ROZHOVOR | Raketa byla pod dohledem, na reakci bylo zřejmě málo času, vysvětluje expert. Naznačil možný další postup NATO vůči Rusku

Raketu, která v pohraničním městě Przewodów na pomezí Polska a Ukrajiny zabila dva civilisty, zřejmě vypálily síly ukrajinské protivzdušné obrany. „Nebýt útoků Ruska na Ukrajinu, nedošlo by ani k nynějším obětem v Polsku, mám totiž pocit, že si mnozí bohužel pletou příčinu a následek,“ řekl vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně při rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Aktivace článku 5 o společné obraně podle jeho slov momentálně nepřichází v úvahu. 

Na základě článku 4 smlouvy o Severoatlantické aliance se ve středu sejdou vyslanci NATO v Polsku. Jak funguje tento článek a co NATO umožňuje?

Jako vůbec první bych chtěl uvést, že nebýt útoků Ruska na Ukrajinu, nedošlo by ani k nynějším obětem v Polsku, mám totiž pocit, že si mnozí bohužel pletou příčinu a následek. K Vaší otázce, článek č. 4 Washingtonské smlouvy obsahuje deklaraci možnosti konzultace se všemi členskými partnery NATO v momentě, kdy dle názoru jakéhokoliv člena NATO bude ohrožena územní celistvost, politická nezávislost nebo bezpečnost.

Jak vnímáte tak rychlou reakci napříč strukturami NATO?

Reakce je standardní, pokud by se jednalo v emocích, ať už bude nakonec událost vyhodnocena jakkoliv, neprospělo by to jejímu řešení. NATO je ve specifické roli, jeho zásadní rozhodnutí musí být vždy činěna jednomyslně, proto je třeba adekvátní reakci vždy konzultovat, což se nyní děje.

Co soudíte o tomto aktu ze strany Ruska? Ruská propaganda automaticky obvinila Ukrajinu z toho, že jde o její protileteckou střelu. Proti tomu se ozbrojené síly Ukrajiny samozřejmě ohradily. Nicméně předpokládám, že by se Polsku a rodinám obětí především měl alespoň někdo omluvit...

Pokud se zjistí, a v tomto duchu hovoří i americký prezident Joe Biden, že šlo patrně o raketu ukrajinské protivzdušné obrany, nepochybuji o tom, že by se Ukrajina Polsku alespoň v symbolické rovině omluvila. Na situaci to však nic podstatného nemění, jeden stát – Rusko masivně útočí na druhý stát – Ukrajinu raketovými útoky. Přitom pochopitelně dochází k nebezpečným situacím a zvlášť když je to v blízkosti hranic, tak se takový incident stát může. Tady se pak dá hovořit i o vyšší moci, tedy souhře nešťastných náhod. K té mohlo dojít však již dříve, například při ostřelování hned dvou ukrajinských jaderných elektráren. I zde je Rusko tím, kdo napadá suverénní zemi. Odpovědnost je tedy na jeho straně. 

Šéfka ruské propagandistické stanice Margarita Simonjanová napsala na Telegramu: „Rusko už má svou Belgorodskou oblast, a co jste čekali?“ Jak by se dal její výrok hodnotit? Připadá mi to trochu jako přiznání a pomsta zároveň.

Ruská propagandistka Margarita Simonjanová je svými výroky s možností různého výkladu pověstná a myslím, že je to i záměr, protože vlastně nikdy nevíte, na čem jste. Jak to přesně myslela, tedy ví jen ona sama. Myslím si, že tím obviňuje ostatní a říká, podívejte se, vy na nás útočíte už dávno, legitimizuje tím tak přístup ruské strany. I zde je třeba takový možný výklad jednoznačně odmítnout, mezinárodní právo porušilo nejhorším možným způsobem Rusko – zločinem proti míru. 

Že jsou tím pádem i některé cíle v Rusku považované za legitimní z pohledu ukrajinské odvety, je scénář, se kterým muselo ruské vedení státu počítat, když se do invaze na Ukrajinu po již tak 8 let trvající válce s nepřiznanou ruskou vojenskou přítomností v únoru 2022 pouštělo. Nyní se však jedná o - byť možná neúmyslné - zatažení další země do konfliktu a musíme si počkat na reakci Polska i NATO.

Můžeme dopad této rakety na území Polska hodnotit jako selhání protivzdušné obrany?

