ROZHOVOR | Raketa byla pod dohledem, na reakci bylo zřejmě málo času, vysvětluje expert. Naznačil možný další postup NATO vůči Rusku

Raketu, která v pohraničním městě Przewodów na pomezí Polska a Ukrajiny zabila dva civilisty, zřejmě vypálily síly ukrajinské protivzdušné obrany. „Nebýt útoků Ruska na Ukrajinu, nedošlo by ani k nynějším obětem v Polsku, mám totiž pocit, že si mnozí bohužel pletou příčinu a následek,“ řekl vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně při rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Aktivace článku 5 o společné obraně podle jeho slov momentálně nepřichází v úvahu. 

Na základě článku 4 smlouvy o Severoatlantické aliance se ve středu sejdou vyslanci NATO v Polsku. Jak funguje tento článek a co NATO umožňuje?

Jako vůbec první bych chtěl uvést, že nebýt útoků Ruska na Ukrajinu, nedošlo by ani k nynějším obětem v Polsku, mám totiž pocit, že si mnozí bohužel pletou příčinu a následek. K Vaší otázce, článek č. 4 Washingtonské smlouvy obsahuje deklaraci možnosti konzultace se všemi členskými partnery NATO v momentě, kdy dle názoru jakéhokoliv člena NATO bude ohrožena územní celistvost, politická nezávislost nebo bezpečnost.

Jak vnímáte tak rychlou reakci napříč strukturami NATO?

Reakce je standardní, pokud by se jednalo v emocích, ať už bude nakonec událost vyhodnocena jakkoliv, neprospělo by to jejímu řešení. NATO je ve specifické roli, jeho zásadní rozhodnutí musí být vždy činěna jednomyslně, proto je třeba adekvátní reakci vždy konzultovat, což se nyní děje.

Co soudíte o tomto aktu ze strany Ruska? Ruská propaganda automaticky obvinila Ukrajinu z toho, že jde o její protileteckou střelu. Proti tomu se ozbrojené síly Ukrajiny samozřejmě ohradily. Nicméně předpokládám, že by se Polsku a rodinám obětí především měl alespoň někdo omluvit...

Pokud se zjistí, a v tomto duchu hovoří i americký prezident Joe Biden, že šlo patrně o raketu ukrajinské protivzdušné obrany, nepochybuji o tom, že by se Ukrajina Polsku alespoň v symbolické rovině omluvila. Na situaci to však nic podstatného nemění, jeden stát – Rusko masivně útočí na druhý stát – Ukrajinu raketovými útoky. Přitom pochopitelně dochází k nebezpečným situacím a zvlášť když je to v blízkosti hranic, tak se takový incident stát může. Tady se pak dá hovořit i o vyšší moci, tedy souhře nešťastných náhod. K té mohlo dojít však již dříve, například při ostřelování hned dvou ukrajinských jaderných elektráren. I zde je Rusko tím, kdo napadá suverénní zemi. Odpovědnost je tedy na jeho straně. 

Šéfka ruské propagandistické stanice Margarita Simonjanová napsala na Telegramu: „Rusko už má svou Belgorodskou oblast, a co jste čekali?“ Jak by se dal její výrok hodnotit? Připadá mi to trochu jako přiznání a pomsta zároveň.

Ruská propagandistka Margarita Simonjanová je svými výroky s možností různého výkladu pověstná a myslím, že je to i záměr, protože vlastně nikdy nevíte, na čem jste. Jak to přesně myslela, tedy ví jen ona sama. Myslím si, že tím obviňuje ostatní a říká, podívejte se, vy na nás útočíte už dávno, legitimizuje tím tak přístup ruské strany. I zde je třeba takový možný výklad jednoznačně odmítnout, mezinárodní právo porušilo nejhorším možným způsobem Rusko – zločinem proti míru. 

Že jsou tím pádem i některé cíle v Rusku považované za legitimní z pohledu ukrajinské odvety, je scénář, se kterým muselo ruské vedení státu počítat, když se do invaze na Ukrajinu po již tak 8 let trvající válce s nepřiznanou ruskou vojenskou přítomností v únoru 2022 pouštělo. Nyní se však jedná o - byť možná neúmyslné - zatažení další země do konfliktu a musíme si počkat na reakci Polska i NATO.

Můžeme dopad této rakety na území Polska hodnotit jako selhání protivzdušné obrany?

Protivzdušná obrana vždy vyhodnocuje pro i proti, raketa (nebo rakety, někdy se hovoří o dvou střelách) byla monitorována, je však možné, že byla opravdu jen krátká doba na reakci, případně, že to Poláci vyhodnotili jako nízké riziko, protože střela dopadla do poměrně řídce obydlené oblasti blízko neobydleného statku. To, že dopadla na projíždějící polský traktor a vyžádala si dva lidské životy, je opět velká souhra nešťastných okolností. 

