrně dost nízkou a museli by se na ní shodnout všechny členské země NATO. Já očekávám navýšení pohotovosti jednotek na východním křídle NATO a další posilování kapacit protivzdušné obrany. 

Nepochybně to dle mého názoru navíc alespoň u některých zemí NATO povede k zesílené vojenské pomoci Ukrajině. Pokud by Rusko bylo vojensky poraženo, donuceno se stáhnout z Ukrajiny a seriózně jednat o míru a válečných reparacích, což se nyní jeví jako chiméra, tak by to ukončilo možnost ohrožení členských států NATO obdobným způsobem, jak jsme nyní viděli. 

Jakýkoliv útok přímo na území RF je nereálný, protože by téměř jistě vedl k jaderné odplatě a všechny jaderné velmoci to ví. Koneckonců západní představitelé, narozdíl od těch ruských, se jaderným výhružkám spíše vyhýbají. To je bohužel naopak velmi častá ruská rétorika ukazující spíše slabost jejich pozice – politické, vojenské i ekonomické.

Jaké jsou vlastně vojenské možnosti NATO, kdyby se dostalo do křížku s RF? Předpokládám, že postupné dobývání území je z hlediska velikosti RF dost dobře nemožné. Šlo by tedy o nasazení speciálních sil do největších měst a likvidaci lídrů režimu, nebo třeba koncentrované letecké útoky na důležitou vojenskou infrastrukturu?

NATO má vojenskou sílu - včetně využití přesných leteckých a raketových úderů a nasazení speciálních sil, jak uvádíte ve své otázce - na to Rusko vojensky konvenčními silami jednoznačně porazit. Zvláště potom, co nejlepší ruské útvary, včetně výsadkářů a speciálních sil, utrpěly na Ukrajině velké ztráty a země byla nucena mobilizovat. 

Tragédie a šlendrián ruské invaze spočívá i v tom, že si Rusové nedokázali přes veškerou leteckou převahu vybojovat vzdušnou nadvládu, což západní země vždy při jakékoliv, byť jinak i problematické mezinárodní intervenci po konci studené války a rozpadu SSSR z vojenského hlediska dokázaly. S ohledem na již zmíněné jaderné hrozby je to však zcela nereálný scénář. I likvidace lídrů režimu je totiž velmi problematická a nestačí je pouze odstranit, ale mít připravený i následný scénář. 

Tím, jak se ruský režim radikalizuje a ruskou společnost svazuje čím dál silnějšími represemi a kontrolou, tak je nejasné, kdo by se i po odstranění nynější politické „elity“ mohl ujmout vlády. V Rusku je opozice velmi oslabena, řada jejích představitelů odešla do zahraničí. I s ohledem na působení ruské propagandy ve vztahu k domácímu publiku, jehož skutečnou sílu vlastně ani přesně neznáme, by to také mohlo vést k tomu, že by ani po kolapsu centrální moci nemusela být opozice po návratu domů přijata, naopak by se mohlo stát, že se k moci dostanou ještě horší váleční jestřábi. 

Bohužel to nyní vypadá na patovou situaci, kterou mohou stejně vyřešit jen sami Rusové. Zejména mladá generace, protože ta je budoucností země. 

Související

Více souvisejících

rozhovor Tomáš Řepa Przewodów (Lubelské vojvodství, Polsko) Rusko Ukrajina válka na Ukrajině NATO Polsko

Aktuálně se děje

před 22 minutami

Alice Weidelová

Volby v Německu 2025: Prorazí krajně pravicová AfD bariéru a dostane se k moci?

V Německu začaly klíčové volby do spolkového parlamentu. Ty mohou přinést zásadní změny nejen pro samotnou zemi, ale i pro Evropu jako celek. Očekává se, že současný kancléř Olaf Scholz bude nahrazen konzervativcem Friedrichem Merzem, jehož CDU/CSU se v průzkumech pohybuje kolem 30 procent. Hlavním otazníkem však zůstává, jak velkou podporu získá krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), která si vydobyla druhé místo a osciluje okolo 20 procent.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

včera

včera

film Drømmer

Vítězem Berlinale se stal norský film Drømmer

Norský film Drømmer (Sny) režiséra Daga Johana Haugeruda získal na 75. ročníku mezinárodního filmového festivalu Berlinale hlavní cenu – Zlatého medvěda za nejlepší film. Snímek vypráví příběh dospívající Johanny, která se zamiluje do své učitelky, avšak její city nejsou opětovány. Na popud matky a babičky své představy promítne do románu. Film je třetí částí Haugerudovy trilogie o lásce a sexualitě a byl jedním z devatenácti soutěžních snímků.