Protivzdušná obrana vždy vyhodnocuje pro i proti, raketa (nebo rakety, někdy se hovoří o dvou střelách) byla monitorována, je však možné, že byla opravdu jen krátká doba na reakci, případně, že to Poláci vyhodnotili jako nízké riziko, protože střela dopadla do poměrně řídce obydlené oblasti blízko neobydleného statku. To, že dopadla na projíždějící polský traktor a vyžádala si dva lidské životy, je opět velká souhra nešťastných okolností. 

Existuje reálná možnost spuštění článku 5 smlouvy o NATO? Co by to znamenalo? Šlo by o invazi do RF nebo především posílení obrany a přípravu na ruský útok?

Ta možnost tu sice existuje, ale její pravděpodobnost i s ohledem na informace, které se k nám dostávají, považuji za poměrně dost nízkou a museli by se na ní shodnout všechny členské země NATO. Já očekávám navýšení pohotovosti jednotek na východním křídle NATO a další posilování kapacit protivzdušné obrany. 

Nepochybně to dle mého názoru navíc alespoň u některých zemí NATO povede k zesílené vojenské pomoci Ukrajině. Pokud by Rusko bylo vojensky poraženo, donuceno se stáhnout z Ukrajiny a seriózně jednat o míru a válečných reparacích, což se nyní jeví jako chiméra, tak by to ukončilo možnost ohrožení členských států NATO obdobným způsobem, jak jsme nyní viděli. 

Jakýkoliv útok přímo na území RF je nereálný, protože by téměř jistě vedl k jaderné odplatě a všechny jaderné velmoci to ví. Koneckonců západní představitelé, narozdíl od těch ruských, se jaderným výhružkám spíše vyhýbají. To je bohužel naopak velmi častá ruská rétorika ukazující spíše slabost jejich pozice – politické, vojenské i ekonomické.

Jaké jsou vlastně vojenské možnosti NATO, kdyby se dostalo do křížku s RF? Předpokládám, že postupné dobývání území je z hlediska velikosti RF dost dobře nemožné. Šlo by tedy o nasazení speciálních sil do největších měst a likvidaci lídrů režimu, nebo třeba koncentrované letecké útoky na důležitou vojenskou infrastrukturu?

NATO má vojenskou sílu - včetně využití přesných leteckých a raketových úderů a nasazení speciálních sil, jak uvádíte ve své otázce - na to Rusko vojensky konvenčními silami jednoznačně porazit. Zvláště potom, co nejlepší ruské útvary, včetně výsadkářů a speciálních sil, utrpěly na Ukrajině velké ztráty a země byla nucena mobilizovat. 

Tragédie a šlendrián ruské invaze spočívá i v tom, že si Rusové nedokázali přes veškerou leteckou převahu vybojovat vzdušnou nadvládu, což západní země vždy při jakékoliv, byť jinak i problematické mezinárodní intervenci po konci studené války a rozpadu SSSR z vojenského hlediska dokázaly. S ohledem na již zmíněné jaderné hrozby je to však zcela nereálný scénář. I likvidace lídrů režimu je totiž velmi problematická a nestačí je pouze odstranit, ale mít připravený i následný scénář. 

Tím, jak se ruský režim radikalizuje a ruskou společnost svazuje čím dál silnějšími represemi a kontrolou, tak je nejasné, kdo by se i po odstranění nynější politické „elity“ mohl ujmout vlády. V Rusku je opozice velmi oslabena, řada jejích představitelů odešla do zahraničí. I s ohledem na působení ruské propagandy ve vztahu k domácímu publiku, jehož skutečnou sílu vlastně ani přesně neznáme, by to také mohlo vést k tomu, že by ani po kolapsu centrální moci nemusela být opozice po návratu domů přijata, naopak by se mohlo stát, že se k moci dostanou ještě horší váleční jestřábi. 

Bohužel to nyní vypadá na patovou situaci, kterou mohou stejně vyřešit jen sami Rusové. Zejména mladá generace, protože ta je budoucností země. 

Související

Snímek z filmu Černý jestřáb sestřelen (Black Hawk Down), který vyobrazuje poslední bojovou akci americké operace Gothic Serpent, ikonickou bitvu v ulicích Mogadišu. Rozhovor

Pokus o zastavení krize v Somálsku vyústil v proslulou bitvu v ulicích Mogadišu. Výsledek silně ovlivnil zahraniční politiku USA, říká afrikanista

Před třiceti lety, 4. prosince 1992, posvětil tehdejší prezident Spojených států George H. W. Bush vyslání více než 25 tisíc amerických vojáků do Somálska. Mírová operace pod americkým velením - posvěcená ze strany OSN -, do níž se zapojily téměř tři desítky zemí z celého světa, představovala zásadní zvrat v somálské občanské válce, která do té doby byla domácím klanovým konfliktem, hodnotí události Jan Záhořík v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Historik a afrikanista z Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni, který se dlouhodobě věnuje Rohu Afriky, vysvětluje, že somálská společnost je v vztahu k cizím vlivům a vměšování poměrně konzervativní, což se projevilo v útocích na zahraniční vojáky. Celkový nezdar mise, který v roce 1993 podtrhla ikonická bitva v ulicích Mogadišu, pak podle Záhoříka představoval zásadní moment pro americkou zahraniční politiku.
Vladimír Baar Rozhovor

Profesor Vladimír Baar v rozhovoru pro EZ: Co stojí za invazí na Ukrajinu, hrozí Rusku rozpad a dočkáme se někdy klidu?

Expert na kulturní a politickou geografii profesor Vladimír Baar z Ostravské univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz detailně vysvětlil, co stojí za ruskou invazí na Ukrajinu a proč historický kontext nemusí nutně hrát až takovou roli. Zodpověděl také otázky týkající se nestability Ruska jako státu. „V 90. letech jsem byl na Dálném východě a tam se chovali úředníci v podstatě způsobem: ‚Moskva daleko, my si tady zavádíme naše pravidla.‘ To ale Putin zarazil,“ zavzpomínal v rozsáhlém rozhovoru profesor, který dříve v působil jako rektor Ostravské univerzity.

Více souvisejících

rozhovor Tomáš Řepa Przewodów (Lubelské vojvodství, Polsko) Rusko Ukrajina válka na Ukrajině NATO Polsko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Andrej Jakunin, syn ex šéfa ruských železnic Vladimira Jakunina.

Norský soud zamítl obžalobu proti synovi bývalého šéfa ruských železnic

Norský soud dnes zamítl obžalobu proti synovi bývalého šéfa ruských železnic Andreji Jakuninovi. Podle státních zástupců Jakunin porušil norské zákony, když jeho dron přeletěl nad Špicberky. Soud uvedl, že čin není trestný, uvedla agentura AFP s odvoláním na advokáty muže. Obžaloba se může proti rozsudku odvolat.

Aktualizováno před 2 hodinami

Pedro Castillo

Peruánský prezident chtěl vyhlásit předčasné volby, parlament ho okamžitě odvolal. Prozatímní prezidentkou je Boluarteová

Peruánský parlament dnes jasnou většinou odvolal z funkce prezidenta Pedra Castilla jen krátce poté, co hlava státu oznámila záměr zákonodárný sbor rozpustit a vyhlásit předčasné volby. Poslanci Castilla zbavili funkce kvůli "trvalé morální nezpůsobilosti". Policie následně na twitteru oznámila, že Castilla zadržely bezpečnostní složky. O něco později složila přísahu dosavadní viceprezidentka Dina Boluarteová a stala se prozatímní prezidentkou a vůbec první ženou v čele Peru. Boluarteová již dříve Castillovo počínání označila za státní převrat.

před 2 hodinami

ČEZ, ilustrační foto

Fiala: Vláda je připravena zastropovat energie pro velké firmy do konce roku

Vláda je připravena do konce letošního roku zavést cenové stropy na energie pro velké firmy. Mělo by to být na podobné úrovni jako pro domácnosti a malé firmy. Premiér Petr Fiala (ODS) to dnes řekl CNN Prima News. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) v neděli v České televizi řekl, že v polovině minulého týdne evidovalo jeho ministerstvo přes 1000 žádostí velkých firem o podporu kvůli vysokým cenám energií.

před 2 hodinami

Petr Fiala

Premiér Fiala ke stěhování uprchlíků: Není to dobrý příběh a nemělo k němu vůbec dojít

Případ, kdy sněmovní kancelář plánovala ukončit pobyt uprchlíků z Ukrajiny ve své ubytovně v Harrachově na Jablonecku, je podle premiéra Petra Fialy (ODS) nešťastný a nemělo k němu dojít. Provázela ho také nezvládnutá komunikace. Fiala to dnes řekl v rozhovoru na CNN Prima News. Uprchlíci z Ukrajiny, kteří v ubytovně nyní bydlí, nakonec najdou náhradní ubytování v penzionu v Harrachově, řekla ve zpravodajském pořadu televize Nova předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

včera

Tomáš Pojar, MA. Vystudoval v Česku politologii a mezinárodní vztahy a v Izraeli bezpečnostní studia, v minulosti působil v neziskovém sektoru, mj. jako ředitel humanitární organizace Člověk v tísni, a později jako diplomat. V posledním období byl českým velvyslancem v Izraeli. Ve své funkci prorektora pro zahraniční vztahy se zabývá rozvojem mezinárodních kontaktů akademického i projektového typu.

Fiala navrhne na funkci poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara

Premiér Petr Fiala (ODS) navrhne na funkci poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara, který je nyní poradcem premiéra pro zahraniční a bezpečnostní otázky. Premiér to dnes řekl v rozhovoru na televizní stanici CNN Prima News. Vláda na příštím jednání projedná vznik postu poradce pro národní bezpečnost. Vytvoření funkce podle Fialy na dnešním jednání doporučila Bezpečnostní rada státu.

včera

včera

České dráhy - Nový jízdní řád 2023.

Nový jízdní řád 2023 v Praze a ve Středočeském kraji: Změny budou zejména na Benešovsku + VELKÝ PŘEHLED

V neděli 11. prosince 2022, jak informovaly ČD server EuroZprávy.cz ve své zprávě, začne na železnici platit nový jízdní řád. K hlavním novinkám bude patřit úprava dopravního modelu na tratích z Benešova přes Olbramovice do Tábora a do Sedlčan, která souvisí se zrychlením dálkových vlaků na hlavní trati z Prahy do Tábora. Dopravní koncept se změní také na trati mezi Kralupy nad Vltavou a Kladnem, kde nově pojede většina vlaků přímo až do Prahy. Nový jízdní řád bude platit do 9. prosince 2023.

včera

včera

Srdce Česka

Google představil Heart of Czechia, první digitální sbírku českého umění

Poklady českého umění, designu a architektury jsou ode dneška volně přístupné publiku na internetu. Platforma Google Arts & Culture připravila projekt s názvem Heart of Czechia (Srdce Česka), v rámci kterého si zájemci mohou prohlédnout například díla malíře Alfonse Muchy nebo brněnskou vilu Tugendhat, řekla ČTK manažerka platformy Google Arts & Culture pro střední a východní Evropu Liudmila Kobyakova.

včera

Ursula von der Leyenová

Šéfka EK navrhuje další sankce: Nutíme Rusko, aby za svou krutost zaplatilo

Evropská komise navrhuje rozšířit protiruské sankce o 200 lidí a firem, včetně tři ruských bank. Žádá také nové kontroly a omezení vývozu chemikálií, nervově paralytických látek, elektroniky a IT komponentů, které by mohly být použity Ruskem ve válce proti Ukrajině. Návrh devátého sankčního balíku dnes představila předsedkyně EK Ursula von den Leyenová.

včera

Ilustrační foto

Maďaři dnes u benzinek nevěřili svým očím. Pohonné hmoty přes noc zdražily o více než 10 korun

Pohonné hmoty na čerpacích stanicích v Maďarsku po úterním zrušení cenového stropu výrazně zdražily. Maďarská ropná společnost MOL doporučila prodávat litr benzinu za 641 forintů (téměř 38 Kč) a litr nafty za 699 forintů (přes 41 Kč). Podle maďarských médií však dnes byly ceny na některých čerpacích stanicích ještě vyšší. Cenový strop, který vláda zavedla zhruba před rokem, přitom činil 480 forintů (zhruba 28 Kč) za litr benzinu i nafty.

včera

včera

včera

včera

Úřad práce

Úřady práce dostaly přes 768.700 žádostí o příspěvek 5000 korun na dítě

Úřady práce dostaly přes 768.700 žádostí o příspěvek 5000 korun na dítě. Žadatelé chtěli tuto podporu pro téměř 1,18 milionu dětí. Úředníci dosud vyřídili 705.800 žádostí. Výsledky na jednání sněmovního sociálního výboru představil náměstek ministra práce pro informační technologie Karel Trpkoš. Někteří rodiče si stěžují, že peníze od státu ani po týdnech nedostali. Podle Trpkoše případů, které se zpracovávají delší dobu, ubývá. Ministerstvo evidovalo k 6. prosinci 7226 nevyřízených žádostí, které lidé podali před víc než dvěma měsíci.

Aktualizováno včera

včera

Více než polovina Skotů si přeje nezávislost na Spojeném království

Až 56 procent Skotů si nyní přeje nezávislost Skotska na Spojeném království, vyplývá z průzkumu agentury Ipsos publikovaného Reuters. Podíl je o šest procentních bodů vyšší oproti podobnému průzkumu z května. Britský nejvyšší soud před dvěma týdny rozhodl, že Skotsko nemůže bez souhlasu Londýna uspořádat druhé referendum o nezávislosti.

Zdroj: ČTK

Další zprávy