Existuje reálná možnost spuštění článku 5 smlouvy o NATO? Co by to znamenalo? Šlo by o invazi do RF nebo především posílení obrany a přípravu na ruský útok?

Ta možnost tu sice existuje, ale její pravděpodobnost i s ohledem na informace, které se k nám dostávají, považuji za poměrně dost nízkou a museli by se na ní shodnout všechny členské země NATO. Já očekávám navýšení pohotovosti jednotek na východním křídle NATO a další posilování kapacit protivzdušné obrany. 

Nepochybně to dle mého názoru navíc alespoň u některých zemí NATO povede k zesílené vojenské pomoci Ukrajině. Pokud by Rusko bylo vojensky poraženo, donuceno se stáhnout z Ukrajiny a seriózně jednat o míru a válečných reparacích, což se nyní jeví jako chiméra, tak by to ukončilo možnost ohrožení členských států NATO obdobným způsobem, jak jsme nyní viděli. 

Jakýkoliv útok přímo na území RF je nereálný, protože by téměř jistě vedl k jaderné odplatě a všechny jaderné velmoci to ví. Koneckonců západní představitelé, narozdíl od těch ruských, se jaderným výhružkám spíše vyhýbají. To je bohužel naopak velmi častá ruská rétorika ukazující spíše slabost jejich pozice – politické, vojenské i ekonomické.

Jaké jsou vlastně vojenské možnosti NATO, kdyby se dostalo do křížku s RF? Předpokládám, že postupné dobývání území je z hlediska velikosti RF dost dobře nemožné. Šlo by tedy o nasazení speciálních sil do největších měst a likvidaci lídrů režimu, nebo třeba koncentrované letecké útoky na důležitou vojenskou infrastrukturu?

NATO má vojenskou sílu - včetně využití přesných leteckých a raketových úderů a nasazení speciálních sil, jak uvádíte ve své otázce - na to Rusko vojensky konvenčními silami jednoznačně porazit. Zvláště potom, co nejlepší ruské útvary, včetně výsadkářů a speciálních sil, utrpěly na Ukrajině velké ztráty a země byla nucena mobilizovat. 

Tragédie a šlendrián ruské invaze spočívá i v tom, že si Rusové nedokázali přes veškerou leteckou převahu vybojovat vzdušnou nadvládu, což západní země vždy při jakékoliv, byť jinak i problematické mezinárodní intervenci po konci studené války a rozpadu SSSR z vojenského hlediska dokázaly. S ohledem na již zmíněné jaderné hrozby je to však zcela nereálný scénář. I likvidace lídrů režimu je totiž velmi problematická a nestačí je pouze odstranit, ale mít připravený i následný scénář. 

Tím, jak se ruský režim radikalizuje a ruskou společnost svazuje čím dál silnějšími represemi a kontrolou, tak je nejasné, kdo by se i po odstranění nynější politické „elity“ mohl ujmout vlády. V Rusku je opozice velmi oslabena, řada jejích představitelů odešla do zahraničí. I s ohledem na působení ruské propagandy ve vztahu k domácímu publiku, jehož skutečnou sílu vlastně ani přesně neznáme, by to také mohlo vést k tomu, že by ani po kolapsu centrální moci nemusela být opozice po návratu domů přijata, naopak by se mohlo stát, že se k moci dostanou ještě horší váleční jestřábi. 

Bohužel to nyní vypadá na patovou situaci, kterou mohou stejně vyřešit jen sami Rusové. Zejména mladá generace, protože ta je budoucností země. 

Související

Fidel Castro Rozhovor

Castro se chopil moci před 65 lety. Kubánský režim má neuvěřitelnou schopnost redefinovat se v zájmu přežití, uvádí Březinová

Před pětašedesáti lety, 16. února 1959, se předsedou vlády na Kubě stal Fidel Castro. Právě on byl klíčovou postavou revoluce, která krátce předtím svrhla diktátora Fulgencia Batistu. Hlavní motivací tehdejších změn byla touha kubánské společnosti po naplnění skutečné nezávislosti země, domnívá se Kateřina Březinová v rozsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Amerikanistka působící na Metropolitní univerzitě v Praze také připomněla, že Castro v této době odmítal, že by byl komunistou – k ideologii marxismu-leninismu se přihlásil později. Odbornice na Latinskou Ameriku však problematizuje interpretaci, že se tak stalo pouze pod vlivem probíhající studené války, byť špatné vztahy mezi Kubou a Spojenými státy v orientaci Castrova režimu na Sovětský svaz podle ní sehrály svou roli.
Írán se připravuje na oslavy výročí islámské republiky.