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

Aktualizováno včera

Donald Trump

Jak se ubránit Putinovi bez pomoci USA? Merz má nápad, jde o jaderné zbraně

Evropské státy začínají otevřeně diskutovat o možnostech obrany proti jaderné hrozbě bez pomoci Spojených států, což je jasným signálem hluboké krize v transatlantických vztazích. Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu podkopal důvěru evropských lídrů v americké bezpečnostní záruky, které od roku 1945 tvoří základ obrany kontinentu.

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie

Další smrt u Hradce Králové. V Labi plavala mrtvola

V řece u Lochenic nedaleko Hradce Králové bylo nalezeno tělo neznámého muže. Policie zatím nezná jeho totožnost, ale předběžné ohledání neodhalilo žádná viditelná zranění. Příčinu úmrtí objasní až nařízená pitva, přičemž nejpravděpodobnější verzí je utonutí.

včera

včera

Donald Trump

USA vyhrožují Ukrajině sebráním Starlinku. Dohoda s Kyjevem je blízko, tvrdí Trump, Zelenskyj říká opak

Jednání mezi Spojenými státy a Ukrajinou ohledně dohody o přístupu k ukrajinským nerostným surovinám vázne. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle zdrojů není připraven podepsat dokument, který by umožnil USA získat přístup k surovinám výměnou za vojenskou pomoc. Podle Kyjeva obsahuje návrh dohody řadu problematických bodů, kvůli nimž ji nelze v současné podobě akceptovat.

včera

Hamas staví své politické zájmy nad zájmy civilního obyvatelstva v pásmu Gazy, za které je odpovědný. Akce Hamasu zbavují Gazany jejich práv a základních potřeb. (zdroj: IDF)

Hamas propustí šest izraelských rukojmích, příměří je přesto v ohrožení

Napětí mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás nadále roste, přestože militantní skupina oznámila, že v sobotu propustí šest izraelských rukojmích. Vývoj přichází v době, kdy je příměří v Pásmu Gazy značně křehké a násilí v Tel Avivu a na Západním břehu Jordánu hrozí jeho zhroucením, uvedl server Politico.

včera

ruská vesnice v zimě.

Trump žádný plán nemá, říkají po třech letech války Rusové

Ve městě Tver, ležícím severozápadně od Moskvy, je přítomnost války na první pohled patrná. Na billboardech, autobusových zastávkách i fasádách budov se objevují portréty vojáků s označením „Hrdina Ruska“. Plakáty vyzývají občany, aby „milovali, byli hrdí a bránili“ svou zemi. Jinými slovy, aby se přihlásili do armády a šli bojovat na Ukrajinu. Po třech letech války Rusko stále hledá nové rekruty, píše BBC.

včera

včera

včera

Volby v Německu, ilustrační foto

Reakce na rozhovor s politoložkou: Kde končí fakta a začíná subjektivní dojem?

Politoložka Radoslava Brhlíková z Univerzity Konštantína Filozofa v Nitře nedávno poskytla serveru EuroZprávy.cz rozhovor o situaci před parlamentními volbami v Německu. V rámci otevřeného prostoru pro různé pohledy jsme se rozhodli její odpovědi publikovat. Slovenská expertka však ve svých vyjádřeních opomenula řadu klíčových souvislostí, čímž její komentáře spíše působí jako subjektivní názory než skutečná snaha o odbornou analýzu.

včera

Donald Trump

Obnovení kontaktu, kritika Evropy... Trump plní jedno Putinovo přání za druhým

Americký prezident Donald Trump, který čelí stále rostoucímu podezření z přílišného napojení na ruského prezidenta Vladimira Putina, v posledních měsících vyvolal řadu kontroverzních rozhodnutí a prohlášení, která podle kritiků podporují ruskou agendu. Zatímco Trump stále označuje ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenskyho za „diktátora“, Putinovi nekladl podobná obvinění, přestože jeho hlavní konkurent, který měl šanci na zvolení, zemřel ve vězení před Putinovými volbami.

včera

AfD jako rozhodující síla v Německu? Socialisté přestali naslouchat svým voličům, míní politoložka pro EZ

Německo již brzy pozná jméno nového kancléře, který nahradí dosluhujícího Olafa Scholze. Jaké jsou předvolební trendy, jakou roli hraje krajní pravice a jakým směrem se budou vyvíjet vztahy mezi Evropou a USA? O těchto tématech pro EuroZprávy.cz hovořila politoložka Radoslava Brhlíková z Univerzity Konštantína Filozofa v Nitře.

Zdroj: Patrik Bohačiak

Další zprávy