Většina Íránců kritizujících současný režim by návrat před rok 1979 nechtěla, uvádí Horčička

Uplynulo 45 let od oficiálního zrušení monarchie v Íránu, čímž byla završena islámská revoluce vedená duchovním Rúholláhem Chomejním. Následný proces islamizace země postupoval velmi rychle a její ráz proměnil během několika málo let, uvádí Matouš Horčička v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Odborník na Blízký východ působící v Asociaci pro mezinárodní otázky v té souvislosti upozorňuje, že svržená vláda šáha Muhammada Rezy Pahlavího svou prozápadní a sekulární orientací neodrážela postoje velké části íránské společnosti, která byla tradičně a nábožensky laděná. Dále vysvětlil například to, proč uchopení moci Chomejním představovalo logické vyústění tehdejších událostí nebo jaké jsou nástroje, kterými z revoluce vzešlý systém udržuje v zemi dlouhá desetiletí status quo.

Více souvisejících

rozhovor Tomáš Řepa Przewodów (Lubelské vojvodství, Polsko) Rusko Ukrajina válka na Ukrajině NATO Polsko

Aktuálně se děje

před 29 minutami

před 39 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

včera

včera

Alexej Navalnyj

Moskva vydala Navalného tělo. Není však jasné, jak bude vypadat pohřeb

Ruský stát v sobotu předal tělo zesnulého opozičního politika Alexeje Navalného jeho matce Ljudmile, oznámila to mluvčí Kira Jarmyšová. Vdova Julija Navalná předtím vyzvala Moskvu, aby rodině vydala tělo za účelem uspořádání pohřbu. Obvinila také prezidenta Vladimira Putina z toho, že mučí Navalného mrtvolu. Označila to za pohanství a satanismus. 

včera

Aktualizováno včera

včera

Petr Fiala

Fialova vláda získala štempl od agentury Fitch. Ke zlepšení výhledu stačilo jen málo

Agentura Fitch Ratings včera večer zlepšila ratingový výhled České republiky; z „negativního“ na „stabilní“. Rating ponechala na úrovni „AA-“. Chválí Českou národní banku, resp. měnovou politiku Česka za podporu výrazného snížení inflace a rovněž Fialovu vládu za stabilizaci veřejného zadlužení, a to na stále podprůměrné úrovni v porovnání se střední hodnotou zadlužení zemí, jimž přisuzuje srovnatelný rating jako právě Česku. 

Aktualizováno včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta postoupila do osmifinále Evropské ligy. Galatasaray porazila i díky přesilovce jasně 4:1

O velkém úspěchu může mluvit český klubový fotbal poté, co ve čtvrtek Sparta doma na Letné nakonec celkem jasně porazila turecký Galatasaray Istanbul 4:1 a v součtu s předešlým venkovním výsledkem (3:2 pro Galatasaray) tak postoupila do osmifinále Evropské ligy. V osmifinále dvou evropských soutěží (Evropská liga a Konferenční liga) se tak nacházejí hned tři čeští zástupci. Kromě Sparty se v osmifinále EL představí také Slavia, v osmifinále EKL pak Plzeň.

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Dva roky války na Ukrajině: Putinovy lži, brutální bitvy a konec v nedohlednu

Před dvěma lety ruské jednotky překročily hranice suverénní Ukrajiny. Hned brzy ráno první šrámy války utrpěla řada měst v čele s Kyjevem, Charkovem či Oděsou. Ruské rakety začaly nevybíravě brát životy mužů, žen a dětí. Dne 24. února 2022 se rozhořel největší konflikt v Evropě od konce druhé světové války.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Španělská chřipka

Španělská chřipka si nedala pokoj, před 105 lety opět udeřila. Komu se stala osudnou?

V prvních měsících roku 1919, tedy před 105 lety, začala po krátké pauze ve světě znovu řádit španělská chřipka. Obávaná nemoc tehdy udeřila již ve třetí vlně, a ačkoliv se už neprojevila v plné síle, znovu zabíjela. V některých zemích se nemocnice rychle plnily nakaženými, nestíhaly se vyrábět rakve pro oběti epidemie, umírali významní státníci nebo třeba umělci.

včera

Muž z Plzeňska vyhrožoval střelbou. Doma měl granátomet

Policie po tragickém prosincovém útoku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy poměrně často zasahuje proti lidem, kteří vyhrožují tím, že se stane něco podobného. Strážci zákona v tomto týdnu zadrželi muže, který hrozil střelbou a zároveň měl doma protitankový granátomet.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy